ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz TMA-20M poletí k ISS

Soyuz_TMA-20M_official_crew_portrait

Dnes je na plánu start rakety Sojuz-FG na které bude usazena kosmická loď Sojuz TMA-20M. Posádku tvoří Američan Jeffrey Williams a dva Rusové – Oleg Skripočka a Alexej Ovčinin. Tato trojice doplní současnou pouze tříčlennou posádku ISS do plného stavu. Pokud půjde vše podle plánu tak by mělo ke startu rakety dojít dnes v 22:26 našeho času. Tentokrát se česky komentovaného přenosu ujme Martin Gembec. Stream se rozjede zhruba ve 22:10.

Pokud z jakéhokoliv důvodu (třeba kvůli pomalému internetu, nebo datovým limitům) nemůžete sledovat video, bude pro Vás na této stránce připraven psaný online přenos. Stránku není potřeba obnovovat – nové příspěvky se Vám zobrazí automaticky.

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/27/Soyuz_TMA-20M_official_crew_portrait.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


37 komentářů ke článku “ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz TMA-20M poletí k ISS”

  1. Radmk napsal:

    Doporučuju mít předem, připraveno více streamu, kdyby jeden vypad pro jistotu:) at mužete případně přepnout rychle;-)

  2. Martin Gembec napsal:

    Určitě díky za tip. Přemýšlím, že hlavní stream by asi měl být z NASA TV na Ustreamu. Máte někdo lepší tip?

    • Martin Gembec napsal:

      Ustream běžel jak víno a v záloze jsem měl Roskosmos a NASA TV na jejich webu, tak je fajn, že nebyl takový nápor. Pro mě to bylo už tak dost na nervy 😀

  3. Jouzef napsal:

    Jen skoda ze tam bude zase tma…. lepsi strilet rakety za dne 🙂 je toho vic videt pro moje oko. ale aspon normalni hodina, to jeste nebudu chrnet… a SpaceX to neni, aby meli lod v zakazanem pasmu oceanu ( silenej vymysl )

  4. Chuck napsal:

    Bylo by možné sledovat přiblížení k ISS pouhým okem za předpokladu dobré viditelnosti a správného načasování přeletu? Mám dojem že to dřív někdo psal, že bylo vidět přiblížení nějaké zásobovací lodě.
    A to mě přivádí k dotazu jak dlouho vlastně trvá let v nějaké formaci? Třeba celý jeden oblet nebo méně/více? Díky za odpovědi.

    • Daniel Heřt napsal:

      Ano, na vlastní oči jsem viděl přilétat poslední ATV k ISS. Dneska poletí Sojuz po rychlé dráze, takže by se měl s ISS spojit už po 6 hodinách, což jsou 4 oblety.

  5. Andrej Vrbenský napsal:

    2 rakety za týždeň to sa len mne zdá ako vysokè tempo?

  6. Vojta4 napsal:

    Někde jsem četl, že při používání Dragon V2, CST-100 a zachování frekvence letů Sojuzu by mohlo dojít ke zvýšení počtu posádky na ISS? Je to možné? Je na ISS dostatek „kabin“ na spaní nebo by přebývali v připojených lodích? Děkuji za odpověď

    • Dušan Majer napsal:

      Ano, počítá se s tím, že se navýší počet obyvatel ISS ze současných šesti na sedm. Jeden člověk navíc nebude po logistické stránce problém, ale zvýší se množství provedené vědy.

  7. Mojmir Byrtus napsal:

    Včerejší start jsem nestihl, protože zaměstnavatel má trochu jiné priority, než dobývání vesmíru 🙁 , takže jsem skouknul aspoň záznam.

