Armádní průzkumník s radarem

45patch

Včera ve 12:39 našeho času se z Vandenbergovy základny v Kalifornii vznesla raketa Delta IV. Jednak šlo o její první letošní start, ale také to byl první letošní start pod hlavičkou Národního průzkumného úřadu NRO. Ten má na starosti vývoj, vypouštění a provozování tajných satelitů, které z oběžné dráhy sbírají informace, které se používají v armádě a příbuzných oborech. Je možné určit, co přesně má tento satelit dělat? Pokud přistoupíme na určitou míru spekulování, může z toho být zajímavá hra, se kterou je ale možné dosáhnout až překvapivě dobrých výsledků. Tajné družice jsou už ze své podstaty obklopeny určitou úrovní neznáma. Ano, máme tu sice přímý přenos ze startu, ale ten končí ve chvíli, kdy se odhazuje aerodynamický kryt. Národní průzkumný úřad zkrátka a dobře sdělí jen to, co se nedá utajit – například start rakety a její směr. Pak nastupuje tradiční mlčení, což je vzhledem k podstatě nákladu pochopitelné.

Ale člověk je tvor zvídavý a pro internetovou veřejnost to platí možná ještě více. Na základě nepřímých informací je možné vypátrat zajímavé souvislosti. Stačí se zaměřit na dostupné informace – odkud se startovalo, jaká raketa se použila, jaký má aerodynamický kryt, jakým směrem startuje, kde má zanikat horní stupeň, použil se už někdy podobný letový profil? To všechno jsou otázky, na základě kterých se dá poměrně přesně určit tajný úkol nového satelitu. Je to svým způsobem hra na způsob detektivky, ve které hledáme odpověď na tajnou otázku.

Motiv loga startu je odvozený z loga mise NROL-45

Motiv loga startu je odvozený z loga mise NROL-45
Zdroj: spaceflight101.com

Z loga mise se toho mnoho nedozvíme. Poté, co se v roce 2013 do vesmíru dostala mise NROL-39 (ještě o něm bude v článku řeč), se zvedla vlna kritiky. Na logu totiž byla chobotnice, jejíž chapadla objímala planetu Zemi a celý výjev byl doplněný textem „Nic není mimo náš dosah“. Úřad NRO proto od té doby dělá loga spíše „politicky korektní“, na druhou stranu se v nich těžko hledají souvislosti. Aktuální logo (viz úvodní foto článku) je mezi ostatními docela neobvyklé – zachycuje stylizovaný výjev, kde vojáci klečí u stylizovaného náhrobku a zřejmě vzdávají hold padlému kolegovi. Logo je doplněno textem: „Vzpomínáme na ty, kteří odevzdali vše“, tedy volněji „Vzpomínáme na ty, kteří položili život.“

Co tedy víme o misi NROL-45? Startovala z Vandenbergovy základny, která se používá pro lety na polární a retrográdní dráhy. Použila se raketa Delta IV M+(5,2) a po startu zamířila na jihozápad, tedy do retrográdního směru. Podle dostupných informací by k zániku horního stupně mělo dojít na jih od Austrálie poté, co provede brzdící zážeh proti směru letu. Podle portálu spaceflight101.com se zdá, že horní stupeň rakety Delta IV provedl dva zážehy – jeden poslal sestavu na lehce protáhlou oběžnou dráhu s apogeem ve výšce 1100 kilometrů. Po přeletové fázi se v nejvyšším bodě dráhy motor opět zažehl a zakulatil oběžnou dráhu.

Určit úkoly některých satelitů je hodně těžké, u jiných je to naopak velmi jednoduché. Tentokrát se zdá, že by určování úkolu tajného satelitu nemuselo být tak složité. Podle všeho se zdá, že start schovaný pod označením NROL-45 měl za úkol dopravit na oběžnou dráhu satelit třídy Topaz určený k radarovému snímkování. Tuto myšlenku podporuje volba nosné rakety. Nosiče Atlas a Delta pro mise NROL-41, 25, 39 (ten s chobotnicí) a 45 totiž byly objednány najednou v rámci jedné zakázky. Všechny tři dosud provedené starty z této série (21. 9. 2010, 3. 4. 2012 a 6. 12. 2013) mířily na stejnou oběžnou dráhu. Ta je vůči rovníku skloněna o 123°, což znamená, že je retrográdní, tedy proti směru otáčení Země. Použité rakety se navíc vyznačují tím, že mají docela velký aerodynamický kryt, který je ideální pro těžko složitelné radarové antény.

