Curiosity, ta tvrdý chleba má!

Mars-rover-Curiosity-wheel-damage

Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už více než tři roky. Má na svém kontě již třináct a půl ujetých kilometrů a pomalu se blíží k solu (marsovskému dni) s pořadovým číslem 1300. Mars má sice jen třetinovou gravitaci, ale ostré kameny, po kterých vozítko přejíždí, neustále ničí plášť šesti kol roveru. Zatím jde spíše jen o kosmetický problém, ale pozemní týmy se přesto rozhodly být při plánování cest opatrnější a pokud možno zohledňovat vybírání tras s menším rizikem poškození plášťů. Kromě toho rover čas od času provede snímkování svých kol. Díky tomu pak může vzniknout složený obrázek, který Vám dnes přinášíme.

Vznikl z fotek pořízených kamerou MAHLI, která je umístěná na robotické paži a proto se může podívat i na těžko dostupná místa. Fotky levého středního kola vznikly v průběhu solů 513, 546, 660, 708 a 962. Ačkoliv jsou tedy již poměrně staré, na zajímavosti jim to neubírá. Navíc o těchto fotkách ví jen málo lidí a proto jsme se rozhodli, že Vás seznámíme se složeným snímkem, který ukazuje, jak se v průběhu více než jednoho roku změnil stav pláště tohoto kola. Jeho plné rozlišení pak můžete najít zde.

Vývoj stavu levého prostředního kola vozítka Curiosity v průběhu času

Vývoj stavu levého prostředního kola vozítka Curiosity v průběhu času
Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
http://i2.wp.com/…/09/Mars-rover-Curiosity-wheel-damage.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=35652

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


30 komentářů ke článku “Curiosity, ta tvrdý chleba má!”

  1. RiMr napsal:

    …nemůžu si pomoct, ale toto prostě považuju za chybu, za špatný odhad, špatnou konstrukci atd.
    Naprosto zbytečná komplikace na jinak úžasném projektu, myslím, že je z toho (přes všechno zlehčování) někomu stydno.
    Snad se příště poučí a obují tomu pořádné „gumy“ 🙂

    • Spytihněv napsal:

      Samotná kostra kol je dělaná z mnohem odolnějšího materiálu, takže asi nic nehrozí, ale taky mám pocit, že to poškození začalo vznikat příliš brzy. A to nám ještě pomáhá menší gravitace na Marsu. Kdo ví, jak by to vypadalo na Zemi.

    • Jakub napsal:

      RiMr- To píšeš jak bys tomu rozuměl a udělal bys to lépe ty určitě nemůžeš byt konstruktér asi kdoví co…. ale nemůžu si pomoci

      • Tomas napsal:

        Ja jsem zamestnan jako konstrukter (ne teda vozitek) ale tohle vidim opravdu jako spatny navrh… Za to bych byl bez premii

      • RiMr napsal:

        Jakube, ty děláš jako by byl vesmír a NASA bezchybní… Jako letitý RC modelář bych byl v euforii, kdyby nějaký můj výtvor ujel na Marsu třeba centimetr 🙂 Ale to mi nebrání selským rozumem vyhodnotit dostupné informace a dojít k závěru, že tady v tomto bodu, ti nejlepší z nejlepších (MIT a spol) prostě něco hrubě podcenili. Myslím, že závada typu snížená hybnost ramene, zaprášené čočky, nefunkční krytka, zlomený vrták byl jaksi snáze pochopitelný.
        Ale kola? A to ne ložiska, nebo zatuhlé kyvné rameno, ale že se jim prostě začne rozpadat plášť?
        Obdivuju celý projekt a hluboce smekám tři patra dolů, ale to neznamená že budu tvrdit, že čtverec je kulatý…
        Resp. si přejme, aby ta kola brzy nebyla hranatá…
        Ano, mašina jezdí, ale komplikace to je, starosti navíc s úpravou trasy, úsilí, které by mohlo být směřováno jinam… A až se odhalí tuším titanová kostra kola, tak si myslím bude každému lepit, aby se ten profil neskřípnul někde mezi nebo pod ostrými kameny.
        Obdiv neobdiv, tento konstrukční prvek se prostě nepovedl a je třeba se z toho pro příště poučit. A poučení a budoucí nápravě přístup „nekritizujte nic a koukejte v němém úžasu, všechno je boží“ přímo zabraňuje…

