Soukromá přechodová komora na ISS?

airlock2

Když byla ISS navrhována v devadesátých letech, nikdo nepočítal s tím, že se stane důležitým uzlem pro soukromé vesmírné společnosti. V posledních letech ale stanice přispěla obrovskou mírou k rozvoji právě tohoto sektoru. Americká společnost NanoRacks přišla s návrhem instalace soukromé přechodové komory na ISS. Ta by sloužila hlavně pro vypouštění cubesatů, ale dala by se použít i pro jiné účely. NanoRacks nejsou žádní nováčci, na ISS již od roku 2013 působí jejich CubeSat Deployer, který po připojení k japonské robotické paži vypouští cubesaty dopravené na stanici pomocí zásobovacích lodí. Možná se ale ptáte, na co je potřeba další přechodová komora? Není jich na ISS již dost?

Přechodová komora Quest Joint Airlock

Přechodová komora Quest Joint Airlock
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Na ISS bychom v současné době našli hned několik přechodových komor. Hlavní komorou je Quest Joint Airlock, která je připojena v americké sekci k uzlu Unity. Slouží pro výstupy jak v amerických skafandrech EMU tak v ruských Orlanech. Právě odsud vystoupili do vesmíru Tim Peake a Tim Kopra při nedávné vesmírné vycházce.  V ruské sekci stanice bychom pak nalezli moduly Poisk a Pirs, ke kterým se připojují lodě Progress a Sojuz. Kromě toho se také dají využít jako přechodové komory pro výstupy v ruských skafandrech Orlan. Servisní modul Zvezda se dá také teoreticky použít jako přechodová komora, tak bylo ale v historii ISS učiněno jen jednou, během druhé dlouhodobé expedice. Poslední komoru pak najdeme v japonské laboratoři Kibo. Tato malá komora jako jediná neslouží pro vesmírné vycházky, ale pro vědecké experimenty, které jsou umístěny na externí platformě.

A zde leží celý problém. Japonská přechodová komora je jediná, ze které se vypouštějí cubesaty, a to za pomoci japonské robotické paže. Ostatní komory slouží pouze pro vesmírné vycházky. Japonská komora je poměrně malá a otevírá se pouze desetkrát do roka. Z toho připadá pět otevření pro japonskou vesmírnou agenturu JAXA a pět pro NASA. Tato komora zkrátka nemá dostatečnou kapacitu aby zvládla vypustit čím dál tím rostoucí množství cubesatů. A právě proto navrhuje společnost NanoRacks novou soukromou přechodovou komoru, která by umožnila mnohem lehčí přístup do vesmíru pro soukromé firmy a jiné organizace.

Navrhovaná přechodová komora Doorway to Space

Navrhovaná přechodová komora Doorway to Space
Zdroj: http://cdn.arstechnica.net/

Ta by měla nést jméno Doorway to Space, neboli dveře do vesmíru. Komora by měla být vyvinuta, postavena a zaplacena společností NanoRacks za 12 až 15 milionů dolarů. NASA zatím projevuje o tento projekt zájem a možná dá firmě NanoRacks zelenou již příští měsíc. Společnost Boeing provádí pro NASA posouzení celého projektu a jeho integrace se stanicí, při kterém zatím nenašla žádné vážené problémy které by mohly projekt ohrozit. Pokud tedy NASA návrh schválí, mohla by být komora na ISS přivezena v trunku Dragonu už v roce 2018.

Komora samotná by měla být válcovitého tvaru, 2 metry v průměru a 1,8 metru dlouhá. Byla by připojená k uzlu Tranquility hned vedle slavné Cupoly. Komora by byla uchycena pomocí standardního adaptéru CBM, pomocí kterého jsou propojeny všechny neruské moduly stanice. Po natlakování by byl otevřen poklop do stanice, kde by posádka připravila náklad pro vypuštění. Pro komerční vypouštění cubesatů je pak vyvíjen systém zvaný Haybale (doslova balík sena), který by zvládl vypustit až 192 cubesatů najednou. Do tohoto zařízení by byly naloženy jednotlivé cubesaty a po otevření komory by byl náklad chycen pomocí staniční robotické paže, která by jej posléze vypustila. Haybale by se vzdálil od ISS a začal by postupně vypouštět všechny cubesaty. Po ukončení své činosti by pak shořel v atmosféře.

