Kosmotýdeník 181. díl (29.2. – 6.3.2016)

Máme za sebou týden, který byl zejména ve znamení stálého čekání na start rakety Falcon 9 v1.2, jež byl stále odkládán kvůli různým nečekaným okolnostem. Nicméně ve stínu Falconu se stalo i několik velmi zajímavých událostí. Například přistál Sojuz TMA-18M, který přivezl účastníky experimentálního ročního pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici. Nebo pokročily přípravy na misi ExoMars 2016, jejíž start přijde již velmi brzy. To a další záležitosti naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

ExoMars 2016 připraven ke startu

ExoMars 2016 je připojen k raketě Proton

ExoMars 2016 je připojen k raketě Proton
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Tento týden prošla připravovaná evropsko-ruská mise ExoMars důležitými milníky na cestě k uskutečnění startu. Nejdříve byla sonda Trace Gas Orbiter (TGO) i s pouzdrem Schiaparelli připojena k hornímu stupni Breeze-M a posléze bylo celé soustrojí uzavřeno do aerodynamického krytu. Start by se měl uskutečnit 14. března a to už je opravdu velmi brzy. Mise bude tvořit technologický, ale i vědecký předvoj hlavnímu bodu programu ExoMars, což je druhá sonda a hlavně evropské vozítko, které bude vyneseno do vesmíru buďto v roce 2018, ale spíše až v roce 2020. Toto vozítko bude mít mimo jiné za úkol zkoumat, zda se na Marsu nacházel nějaký život. Naváže tak na rover Curiosity, který svůj hlavní vědecký úkol – zjistit, zda na Marsu byly podmínky vhodné pro vznik života, již splnil.

Ale zpět k přípravě na start ExoMars 2016. Mise byla původně připravována ve spolupráci s NASA a měla startovat na raketě Atlas 5, nicméně kvůli rozpočtovým škrtům na americké straně, došlo k odchodu amerického partnera a ESA si našla jako náhradu Rusko, které se postará o vynesení a bude se na misi podílet i vědeckými přístroji a to zejména na ExoMars 2018.

ExoMars 2016 uzavíraný do aerodynamického krytu

ExoMars 2016 uzavíraný do aerodynamického krytu
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Raketa Proton byla v minulých den skloněna do horizontální polohy a nyní dochází k montáži stupně Briz-M a sondy k raketě. Až se 14. března v 9:31 UTC zažehnou motory prvního stupně Protonu, bude sonda vynesena na přechodovou oběžnou dráhu. Po deseti hodinách letu, bude opět zažehnut stupeň Briz-M a postará se, aby se EM2016 vydal na cestu k Marsu, ke kterému by měl dorazit v říjnu letošního roku. Pokud se nestihne start v tomto dni, vhodné startovací okno potrvá ještě dvanáct dní. Bude to letos jediná sonda, která v tomto startovacím okně vyrazí k rudé planetě. V sobotu probíhaly na celém Protonu poslední předletové kontroly a samotná raketa ještě spočívala v hangáru kosmodromu. V pondělí by měla být naložena na speciální železniční tahač a bude dopravena na startovací rampu na kosmodromu Bajkonur. My pro vás opět připravujeme česky komentovaný přenos ze startu, který naleznete na této adrese.

Až sonda dorazí k Marsu, čeká orbiter TGO studium obsahu metanu v atmosféře Marsu, který by mohl být indikátorem nějakých organických procesů na planetě. Součástí sondy je však i pouzdro Schiaparelli, které vstoupí do atmosféry Marsu a pokusí se o přistání. Tento testovací technologický exemplář má především prověřit všechny potřebné technologie sestupu a přistání, které budou následně využity při misi s vozítkem. Během sestupu dojde k ojedinělému studiu atmosféry během sezóny prašných bouří, které se na Marsu pravidelně opakují a doposud nebyla možnost zkoumat atmosféru v tomto období napříč celou její mocností. Sonda TGO také poslouží jako retranslační stanice pro komunikaci se Zemí nejen v rámci druhé fáze projektu ExoMars, ale bude sloužit i pro přenos dat od připravovaného amerického roveru, který stále nese pracovní označení Mars Rover 2020.

Scott Kelly se po přistání cítí dobře

Scott Kelly a Michail Kornijenko již skončili svoji výjimečnou roční misi na palubě Mezinárodní kosmické stanice. K úspěšnému přistání Sojuzu TMA-18M došlo třetího března v brzkých ranních hodinách. Skončila tak mise, která si kladla za cíl prozkoumat co možná nejlépe dlouhodobý vliv mikrogravitace na lidský organismus. Poznatky z tohoto výzkumu jsou důležité pro připravované pilotované mise k Marsu.