Dráha rakety Delta IV při misi NROL-45 je jednoznačně retrográdní (úhel vůči rovníku 123°)

Dráha rakety Delta IV při misi NROL-45 je jednoznačně retrográdní (úhel vůči rovníku 123°)
Zdroj: spaceflight101.com

Z dostupných dat vychází, že tyto nosiče byly u tajných misí použity zatím pouze ke dvěma úkolům – vynášení miniraketoplánu X-37 a potom družic, které spadají do iniciativy FIA, tedy Future Imagery Architecture, což můžeme přeložit jako „architektura budoucího snímkování“. Tento program byl zahájen roku 1999 a znamenal vylepšení optických a radarových snímkovacích systémů. Kvůli prodlužování termínů (o 700 %) a rostoucím nákladům (o 300 %) byl program FIA zrušen. Sekci radarových satelitů převzala společnost Boeing, o optické družice se začala starat firma Lockheed Martin – ta mimochodem začala poznatky aplikovat na základ odvozený z legendárních průzkumných teleskopů Key Hole-11.

Plán počítal s dvěma hlavními změnami. Prvním z nich byla miniaturizace družic a druhou pak bylo umísťování satelitů na vyšší oběžné dráhy. Zatímco dřívější družice z třídy Lacrosse a Onyx obíhaly ve výšce maximálně 700 kilometrů, nové satelity měly být 1000 kilometrů vysoko. Důvod změny je prostý – satelit na vyšší oběžné dráze má o něco delší oběžnou dobu a hlavně je hůře zasažitelný případným nepřítelem.

Archivní snímek tajného radarového satelitu třídy Lacrose

Archivní snímek tajného radarového satelitu třídy Lacrose
Zdroj: spaceflight101.com

První radarový satelit vycházející z iniciativy FIA byl vypuštěn v roce 2010 (NROL-41) a další následovaly v letech 2012 (NROL-25) a 2013 (NROL-39). Podle všeho se zdá, že další radarový průzkumník by měl startovat v roce 2017 a pak začne modernizace systému, která povede k vypouštění družic nové generace. V roce 2013 uvolnil Edward Snowden balík tajných informací, mezi kterými najdeme i detaily o programu FIA. Právě z tohoto zdroje pochází i kódové označení těchto radarových satelitů – Topaz.

Radarové snímkování má oproti focení v optickém spektru výhodu, že není závislé na denní době. Radarový satelit může snímkovat ve dne i v noci. problémy mu nedělá ani oblačnost, nebo jakékoliv projevy počasí, které obvykle komplikují optické snímkování. O rozlišení snímků můžeme pouze spekulovat, nicméně kvalifikované odhady hovoří o rozlišení menším než jeden metr.

V letošním roce nás čekají ještě tři tajné starty pod hlavičkou NRO. V květnu se můžeme těšit na jediný letošní start těžkotonážní rakety Delta IV Heavy v rámci mise NROL-37, na červen je naplánován start nosiče Atlas V (v konfiguraci 421) s misí NROL-61 a v prosinci přijde NROL-79, který na oběžnou dráhu vynese opět Atlas V, tentokrát v konfiguraci 401. Jak jsme již v článku psali – různé konfigurace raket se používají pro různé náklady a požadované oběžné dráhy – všem těmto satelitům bychom se na našem webu rádi věnovali, abychom opět zkusili odhalit jejich úkol.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/72/2016/01/45patch.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/02/NROL45.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/02/NROL45path.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/72/2016/01/lacrosse-nro.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


2 komentářů ke článku “Armádní průzkumník s radarem”

  1. hansnasa napsal:

    Zajímalo by mne copak se děje s miniraketoplány X37. Škoda,že je o nich tak málo dostupných informací. Tuším, že jsou vyrobeny pouze dva kusy. Nešlo by o nich napsat článek s veškerými, novými a dostupnými informacemi? Díky.

Zanechte komentář