Ohrozil Briz-M misi ExoMars?

SCC + US tilting

Většina fanoušků kosmonautiky měla opodstatněné obavy při startu evropsko-ruské mise ExoMars na raketě Proton-M. Ta se poslední dobou potýká s velikými problémy se spolehlivostí. Všem se tedy značně ulevilo, když start proběhl přesně podle plánu a horní stupeň Briz-M poslal ExoMars po sérii zážehů na cestu k Marsu. Podle dostupných informací to ale vypadá, že celá mise byla ve velmi vážném ohrožení. Horní stupeň Briz-M totiž nejspíše explodoval krátce po oddělení sondy TGO s přistávacím pouzdrem EDM, pravděpodobně ještě předtím než stačil dokončit všechny úhybné manévry. Trosky po explozi se naštěstí vyhnuly sondě samotné, která nehlásí žádné známky poškození.

Briz-M už je všem fanouškům kosmonautiky moc dobře známý. Kromě toho, že několikrát sám selhal při doručování satelitů na určenou oběžnou dráhu, se občas připomene nečekanou explozí. Pokud jde vše podle plánu, Briz-M většinou po doručení satelitu využije zbývající palivo pro to, aby se uklidil na bezpečnou hřbitovní oběžnou dráhu, na které nebude ohrožovat ostatní satelity. Poté se přejde k pasivaci – stupeň otevře ventily svých nádrží a vypustí všechny zbytky paliva a tlakovacích plynů. Právě zde asi nastává problém, pokud se neotevřou ventily správně, stane se z vyhořelého stupně taková malá časovaná bomba. Jak ho Slunce ohřívá, tlak v nádržích může růst, až dokud nedojde k explozi. V posledních několika měsících se tento scénář opakoval hned dvakrát.

Sonda a úlomky, vyfoceno brazilským teleskopem. Zdroj: http://www.esa.int/

Sonda a úlomky, vyfoceno brazilským teleskopem. Zdroj: http://www.esa.int/

V případě ExoMarsu to zprvu vypadalo, že všechno proběhlo přesně podle plánu. Teleskop v Brazílii ale zachytil snímky odlétající sondy, podle kterých to vypadá, že celá situace byla mnohem dramatičtější. Podle původního prohlášení měla být na těchto snímchích sonda i Briz-M, ale pozdější analýza ukázala, že se na nich nachází pouze stupeň Briz-M, sonda samotná je už mimo obraz. Na snímku můžeme vidět jeden větší kus a několik menších úlomků. Při nominálním oddělení sondy od stupně Briz-M by neměly vzniknout prakticky žádné další objekty, vše tedy ukazuje na explozi horního stupně. Objekty také následuje patrný oblak plynů, ten ale může být pozůstatkem posledního zážehu.

Horní stupeň Briz-M.

Horní stupeň Briz-M.
Zdroj: http://www.b14643.de/

Alarmujícím faktem ale je, že k údajné explozi došlo velmi brzo po oddělení, kdy byl stupeň ještě v blízkosti sondy. Briz-M měl podle plánu provést další dva zážehy po oddělení, první zážeh trvající dvanáct sekund měl stupeň dostat do bezpečné vzdálenosti od sondy. Poté měl přijít druhý zážeh, který měl trvat až minutu a půl, při kterém by Briz-M vypotřeboval všechny zbytky paliva a poslal sám sebe daleko od Marsu i sondy samotné. Podle prvních informací to vypadalo, že oba zážehy proběhly úspěšně. Problémem ale je, že Rusové nemají žádné sledovací stanice na západní části jižní polokoule Země, nad kterou měly probíhat manévry horního stupně.

TGO naštěstí nehlásí žádné známky poškození. Podle prohlášení Rusů i ESA je sonda v perfektním stavu a všechny její systém pracují správně. To ale ještě neznamená, že je mimo nebezpečí. Pokud jsou úlomky stále v blízkosti sondy, mohly by působit problémy. Také hrozí velice nepravděpodobná možnost, že by se sonda potkala s některým z úlomků při provádění brzdících manévrů o Marsu. Dalším problémem, který Briz-M může způsobit je kontaminace Marsu samotného. Veškerý hardware, který přistává na povrchu Marsu prochází důkladnými procedurami, které mají zamezit možnosti zanesení života ze Země. Tímto procesem si samozřejmě prošel i přistávací modul EDM. U stupně Briz-M ale k žádným podobným procedurám nedošlo, pokud tedy některý z úlomků trefí Mars, je tu nenulové riziko kontaminace.

