Špatné zprávy z Japonska – Hitomi mlčí

Japonští specialisté potvrdili informace, které se v posledních hodinách šířily internetovým éterem – došlo ke ztrátě spojení s rentgenovým teleskopem Hitomi (dříve známým jako Astro-H), který se do vesmíru vydal teprve 17. února. Pozemní pozorování navíc v blízkosti oběžné dráhy dalekohledu detekovaly několik úlomků. Včera, tedy v neděli v 9:40 našeho času ztratilo pozemní středisko komunikaci s teleskopem, který v tu chvíli prolétal nad přijímací anténou. Jen krátce před ztrátou spojení americký armádní program pro sledování kosmických úlomků detekoval pět objektů, které krouží po dráze velmi podobné té, kterou má Hitomi.

Celá mise měla trvat tři roky, během kterých měla zkoumat například černé díry. Hitomi byla stále v kalibrační fázi a do ostrého vědeckého provozu, ve kterém by prokázala své unikátní vlastnosti, se ještě nedostala. Na své palubě nesla nejpřesnější detektory v historii – místo dosavadních snímacích čipů disponovala mnohem přesnějšími mikrokalorimetry.

Podle některých zpráv ale pozemní středisko po ztrátě komunikace zachytilo ještě jeden signál – byl ale slabý a velmi krátký. Specialisté momentálně pracují na jeho rozklíčování. Všichni odborníci zapojení do projektu se zatím shodují, že je brzy na definitivní odepsání teleskopu Hitomi. Stále existuje možnost, že se podaří provoz teleskopu obnovit. Zatím nikdo neví, k čemu přesně došlo, ani jakou roli v celém případu hrají sledované úlomky. Došlo ke srážce s kosmickým smetím? Explodovaly nádrže, nebo jen uniklo trochu paliva? Všechno jsou to jen spekulace, které se budou postupně vylučovat.

Pokud se dnes objeví bližší informace, doplníme je do tohoto článku, pokud se bude situace vyvíjet v dalších dnech, budeme Vás o průběhu informovat formou nových článků.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/03/1c26fa2e48f1b0b517c872361c979f8c.jpg

 

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

18 komentářů ke článku “Špatné zprávy z Japonska – Hitomi mlčí”

  1. Spytihněv napsal:

    JAXA potvrdila pět fragmentů na dráze družice, ale uvádí, že během letu nezaznamenala žádný problém s bateriemi ani s nádržemi hélia. Záhada trvá.

  2. kopapaka napsal:

    Jak to vypadá, tak ztracená není…
    No, co si budem povídat, jestli Japonci něco umí, tak je to oživování „mrtvých“ družic…

    https://www.newscientist.com/article/2082518-lost-japanese-satellite-hitomi-shows-unexpected-signs-of-life/?utm_source=NSNS&utm_medium=ILC&utm_campaign=webpush&cmpid=ILC|NSNS|2016-GLOBAL-webpush-HITOMI

  3. Spytihněv napsal:

    Podle mého nemohlo jít o destrukci třeba při zážehu trysek, což také někdy bývá problematický okamžik (viz třeba CONTOUR, i když tam šlo o hlavní motor), protože to už by s tím tato akce byla ztotožněna. Asi si ani operátoři nevědí rady. A nebo nechtějí házet jen tak nějaké domněnky. Je vůbec šance zjistit pravdu, pokud se nepodaří navázat spojení a ani opticky se nic nového nedovíme?

  4. maro napsal:

    Nevypadá to, že by do něj něco třísklo. Ten stroj se jim roztočil, takže stabilizace je v háji:

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Jenže jak potom vysvětlit ty trosky/úlomky na jeho oběžné dráze?

