SpaceX zkusí přistání na plošině

barge-landed-1920-1080

Po fenomenálním úspěchu, který přišel 22. prosince, asi všichni fanoušci kosmonautiky čekali, že už všechny první stupně Falconů budou sedat na pevninu a že SpaceX může své dvě přistávací plošiny prodat do šrotu. Realita ale zřejmě nebude tak snadná. Uživatel Raul z diskusního fóra kosmo.cz totiž zjistil, že SpaceX pro své další dva starty neplánuje přistání na pevnině. Ke slovu by se měly dostat přistávací plošiny.

Naznačují to alespoň veřejně dostupné dokumenty, ve kterých SpaceX žádá americký letecký úřad o vymezení ochranných oblastí při startu a přistání. Z tohoto důvodu můžeme považovat zdroj informací za velmi důvěryhodný. Nejbližší start s družicí Jason-3 (zatím naplánovaný na 17. ledna) nese kódové označení F9-019 a při něm má být přistávací plošina umístěna 270 kilometrů na jih od Vandenbergovy základny. Pikantní přitom je, že podle původních plánů se měl let s Jason-3 zapsat do historie kvůli prvnímu měkkému přistání na pevnině.

Jenže momentálně není možné využít přistávací zónu na Vandenbergově základně. Stojí tu dočasná stanová hala, ve které se možná připravuje nový startovní stůl s upínači pro Falcon 9 v1.2 a pro Falcon Heavy. Přípravy mají probíhat mimo startovní rampu 4E, aby nebyly ovlivněny přípravy na vypuštění Jason-3.

V rámci vynesení telekomunikační družice SES-9 (termín zatím neurčen, stále se uvádí „nejdříve v lednu“) se bude jednat o let s označením F9-022. Při tomto startu by měla druhá přistávací plošina zakotvit 660 kilometrů východně od mysu Canaveral. Ačkoliv se po úspěšném přistání na pevnině může zdát nelogické přistávat na plošině, smysl to dává. SpaceX už ví, že na pevnině přistát dokáže. Zřejmě by si ale ráda vyzkoušela i to, co jí zatím nešlo – přistání na plošině, což se jí může v budoucnu při některých misích hodit.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
https://goo.gl
https://goo.gl

Zdroje obrázků:
http://justatinker.com/Future/wallpapers/barge-landed-1920-1080.png

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


31 komentářů ke článku “SpaceX zkusí přistání na plošině”

  1. maiden napsal:

    At to rovnou zapichnou na starou tezebni plosinu a maji klid. Mi tahle kocabka prijde strasne nechranena pred vnejsimi vlivy.

    • Martin Gembec napsal:

      Nejsem odborník, ale jako zeměpisář bych i bez pohledu na mapu tipl, že tam (500 km od Floridy) už je taková hloubka, že tam v životě plošinu neukotvíš.

    • Dan Heřt napsal:

      Navíc pro různé letové profily je potřeba plošina v různých vzdálenostech, viz článek, pro Jason 3 to bude 270 km, pro SES-9 pak 660 km. Pro centrální stupeň FH to bude ještě víc.

  2. Asdf napsal:

    Má první stupeň nějaké kotvení lany proti převrhnutí v případě náhle rozbouřeného moře?

    • Dan Heřt napsal:

      Nemá, ale je v plánu ukotvit stupeň pomocí ocelových „bačkor“ které se přivaří přes přistávací nohy k palubě ASDS.

  3. Dan Heřt napsal:

    U Jason 3 by to přistání na ASDS dávalo smysl, raketa má sice dost rezerv na přistání na zemi, ale starý první stupeň verze 1.1 už by stejně nenašel žádné využití, tak proč nevyzkoušet přistání na ASDS, které bute potřeba u GTO startů a u FH. Jen tak mimochodem, FCC žádost pro přistání na ASDS byla i u OG2, i když se přistávalo na zemi, takže RTLS u Jason 3 bych nepovažoval ještě za 100% vyloučené.

  4. Martin napsal:

    Jestli jsem to pochopil dobře, tak první stupeň Falcon uvede sebe i družici na sub-orbitální dráhu, těsně před apoapsidou vypne motor, oddělí druhý stupeň, který pokračuje dál na orbitální dráhu. První stupeň Falcon se otočí, zažene motor v protisměru letu a všechnu předchozí energii dodanou ve směru letu „přetlačí“ směrem vzad a vrací se na základnu.
    Nebylo by výhodnější po oddělení druhého stupně otočit, nechat proletět atmosférou, následně zažehnout motor a přistát na plošině? Nemusí se tak vracet.

    Základna Sub-orbita Orbita
    Fal+Sat——->Sat——>Sat
    |
    FalSat——>Sat
    |
    ——————–>Falcon

    • Dušan Majer napsal:

      Částečně máte pravdu, ale je potřeba si uvědomit, že první stupeň je mnohem lehčí a tak na zpětný zážeh není potřeba tolik paliva.

    • Dan Heřt napsal:

      Jinak první stupeň se nevypíná těsně před apoapsidou, ale mnohem dříve, pak chvíli letí, otáčí se a motory zažehne teprve asi 2 minuty po oddělení druhého stupně, kdy zhruba dosháhne apoapsidy. Jinak z hlediska energií je samozřejmě výhodnějíší přistávat na ASDS, ale pokud Falcon vynáší lehký náklad na LEO, tak má dostatečné rezervy pro přistání zpátky na zemi. Ale i při přistání na ASDS se provádí všechny tři zážehy (boostback, reentry a landing), mohlo by se zdát že boostback je zbytečný, ale zde slouží spíše pro přesnějíší navedení stupně na přistání a také je kvůli němu sestupná dráhá strmějíší, což usnadňuje přistání.

