Premiéra se odkládá

1012_pad_1

Loňské turbulence v ruském kosmickém programu se podepsaly na všech jeho projektech, nový národní kosmodrom Vostočnyj nevyjímaje. Kosmodrom navíc v plné nahotě demonstruje dvě, podle mého názoru, zásadní slabiny ruské kosmonautiky. Nedostatek peněz a způsob řízení. Ve druhém případě pak zejména představu, že vládní ministr dokáže pomocí dekretů, politických nástrojů a pravidelného pouštění hrůzy vůbec uřídit (natož efektivně) tak rozsáhlé odvětví. A to navíc v Rusku, kde právě takový přístup v minulém století pohřbil ekonomiku celého státu. Jak ukázal osud posledních tří ředitelů Roskosmu, potažmo osud „starého“ Roskosmu samotného, ti, kteří by měli uskutečňovat přijaté vize a ladit procesy jsou zcela vytíženi mocenským bojem a na kosmonautiku jim nezbývá čas a zřejmě ani energie.

Připomeňme si tedy rok 2015 na Vostočném a zkusme odhadnout jeho další osud v prvním pololetí nového roku.

Přelom Nového roku
V zimě 2014-15 se na stavbě jako déjà vu objevily vytápěné stany, zakrývající rozlehlé části startovací rampy nosných raket Sojuz. Tento „osvědčený“ stavební postup měl zabránit dalšímu navyšování půlročního časového skluzu, promítl se ale jen do prvních zpráv o (ne)kvalitě provedených prací.

Začátek loňského roku se však díky tomu nesl ve znamení dokončení betonářských prací na první, a zatím jediné, rampě kosmodromu, a náběhu instalací jejích kovových konstrukcí.

Neznamenalo to ovšem ukončení betonování jako takového. Stavaři se jen přesunuli pod rampu do odtokového kanálu pro odvod spalin. Ten je tak rozlehlý, že práce na něm, z velké části v trojsměnném provozu, zabraly téměř celý loňský rok.

Leden
30.ledna zasedala v Uglegorsku, městě přiléhajícím k nově vznikajícímu hlavnímu městu ruské kosmonautiky Ciolkovskému, státní komise dozorující výstavbu kosmodromu. Díky jednomu momentu se jednalo o zasedání výjimečné.

V roce 2015 proběhla významná transformace ruského kosmického odvětví. Do té doby fungoval Roskosmos jako rozpočtová vládní organizace, která řídila kosmický výzkum a jeho realizaci objednávala u ORKK (Объединенная ракетно-космическая корпорация, Spojená korporace pro rakety a vesmír), která, zjednodušeně řečeno, zastřešovala kosmické výrobní kapacity.

Podle ruských auditů pracovalo v první dekádě tohoto tisíciletí v kosmickém průmyslu 250tis lidí. Pro srovnání, v USA to bylo jen 70tis lidí, avšak jejich produktivita byla 8x vyšší. Ruská kosmonautika se navíc potýkala s řadou selhání, připadajících na vrub nikoliv náročnosti projektů, ale obyčejnému šlendriánu na všech úrovních. K nápravě zvolil Kreml standardní ruský postup. Podle vyjádření vicepremiéra Dmitryje Rogozina ze srpna 2013 „havarijní situace v kosmickém odvětví vyžaduje státní dozor…“.Výsledkem bylo vytvoření Státního podniku Roskosmos, ve kterém se sloučil „starý Roskosmos“ a ORKK, a do jehož čela byl jmenován Igor Komarov (více o tomto kroku zde. Celý raketový a kosmický průmysl Ruska, vývoj, výroba, realizace, tak byl sloučen do jednoho státního megakolosu. Ten je kontrolován Dozorčí radou (Hаблюдательный совет), již předsedá vicepremiér Dmitryj Rogozin.

A právě na lednovém zasedání se Komarov poprvé představil jako nový šéf ruské kosmonautiky a při této příležitosti stanovil 30.listopad jako termín dokončení kosmodromu. Nejen z dnešního pohledu je zřejmé, že se jednalo o zcela nereálný termín, otázkou zůstává, nakolik si toho byli vědomi Rogozin s Komarovem.

Den nato publikovala svou zprávu státní Účetní komora (Cчетная палата), ve které uvedla, že rozpočet výstavby byl překročen o 20% (13,2mld rublů).

