Na palubě lodi Cygnus se rozhoří požár

nasa-wants-fire-test-on-space-cargo-hull

Nebojte se, není to žádná výhrůžka, ani anonymní hrozba duševně vyšinutého jedince. Jde o vědecký experiment, který má naopak pomoci k bezpečnějším kosmickým letům. Když se zeptáte kosmonautů, jaká hrozba jim při pobytu ve stavu beztíže nahání největší strach, bude se mezi nejčastějšími odpověďmi zmiňovat oheň. S tímto živlem se sice lidé přímo setkali pouze jednou – na stanici MIR, ale je jasné, že časem mohou nastat podobné situace – čím častěji budeme létat do kosmu, tím spíše se budou lidé dostávat do podobných situací – statistika a pravděpodobnost se obelhat nedají. Je proto potřeba být dobře připraven.

Inženýři z Glenn Research Center v Clevelandu proto přišli s nápadem, který postupně přetransformovali do reálné podoby. Cílem je zlepšit naše povědomí o tom, jak se chová požár na kosmické lodi ve stavu beztíže. Jedná se o experiment Saffire (originálem má být Spacecraft Fire Experiment), který si měl svou premiéru odbýt už v roce 2014 na posledním exempláři evropské zásobovací lodi ATV. Plán byl jednoduchý – po oddělení od stanice by přístroj vzdáleným pokynem z řídícího střediska založil na palubě lodi požár a senzory by sledovaly jeho šíření.

Stavba experimentu Saffire

Stavba experimentu Saffire
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Jenže program se dostal do časové tísně a postupem času začalo být jasné, že se experiment nestihne dokončit včas, aby se stihl uložit na palubu lodi. technici proto hledali jinou kosmickou loď, na které by mohli experiment realizovat a volba padla právě na loď Cygnus od společnosti Orbital ATK. Celkem jsou naplánovány tři letové experimenty, přičemž ten první bude na palubě lodi Cygnus, která se k ISS vydá už 23. března velmi brzy ráno našeho času. Na projektu Saffire se podílí 11 amerických i mezinárodních vládních institucí a univerzit.

Celý experiment bude uložený v bedně o rozměrech 130 x 55 x 88 centimetrů. Tato bedna je již uložena na palubě lodi Cygnus a po příletu k ISS začne posádka vynášet čerstvé zásoby, ovšem bedna s experimentem zůstane na svém místě. Experiment totiž přijde ke slovu až když Cygnus stanici opustí – naplněný odpadky a odsouzený ke shoření v zemské atmosféře.

Stavba experimentů Saffire I a Saffire II

Stavba experimentů Saffire I a Saffire II
Zdroj: http://www.nasa.gov/

V každém modulu Saffire se kromě „zapalovače“ a senzorů, které budou monitorovat chování plamenů nachází i vlastní materiál určený k hoření. Tyto vzorky byly vybrány tak, aby reprezentovaly materiály, které se nachází na palubě ISS a se kterými se počítá pro novou americkou loď Orion. Nasbíraná data včetně fotek se odešlou přes antény lodi Cygnus, aby je mohli odborníci v Glenn Research Center ve spolupráci s mezinárodními partnery důkladně analyzovat. Tím, že lépe pochopíme chování plamenů ve stavu beztíže, můžeme vyrábět materiály, které jim budou lépe odolávat, nebo navrhnout techniky a postupy, které oheň snadno uhasí. Cíl je jasný – co nejvíce ochránit astronauty, pokud přijdou s plameny do styku.

„Saffire bude největší, lidmi vytvořený požár ve vesmíru v historii,“ vysvětluje Gary A. Ruff, který v NASA pracuje jako projektový manažer požární bezpečnosti kosmických lodí. Naráží tím na fakt, že lidé už s ohněm na oběžné dráze experimentovali a stále experimentují. Už na sovětské stanici Saljut-6 experimentovali s aparaturou Vulkan, která byla zaměřena na svařování ve stavu mikrogravitace.

Příprava senzorů pro experiment Saffire

Příprava senzorů pro experiment Saffire
Zdroj: http://www.nasa.gov/

I dnes na ISS probíhají „hrátky s ohněm“ – namátkou můžeme jmenovat třeba experiment Flex, nebo Bass-M. Ve všech případech se ale jedná jen o rozsahem malé experimenty – především kvůli bezpečnosti posádky. Saffire ale oproti těmto drobným plamínkům umožní spálit mnohem větší objemy materiálu, což se pochopitelně projeví na chování ohně. Tím, že se experiment provede mimo stanici, nebude hrozit nikomu žádné nebezpečí a loď odsouzená k zániku ještě získá další využití.

První experiment Saffire by měl zapálit vzorek o rozměru 40 x 95 centimetrů a další dva pokusy naváží na výsledky této první zkoušky. Saffire-II se zaměří na to, jaké má kyslík limity hoření a poslouží k tomu pásy několika vzorků o rozměrech 5 x 30 centimetrů a konečně třetí experiment, tedy Saffire-III by měl opět testovat velkoformátový požár. Všechny tři fáze projektu Saffire poletí na lodích Cygnus při zásobovacích misích k ISS.