  5. Záměr napovídá, že se uvažuje využití speciálních lodí pro tyto účely, které by mohly zajišťovat potřebné servisní služby aj.

  6. maro napsal:

    Tak plošina je přece vždycky logičtější, ne? Je to „po cestě“ není třeba se nikam vracet, tedy míň spotřebovaného paliva a tedy lehčí první stupeň.

    • Dušan Majer napsal:

      Máte i nemáte pravdu – po přistání na pevnině je mnohem snazší a rychlejší transport. Docela bych věřil tomu, že se v praxi budou obě možnosti kombinovat podle aktuální mise a jejího letového profilu.

      • Dan Heřt napsal:

        Přistání na ASDS se určitě bude používat, řekl bych že téměř u všech GTO misí a pro centrální stupeň FH.

    • Adam napsal:

      Je někde, prosím, nebo víte nějaké info jak se přesně řídí nebo určuje bod přistání?
      Totiž se tady bavíme o dejme tomu pěti metrech (možná méně) na vzdálenosti letu 90 km tam a 90 km zpět.
      A už poslední pokus na plošinu skoro vyšel – přesnost byla ok.

      • AKA the A napsal:

        Logicky když se jedná o společnost sídlící i startující z USA, tak mají k dispozici GPS moduly co nebyly „zkripleny“ v rámci ITAR (GPS je schopné fungovat i na oběžné dráze, ale většina modulů pro civilní využití schválně nebude fungovat), nebo stejně tak mohou „z fleku“ (mimo USA by bylo potřeba stohy povolení) nakupovat velmi přesné inerciální navigační jednotky, které opět nemusí mít v rámci ITAR nijak omezenou přesnost.
        Tyto interciální jednoky dokáží navést mezikontinentální balistickkou střelu s chybou mnohem menší než 1km (proto se na ně vztahuje exportní omezení), takže jednotky m na 90km by neměl být problém 😉

  7. John napsal:

    No, já bych uvedl ještě jeden důvod, a to příhodnější počasí v místě kde se první stupeň může vrátit.
    Jsi vzpomeňte na odklad posledního startu právě kvůli menší síle větru, než jaký byl v plánovaném dnu pro start… Nemusí tak docházet k takovým odkladům. Jelikož i odklad zbytečně prodražuje start.
    A náklady na transport jsou určitě zlomkové ve srovnání ceny rakotových motorů…

  8. RiMr napsal:

    No, přistání na pevnině byl „sukces jak siňa“, ale přistání na moři, to bude řev ještě vetší… 🙂

    …ta loď je prostě strašně malá… 🙂

    • Spytihněv napsal:

      To jsem si říkal také, ale přistání na pevnině se podařilo přesně na očekávané místo. Takže si myslím, že ve velikosti přistávací plochy problém zase takový nebude. Možná jen psychologický. Spíše to počasí bych viděl jako hrozbu.

  9. rorejs napsal:

    Docela by mě zajímalo, jestli ta plošina v době přistání udržuje konkrétní pozici anebo jestli pluje ve směru větru. Druhá varianta by zřejmě byla navigačně náročnější ale zase by se tak dalo působení větru alespoň částečně eliminovat.

  10. RiMr napsal:

    Zajímalo by mě, co po tom posledním „skoro úspěšném“ přistání na prámu zjistili, co chybělo k úspěchu a jestli došlo k nějakým úpravám (HW nebo SW) aby se zvýšily šance na úspěch. Šlo o nějakou závadu, nedotaženost, nebo zkrátka šlo o normální neúspěch při akci s nízkou šancí na úspěch?
    Zkrátka, jestli jde jen o to, jestli budou mít víc štěstí, nebo „šli tomu štěstíčku trochu naproti“ 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Řídící systém byl až moc opatrný a za každou cenu se snažil trefit střed. Teď při přistání na pevnině bylo vidět, že se to podařilo, tak bych moc strach neměl. 🙂

    • Dan Heřt napsal:

      Problém bylo nadměrné statické tření ve ventilu který ovládá průtok paliva do motoru, což vyústilo v celkové zpoždění v řídícím systému. Tenhle problém už by měl být samozřejmě vyřešen, jak u nové verze FT tak i u posledního kousku verze 1.1.

      • RiMr napsal:

        Díky za odpověď oběma – takže HW i SW. Tak snad procentuální šanci na úspěch zvýšili, mankote, je to za deset dnů, to zas budou nervy, anébrž konečně reality show pro někoho koho zas tak úplně nezajímá jestli Zuzana kamarádí s Ivetou nebo chodí s Lukášem 🙂

        Jak jsem pochopil, prám je zcela bez osádky. Takže po případném úspěšném „tačdaunu“ musí booster vydržet na místě, než dojede support team a dodatečě booster zafixuje – půjde jen o ty „botky“ co se přes patky nohou přivaří k palubě?
        A to s tímto erektovaným 48m monstrem pak poplují k pobřeží? To by byl triumfální návrat…! 🙂

        • Dan Heřt napsal:

          Přesně tak, booster je sice vysoký, ale jeho těžiště je kvůli motorům a zbylému palivu velmi nízko, takže vydží stát na místě než ho posádka přivaří. Kromě botek žádné jiné zajištění v plánu není, maximálně se nechá vypařit přebytečný tekutý kyslík. Pak by se měla celá sestava vydat k pobřeží, kde se už dostane ke slovu jeřáb.

        • Vojta napsal:

          Tipoval bych, že ještě zakryjí spodní část s motory nějakou plachtou, aby ji ochránili před tříští z mořské vody.
          Sebrat to pomocí jeřábové lodě a uložit vodorovně by technicky neměl být problém, ale to je dost drahý špás a asi to vyhodnotili jako zbytečné.

Zanechte komentář