Nespolehlivý Proton-M by měl být podle současných plánů nahrazen těžkou verzí nové ruské rakety Angara. Ale stále se počítá s používáním problematického stupně Briz-M při startech na energeticky náročné oběžné dráhy. V budoucnosti se ale snad upustí i od tohoto stupně, v plánu je totiž vývoj nového kryogenického horního stupně, který by spaloval tekutý kyslík a vodík a zvýšil nosnost Angary o 20 až 50 %.

Vizualizace sondy TGO a pouzdra EDM u Marsu.

Vizualizace sondy TGO a pouzdra EDM u Marsu.
Zdroj: http://www.space.com/

Zdroje informací:
http://www.popularmechanics.com/
https://en.wikipedia.org/
http://www.esa.int/
http://exomars.cosmos.ru/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/Tilting_ExoMars_2016-2.jpg
http://www.esa.int/…/ExoMars_spotted_in_space_node_full_image_2.gif
http://www.b14643.de/…/Briz-M6big.jpg
http://www.space.com/…/exomars-tgo-mars.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


33 komentářů ke článku “Ohrozil Briz-M misi ExoMars?”

  1. Marek33 napsal:

    Ach jo, zase ty „vteřiny“… Aspoň na technických magazínech používejme ty proklaté, zato ale jediné správné sekundy 🙂

    • Daniel Heřt napsal:

      Sekundy jsou možná korektnější, ale opravdu si nemyslím, že by si v tomhle případě mohl někdo splést jednotku času s úhlovou vteřinou.

      • Ričrd napsal:

        Sekundy nejsou korektnější, jsou jednotka času na rozdíl od vteřin. U idiotů ve sportovní redakci BBV ČT bych pochopil, že měří čas v úhlových jednotkách, ale zde?

        • Daniel Heřt napsal:

          Když se nad tím zamyslím tak máte pravdu, v článku to opravím na sekundy.

        • gg napsal:

          Tak u délek zážehů by se dalo mluvit o změně anomálie po dobu zážehu, a měřit ji ve vteřinách. 🙂 Třeba na nízké kruhové dráze Země odpovídá jedna vteřina změny anomálie asi čtyřem milisekundám, na vysoké eliptické dráze zase mnohem delší době. Ale že by to bylo praktické, to se asi říct nedá.

  2. Spytihněv napsal:

    Takže v nejčernějším scénáři máme poblíž TGO nějaké úlomky s neznámou rychlostí a podobnou dráhou jako sonda, ta bude dříve nebo později muset provést menší nebo větší korekční manévr (později i mohutný brzdný), který její vlastní dráhu a rychlost změní a vytvoří jinou konfiguraci s předpokládanými troskami Brizu. Což může být buď únik z ohrožení nebo právě naopak. Hrozná situace. Naštěstí bude ta nejistota trvat jen do října. Jsem ale nucen zkorigovat svá slova o pochvale na adresu této mise Briz-M. 🙁

    • Daniel Heřt napsal:

      Mám pocit že TGO už nějáký zážeh provedl po oddělení, takže za těch několik měsíců cesty by se snad měl troskám vyhnout. Ale nic není jisté.

      • Spytihněv napsal:

        Byla by to neskutečná smůla. A stejně bychom nikdy nedokázali, co bylo příčinou. Věřím ale, že se nic nestane. Co by měli říkat Číňani. Ti už dávno mohli mít družici kolem Marsu, ale Rusové jim ji ukázkově pohřbili. A ani to nebylo napínavé jako zde. Jak říkám – museli bychom mít hroznej pech.

      • gg napsal:

        Přijde mi to mimořádně nepravděpodobné. Jakýkoli rozdíl rychlosti v kterékoli dimenzi (tečna, normála, binormála) mezi tělesy na únikové dráze s časem pouze poroste. Vesmír je velký, už pár milionů kilometrů od Země se nebude mít co s čím srážet.

