InSight na Mars poletí, ale až v roce 2018

NASA nově plánuje start mise InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) na rok 2018. Startovní okno konkrétně začíná 5. května a cesta k Marsu by měla trvat 206 dní. InSight je lander, který má za úkol přistát poblíž rovníku Marsu a pomocí citlivého seismometru a tepelné sondy zkoumat geologickou aktivitu Marsu. Mise měla původně startovat už letos, na raketě Atlas V v konfiguraci 401, ale kvůli problémům se seismometrem musel být start zrušen. Před NASA stálo těžké rozhodnutí, protože další okno pro přelet k Marsu se otevírá až za dva roky. Dokonce se vážně uvažovalo i o zrušení celé mise, NASA se ale nakonec rozhodla investovat další finance a přesunout start na rok 2018.

Problémy se objevily už v srpnu minulého roku, kdy bylo při zkouškách zjištěno, že vakuový kontejner se senzory seismometru SEIS netěsní. SEIS je hlavním přístrojem celé sondy, bez kterého by mise nedávala moc velký smysl. Technici se pokoušeli několikrát utěsnit problémovou schránku, ale při dalších testech se únik vždy opět objevil.

Netěsnící pouzdro senzorů přístroje SEIS.

Netěsnící pouzdro senzorů přístroje SEIS.
Zdroj: https://cnes.fr/

Kvůli nemožnosti opravy a nedostatku času pro výrobnu nového přístroje tedy musel být celý start mise zrušen. V té době už NASA utratila 525 milionů dolarů z maximálního rozpočtu 675 milionů.

Posun startu se může pěkně prodražit a to nejen díky tomu, že je potřeba vyrobit a ozkoušet novou vakuovou schránku pro senzory SEIS. Také je potřeba sondu pečlivě uložit na dva roky a udržet celý tým pracovníků a odborníků, kteří lander připravují.

NASA dokonce uvažovala o zrušení celé mise, protože je téměř jisté, že se prodloužením překoná maximální nastavený rozpočet 675 milionů dolarů. Na druhou stranu by bylo asi velmi neekonomické poslat celou misi k ledu, když už do ní bylo investováno tolik financí. Přežití mise je také dobrou zprávou pro dva malé demonstrační satelity MarCO, které sondu doprovodí. Tím se stanou prvními cubesaty, které se podívají k jiné planetě. Jejich hlavním úkolem bude přenášet data ze sondy během jejího přistávacího manévru. Oba cubesaty se od nosné rakety oddělí hned po startu, k Marsu tedy poletí po vlastních trajektoriích, bez závislosti na hlavním landeru. Úspěch mise samotné samozřejmě na cubesatech není závislý, ale pokud se ověří jejich funkčnost, mohly by podobné satelity doprovázet další budoucí mise na Mars.

InSight v přeletovém pouzdru během testů.

InSight v přeletovém pouzdru během testů.
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Sonda samotná už byla dopravena na Vandenbergovu základnu, odkud měla startovat. Odtud se přesunula zpátky do továrny Lockheed-Martin v Coloradu, kde bude uložena až do roku 2017, kdy začnou opět přípravy na start. Mezitím se americká Jet Propulsion Laboratory ujme designu a stavby nové vakuové schránky pro senzory SEIS. Ta by měla být hotová už v roce 2017. Francouzská kosmická agentura CNES, která vyrobila původní netěsnící schránku, bude mít poté na starosti testování a integraci přístrojů. NASA i CNES už spolupracují na vytvoření nového časového plánu, který bude obsahovat všechny důležité cíle a termíny. NASA dále pracuje na odhadu prodražení celé mise, je ale potřeba počkat na výsledky plánovaného srpnového jednání s ULA, která poskytuje nosnou raketu. Tou bude osvědčený Atlas V ve své nejslabší konfiguraci 401. Sonda InSight totiž váží pouze 350 kilogramů, nepotřebuje tedy silnější verze rakety.

Fanoušci kosmonautiky ale nebudou letos ochuzeni o misi na Mars. V nejbližších dnech by měla startovat první část evropsko-ruského projektu ExoMars, která se skládá z družice Trace Gas Orbiter a přistávacího modulu Schiaparelli. I u této mise se těsně před startem objevily problémy, ale v tomto případě se podařilo týmům vše vyřešit. Jako nosná raketa bude použit ruský nosič Proton-M, který nepatří zrovna mezi nejspolehlivější. Poslední dobou si připisuje neúspěšnou misi téměř každý rok. Jeho posledních šest startů ale dopadlo dobře, tak doufejme, že to vyjde i posedmé. Start této mise budeme samozřejmě vysílat naživo s českým komentářem.

Umělecká představa landeru InSight na Marsu.

Umělecká představa landeru InSight na Marsu.
Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/

 

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://spaceflight101.com/
http://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflightinsider.com/…NASA-image-posted-on-SpaceFlight-Insider.jpg
https://cnes.fr/sites/default/files/migration/wordpress/images/2013/08/P44247_HD_2000.jpg
http://spaceflight101.com/…/pia19813_20150713_insight_prep_for_acoustics1-512×384.jpg
http://www.jpl.nasa.gov/missions/web/insight.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

6 komentářů ke článku “InSight na Mars poletí, ale až v roce 2018”

  1. Hansnasa napsal:

    Cnes to zbabrala a tak by bylo logické,aby škodu zaplatila.Je to ostuda.

  2. Peter P napsal:

    Skutocne rozumne rozhodnutie. Zrusenie misie potom, co sa utratilo 525 milionov $ tak to by museli byt uplny blazni. Dufam, ze sa z toho ponaucia, aby sa taketo odklady uz neopakovali.

  3. Spytihněv napsal:

    Rok 2018 by mohl být kvalitní. EM-1 včetně hejna cubesatů, InSight + MarCO, BepiColombo, SolarProbe+, JWST, Hayabusa 2 a OSIRIS REx u svých cílů, retranslační satelit Chang’e 4 + lander samotný, k tomu kdyby se podařilo vyslat i rover Exomars… A kdo ví co ještě. Byl by to krásně náročný rok, po tom meziplanetárním půstu v poslední době. Snad nedojde k příliš mnoha zádrhelům.

  4. roman.hronza napsal:

    Novou schránku pro SEIS má na starosti JPL. To je docela „rána“ do důvěryhodnosti CNES. Kdo schránku pro CNES vyrobil?

  5. Jakub napsal:

    Jak by se toužila silnější konfigurace doletí sonda dřív k Marsu ?

    • Daniel Heřt Redakce napsal:

      Sonda by se dala posadit na silnější raketu a poslat k Marsu po rychlejší trajektorii, pořád by se ale muselo čekat na rok 2018, jenom přelet by byl asi o trochu rychlejší. To by ale znamenalo, že by i sonda dorazila k Marsu s mnohem vyšší relativní rychlostí, které by se musela zbavit při přistání, na což nejspíš není tepelný štít vůbec stavěny. Těch pár dní/týdnů za to zkrátka nestojí.

Napište komentář k Daniel Heřt

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.