      • Vojta napsal:

        Čistě teoreticky by mohlo jít o solární panely utržené odstředivou silou, ale zásah jiným objektem nebo výbuch motoru (tlakovací nádrže…) mi přijde mnohem pravděpodobnější. Neřízená rotace je logickým důsledkem takové havárie. Škoda, že se z toho už asi nepodaří stáhnout nějaká data pomocí všesměrové antény. Pro konstruktéry je hodně důležité zjistit, jestli šlo o náhodný zásah nebo nehodu způsobenou lidským faktorem.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Kdyby měla Hitomi solární panely, které trčí z těla hodně daleko (například jako má kupříkladu Rosetta), byl bych ochotný o tom uvažovat. Ale Hitomi má jen krátká „křidélka“ – roztočit několikatunovou sestavu do takové rychlosti, aby z ní odpadávaly díly není snadné. Na to nestačí pouhé vypnutí stabilizace – muselo dojít k výraznému dodání energie – ať už zvenčí (impakt), nebo zevnitř (exploze). S Vaším příspěvkem plně souhlasím – je velmi důležité zjistit, co se stalo proč se to stalo.

  5. Jakub napsal:

    to je dobře že se to tam tříska … začne se to dříve řešit …

  6. Racek napsal:

    Nu, stane se. Řekl bych, že pro vědecký svět je to větší ztráta než kdyby nevyšel ExoMars.

    • Spytihněv napsal:

      To je nebezpečný výrok, opatrně s tím 🙂 Takhle bych to neviděl. Směry vědeckého bádání jsou různorodé a každy vědec má specializaci. Myslím, že pokud jde o ExoMars a Hitomi, tak tyto mise řeší velmi rozdílnou problematiku. Zkoumání tvrdého kosmického záření proti hledání stop mimozemského života. Co může být od sebe vzdálenějšího?

      • vedator napsal:

        Netrufam si tipnut, ci je pocet Marsologov vacsi ako pocet RTG-nologov a gama-ologov viac. Iste je, ze Mars je v kurze, hoci neustale omielana pesnicka o moznosti marsovkseho zivota je zatial nepotvrdena ani zdaleka. Zaroven je jasne, ze v oblasti X-ray a gama mame velke medzery a vela nam toho unika, cize poznatky v tejto oblasti nas dokazu posunut o podstatny kus dopredu vo vedomostiach.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Osobne si myslím, že je to jedno. Ja za tým vidím predovšetkým prácu skupiny ľudí, ich sny, nádeje, sklamania, frustrácie. A toto môže byť ťažká frustrácia. Držím palce, je jedno, či japoncom, rusom, číňanom, američanom, komukoľvek! Výskum vesmíru a veda vôbec, obdivujem ľudí, ktorí to robia, nehanbím sa priznať, že aj závidím. Ale hlavne držím všetko čo sa dá!!!

  7. Spytihněv napsal:

    Jak časté jsou takovéto „akce“? Moc ne. A máme tu v krátké době dvě. Briz-M s ExoMarsem (raději rychle dodávám, že jinak vše v pořádku atd… 🙂 a teď Hitomi. Dvě drahé a mimořádné mise a kolem obou se stalo něco neobvyklého. Hitomi disponuje jedinečnými přístroji a to vše by teď šlo do háje 🙁

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Při kalibraci sondy se občas stane, že dojde ke ztrátě spojení – vzpomeňme třeba na problémy SOHO, ale to už je dávno. V dnešní době to moc obvyklé není.

      • Spytihněv napsal:

        To je pravda. Rok 1998 byl pro SOHO hodně napínavý. Navíc od té doby (pokud vím), funguje bez měřících gyroskopů jen podle sledovače hvězd. Kdyby byla Hitomi v L1 jako SOHO a došlo ke ztrátě spojení, tak bychom asi moc neřešili destrukci, ale hledaly by se všechny jiné příčiny. Za prvé bychom neměli optickou detekci možných fragmentů jako tady a za druhé pravděpodobnost kolize s čímkoliv 1,5 milionů km od Země je opravdu mizivá.

      • marian Redakce napsal:

        V tomto prípade nešlo o optickú detekciu fragmentov, ale radarovú. Avšak z najnovších optických pozorovaní máme inú informáciu – a to že satelit už na orbite nie je stabilný a nekontrolovane rotuje.

Napište komentář k Dušan Majer

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.