    Všiml jsem si Martine, že jste chvíli mluvil o centrálním stupni a čtyřech urychlovacích blocích, pak zase o prvním stupni ze čtyř bloků a centrálním druhém stupni. Co já si pamatuju – a mám pocit, že tahle koncepce je už od R-7 – tak ty 4 postranní bloky jsou první stupeň a centrální je druhý stupeň. Oba se zapalují společně s tím, že po vyhoření prvního stupně (4 postranní bloky) dojde k odhození a druhý stupeň pokračuje v práci až do vyhoření. Proč to tak je/bylo se mě neptejte, tolik si to zase nepamatuju, ale mám pocit, že S.Koroljov volil tenhle postup z důvodu nějakého problému s oddělením prvního stupně a následným zapálením druhého. Ale tím si nejsem úplně jistý… Co si ale pamatuji, že ony 4 trysky na každém bloku nejsou 4 motory, ale pouze jeden, protože v době vzniku R-7 a potažmo Rakety Sojuz byl problém s velkou spalovací komorou, tak se volila verze 1 motor/4 menší spalovací komory 🙂

    Ale tím nechci nijak shazovat vaši práci, naopak! Navíc je možné, že se pletu, tak se nezlobte. Mimochodem, co se týče trémy, na to znám jeden dobrý fígl. Stačí se v supermarketu postavit na týden k pokladně a můžete dělat hlasatele i v televizi 🙂

    • maro napsal:

      Té konstrukci čtyř bloků okolo centrálního bloku se není třeba divit. Je to výhodná konstrukce. Berte to tak, že raketa je ten centrální stupeň a ty čtyři bloky okolo jsou prostě boostery. U raketoplánu taky neřešíte co je první a co druhý stupeň. Už od startu hoří kapalinové motory a boostery na TPH taky. Po určité době boostery odhoří a odhodí se, ovšem kapalinové motory raketoplánu šlapou dál, zrovna jako centrální stupeň Sojuzu. Ariane Heavy nebo Falcon Heavy od SpaceX či ruská Angara to dělají nebo budou dělat úplně stejně.
      Je to zatraceně výhodná strategie, kterou Koroljov zavedl.

      • Daniel Heřt napsal:

        Netvrdil bych že je to úplně výhodná strategie, spíše velmi praktická. Z hlediska nosnosti by bylo lepší, kdyby nejdříve hořely boostery a teprve až potom se zapálil centrální stupeň (nebo SSME). To platí hlavně pro Ariane a Shuttle, ale takové řešení by bylo mnohem náročnější a asi i měně spolehlivé.

        • maro napsal:

          To samozřejmě není pravda. Z hlediska efektivnosti je nutné, aby raketa stoupala s největším zrychlením, jaké je jen možné. A toho dosáhne tak, že všechny motory co můžou jedou na „plné pecky“. Samozřejmě to zrychlení musí přežít kosmonauti.

        • Daniel Heřt napsal:

          Jasně, to jo, ale pokud by boostery poskytly dostatečný tah, tak by bylo efektivnější zapálit centrální stupeň až později. Nejvíce se tomu blíží asi Ariane, kde dává centrální motor asi jenom 7% celkového tahu. Pro maximální efektivitu je potřeba pálit jako první palivo s nejnižším specifickým impulsem, což jsou motory na tuhá paliva. Samozřejmě že existující rakety jsou navrženy tak jak jsou navrženy a podobné změny jsou u nich nemožné, já to bral z čistě teoretického hlediska.

        • Dan napsal:

          Nemyslím si, že by to bylo efektivnější. S nižším TWR budete mít více ztrát na gravitaci, takže je lepší pálit co se dá hned ze startu, samozřejmě s ohledem na náklad či posádku.

        • maro napsal:

          Je to všechno jednoduchá matematika proti gravitaci. V době, kdy je raketa kolmo vzhůru musí pálit co to dá, protože aktuální zrychlení je tah děleno hmotnost mínus to nešťastné géčko Země. Efektivita je tím větší, čím větší je ten menšenec proti menšiteli. Až se začne směr rakety sklánět směrem k horizontální poloze, je vliv poměru aktuálního tahu vůči géčku na efektivitu stále menší.

        • Daniel Heřt napsal:

          Zase se to s tím TWR nesmí úplně přehnat, protože pak místo gravitačních ztrát nastoupí odpor vzduchu. A úplně jednoduchá matematika to není, rozdíl v ISP mezi LH2/LOX motorem a boosterem na tuhá paliva je značný.