Scott Kelly po přistání v Texasu

Scott Kelly po přistání v Texasu
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Říká se, že rekonvalescence astronautů, kteří se vrací z vesmíru, trvá stejně dlouho, jako trval jejich pobyt ve vesmíru. Vzhledem k výjimečným 340 dnům (svoji misi zahájili 27. března 2015), které dvojice průkopníků strávila na palubě ISS, se tak mohlo zdát, že prvních několik dní bude pro oba velmi obtížných. Nicméně, jak se ukázalo již ze záběrů a rozhovorů se Scottem Kellym, situace je poměrně pozitivní. Kelly prohlásil, že se cítí velmi dobře a je schopen si bez problémů představit, že by v těchto dnech přistával na Marsu a byl práce schopný. Scott Kelly byl už ihned po přistání s drobnou podporou schopen po svých vyjít ze stanu, který byl zřízen v místě přistání. A to na Marsu je třetinová gravitace oproti Zemi.

Dle Kellyho prohlášení je zpětné přizpůsobení se pozemským podmínkám obtížnější, než se přizpůsobit pobytu na stanici, ale na situaci byl připraven a zvládá ji. V současnosti má hlavní obtíže v tom, že ho bolí jeho klouby, které si opět musí zvyknout, že nesou váhu celého těla. Nepříjemná je v současnosti i vyšší citlivost kůže.

První společná rodinná večeře po návratu na Zemi

První společná rodinná večeře po návratu na Zemi
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Scott Kelly byl již o několik dní později zpět v Texasu a začal si užívat pozemských radovánek. Pojedl svůj první salát po návratu na planetu a ještě oblečený skočil do bazénu, což okomentoval takto. „Měl jsem sice rychlou sprchu v Kanadě, ale když nemáte tekoucí vodu 340 dní, voda vám bude velmi scházet.“ Dalším zajímavým aspektem přivykání si zpět pozemským podmínkám byla jeho poznámka k jeho schopnostem házet věci na cíl. „Pokoušel jsem se házet míč do koše, ale ani jednou jsem se netrefil. Ale já nikdy nebyl dobrým hráčem. Obecně se dá říct, že když něco házím, mám tendenci podceňovat účinky gravitace. Bude to chvíli trvat, než si zase zvyknu.“

Scott má bratra Marka, který je jeho jednovaječným dvojčetem. Díky tomu, že jsou oba astronauti NASA, má agentura poměrně přesný souhrn údajů o jejich zdravotním stavu. Díky podobnosti vznikla příležitost, jak co nejpřesněji zjistit, jaký vliv má dlouhodobý pobyt ve stavu mikrogravitace. Scott a Mark tak jsou i nadále dlouhodobě sledování a ještě několik měsíců sledováni budou, aby se co nejlépe porovnaly změny a následky, které pobyt ve vesmíru měl na Scotta. Výsledky pak pomohou k optimalizaci podmínek pro budoucí let lidí k Marsu.

Poslední západ Slunce, který Scott Kelly zažil na palubě ISS

Poslední západ Slunce, který Scott Kelly zažil na palubě ISS
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Kosmický přehled týdne:

Poté, co připravovaný start Falconu překazily silné větry v horních vrstvách atmosféry, zatoulaný remorkér a následné zteplání paliva, opět následované neposlušným počasím, se nakonec na pátý pokus zažehlo devět motorů Merlin a v sobotu v 0:35 SEČ úspěšně odstartovalo. Raketa Falcon 9 v1.2 při svém druhém provozním letu úspěšně vynesla satelit SES-9. Při tomto letu si sáhla na své dno a druhý stupeň pracoval až do vyčerpání paliva. Vzhledem k náročnosti mise byl osud prvního stupně víceméně jasný. Absolvoval nejdříve pouze dva zážehy pro návrat, místo standardních tří a prošel si tak velmi silným dynamickým namáháním, které sice úspěšně přežil a dokonce úspěšně trefil plošinu, nicméně dle prohlášení Elona Muska dopadl příliš tvrdě a rozbil se o plošinu. SpaceX tak má za sebou další úspěšnou misi a další zajímavé zkušenosti s extrémním návratem prvního stupně. Záznam z našeho živě komentovaného přenosu si můžete prohlédnout zde.

InSight připravený ke startu

InSight připravený ke startu
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

V blízkém čase by se mělo rozhodnout o osudu mise InSight, která kvůli netěsnostem na jejím hlavním přístroji nestihne letošní startovací okno k Marsu. Rozhodovalo se tedy, zda nízkonákladovou misi odsunout na rok 2018, což si vyžádá dalších 150 milionů dolarů, nebo ji úplně zrušit. Původně se mělo startovat v sobotu 4. března. Raketa Atlas 5, která byla připravena pro tuto misi, dostala nový náklad, který tvoří sledovací družice WorldView 4. V JPL, která stavbu sondy prováděla je preferováno odložit start na startovací okno, které začíná 5. května 2018. K rozhodnutí o dalším osudu by se mělo do dvou týdnů. Potřebných sto padesát milionů dolarů by mělo přijít z jiných programů NASA. Nebude je platit francouzská společnost CNSE, kvůli jejichž přístroji byl start odložen. V případě získání financí od NASA, bude možná ohroženo vybírání dalších dvou misí v rámci programu Discovery, které by jinak začaly pracovat do roku 2021.