Únor 2015, na rampě se objevily ocelové konstrukce obslužné plošiny a mobilní věže.

Únor 2015, na rampě se objevily ocelové konstrukce obslužné plošiny a mobilní věže.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/

Únor
Dalším z mnoha problémů, se kterým se stavba od prvopočátku potýká, je nedostatek pracovníků. V rámci aktivního řízení proto ruská vláda zorganizovala brigádu 200 studentů, kteří přijeli do Vostočného 1.února, na začátku letního semestru. Počet a načasování této skupiny je přesně tím momentem, který u mě vzbuzuje otázky k efektivitě zvoleného manažerského modelu.

Ve druhém měsíci se rozběhla instalace spodní obslužné plošiny, umístěné pod startovním stolem a bylo dokončeno 25 metrů, z konečných padesáti, mobilní obslužné věže.

Březen
Na březnovém zasedání státní Duma (dolní komora ruského parlamentu) seškrtala rozpočet Vostočného pro rok 2015 o 2,9mld rublů a snížila jej z plánovaných 28,8mld na 25,9mld rublů.

Jak už jsem zmínil v úvodu, nedostatek peněz je jedním ze dvou stěžejních problémů ruské kosmonautiky. V případě Vostočného vedl až k „hladovým stávkám“ stavbařů, protestům proti několikaměsíčnímu zpoždění ve vyplácení mezd a podmínkám na staveništi. Otázka stávek na kosmodromu se dokonce dostala do každoroční tiskové telekonference prezidenta Putina.

V dubnu se začaly rýsovat kontury budoucí rampy.

V dubnu se začaly rýsovat kontury budoucí rampy.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/

Duben
Přesto 27.dubna vice premiér Rogozin prohlásil, že byla překonána nejkritičtější fáze výstavby a projekt bude pokračovat podle plánu, to znamená s prvním startem v prosinci 2015.

Začátek druhého kvartálu přinesl snahy o omezení rozkrádání peněz směrujících do výstavby. Podle prokuratury dosáhly celkové škody 130 mil dolarů a vedly k zatýkání ve vedeních dodavatelských firem – Strojindustrie, TMK a Dalspetsstroje. To byl přímý důsledek „hladových“ stávek stavbařů.

Instalace hlavních mostových jeřábů montážní haly

Instalace hlavních mostových jeřábů montážní haly
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/

Květen
Rampa byla vybavena prvními dvěma sadami osvětlovacích věží a byly dokončeny základy pro poslední, třetí sadu – celkem 450 kubíků betonu. V květnu byly nainstalovány dva hlavní mostové jeřáby montážní haly. Každý jeden váží 150 tun a musel být proto smontován ze dvou částí. Na konečné usazení byly použity tři autojeřáby.

Červen
Podle červnové zprávy Spetsstroje byla rampa dokončena z 86%, montážní hala z 75,5%, což znamenalo, že 182 z 273 staveb bylo připraveno k vybavení technikou.

Rampa a hala byly definitivně propojeny 1,5 kilometrovou železniční vlečkou.

Výhled z obslužné věže na startovací rampu

Výhled z obslužné věže na startovací rampu
Zdroj: http://photocdn2.itar-tass.com/

Červenec
V červenci ožila Mobilní Obslužná Věž a začalo testování jejího přesouvání mezi parkovací a operační polohou. V tomto případě se jednalo o příjemné překvapení. Novým postupem, při kterém se na zemi svařují větší celky a ty se následně umísťují na vznikající konstrukci, se totiž podařilo zkrátit její montáž ze 14 na pouhých 6 měsíců.

Stavební práce v létě 2015 probíhaly v duchu zpráv o úspěšném dokončení té či oné části komplexu a zdánlivě bez komplikací. Něco málo o skutečném stavu napověděly až okolnosti požáru v montážní hale v noci z 20. na 21.srpna. Státní media o něm neinformovala, zpráva a video jednoho ze zaměstnanců se však objevily na sociálních mediích.

Září
V září (2 měsíce před plánovaným dokončením a 3 měsíce před prvním startem) se proto jen zdánlivě překvapivě začaly ve státních médiích objevovat první testovací balónky před zásadním prohlášením ke kosmodromu v roce 2015.