Popis: Doorway to Space a zařízení Haybale

Popis: Doorway to Space a zařízení Haybale
Zdroj: http://cdn.arstechnica.net/

To ale není jediné využití, které by se pro komoru našlo. Pro NASA je zvláště zajímavá možnost opravy větších externích zařízení zvaných ORU (Orbit Replacable Unit – orbitální výměnná jednotka). Do této kategorie patří například různé pumpy, nádrže, řídící skříně, baterie a další. Pokud vznikne na takovémto zařízení závada, musí být většinou provedena výměna za nový kus. Závady ale mohou být drobné a jednoduché na opravu. Pomocí komory Doorway to Space by mohla být rozbitá jednotka přenesena do interiéru ISS, kde by astronauti mohli provést rychlou opravu, načež by byla jednotka opět pomocí komory vynesena ven a nainstalována zpět na své místo. Tím by se ušetřilo nejen za výrobu a vynesení celé nové náhradní jednotky, ale také by mohla být oprava provedena mnohem rychleji. Komora by dále mohla sloužit pro vyhazování odpadků, které by později shořely v atmosféře.

Vypouštění cubesatů pomocí zařízení NanoRacks CubeSat Deployer

Vypouštění cubesatů pomocí zařízení NanoRacks CubeSat Deployer
Zdroj: https://www.nasa.gov

Samotná symbolika soukromých dveří do vesmíru se NASA zamlouvá. Americká agentura silně podporuje soukromé vesmírné společnosti, což je vidět například  na komerčních zásobovacích misích CRS, nebo na programu CCDev pro dopravu astronautů na ISS. Stanice vlastně už neslouží pouze pro vědu, ale poskytuje jedinečnou platformu na které mohou soukromé společnosti zkoušet jak svůj hardware tak vztahy s NASA, které mohou v budoucnosti vést k novým, dnes nemyslitelným počinům.

Zdroje informací:
http://arstechnica.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2016/01/airlock2.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/STS-134_EVA1_Andrew_Feustel_enters_the_Quest_airlock.jpg
http://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2016/01/airlocksize.jpg
http://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2016/01/haybale.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/12802123974_b6525b9684_k_0.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


27 komentářů ke článku “Soukromá přechodová komora na ISS?”

  1. Peter P napsal:

    Velmi zaujimane. Nano Satelity – resp. cubesaty sa spominaju casto. Urcite je to novy trend hlavne v dobe ked sa vsetko zmensuje, ale neprestavuju aj nebezpecenstvo? Netusim presne aka je ich draha ale pokial nemaju drahu ktora by ich poslala na orbitu pri ktorej by zhoreli v atmosfere tak urcite predstavuju riziko.

    Dost by ma zaujimako ako vlasne funguju, co vykonavaju, su to produkty sukromnych firiem, alebo skor univerzit a pod.

  2. Svihak Lazensky napsal:

    Me hlavne fascinuje ta „ekonomika“ tohoto zpusobu vynaseni CubeSatu. Jestli to dobre chapu, tak prijdou do styku s astronauty na ISS, takze musi mit certifikaci pro ISS.

  3. Solmyr napsal:

    Me by spis zajimalo v cem cubesaty mohou byt jeste prinosne. Pro aplikovane pouziti tezko (telekomunikace, geolokace…) a neverim tomu ze ac je dneska miniaturizace na vysoke urovni, tak ze cubesat dokaze namerit neco, co klasicke druzice uz drive nenamerily.
    Jelikoz se planuje tato prechodova komora tak urcite vyuziti maji, jen bych me zajimalo na co.
    Dekuji

    • Dušan Majer napsal:

      Využití cubesatů je hodně široké, ale jednou z největších výhod je možnost práce v roji. Identické satelity měří stejné veličiny na různých místech a mohou tak mnohem lépe zmapovat určitý jev v určitém čase. Cubesaty se také často používají jako testovací zařízení pro nové technologie, které později mohou najít uplatnění u velkých družic. Je to nejlevnější způsob, jak otestovat technologii v podmínkách kosmu.