        Prostě, super projekt, ale ta kola se nepovedla a příště si snad na takovou „banalitu“ dají bacha. Toť vše 🙂

        • Jaro Pudelka napsal:

          Ste presvedčený, že sa vôbec nepoučili z toho, čo dosiahli so Spirit a Opportunity? Prečo už nepracujete v NASA, zrejme by vás uvítali. Dajte konštruktívny návrh, ako by ste to riešili vy.

        • RiMr napsal:

          „Ste presvedčený, že sa vôbec nepoučili z toho, čo dosiahli so Spirit a Opportunity? Prečo už nepracujete v NASA, zrejme by vás uvítali. Dajte konštruktívny návrh, ako by ste to riešili vy.“

          Pane Pudelka,takže podle Vás je v pořádku že se jim u ta drahé sondy „loupou“ kola po 4 km? A že konstruktéři v NASA počítali s tím, že se toto stane a nechali to tak, protože to nejde vyřešit jinak? Tedy je to tak v pořádku a i budoucí rovery budou trpět tímto problémem, protože „lépe to nejde“?

          Nebo to lépe jde a příště to lepší i bude?

          Já přece neříkám, že jsou v NASA trdla – naopak, podařilo se jim, opět, něco neuvěřitelného. To přístání s raketovým jeřábem bylo neskutečné!!!
          Ale ta kola mohla být lepší. Nebo snad ne?

        • Petr Scheirich napsal:

          Ano, lze to vyřešit jinak, ostatně jako i většina dalších věcí. Řešení by ovšem zvýšilo hmotnost kol, takže by se muselo ušetřit na hmotnosti jinde. Celá kosmonautika je o hledání kompromisů. Možná jsem jen úplně nepochopil, jak jste to myslel, ale je to přesně naopak – závada typu snížená hybnost ramene, nebo zlomený vrták je naprosto zásadní, protože může ohrozit to, za čím tam sonda letěla – vědecký výzkum, a tudíž celou misi. Naproti tomu opotřebování pláště kol, jak se ostatně píše v článku, je problém kosmetický (šlo by o problém závažnější, kdyby hrozil rozpad celého kola, ale o tom tady vůbec není řeč).

    • Honza napsal:

      No kdyby šlo jenom o chybu v návrhu, bylo by to v pohodě. Nikdo není neomylný. Ale tady musela zase selhat celá kontrolní a testovací procedura NASA. Tohle vozítko nemohlo reálně projít žádným pořádným zátěžovým testem. Po týdnu ježdění někde v lomu na Zemi by z těch kol zbyly třísky.

  2. Peter P napsal:

    Jedine dufat ze tieto cenne informacie sa vyuziju pri konstrukcii roveru pre misiu 2020. Mozno aj rover ESA EXOMars sa moze z toho poucit. Suhlasim z nazorom ze je to uplne zbytocna komplikacia. Tento problem bol podceneny pri navrhovani sondy, ale skusenost sa urcite vyuzije.

    Dalsi krok je sa naucit pristavat skutocne velke naklady na povrch Marsu. Rover mal uz cez 1t, ale na to aby boli poslane vzorky na zem tak pristavacie segmenty by mali mat aspon niekolko ton. Nosnost Falcon Heavy bude ponukat nove moznosti ktore sa dufam vyuziju pri planovani dalsich misii.

  3. Trysky napsal:

    Tak ono to vychází také z původní délky mise. Curiosity už dávno přesluhuje, tak má na nějaké „stařecké“ neduhy nárok.