Kdo by ale čekal, že tím program Saffire skončí, ten by byl na omylu. Na základě informací, které odborníci získají při této první vlně tří experimentů využijí ke stavbě dalších tří exemplářů. Ty by měly být dokončeny někdy okolo roku 2018 a už nyní je dohodnuto, že je do vesmíru dopraví lodě Cygnus od společnosti Orbital ATK.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.nasa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.albanydailystar.com/…/nasa-wants-fire-test-on-space-cargo-hull.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/saffire_components.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/saffire_team.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/hudach.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


15 komentářů ke článku “Na palubě lodi Cygnus se rozhoří požár”

  1. Štěpán napsal:

    Dobrý den. Nemohl by jste udělat článek o pavivech (jak je Nasa apod. vyrábí, skladují,…)? Protože toho potřebují strašně moc, a není to vůbec lehké. A taky kolik je pavivo stojí… Nebo pokud článek už existuje, mohl by jste mne odkázat?

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den, vím, že jsem před jedním startem rakety (tuším, že to byl Atlas V) viděl krátké video, ve kterém popisovali systém tankování paliva. Pokud to někde najdu, pošlu Vám sem odkaz.
      Ceny zřejmě odpovídají běžnému prodeji.

  2. Jirka napsal:

    Hm tak při čtení Xtého článku s rádoby bombastickým titulkem, který začíná „Nebojte se, nejde o A, nýbrř o B“ si nejem jistý, jestli se mám smát, brečet, nebo kroutit hlavou, jestli mají autoři takový styl publicistiky zapotřebí. Vtipné to tedy rozhodně není…..

    • Dušan Majer napsal:

      Víte ono vymyslet titulek, který zní aspoň trochu zajímavě není tak lehké, jak se může zdát. Ale potěšil jste mne tím, že to není vtipné. V tom případě je vše v pořádku, protože vtipnost opravdu nebyla naším záměrem.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Nevím, co je titulku bombastického! Nepřehání ani v nejmenším. Naopak klidně tam mohlo být „největší požár“ a pořád by to byla čistá pravda. Pokud je použit budoucí čas, tak je jasné, že jde o plánovanou akci. 😉

    • Daniel Bozner napsal:

      A já se ptám proč, proč ten komentář, protože to píší jiní na jiných diskusích pod odbornými weby. Chtěl jste být tady první?

  3. Jirka napsal:

    Otázkou je, proč prostě nezapálit celý Cygnus, když stejně chvíli po tom shoří v atmosféře 🙂

  4. Jirka napsal:

    Trvám na tom, že začínat článek slovy „nejedná se o“ je klišé a je to vlastně přiznání toho, že titulek článku je, ať už úmyslně, nebo neúmyslně (protože autor nedokázal vymyslet lepší), matoucí. V poslední době jsem takových článků zde četl několik a sedí mi to spíš do stylu zpravodajství TV Nova. (Ad p. Bozner: netrávím celý den čtením desítek odborných webů, takže netuším, co se tam píše a kdo na to jak reaguje. Čtu jen tento jeden, na ostatní už nemám čas)

    • Lukáš Houška napsal:

      Myslím si, že jste ve svém hodnocení toho, co je bulvární a co ne přehnaně kritický. Vím, že se tady snažíme všem výtkám čtenářům vyjít vstříc a pokud jsou jejich připomínky relevantní tak se jimi i řídit, ale bohužel vaši kritiku alespoň já považuji za nespravedlivou. Ale díky za váš názor. A taky děkuju za sondu, jak lehce se lze přiblížit redaktorům TV Nova, ač se člověk snaží být od nich co nejdále.

    • Daniel Bozner napsal:

      Já taky ne jen na MobilMania, Novinky, Kosmonautix a Facebook. Vše jen 5.2″ mobilem páč žádný jiný přístroj nevlastním.
      Ale musel jsem si rypnout páč bulvár se vyčítá často.
      Jinak, teď asi budou testovat různé materiály jak se chovají při hoření ve vakuu ale taky by mě zajímalo co by se dělo kdyby zapálili celý Cygnus, mohli by jeden zkusit.

  5. Michal Bursík napsal:

    Já si celou dobu myslel, že zapálí vnitřek lodi a budou sledovat šíření a vlastnosti požáru. Říkal jsem si jak dlouho to asi loď může vydržet, nebo jestli by třeba požár, z důvodu spotřebování kyslíku, neuhasl dřív než by se pořádně rozhořel.
    Ale ono třeba jednou, až budou testovat efektivní formy hašení, dojde i na takovýto test.

  6. Majkl napsal:

    Nejsem si jistej, jestli se dá jaderný vůbuch považovat za „největší požár“

  7. Dan napsal:

    Nemyslím si, požár/oheň je exotermická chemická reakce mimo kontrolu, jaderný výbuch je štěpná reakce, zdroj tepla se liší.

  8. zvejkal napsal:

    Skoda, mohli by to vnutri zapalit cele 🙂
    Ale to by asi tazko vysielali data na zem….

Zanechte komentář