        • maro napsal:

          Tak samozřejmě. Odpor vzduchu a maximální možné namáhání tlakem vzduchu je taky limitující. Ovšem jen pro lety bez posádky. S posádkou je tím limitem, který se vynoří dřív než problém ztrát v atmosféře, lidská posádka a její „zatížitelnost“.
          Ale nikdy není vhodné „nechat trochu flákat“ centrální stupeň a hlavní práci nechat na boosterech. To už pak vyjde levnější a efektivnější varianta menších, lehčích boosterů, aby mohl makat i ten centrální naplno.

      • Mojmir Byrtus napsal:

        Jasně, u raketoplánu to nikdo neřešil, protože tam jsou už od počátku i samotnými tvůrci označeny jako SRB a navíc koncepce raketoplánu je diametrálně odlišná od Sojuzu, Ariane, nebo jakékoliv jiné rakety. A neřeším to ani u Sojuzu, jen jsem napsal svůj postřeh. Jak tomu kdo říká je každého věc. V dobách R-7 se snad o urychlovacích blocích ani nemluvilo a co si tak zběžně pamatuju, Koroljov zvolil tuhle koncepci – tedy centrální stupeň označovaný jako druhý a k němu připojené 4 bloky prvního stupně – buď z důvodu problematického oddělení prvního stupně a zapálení druhého, nebo z důvodu výšky samotné rakety. Tady je potřeba si uvědomit KDY tato raketa vznikala. To, že se Sověti a dnes Rusové i nadále drží této koncepce je dáno spolehlivostí nosiče.

        • maro napsal:

          Včem je tato koncepce jiná než koncepce moderní rakety Falcon Heavy nebo Angara „heavy“?

        • Mojmir Byrtus napsal:

          Nezlob se maro, ale já tenhle styl komunikace „opozice až za hrob“ fakt neuznávám. Navíc, mluvíme oba o něčem jiném. Já se bavím – a celou dobu to tak je – o tom, z čeho vycházel Sergej Koroljov a ty to srovnáváš s raketoplánem a Falconem Heavy, kterej ještě ani neletěl. Sorry, ale jsi o 60 let jinde…

          Ale k tvojí otázce, v čem je koncepce jiná… A v čem je stejná?

        • maro napsal:

          No, stejná je přece právě v tom, že jak boostery, tak centrální stupeň šlapou od začátku na plný pecky. A když boostery spotřebují své palivo, jsou odhozeny a centrální stupeň šlape na plný pecky dál. Žádné „šetření“ centrálního stupně „na pozdějc“ se nekoná. To je prostě celé.

        • Mojmir Byrtus napsal:

          Takže koncepce raketoplánu a rakety jako je Falcon Heavy, nebo Delta 4 Heavy je podle tebe stejný? No TWL, tak to potom jo … 😀 😀 😀

        • maro napsal:

          Nevím co furt řešíš. Pokud vím tak právě ty se tady snažíš pořád protlačit neskutečnej nesmysl, že by pro ten Sojuz snad mělo být lepší startovat centrální stupeň nějak pozdějc, nebo ho nějak rozjíždět napřed na menší výkon. Prostě kravina.

        • Mojmir Byrtus napsal:

          Co to plácáš? Mohl bys mi prosím názorně ukázat, kde jsem něco takovýho napsal? Asi sis mě synku s někým spletl… Projdi si ještě jednou to co jsem napsal a jedinej, kdo něco v tomto smyslu řekl, ale s významem, který ty jsi zjevně nepochopil, byl Daniel Heřt, který na rozdíl od tebe aspoň ví, o čem mluví.

          Debatu s tebou končím, nehodlám tu investovat energii na komunikaci s někým jako jsi ty

        • maro napsal:

          Komunikace s tebou je poněkud dřina. Přečti si svůj úplně první příspěvek, pod kterým visí celý tenhle hrozen příspěvků:

          Mojmir Byrtus napsal:
          19.3.2016 (12:53)

          Oba se zapalují společně s tím, že po vyhoření prvního stupně (4 postranní bloky) dojde k odhození a druhý stupeň pokračuje v práci až do vyhoření. Proč to tak je/bylo se mě neptejte, tolik si to zase nepamatuju, ale mám pocit, že S.Koroljov volil tenhle postup z důvodu nějakého problému s oddělením prvního stupně a následným zapálením druhého. Ale tím si nejsem úplně jistý…

          Takže teď už snad aspoň chápeš, proč tenhle, pro tebe až dosud „zvláštní“, postup zvolil. Jen efektivita, a nic jiného. Rozjezd od nuly na plné pecky.