    • Spytihněv napsal:

      To je sice pravda, ale ta kolečka se začala poškozovat už asi po roce pobytu na Marsu a po pouhých čtyřech kilometrech jízdy. Což je opravdu brzy. Nicméně jak se zdá, na funkci to nemá vliv 🙂

      • Honza napsal:

        Na funkci rostlináře to vliv opravdu nemá :-). Ale už teď se bojí na ostré kameny, za chvíli se kvůli dírám v plášti budou bát vjet do písku. A nakonec zabere vic času a energie popojíždění než vyzkum.

    • Evžen111 napsal:

      já bych se pokusil konstruktérů trochu zastat.
      Trysky má pravdu že Curiosity přeslujuje oproti plánované životnosti a to již dost významě, to bez debat. Tohle si musíme uvědomit, když posuzujeme celkový stav vozítka, konkrétně nyní koleček. Konstruktéři svůj úkol splnili na jedničku, během plánované životnosti s kolečky nebyl problém a vydržely všechno. Jednoznačně palec nahoru.
      Dále je nutné mít na paměti, že i když je na Marsu poněkud menší gravitace, přece jenom není natolik bezvýznamná, že by to vliv mít nemohlo. No a ať je gravitace jaká chce malá, hmota zůstává, takže když kolečko na něco ostřejšího najede, hmota se ukáže právě v deformaci patřičného místa, které je nejzranitelnější a to kolečka bezesporu jsou.
      Jestli konstruktéři dostali jistý úkol, aby kolečka byla určité váhy, bylo jistě nutné najít vhodné materiály. Nemyslím si, že by to odflákli, pevně věřím, že pozemního testování si užili dost a dost – mimochodem na vozítko které míří k Marsu za několik let se kolečka zkouší a testují již nyní – ale jen těžko nasimulujete všechno, co vás může na cizí planetě potkat.
      Gumy na autě také měníte až se sjedou a když se sjedou tak, že by se při závodech F1 mohly uplatnit tak taky na hlavu jejich výrobce neadresujete dehet a peří proto, že jsou sjeté, ale jdete si koupit nové. Bohužel nějaký vhodný pneuservis pro Curiosity leží pěkně daleko a mám obavu, že tam asi nedojede.
      E

      • Spytihněv napsal:

        Tzv. „plánovaná životnost“. To je kapitola sama pro sebe 🙂

        Jo, v pohodě. Kolečka drží, kostru mají z nějaké titanové slitiny, to, co se hroutí, je jen materiál mezi. S trochou nadsázky bych to označil za smytý makeup. Na druhou stranu je fakt, že když se před lety objevily tyto fotky poprvé, byl to docela šok. Od přistání tehdy uplynula relativně krátká doba.

        • Evžen111 napsal:

          plánovaná životnost, chápu a rozumím. Každý fanoušek kosmonautiky čeká, že mise bude tak úspěšná a dlouhá jako Oportunity, které už kroutí kolikaterý přesčas. Pro každého by jistě bylo velkým zklamáním, kdyby MSL po roce činnosti udělalo „game over“ a bylo by po všem. Ale nestalo se a všichni doufají, že bude jezdit, dokud generátor bude produkovat dostatek proudu potřebný pro výkon.
          nechejme se překvapit.
          E

        • Spytihněv napsal:

          Deklarovaná plánovaná životnost je překračována zcela hravě a vždy. Curiosity funguje až na pár problémů naprosto perfektně.

          Vezměme si „plánovanou životnost“ Opportunity. Byly to 3 měsíce (!). Když tento krajní limit dovršila, měla za sebou 811 (slovy: osm set jedenáct) metrů jízdy. A dnes? Již více než 12 let drandí po Marsu (životnost překročena 48 krát!) a na tachometru už se blíží 43 kilometrů. Myslím, že nejsem jediný, kdo žasne nad tím kvalitním výrobkem. Člověk po těch letech už o ní ani neuvažuje jako o stroji 🙂

        • Evžen111 napsal:

          Napsal jsi to parádně, souhlasím.
          E

  4. otaznick napsal:

    To mě přivedlo na myšlenku, jak to budou dělat kosmonauti na Marsu, pokud jim popraská obuv, nebo se neopravitelně prorazí podrážka? To bude chtít dostatečnou zásobu náhradní obuvi… 🙂

  5. Sierra napsal:

    Pokud už má Curiosity právo na stařecké neduhy, co potom chudák Oppy 🙂 Dokud kola zvládnou pohyb, tak Curiosity žije 🙂 Btw. Víme něco o oppy? Jak je na tom s „pláštěma“ kol?