  3. zvejkal napsal:

    Hm, tak to je dost vazne, som zvedavy na dalsie informacie (ak budu..)

  4. Jakub napsal:

    Nedá se použit nějaká kamera na sondě aby se zjistilo jestli nějaké trosky letí za ni ?

    • gg napsal:

      Dala. Ale k čemu by to bylo? Buď bude malá, lehká, levná, širokoúhlá, ale pak nestihnete zareagovat dostatečně rychle nebo levně (z pohledu spotřeby paliva). Nebo tam bude rovnou teleskop a pak to bude velké, těžké, drahé, a zbytečně to sníží užitečné zatížení. A dosáhnete tím jen toho, že snížíte již tak zanedbatelné riziko.

  5. marian napsal:

    Tak kto chce psa biť, palicu si nájde…alebo ako u „nespolahlivého“ Protonu aj v prípade plne úspešného štartu silou mocou hladať niečo negatívne a urobiť z toho článok na celú stranu 🙂 (samozrejme nezazlievam, informovať treba, ale…) Opäť pripomínam, že vôbec nie je isté – čo sa s Brizom stalo (pokiaľ vôbec). Jediné, čo, sa prezentuje ako dôkaz explózie je pár dlhoexpozičných snímok pointovaných na stupeň Briz. Avšak – nikde som nenašiel presný čas ich nasnímania – nevie sa teda, či boli fotené v čase pred spomínanými korekčnými manévrami, počas nich, alebo po nich. Nemôžeme teda ani vedieť, či k údajnej explózii došlo počas funkcie motora Brizu alebo až po ňom a teda v súvislosti s tým nevieme nič ani o jej možnej príčine. Kvôli nepresnému časovaniu tiež nevieme, či už bol Briz v čase snímania na „odkladacej“ (mierne upravenej) dráhe, alebo nie. Navyše – nemá náhodou TGO počas preletu k Marsu v lete uskutočniť aj nejaký ten korekčný manéver?;) A teda aj bez prípadnej korekcie by Briz Mars minul tak ako tak? Rozoberať tu teda možné budúce ohrozenie sondy či kontamináciu Marsu je viac než hodne hyperbolizované.

    „Při nominálním oddělení sondy od stupně Briz-M by neměly vzniknout prakticky žádné další objekty, vše tedy ukazuje na explozi horního stupně.“

    S takto jednoznačnou interpretáciou snímkov tiež nemôžem súhlasiť. Briz je na nich výrazne jasnejší ako zvyšné objekty a je teda logicky zrejmé – že išlo o malé úlomky (prípadná „explozia“ teda určite nebola veľká). Netreba zabúdať na to, že takmer pri každom oddelení nákladu od rakety vzniká veľké množstvo malých úlomkov (ktoré často vôbec nie sú katalogizované – stačí si spomenúť napr. na „snehový“ ohňostroj pri separáciách Apolla od Saturnu). Pri optických pozorovaniach satelitov sú pri vhodnom nasvietení Slnkom aj takéto malé objekty na veľkú vzdialenosť dosť výrazné (preto je optické sledovanie satelitov vo veľkých vzdialenostiach od Zeme výhodnejšie ako radarové – vid napr. projekt ISON). Samozrejme záleží od konkrétneho spôsobu oddelovania sa nákladu od rakety. No a práve tu vidím najpravdepodobnejšieho vinníka spomínaných úlomkov. Adaptér na Brize tvorila akási sieťová konštrukcia (vid snímka http://www.russianspaceweb.com/images/spacecraft/planetary/mars/exomars/2016/2016/adapter_160105_1.jpg) na ktorú bola neskôr pripevnená nejaká jasno biela folia (alebo čo to je 🙂 – vid obr. http://www.russianspaceweb.com/images/spacecraft/planetary/mars/exomars/2016/2016/fairing_1.jpg. Je možné, že počas separácie nákladu (pravdepodobne pružinovým mechanizmom) dochádza k potrhaniu danej folie – a teda by ma neprekvapilo, keby práve ona bola zdrojom oných slávnych úlomkov.