  4. RiMr napsal:

    To servisování na palubě ISS je zajímavé, ale říkám si, když se něco „podělá“, tak nová „škatule“ přiletí nahoru a při jednom výstupu se vymění.
    Takto je třeba jeden výstup na odmontování, pak vyhodnocení závady v útrobách ISS, oprava a druhý výstup pro namontování „krámu“ na své místo. A nedejbože, když po zapojení prístroj zase nepremáva protože jim unikla druhá skrytá závada… 🙂
    Jako sbírání zkušeností s podobnou činností či řešení krizových situací OK, ale jednodušší (a ani levnější – stejně nedostanou dovnitř nic super objemného nebo těžkého co by dostat nahoru zabralo půl nákladu) mi to teda nepřijde..

    • Malky napsal:

      Já to pochopil tak, že by při takovém servisování kosmonauti vůbec neopustili stanici. Robotickou rukou by si porouchanou součástku přinesli dovnitř, tam ji ‚v teple‘ opravili, a robotickou rukou zase odnesli na správné místo. Možná jsem ale moc naivní 🙂

      • Daniel Heřt napsal:

        Tak to bohužel fungovat nemůže, při opravě a opětné instalaci budou potřeba EVA. Jednotka se musí pořád odpojit a odšroubovat, a to robotická paže nezvládne.

      • Dušan Majer napsal:

        Jednotlivé systémy jsou přišroubovány ke kostře stanice, navíc do nich vedou elektrické kabely, případně potrubí. to vše se musí při výměně odpojit a při instalaci připojit. Probíhají sice pokusy o automatizaci tohoto procesu, ale na to si ještě pár let počkáme.

    • Amper napsal:

      Vyhodou je to ze muzou posilat nahoru mensi casti, ORU bloky jsou spis vetsi celky takze muzou poslat treba jen nahradni desku elektroniky.

  5. vedator napsal:

    Mna zaujala poznamka, ze NASA je naklonena zapojeniu sukomnikov do vesmirneho programu (ISS, pilotovane lode). To moze, potencialne, znamenat, ze zivotnost ISS sa moze pridavanim dalsich modulov vyrazne predlzit, hoci z kozmo pohladu je koniec fungovania ISS (2024) za rohom.

    Ak sa NASA skutocne zameria so svojim bludom SLS na Mars, tak tazko ostanu peniaze na prevadzku ISS. Rusko ich tiez nema nazvys a na vlastnu stancju nemaju. Uvidime, co prinesie buducnost.

    • Dušan Majer napsal:

      Rok 2024 nemusí být konečná. Už dlouho se hovoří o tom, že by stanice měla vydržet do roku 2028 a po rozhovoru s člověkem, který je s tématem velmi dobře seznámen, jsem se dozvěděl, že neoficiálně se s její existencí počítá do roku 2032.

      • vedator napsal:

        Pri neistych planoch NASA (ta skor mieri na Mars), CNSA (aj obezna draha aj Mesiac), RKA (??) ohladom obeznej drahy v buducnosti je to pozitivna sprava!

  6. Amper napsal:

    Myslim ze zasadni otazka bude narust poruchovosti. Asi nikdo nechce provozovat stanici ve stejnem stavu jako byl Mir ke konci zivota kdy to kosmonauti drzeli po kupe silou vule a lepici pasky (obrazne receno 😀 )

    • RiMr napsal:

      Napadá mě – ISS sestává z modulů… Nedalo by se „jednoduše“ postupě nahrazovat nejstarší moduly novými a modernějšímí?
      Je mi jasné, že to není nic jednoduchého a levného, ale pokud nějaká nová stanice má nahoře kroužit, nebylo by snazší se „chytit“ na té stávající a postupně ji modul po modulu znovu postavit, než začínat zase z bodu 0 ?