    • Evžen111 napsal:

      5.3. jsem dal na fórum do vlákna o „Opy“ fotku jak zkoumá kus skály. na této fotce jsou vidět přední kolečka, která vypadají velice zachovale. Zatím jsem ale nenašel žádné další fotky. ale až budou, do vlákna je dám.
      E

      • Sierra napsal:

        Děkuji Evžene 🙂 Juknu, nějak mi aktualizace ve vlákně s Oppy utekla 🙂

        • Evžen111 napsal:

          Není zač, musíme si dělat radost!
          E

        • Sierra napsal:

          Koukal jsem na ty kolečka a super 🙂 Tak jen Oppy popřát mnoho zdaru (nezastavení projektu, žádné zapadnutí,úmrtí přístroje), správný vítr a snad potká nějakou sondu / rover, aby jí nebylo smutno 🙂

  6. Adam Windsor napsal:

    Hezký večer, dovolil bych si trochu obohatit diskuzi a uvést pár faktů, které jsem převzal z článku, viz odkaz na konci, pro zájemce o tématiku je to psáno relativně obšírně:

    1) samotná kola jsou vyrobena z 7,5mm silné (nebo spíše tenké) hliníkové slitiny, v podstatě nejtenčí, co je možné vyrobit. Přidáním 1mm k tloušťce pláště by se celková hmotnost roveru zvýšila o 10kg.

    2) Nejvíce jsou postižena prostřední kola kvůli systému, jak je rover odpružen – při najetí na nepohyblivý ostrý kámen – kterých je zrovna v místě, kde se Curiosity pohybuje nečekaně více, než leckdo předpokládal. zatímco předchozí zkušenosti hovořili o kamíncích v písku, které po přejetí se do onoho písku zabořily, či pootočily nepředstavují takové nebezpečí, jako ty, které jsou součástí skály a při najetí prostředním párem kol mají tendenci kolo propíchnout

    3) V článku je uvedeno, že poničení pláště neohrozí rám kol, ktarý ve skutečnosti přenáší sílu do podkladu, byť by to mohlo zhoršit jízdní vlastnosti. Problíém ale může nastat, když roztřepený okraj kola poruší kabely a roveru, čímž my mohl nastat zkrat, nebo jiná, nepředpovádatelná věc.

    4) -tato informace není implicitně zmíněná v článku, ale reaguji na pokulhávající srovnání Opportunity s Curiosity. Nutné si uvědomit, poměr hmotností obou vozítek. Zatímco malinké Opportuunity je mnohem lehčí, má v poměru k velikosti a hmotnosti mnohem ,větší“ kola, než Curiosity. To souvisí krom většího valivého odporu k vyšší koncentraci tlaků při najetí na srovnatelně ostrý a tvrdý předmět (bez ohledu na sílu gravitace)

    5) C článku je upozorněno, že krom samotné změny designu kol se bude daleko více přihlížet na trasu, kterou rover 2020 bude projíždět, včetně mnohem pečlivějšího místa přistání…

    Odkaz na článek (anglicky):

    http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/08190630-curiosity-wheel-damage.html

  7. Vít Mrštík napsal:

    Jako člověk co se o kosmonautiku (nadšeně) zajímá asi půl roku by mě zajímalo jestli nemá vliv na odolnost materiálu, z kterého jsou pláště kol vyrobena, zvýšená radiace na povrchu Marsu, či jiné složení atmosféry, či jiné vlivy než čistě mechanického rázu.
    Děkuji za odpověď

    • Dušan Majer napsal:

      Zajímavá otázka, ale je to spíše nepravděpodobné. Aby radiace nějak ovlivnila strukturu a odolnost kovu (slitiny), musely by její dávky být několikanásobně větší.

Zanechte komentář