    • Daniel Heřt napsal:

      Michel Denis, flight director od ESA prohlásil, že TGO a Briz-M byly v dostatečné vzdálenosti, aby případný výbuch sondu nepoškodil. Tím ho sice přímo nepotvrdil, ale zatím jsem nečetl nic ze strany Rusů ani ESA co by výbuch popíralo.

      Když se podíváme na další snímky – http://download.esa.int/esoc/SocMed_shares/web/ExoMars_467-1.gif (Tady je ještě ExoMars spojený s Brizem, druhý objekt je odhozená palivová nádrž) nejsou vidět žádné jiné objekty, které by mohly vzniknout při odhození nádrže (kousky ledu, zbytky paliva atd.)

      Ta kontaminace Marsu je samozřejmě dost nepravděpodobná, ale případná exploze by poskytla troskám impuls do všech stran, takže by vytvořila podobný efekt jako brokovnice, což by zásah Marsu ulehčilo.

      „Tak kto chce psa biť, palicu si nájde…alebo ako u „nespolahlivého“ Protonu aj v prípade plne úspešného štartu silou mocou hladať niečo negatívne a urobiť z toho článok na celú stranu“

      Určitě zde nejsme něják zaměřeni proti Protonu-M nebo Rusům obecně. O poslední anomálii Atlasu V je taky celý článek, i když byl start úspěšný. Nevím proč dáváte nespolehlivý do uvozovek, stačí se podívat na statistiky a uvidíte, že Proton měl od roku 2010 alespoň jedno selhání každý rok. (také v roce 2008, 2007, 2006).

      • marian napsal:

        „…zatím jsem nečetl nic ze strany Rusů ani ESA co by výbuch popíralo.“

        Ved ani ja a nečítal som ani nič, čo by ho potvrdzovalo. Bolo len zverejnených pár fotiek – ktoré, ako som opisoval – možno interpretovať všelijako a ESA na ne krátko reagovala (spomínaným Denisovým vyhlásením) aby upokojila verejnosť, že TGO je v úplnom poriadku. Medzitým sa však už na základe neurčitých a neúplnych informáci (napr. aj ohľadom nejasnosti presného času fotografovania) začali variť z čistej vody všelijaké špekulácie a potom to vedie k dalekosiahlym a zbytočným bedákaniam nad tým, prečo už tí rusáci s tým Proton/Brizom niečo neurobia a ako je v ruskom kozmickom priemysle všetko zle a podobné klasické bla bla. A v návale toho bedákania sa akosi aj zabudne na to, že misia Protonu bola v tomto prípade vlastne plne úspešná a to je aj dôvod, prečo to ESA ani Roskosmos nejako bližšie neriešia. Pre nich je hlavné, že sonda je na správnej dráhe a to či došlo alebo nedošlo k pár malým (a v podstate nepotrebným) zážehom pre úplné vyprázdnenie v podstate už nepotrebného kusu kozmického odpadu na heliocentickej dráhe a aký bol jeho ďalší osud je vlastne jedno. Ktovie koľko stupňov v minulosti na heliocentrickej orbite skôr či neskôr po štarte vybuchlo, len sa o tom nikdy nedozvieme…

        „…(Tady je ještě ExoMars spojený s Brizem, druhý objekt je odhozená palivová nádrž) nejsou vidět žádné jiné objekty, které by mohly vzniknout při odhození nádrže (kousky ledu, zbytky paliva atd.)“

        Ano, ale nezabúdaj, že odhodenie palivovej nádrže a oddelenie sondy sú dve rozdielne operácie – oddelenie nádrže Brizu je relatívne čistý proces (žiadny lad ani palivo – hydrazin) a naozaj by pri ňom nemali vzniknúť žiadne viditeľnejšie úlomky – avšak pri separácii nákladu mi spomínaná biela folia na adaptéri Brizu stále príde ako dobrý kandidát na dotyčné objekty.