  • Igor Komarov potvrdil trvající zpoždění projektu, odhady kolísaly mezi 4 – 8 měsíci, v prosinci bude Putin mluvit dokonce o roce a půl
  • doposud nebyly zprovozněny dodávky elektřiny, vody a tepla z místních zdrojů
  • státní televize Rossija informovala, že datum startu první mise doposud nebylo stanoveno a závisí na dokončení stavebních prací (připomínám, že v průběhu roku 2015 byl opakovaně potvrzen 25.prosinec jako datum inauguračního startu, jeho nedodržení Rogozin označoval za trestný čin)
Ruský prezident Putin v doprovodu šéfa Roskosmu Igora Komarova (vlevo) při návštěvě montážní haly 14.října

Ruský prezident Putin v doprovodu šéfa Roskosmu Igora Komarova (vlevo) při návštěvě montážní haly 14.října
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/

Říjen
Jen nezasvěcené proto mohlo překvapit prohlášení prezidenta Putina na závěr jeho osobní říjnové inspekce Vostočného o tom, že kosmická technologie není místem pro rychlostní závody a nadlidskou snahu: „Nepotřebujeme vítězné skandování, potřebujeme správné tempo a kvalitu…Zaměřme se na první start v roce 2016, někdy na jaře. Dobrým termínem by byl den kosmonautiky, ale to by nemělo znamenat šílený spěch, pokud to nebude možné…“

Rogozin reagoval na prezidentův smířlivý tón prohlášením: „Ano. Budeme připraveni v polovině dubna.“ A doplnil, že „… (prezident) se přesvědčil, že tempo prací je opravdu vysoké. Stavební týmy pracují ve třech směnách po celých 24 hodin. Jakékoliv další urychlení by znamenalo porušení technologických postupů a pravidel pro přípravu startu kosmického nosiče.“

V porovnání s dosavadní rétorikou to byl veletoč o 180°.

Pohled na finišující montážní halu zvenčí…

Pohled na finišující montážní halu zvenčí…
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/

… a zevnitř. Kontejnery s částmi nosné rakety čekajícími počátku října na konečnou montáž v montážní hale.

… a zevnitř. Kontejnery s částmi nosné rakety čekajícími počátku října na konečnou montáž v montážní hale.
Zdroj: http://spetsstroy.ru/

Listopad
V první polovině listopadu naplno udeřila zima, Spetsstroj však dokázal 17.listopadu dokončit betonáž odtokového kanálu pro odvod spalin.

Betonáři finišují na svazích odtokového kanálu.

Betonáři finišují na svazích odtokového kanálu.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/

Konec listopadu, betonářské práce na rampě definitivně skončily.

Konec listopadu, betonářské práce na rampě definitivně skončily.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/

Prosinec
První dodávka kapalného dusíku do hlavního skladu paliva na rampě umožnila zahájit zkoušky tankování a přechod do fáze testování. Autonomní testy, při kterých se zkoušejí jednotlivé části startovního komplexu samostatně, se rozběhly i na dalších zařízeních s plánovaným dokončením před koncem roku 2015. To by umožnilo vyvézt Sojuz na rampu 18.ledna 2016 a zahájit tzv. integrační testy, při nichž se prověřuje propojenost a návaznost jednotlivých operací a systémů.

Vostočnyj byl opět jedním z témat Putinovy výroční tiskové konference 17.prosince. Vedle vyzdvihování nasazení všech zúčastněných, díky kterému se 1,5 (!!!) roční zpoždění podařilo zkrátit na 4-6 měsíců, opět apeloval na upřednostnění kvality před rychlostí.

Do popředí se tak místo termínu opět dostalo téma peněz. Nejprve se na sociálních mediích objevily informace, že dodatečné finance ve výši 1,5mld rublů, poskytnuté Kremlem, byly utraceny a rozkradeny dříve, než se stačily zaplatit dodávky nejdražšího zařízení a to včetně dodávek z Číny. Následně tyto zvěsti podpořila agentura TASS zprávou, že tyto dodatečné zdroje použil Spetsstroj na rezidenční výstavbu v Chabarovsku. V následné reakci vicepremiér Rogozin přislíbil rozprodat tyto nemovitosti a získat tak alespoň část peněz zpět.

Zárodek budoucího Ciolkovského.