Přehled z Kosmonautixu:

I když byl tento týden zejména ve znamení odkladů startu rakety Falcon 9, stačili jsme vás informovat i o dalších zajímavých kosmických událostech. Mohli jste si tak přečíst, že experimentální raketoplán na paprsku nebude zřejmě v nejbližších letech realizován. Dále jsme se podívali, jak se připravuje nová posádka stanice, která zamíří na svoji misi už za pár dní. Jak se loučili aktéři roční mise na ISS Scott Kelly a Michail Kornijenko jsme se podívali v tomto článku. V Olomouci se chystá ojedinělé a premiérové radiové spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí. Připravovaná nová americká loď Orion poprvé roztáhla své solární panely. Z Pluta k nám dorazilo sněhové zpravodajství a vypadá velmi dobře. Podívali jsme se také, kam mizí návratové kabiny Sojuzů poté, co přistanou. Na závěr týdne jsme zkontrolovali, co vše předcházelo vypuštění evropského environmentálního satelitu Sentinel 3A.

Snímek týdne:

Ukončení experimentální roční mise na Mezinárodní vesmírné stanici bylo zakončeno perfektním přistáním lodi Sojuz TMA-18M. Vzhledem k tomu, jak podařená a významná mise to byla (nezapomínaje na ty, které probíhaly na ruských stanicích), si své místo ve snímku týdne jistě zaslouží. Vítejte doma, pozemští mimozemšťané.

Sojuz TMA-18M se vrací na Zemi

Sojuz TMA-18M se vrací na Zemi
Zdroj: https://scontent-cdg2-1.xx.fbcdn.net/

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/2016/03/03/european-mars-probe-encapsulated-for-launch/
http://spaceflightnow.com/2016/03/04/kelly-describes-re-adaptation-to-gravity-life-on-earth/
http://spaceflightnow.com/2016/03/05/fate-of-nasas-insight-mars-mission-to-be-decided-soon/

Zdroje obrázků:
https://img.new.livestream.com/events/00000000004a3035/107ceb57-f053-489e-ba70-efb15f19b337_640x427.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/03/exomars_tilt-1.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/03/ExoMars2016_Baikonur_fairing_encapsulation_Feature-Image.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/03/25439360296_81f99c1c3a_z.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CcrAVn9UEAAaqXG.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/CceUld_UcAAukkt.jpg:large
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/03/pia19812_20150529_insight_prep_for_cruise_tvac3.jpg
https://scontent-cdg2-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xfp1/v/t1.0-9/12791124_1144814922218104_772025421817075149_n.jpg?oh=5c21eed8aa853815a1eecd850e03f838&oe=5763D847

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


6 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 181. díl (29.2. – 6.3.2016)”

  1. Spytihněv napsal:

    Potřebných 150 milionů dolarů pro InSight bude vzato z jiných programů NASA. A to jako proč? NASA bude ohrožovat své vlastní programy kvůli záležitosti, na které nese vinu francouzská strana? Tomu nerozumím.

    • Samo napsal:

      Tiež tomu nerozumiem prečo by celú čiastku musela platiť NASA.

    • Petr Kasan napsal:

      Francouzská strana souhlasí s financováním opravy jejich přístroje a činností s tím souvisejících, v případě, že bude rozhodnuto o pokračování mise.

      Diskuze pod články na zahraničních webech jsou plné „zatracených frantíků“, kteří neumí svařovat, a za jejich chybu má platit NASA. Zkuste si porovnat náklady – bohatě stačí v řádech – na jednotlivé části mise. Všechny zúčastněné strany se podílí na financování mírou odpovídající jejich možnostem, a to i v případě – a to je důležité – neúspěchu.
      Potom si místo francouzů zkuste představit jinou národnost, a následně informaci o národnosti úplně odpárat. A tímto novým, předsudky nezatíženým pohledem :-), posoudit, zda takový způsob financování dává smysl.

      • Spytihněv napsal:

        „Francouzská strana souhlasí s financováním
        opravy jejich přístroje a činností s tím
        souvisejících v případě, že bude rozhodnuto o
        pokračování mise.“

        Že budou financovat opravu vlastního přístroje je samozřejmost. Stejně tak jen v případě realizace mise. Sporné jsou náklady na uskladnění nebo údržbu samotného landeru. Ale pokud hrazení z rozpočtu NASA je součástí zavedené praxe, jak uvádíte níže, tak nelze nic namítat. No hlavně aby se za dva roky letělo. Ovšem svařování jim fakt asi moc nejde. Možná by mohli zkusit spíš taneční konkurz jako ve Flashdance 🙂

        • Petr Kasan napsal:

          Takže se poletí, to je fajn. A zdá se, že to svařování jim fakt nejde, protože NASA resp. JPL převezme práce na vakuovém krytu, CNES bude řídit integraci a testování celého zařízení.

  2. Daniel Bozner napsal:

    Je to docela drahé odložení, to ta uklízečka co z té sondy bude dva roky utírat prach bere tolik? 😀

Zanechte komentář