        • Spytihněv napsal:

          Všichni si samozřejmě přejeme, aby problém nenastal, ale jsou tu určité indicie, které to potvrzují a navíc historie Brizu tomu taky nahrává. Zbytečně tu předhazujete zaujatost vůči Rusům. A to, že se jedná o nepotřebný kus odpadu, to je sice pravda, ale má se chovat způsobně a ne vytvářet zbytečně další bordel kolem Země. Takže není jedno, jestli Briz exploduje po dokončení činnosti, navíc krátce poté. Klidně se to mohlo stát před oddělením nebo opravdu bezprostředně po něm. Ne, tohle prostě není v pořádku a ubírá to body jinak bezchybnému navedení na dráhu.

        • Daniel Heřt napsal:

          Oficiální potvrzení ani vyvrácení už podle mě ani přijít nemůže, protože se stupeň stéle vzdaluje a jakékoliv pozorování je čím dál tím víc složité, neli nemožné. To že ESA i Roskosmos o situaci prakticky mlčí mi přijde logické, protože by si neradi dělali špatnou publicitu, kdyby explozi potvrdili. Naopak by podle mě bylo rozumné, že kdyby si byli jistí, že to co vidíme je nominální, tak by učinili prohlášení které by vyvrátilo všechny spekulace. Naopak to, že znovu analyzovali obrázky aby všechny ujistili, že TGO na fotkách není a že jde jenom o Briz-M mi napovídá, že se celou situaci sami dost řeší. To už jsou ale zase jenom čisté spekulace.

          Start byl samozřejmě úspěšný, za což jsme všichni Protonu vděční, ale pokud je tady podezření že Briz selhal, neměli bychom nad tím podle mě jen tak mávnout rukou. To že možná explodoval a nedkončil nějáké „nepotřebné“ zážehy je podle mě dosti alarmující záležitost, protože pokud se tak opravdu stalo, mohlo to přijít ještě před posledním zážehem s ExoMarsem a výsledky by byly katastrofické.

        • marian napsal:

          to Spytihněv: Neviem, kolkokrát treba zopakovať, že k údajnému výbuchu došlo na únikovej heliocentrickej dráhe a tak žiadny „další bordel kolem Země“ nevznikol. Inak každý kozmický odpad by sa mal chovat spusobne – to uznávam – avšak neviem, ako ho v tomto ohľade prevychovat 😀 Ved k výbuchom môže a aj dochádza kedykoľvek z najrôznejších a neovplyvniteľných príčin. A argumenty typu že sa to „mohlo klidne stať pred oddelením sondy“ a podobné čo by bolo keby neuznávam – opäť opakujem, že nevieme presne čo sa stalo, resp. nestalo – s istotou len vieme, že sonda je v poriadku a na správnej dráhe a to je hlavné.

        • Spytihněv napsal:

          Já zase nevím, kolikrát je potřeba zopakovat, že máme sice jen indicie, ale zato silné. A taky nevím, proč bychom nemohli rozebírat tuto možnost, i pokud není potvrzená. Uráží to někoho kromě vás? Jestli k výbuchu došlo (pokud vůbec) na HD nebo GD je sice podstatné z hlediska bezpečí sondy, ale irelevantní z hlediska funkce Brizu. Vy to berete na lehkou váhu. Já ne. Jednoduše je s tím stupněm dlouhodobě něco špatně a tím, že o tom budeme mlčet a čekat na oficiální výsledky, to nevyřešíme. Rozebíráním sice také ne, ale o tom je diskuse. Já můžu jen zopakovat, že pokud k tomu došlo, tak to bylo nedlouho po oddělení a do této chvíle bezchybný Briz selhal a není to jedno a je to kaňka na bezchybném startu, která snad nebude mít následky. Raději ještě opět dodám, že se bavíme o nepotvrzené věci, ale proč bychom nemohli? Protože relativizujeme něco, co se Rusům po dlouhé době mohlo povést mimo oběžnou dráhu Země? Přiznám se, že jsou mi pocity jejich nebo jejich příznivců zcela ukradené.