Zárodek budoucího Ciolkovského.
Zdroj: http://spetsstroy.ru/

Poslední Rogozinova návštěva, naplánovaná na 29. prosince, byla zaměřena na situaci v budoucím Ciolkovském. Podle posledních zpráv byl dokončen první 84 bytový obytný dům, tři další byly „před dokončením“. Podle původních plánů, a potřeb kosmodromu, však mělo být v loňském roce dokončeno 12 budov, v roce 2016 dalších devět.

I to byly důvody, proč bylo na staveništi zrušeno desetidenní novoroční volno a práce na kosmodromu utichly pouze 1.ledna. Zároveň zde, podle TASSu, v současnosti pracuje pouze 4.600 pracovníků, přičemž optimální by byl dvoj- až trojnásobek.

V této souvislosti mě zaujal komentář mluvčího Dalstpetssroje: „Staveniště je živý organismus, který se vyvíjí bez ohledu na data v kalendáři.“

2016
Jak tedy vypadá výhled na prahu nového roku? Předesílám, že mohu jen spekulovat. Prohlášení dozorující ruské vlády jsou přehnaně optimistická a zatím se všechna ukázala jako prázdná, bez vztahu k realitě kosmodromu. Informace státních medií, kontrolovaných Kremlem, se nesou ve stejném duchu, nezávislé zdroje jsou podle mého soudu zase hodně pesimistické.

Myslím si, že kosmodrom momentálně doslova proplouvá mezi Charybdou špatného řízení a Skyllou podfinancování.

První je systémovou a vrozenou vlastností, se kterou se Roskosmos umí vypořádat. Snižuje efektivitu a zvyšuje chybovost, avšak nepohřbívá projekty. Neznámou ale zůstává chování nově vytvořeného ohromného kosmicko-průmyslového kolosu. Centralizace a snaha řídit vše z jedné vládní kanceláře zatím nikdy k dosažení cíle nevedla.

Otázka peněz může představovat větší problém. Drastické škrty v ruském kosmickém programu na konci roku jen potvrdily potřebu Ruska šetřit. Vzhledem ke klesající ceně ropy bude i letos pokračovat propad na straně příjmu ruského rozpočtu. Propad ekonomiky přesměruje většinu výdajů do sociálních programů a druhým otesánkem bude pravděpodobně armáda.

Úsporné škrty postihly kosmodrom vloni a letos již 3.ledna přinesl TASS zjištění Účetní komory, že u některých částí kosmodromu byl rozpočet nadhodnocen o 20%. „Objevil se“ tak prostor pro další škrty v roce letošním.

Pokud by se navíc potvrdily zprávy z konce roku o pokračujícím zneužívání peněz, zejména na nákup potřebných technologií ze zahraničí, mohlo by to ve svém důsledku vést až k zakonzervování kosmodromu. Jeho praktický význam pro ruskou kosmonautiku je malý. Argumenty pro jeho urychlené zprovoznění jsou hlavně politické a jen částečně ekonomické.

Nebylo by to navíc poprvé, kdy by nedostatek financí a příliš velké ambice pohřbily velký projekt. Vzpomeňme na závod o Měsíc, či osud ruského raketoplánu.

This slideshow requires JavaScript.

Avšak tohle je podle mne záložní „plán“ a to ještě opravdu ve velkých uvozovkách. Na pořadu dne je stále první start v (druhé?) polovině roku. Zahájení prací na první rampě pro Angary v loňském roce pak zavdává důvod k mírnému optimismu i v případě startů dalších.

Zdroje informací:
http://www.russianspaceweb.com/
http://tass.ru/
http://spetsstroy.ru
http://www.spaceflightinsider.com/
http://en.kremlin.ru/

Zdroje obrázků
http://www.russianspaceweb.com/…/development/2015/1012_pad_1.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/2015/02_pad_components_1.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/2015/04_pad_aerial_1.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/05_tp_mik_rn_crane_install_1.jpg
http://tass.ru/en/science/828918
http://www.russianspaceweb.com/…/2015/20151014_Putin_1.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/2015/1009_tp_aerial_1.jpg
http://spetsstroy.ru/…/100000_493_1/2000_12_10_2015_preview_839.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/2015/10_flame_trench_1.jpg
http://photocdn2.itar-tass.com/…/m2/en/uploads/i/20151014/1110425.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/development/2015/pad_11-12_1.jpg
http://spetsstroy.ru/upload/…pagespeed.ic.dMn_E_hC8M.jpg
http://www.collectspace.com/images/news-091815d-lg.jpg
http://i.telegraph.co.uk/multimedia/archive/03349/shuttle-summ_3349898k.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