        • Mojmir Byrtus napsal:

          Milý Maro, komunikace se mnou pro tebe bude vždycky dřina, protože já se o tvoje poučování neprosil…

          maro napsal:
          „Té konstrukci čtyř bloků okolo centrálního bloku se není třeba divit. Je to výhodná konstrukce. Berte to tak, že raketa je ten centrální stupeň a ty čtyři bloky okolo jsou prostě boostery…“

          Já ti neskonale děkuji za tvůj čas, že jsi mi vysvětlil co jsem 30 let věděl. Vynikající práce 🙂

          maro napsal:
          …“U raketoplánu taky neřešíte co je první a co druhý stupeň“…

          Nepovídej, tady bych přeci jen požádal o vysvětlení, co je na raketoplánu první a co druhý stupeň…

          maro napsal:
          „Nevím co furt řešíš. Pokud vím tak právě ty se tady snažíš pořád protlačit neskutečnej nesmysl, že by pro ten Sojuz snad mělo být lepší startovat centrální stupeň nějak pozdějc, nebo ho nějak rozjíždět napřed na menší výkon. Prostě kravina.“

          Tady si dovolím požádat (opět) o vysvětlení, kde jsem psal, že je lepší aby se centrální stupeň Sojuzu zapálil později, nebo na nižší výkon.

          Dám ti Maro jednu dobrou radu, která se ti bude v životě zatraceně hodit. Nesnaž se druhým podsouvat myšlenky které nemají jen proto, že ti dojdou argumenty. Taky bys tím mohl někoho pořádně nasr… A ten někdo tě pak nepošle jako já jen do Gandžis Odživaris

        • maro napsal:

          Byrtusi. Úplně bude stačit, když už příště přestaneš fantazírovat svoje bláboly, že ten Koroljov měl snad „jakýsi“ problém jak to udělat, aby nastartoval centrální stupeň až po vypálení čtyř motorů a tak to prostě podle tebe „typicky buransky rusky“ vyřešil tak, že ho zapálil hned. Ale to ty už od teď asi říkat nebudeš …

        • Mojmir Byrtus napsal:

          Říkal jsem si Maro, že na takovýho burana jako jsi ty je škoda dalších slov, ale protože vím, že mám pravdu, budu ještě jednou reagovat a doplním to i citací z běžně dostupného zdroje. Opět upozorňuji, že se nebavím o momentálním stavu, ale o vývoji, tedy o tom, CO vedlo k tomu, že dnešní Sojuz (nosná raketa) vypadá tak, jak vypadá.

          Nejdříve „efektivní motory“, jejichž vývoj a následné řešení velice dobře popsal Ondřej Šamárek v článku na pokračování „Vesmírné Osudy 7.díl – Sergej Koroljov“.

          „… Za nic na světě nedokázali vyvinout motor, který by disponoval dostatečnou silou a přitom zaručoval plynulé spalování kerosinu a kapalného kyslíku- s velkými spalovacími komorami byla stále potíž. Nakonec Valentin Petrovič vše vyřešil velmi elegantně- jediná sada turbočerpadel dodávala pohonné látky do čtyř komor motoru, které tím pádem mohou mít menší rozměry a hoření v nich je plynulé. To je velmi chytrý způsob, jak obejít nedostatky v technologii, Sergej Koroljov si ale uvědomuje, že toto náhradní řešení není dlouhodobě udržitelné- Gluško se musí naučit stavět výkonnější motory s jednou komorou!“
          Takže nešlo ani tak o efektivitu, jako o nouzové, nebo náhradní řešení, které nemělo být finálním…

          A teď k uspořádání rakety. K tomu jsem napsal – „V dobách R-7 se snad o urychlovacích blocích ani nemluvilo a co si tak zběžně pamatuju, Koroljov zvolil tuhle koncepci – tedy centrální stupeň označovaný jako druhý a k němu připojené 4 bloky prvního stupně – buď z důvodu problematického oddělení prvního stupně a zapálení druhého, nebo z důvodu výšky samotné rakety“