        • marian napsal:

          to Spytihněv: Ale ano, ja s vami súhlasím – je to diskusia a treba tu preto rozobrať všetky možnosti a nielen rýchlo niečo z nejasných informácii prehlásiť a následne to mať za takmer hotovú vec a robiť z toho neviem-aké zaručené závery (citujem „jednoduše je s tím stupněm dlouhodobě něco špatně“). Ja som sa tu na rozdiel od iných viac zamyslel nad neistotou toho čo sa stalo a rozobral aj iné prípadné možnosti, ktoré v článku rozobrané neboli. A nemýlte sa, nie som žiadny rusofil ani nič podobné, neviem čo by ma tu malo urážať :D. Len si potrpím na objektivitu a v rámci diskusie na to rád upozorním. A tiež je mi ukradnuté, čo si kto o tom myslí 🙂

        • Dušan Majer napsal:

          Já si jen dovolím krátký vstup – S Briz-M je (nebo alespoň ještě nedávno bylo) určitě něco špatně bez ohledu na to, zda tentokrát explodoval nebo ne – stačí si vzpomenout na jeho selhání, případně nedávné exploze na oběžné dráze. Tohle prostě není standardní model chování horních stupňů.

        • Spytihněv napsal:

          V pořádku. Vy jste se (uznávám, že do hloubky) zamyslel nad jednou možností, já třeba (povrchněji) nad jinou alternativou. Jde jen o to, že z vašich příspěvků je znát odpor k tomu, aby se řešila exploze Brizu jako potenciálně hotová věc + její následky. Myslím, že není nic špatného na rozebírání jedné alternativy a brání ji jako hotovou věc. Nevidím důvod, proč bycom museli být vyváženi. A vždyť vlastně jsme 🙂 Podstata je v tom, že máme sondu k Marsu a náhle se objeví znepokojující informace. Pokud na oběžné dráze Země nekomunikuje čerstvě vynesená komunikační (navigační, špionážní) družice nebo se ji ani nepodaří správně vynést, je to sice smutné, ale obvykle to nic moc neznamená. Zaskočí jiná a tahle se doplní později, protože je to zkrátka nutné. U vědeckých misí je to něco jiného. Když se nezadaří, tak klidně bez náhrady a chybět bude jen nadšencům. Takže obavy. To je ten hnací motor skeptických názorů.

  6. roman.hronza napsal:

    Tak to bylo zřejmě o fous. Sondě přeji bezproblémovou cestu, navedení na oběžnou dráhu i přistání přistávacího modulu. Další Exomars má údajně letět až v roce 2020. Tak snad podniknou nějaké odpovídající opatření.

  7. rado napsal:

    Tak to je zaujímavý článok a som rád, že ho tu čítam. Bol by som rád, ak by boli dáke ďalšie info, keby sa sem napísali. Je zaujímavé prečo rusáci nerobia niečo s tým Protonom a Brizom. Veď je to stará raketa a dáke muchy už mohla mať vychytané dávno. To isté Briz. Sa ani nečudujem, že po oddelení družice k Marsu tiekla vodka prúdom. Ono si asi všetci poriadne vydýchli. Proton je krásna raketa a bola by jej škoda. Už má dosť pošramocenú povesť. Ktovie ako to je fakt v tom ruskom kozmickom priemysle a vlastne v Rusku všeobecne…

  8. marian napsal:

    No konečne som sa dopátral k nejakým presnejším časovým údajom ohľadom tohto incidentu (časy sú v UTC), ktoré čo to napovedajú:

    20:13 – oddelenie TGO od Brizu
    20:39 – podla ruského zdroja mal Briz dokončiť korekčné manévre
    21:37 – juhoafrický pozorovateľ Greg Roberts nasnímal na spoločnom snímku ako TGO, tak aj Briz – ktorý tak bol v tom čase preukázateľne v celistvom stave ( http://www.russianspaceweb.com/images/spacecraft/planetary/mars/exomars/2016/launch/sa_tracking_1.jpg ), tento pozorovateľ však sledoval Briz aj dalej, a to až do 23:22 UTC
    cca 03:00 – snímky s úlomkami z Brazílie