45 komentářů ke článku “Premiéra se odkládá”

  1. Sierra napsal:

    Jen technická, nejedná se o chybu? „Podle posledních zpráv byl dokončen první 84 patrový obytný dům, tři další byly „před dokončením“.“ Ono to vypadá spíš jako 9 patrovej panelák 😉

    • vedator napsal:

      Urcite sa nejedna o chybu, drviva vacsina poschodi je totiz v podzemi 😀

      • Sierra napsal:

        Tak to se omlouvám 😀 Mohlo mě to napadnout samotného 😀

        • Radim napsal:

          A) je správně. Nejedná se o 84 pater, ale 84 bytových jednotek, které tvoří jeden obytný dům. Děkuji za upozornění. Je to samozřejmě ostuda, ale těší mě, že článek čtete opravdu pozorně. 😉

        • Mojmir Byrtus napsal:

          Taky jsem na to koukal jak z jara. prohlížím fotku a říkám si „Kde je sakra ten mrakodrap???“ 😀

        • Siera napsal:

          To Radim: jj to mě napadlo 🙂 Občas se každému chybka vloudí, ale jinak článek perfektní.

  2. Radoslav Packa napsal:

    Skutočne dobrý článok, komplexný a primerane ostrý, vzhľadom k tomu aký bordel je v celom projekte. Otázkou ale zostáva, či ten chaos je cielený, aby sa dalo rozkrádať, alebo najvyšší je presvedčený, že silou sa dá vyriešiť všetko…

    • Vojta napsal:

      Pokud mohu soudit dle poměrů v našem malém českém kačáku, tak chaos záměrný většinou nebývá. Záměrné bývá jeho ignorování na určitých místech i přes případnou snahu to seshora řešit. Nahoře totiž většinou nemají tušení o tom, co je příčinou chaosu ani jaká je jeho struktura. Ve větších projektech je dokonce nemožné udělat si o té struktuře pořádnou představu, proto existuje hierarchické vedení. Pokud se na některé úrovni vyskytuje někdo, komu je to jedno (hlavně že má teplé místečko) a dokáže se obhájit před nadřízeným, tak je o neefektivní postup postaráno. Když si toho pak všimnou lidé na podobných postech, kteří navíc nemají vizi, ale jen plní příkazy, šíří se to velmi rychle. Je to o lidech. Někde jsou lidé vychováváni, aby byli disciplinovaní a snažili se prosadit myšlenky své i podporovat myšlenky šéfů, ale v Rusku to rozhodně není (a u nás bohužel také moc ne).

      • Asdf napsal:

        No, právě šlendrián je to, co Rusku nejvíc kazí pověst a nejhorší je na tom to, že není na obzoru něco, co by ho aspoň trochu eliminovalo.

  3. ventYl napsal:

    detail: 84 patrovy dum? nebude to preklep alebo informacna kacica?

    • Spytihněv napsal:

      Škoda, že už máme za sebou silvestrovské vydání. Tahle kačica by tam určitě nechyběla 🙂

  4. iX napsal:

    Bezpochyby 84-bytový dům.

    • Radim napsal:

      Jedna odpověď třem předešlým přispěvatelům. Skutečně se jedná o dům s 84 byty, ne patry.
      Pro nás autory, je vždycky zajímavé, co v článku vzbudí největší ohlas ;-). Je to ale dopředu naprosto neodhadnutelné.
      I vám patří můj dík za to, že články čtete opravdu pozorně.

  5. Spytihněv napsal:

    Vždy jsem byl rozmrzelý ze stagnace v ruském kosmickém programu a z toho, že nic pořádného nanabízí, kromě plánů, které je stejně nutno brát s velkou rezervou. Když to tak ale sleduji, je to skoro až lepší. Než nás namlsat nějakými zajímavými a věrohodnými plány a pak z toho vycouvat, to už je lepší být v pozici toho, kdo může jen překvapit.

    • Radim napsal:

      Důležité je, že dopravu posádek na ISS zvládají bezchybně. Chyba v tomhle úkolu by měla dalokosáhlé důsledky pro celý projekt a celosvětovou pilotovanou kosmonautiku.
      Současné situace tak zatím škodí „pouze“ ruské prestiži.