          Wikipedie ohledně R-7 uvádí: „Raketa R-7 je jedenapůlstupňová (dvoustupňová) raketa s paralelním uspořádáním stupňů. První stupeň (někdy označovaný jako nultý nebo vzletový stupeň) tvoří čtyři boční kuželovité bloky označované jako bloky B, V, G, a D (podle druhého až pátého písmene azbuky), umístěné do kříže kolem druhého stupně, označovaného jako blok A. Ve všech blocích jsou používány čtyřkomorové vysokotlaké kapalinové raketové motory s otevřeným cyklem, s dodávkou komponent pohonných látek do spalovacích komor turbočerpadlovými agregáty. Do sestavy motorů prvního stupně RD-107 (výrobní typové označení 8D74) patří vždy po dvou pomocných řídicích tryskách, používaných k udržování směrové stability rakety a k řízení směru jejího letu; motor druhého stupně RD-108 (8D75) má tyto řídicí trysky čtyři. Jako kapalné pohonné látky se používá v obou stupních kerosin T-1 jako palivo a podchlazený kapalný kyslík jako okysličovadlo. Trup druhého stupně se nad bodem horního upevnění bloků prvního stupně se mírně rozšiřuje. Paralelní uspořádání Koroljov zvolil z důvodu dosažení co nejmenší délky sestavené rakety, přičemž maximální průměr i délka jednotlivých bloků byla omezena požadavky na možnost přepravy dílů z výrobního závodu na bojová stanoviště železnicí. Jednotlivý díl rakety naložený na vagonu se musel vejít do průjezdového profilu sovětských železnic. Další výhodou je možnost vyhnout se startování motorů druhého stupně za letu, což je jeden z možných okamžiků selhání.“

          A to je to z čeho jsem vycházel já. Mimochodem toto bylo popsáno i v knize z edice OKO a ta vyšla před více jak 30-ti lety.
          Timto s tebou debatu definitivně končím, protože to co jsem napsal se od začátku zakládá na reálných podkladech a nemám potřebu se tu nechat urážet kdejakým buranským cucákem!

        • maro napsal:

          Jo, dobrý. Vlastně tím nejlogičtějším důvodem je průměr rakety a startovacích bloků a ta jejich maximální délka, aby to šlo dobře dopravovat z fabriky Energija kdesi u Moskvy po železnici až na Bajkonur.
          Nějaké startování stupně za letu mají Rusáci spolehlivě zajištěno. Druhý stupeň Sojuzu, umístěný nad tím centrálním a spojený s ním tou děravou příhradovou konstrukcí z trubek nedělá nic jiného. Zapálí se až během letu těsně před vyhořením centrálního stupně, kdy ještě centrální pořád tlačí raketu vpřed a proto nemusí řešit natlačení paliva dolů k čerpadlům. To samé by tedy mohli udělat konstruktéři rakety Sojuz u centrálního stupně, když už to tak pěkně uměli a tu R7 o ten další stupeň s touto funkcí rozšířili. Jenže samozřejmě neměli žádný logický důvod tohle vyřešené zapalování použít pro nějaké zpožděné zapálení centrálního stupně. Jede se od nuly na plný výkon.
          To zpožděné zapálení by nepřineslo v této konfiguraci žádný zisk. Jen ztrátu.

    • maro napsal:

      K těm motorům. Ano, jde o jeden motor se čtyřmi tryskami. Je to dost efektivní. Mimochodem motor RD 180, který si pro své Atlasy kupují Američani od Rusů pro svou neskutečně vysokou efektivnost a spolehlivost, má dvě trysky. A vznikl prakticky zmenšením a „rozpůlením“ gigantu RD 170, provozovaného na raketě Energia. Motor Rd 170 měl 4 trysky.
      Mimochodem RD 170 je nejvýkonnější a současně nejefektivnější raketový motor světa. Má větší tah a větší Isp (vyjadřuje efektivitu) než F1 Saturnu V. Takže 4 trysky oproti jedné nemusí být nevýhoda.

  8. ptpc napsal:

    Díky moc!

Zanechte komentář