    K údajnej explozii teda muselo dôjsť niekedy medzi posledným pozorovaním G. Robertsa o 23:22 a snímkami z Brazílie o 03:00 UTC. Z toho plynie, že k prípadnému výbuchu došlo až po orbitálnych korekciách (a teda starosti o sondu a kontamináciu Marsu už môžme dať stranou úplne). Druhou vecou je, že na základe uvedeného sa už aj ja skôr prikláňam k tomu, že k nejakému explozívnemu incidentu na Brize došlo (prípadné úlomky zo separácie sondy by totiž po manévroch už museli byť od Brizu oveľa ďalej a nesledovať jeho trajektoriu). Explózia však pravdepodobne nebola veľká a nesúvisela s činnosťou motorou – ale skôr s vypúšťaním plynu (hélia) z vysokotlakových nádrží – teda opäť vec súvisiaca s post-launch umrtvovaním Brizu (teda podľa všetkého nič, čo by mohlo ohroziť sondu pred oddelením). Čo presne mohlo spôsobiť výbuch vysokotlakových nádrží je samozrejme otázne…

    • Daniel Heřt napsal:

      To, že byl prokazatelně v celistvém stavu bych si asi tvrdit netroufnul. Stačí se podívat na to, jak slabě je vidět samotný TGO+EDM a to vůbec není malá sonda, má 4,5 tuny. Možná, že trosky na tom obrázku vůbec nejsou vidět.

      • marian napsal:

        Tak úplne vylúčiť sa to nedá, avšak výchadzam aj z čisto vizuálnych pozorovaní Grega Robertsa cez ďalekohľad, pri ktorých trackoval dvojicu TGO-Briz takmer dve hodiny. Z toho, čo viem, tak Greg Roberts je skúsený pozorovateľ a ked prehlásil že „I observed two objects only“, nevidím dôvod mu neveriť.

        • Racek napsal:

          V každém případě, k problému (explozi, roztržení, poškození …) došlo relativně dost dlouho po oddělení a v takové vzdálenosti, že zasažení sondy úlomkem je asi téměř jistě vyloučeno. Zásah Marsu? Ten už byl zasažen tolikrát a že by se zrovna zbytky Brizu zrovna trefily, tomu se opravdu vážně věřit nedá. Vždyť stačí malý rozdíl v rychlosti a trajektorie je úplně jinde.
          Co se vlastně stalo, se doufám zjistí. To mohou ale objasnit jen Rusové z přijaté telemetrie, pokud samozřejmě ji lze vyhodnotit.
          Mráz ovšem jde po zádech, když si představíme to nesmírně a dlouhé složité navedení a krátce poté se to stalo …
          No, snad už sonda svůj příděl problémů vyčerpala … bylo jich dost.

  9. Braňo napsal:

    Ved to nespolahlive Protonu je Briz-M.

  10. maro napsal:

    Tak v rámci provokativních spekulací o kontaminaci Marsu si můžeme zaspekulovat jak asi dobře byl desinfikovaný ten jeřáb co nesl curiosity, případně jak dobře byly vyčištěny sondy Viking, které před desítkami let přistály na Marsu. A hlavně. Tohle všechno stoprocentně skončí hned jak první člověk šlápne na povrch Marsu vlastní nohou.

    • Dušan Majer napsal:

      Jeřáb, který nesl Curiosity byl sterilován téměř na úplně stejnou úroveň jako samotné vozítko. Vikingů bych se až tolik nebál, Američané dbali na planetární ochranu už od začátku, byť třeba jejich postupy nebyly tolik vypilované jako dnes.

      S člověkem plně souhlasím, něco sice obstarají skafandry, ale i tak je riziko kontaminace značné. Ale do té doby je čas všechno důkladně prozkoumat.

      • Racek napsal:

        no, myslím že možnost zasažení Marsu troskami Brizu je myslím dost blízká nule. Navíc, fotografované zbytky či části Brizu nevykazují klasické chování trosek po explozi. Na těch fotkách vidíme že celá oblast letí pohromadě bez tendence se rozlétnout do stran, což při explozích je obvyklé. Jako by se stupeň spíš rozdělil, nebo exploze nebyla nijak velká.
        V každém případě, musíme trochu počkat.

    • Spytihněv napsal:

      Nebeský jeřáb byl spolu s MSL uzavřen po celou dobu letu v aerodynamickém krytu, takže by bylo poněkud kontraproduktivní sterilizovat rover a jeřáb nikoli 🙂

Zanechte komentář