Juno po korekci dráhy pět měsíců letu od Jupiteru

Juno u Jupiteru v představě malíře. Zdroj: NASA/JPL

3. února 2016 provedla vesmírná sonda NASA Juno první ze dvou větších korekčních manévrů, které vyšperkují už tak dost přesnou dráhu, která ji navede přesně ke královské planetě již za necelých pět měsíců, 4. července letošního roku. Přílet by měl nastat přesně v 17:18 SELČ. Juno je neobvyklá také díky svým obřím solárním panelům. Jedná se totiž o prozatím nejvzdálenějšího průzkumníka světů Sluneční soustavy, který je poháněn sluneční energií. Konkurovat jí může se svými obřími solárními panely snad jedině Rosetta, která obíhá kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, která se nyní nachází 2,3 astronomické jednotky od Slunce, tedy něco málo více, než obíhá planeta Mars.

Aktuální zážeh korekčních motorků spálil 0,6 kg paliva a změnil rychlost sondy o 0,31 m/s. I z těchto údajů je patrné, na jak precizní dráze už je Juno usazena. Sondě už zbývá urazit jen asi 80 mil. km. Mezitím je v plánu ještě další korekční manévr 31. května. Pokud by tento manévr nebyl zcela přesný, má sonda ještě dva další v záloze, ale nemusí být využity. Sonda nyní komunikuje se Zemí 3× týdně. Od května stoupne četnost komunikačních oken na jedno denně a od června už bude sonda posílat data několikrát denně. Všechny informace v textu uvedené, jsou shrnuty v následující grafice.

Schéma příletu Juno k Jupiteru s vyznačenými korekčními manévry a četností komunikačních oken se sítí antén Deep Space Network. Zdroj: NASA/JPL/Scott Bolton

Schéma příletu Juno k Jupiteru s vyznačenými korekčními manévry a četností komunikačních oken se sítí antén Deep Space Network. Zdroj: NASA/JPL/Scott Bolton

Juno se vydala na cestu 5. srpna 2011. V plánu je nejméně 33 oběhů Jupiteru, přičemž v nejbližším bodě dráhy (jednou za 14 dní) by měla sonda prolétat jen 5000 km nad oblačnou pokrývkou planety. Během průletů bude sonda studovat složení atmosféry, polární záře i magnetosféru Jupiteru.

Stejné jméno, jako sonda, nese také planetka č. 3, obíhající mezi Marsem a Jupiterem. Jméno má připomínat hlavní bohyni v římské mytologii. Z řeckých bájí je to známá Héra. Byla zároveň sestrou i manželkou boha Dia, tedy Jupitera v římské mytologii.

Zdroj informací:
http://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.jpl.nasa.gov/images/juno/20160113/PIA13746-16.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CaJLzsdUUAAQd0d.jpg:large

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


9 komentářů ke článku “Juno po korekci dráhy pět měsíců letu od Jupiteru”

  1. Karel napsal:

    Tak přesně tahle fotka zdobí stěny mého pokoje…

    http://s5.postimg.org/xvgpwo60n/JUNO.jpg

    Budu pečlivě sledovat všechno kolem této mise…

  2. zvejkal napsal:

    Uz sa tesim.
    Nie je 33 obehov malo?

    • Daniel Heřt napsal:

      Těch obletů by tuším mělo být až 37, každý bude trvat asi 14 dní což vydá celkem za přibližně 1 a půl roku. Juno má takovouhle oběžnou dráhu aby se vyhnula Jupiterovým radiačním pásům, které by mohly poškodit její elektroniku. Například u hlavní kamery se počítá s tím, že přežije možná jenom 8 obletů. Uvidíme jak to bude ve skutečnosti, možná že když bude elektronika v dobrém stavu tak se mise prodlouží.

      • zvejkal napsal:

        Aha, takze to tam nebude prechadzka ruzovym sadom … ale 1.5 roku, to uz mi pride ako pekne dlha doba – 33 obletov znelo tak malo 🙂

        • Vojta napsal:

          Bohužel to tak vypadá. Když jsem slyšel o sondě se solárními panely k Jupiteru, tak jsem čekal, že bude mít výdrž, ale asi je to tam moc drsné. Škoda, po LRO a MRO to mohla být JRO 😉

    • otaznick napsal:

      Když to teď porovnávám se sondou Galileo, tak ta oběhla Jupiter 34x a to na to měla skoro 8 let.
      Bude zajímavé studovat detailní změny počasí na Jupiteru po 20 letech.

  3. antipod napsal:

    5000Km to je mazec,tá teda dostane do tela!

  4. Spytihněv napsal:

    Opravdu 5000 km nad oblaky dvakrát do měsíce? Říkal jsem si, že ta životnost se jako obvykle podceňuje, ale teď už tomu klidně věřím. Nevím přesně, na kolik se přibližovala Galileo, začínala někde kolem 200 000 km….. Navíc teď ty panely. Jupiter má průměr 140 000 km. Tak jsem si to nakreslil v poměru ke vzdál. 5000 km. Skutečně blízké setkání.

Zanechte komentář