      • Vojta napsal:

        Bohužel to není tak jednoduché. Na ISS jsou některé moduly klíčové a nejdou nahradit tím, že se na druhý konec připojí něco podobného. Na generační stanici si budeme muset počkat. Nicméně je možné, že by ta nová mohla pro začátek na sebe nabalit pár okrajových modulů ze zrušené ISS, aby měla rychlejší rozjezd.

    • Samo napsal:

      Predstav si drahý desktop čo by si ako majiteľ spravil ak by sa ti pokazila dajme tomu stará grafická karta? Ja by som určite nekupoval nový počítač ak by táto súčiastka nestala viac ako komplet nový a myslím že by väčšina ľudí kúpila novú iba súčiastku ktorá by sa vyrovnala tej starej alebo ešte lepšiu 🙂 Keďže je ISS kompletne modulárna tak by sa prípadná vysoká poruchovosť jednoducho riešila generálkou ktorá by mohla ISS dokonca upgadovať.

  7. Daniel Bozner napsal:

    Přijde mi zvláštní vozit cubesaty na ISS a pak je přes přechodovou komoru a přes kupu sena vypouštět. Nebylo by levnější je vypustit rovnou?

    • Dušan Majer napsal:

      Jelikož zásobovací lodě mají ve svých úložných prostorech rezervy, není to takový problém.

      • Daniel Bozner napsal:

        Ale Haybale není zrovna nejmenší a 192 cubesatů v něm taky neváží málo. Přijde mi že by se mohlo místo toho dodat víc zásob na ISS při jednom letu. Mohli by na ISS dopravit pořádnou dávku zeminy a pár semen zeleniny a už začít něco pěstovat pořádně než tohle drahé hraní s pár salatkama a kytickama.

        • Dušan Majer napsal:

          V tom případě bychom potřebovali nový modul. Na ISS zase není tolik místa, aby se tam dalo rozjet nějaké větší farmaření. 🙂
          A astronauti mají zásob na několik měsíců, tak proč vozit více. Zvládl se i velmi nepravděpodobný scénář havárií tři různých lodí v průběhu jednoho roku.

        • Daniel Heřt napsal:

          Je potřeba si stále uvědomit, že pořád platí zákon zachování hmostnosti, takže z dovenzené hlíny a vody by stejně nemohli vypěstovat více jídla, než kolik by dostali kdyby místo hlíny a vody přivezli jenom jídlo.

        • Vojta napsal:

          Je možné spoustu věcí recyklovat. Zatím je to sice hudba vzdálené budoucnosti, ale pokud se zajistí několik základních koloběhů (kyslíku, dusíku a uhlíku), tak by mělo stačit dodávat jen energii. Při správném zpracování fekálií na hnojivo, recyklaci vody a použití hodně velkého skleníku, se toho dá vypěstovat o dost víc, než se přiveze. I když hlínu bych asi nevozil. Na ISS by byla vhodnější nějaká forma hydroponie.
          Je ale fakt, že se to zatím dokonale nepodařilo nasimulovat ani v pozemském skleníku. Můžete si vyhledat informace o projektu Biosféra 2, který se o to pokoušel.

  8. Daniel Bozner napsal:

    No to není zas tak pravda páč rostliny jsou vlastně zkameneny vzduch s vodou za pomoci světla. Ze zeminy si vemou jen nepatrne množství hmotnosti. Bohužel i ten vzduch a voda se musí dovážet takže jsem se z toho nevykroutil. Organické zbytky na obohacení zeminy by se na ISS jistě našli.

  9. Martin napsal:

    Zajimavy clanek! Zajimalo by me, cim je omezen pocet pouziti japonske prechodove komory, tj. ze se otevira jen 10x do roka a ne vicekrat?

Zanechte komentář