  6. Karl napsal:

    Díky za skvělé shrnutí, které si tento obří projekt bezesporu zasluhuje.
    Není lehké zůstat u podobných článků objektivní, ale Vám se to perfektně povedlo.
    Osobně moc nefandím ruské politice, ale myslím si, že pokud nedojde na tu nejhorší zmiňovanou variantu zakonzervování, tak za pár let bude úplně jedno, jestli se první start uskutečnil na konci roku 2016, 2017 nebo 2018. Taky si myslím, že bude obrovský rozdíl mezi vybudováním první rampy v lesích od nuly. A každou další, která už bude mít v zádech fungující infrastrukturu atd.

  7. Mave napsal:

    Jen malá technická. V hale by byl portálový jeřáb hodně nepraktický a i podle fotek z instalace se jedná o jeřáb mostový. Bude to nejspíše jen chyba v překladu, ale ten rozdíl je dost velký.

    • Radim napsal:

      Chyba padá na mou hlavu, spletl jsem si tyto dva typy. Ve zdroji bylo šalamounsky uvedeno „montážní jeřáby“ a já jsem potřeboval nahradit hodně používané „montážní/montáž/montovat…“.
      Děkuji za upozornění.

  8. Miroslav Uhlíř napsal:

    Jak to do budoucna vypadá s Bajkonurem? Pokud bude mít Rusko vlastní kosmodrom, tak hádám, že už za Bajkonur platit nebudou. Kazašská vláda ho asi taky nebude provozovat. Chápu, že to všechno nebude ze dne na den, ale bude to postupný a dlouhodobý útlum.

    • Asdf napsal:

      Předpokládám, že zanikne. Nedá se moc předpokládat, že by ho začala využívat nějaká soukromá firma a Kazachstán žádný svůj kosmický program nemá, takže z Bajkonuru se asi stane největší brownfield na světě.

    • Radim napsal:

      Momentálně jej má Rusko pronajatý do roku 2050.
      Máte pravdu, že provozovat je mohou jen Rusové. Kazaši Bajkonur bez ruské přítomnosti využít nedokáži. Ani jej udržet v chodu a reálný není ani jeho pronájem někomu jinému.
      Bajkonur je pro Rusy kritický ve dvou momentech.
      1) Pouze zde jsou rampy pro vypouštění raket Proton. Ty jsou v současnosti páteří ruských nosných kosmických kapacit a budou jí do doby, než je plně nahradí Angary. Zároveň se ale s jejich náhradou počítá, proto není reálné, že by Rusové stavěli náhradní rampu pro Protony na svém území.
      2) Pilotované lety. Původní úvahy počítaly s tím, že z Vostočného bude startovat až nové kosmická loď na Angaře. Úpravy pro pilotované Sojuzy by si vyžádaly dodatečné náklady, přičemž levnější je využití Bajkonuru. Minimálně z důvodu logistiky je navíc nereálné vypouštět pilotované mise z Bajkonuru i Vostočného zároveň. Rozhodnutí pro přesun pilotovaných letů do Ruska je tedy podmíněno minimálně plnou připraveností kosmodromu. K tomu dnes chybí řádově roky.

      • Racek napsal:

        Doplnil bych, Kazachstán se může pro Rusko může stát velice rychle nepřátelským teritoriem, stačí to po smrti presidenta poněkud obarvit nějakou revolucí. Zvláště když Kazachstán má ekonomické problémy a popularita Nazarbajeva klesá. Takže ten Vostočnyj se může stát velmi rychle pro Rusy nenahraditelný.

        • Spytihněv napsal:

          To je zase úvaha 🙂 To, že se nějaká země přikloní někam jinam, přece neznamená, že se hned stane „nepřátelským teritoriem“, Rusové budou vyhlazeni a přístup na Bajkonur zablokován. Trochu to připomíná ruskou propagandu, pardon….

        • Radim napsal:

          Pro Kazachstán bude Rusko vždy důležitým, ne-li nejdůležitějším, sousedem. A proto s ním bude muset udržovat co nejméně napjatý vztah bez ohledu na politický režim, který si zvolí. Politika je hodně pragmatické řemeslo, emoce v něm málokdy hrají zásadní roli.
          Pokud by přesto Kazaši z nějakého důvodu náhle „odřízli“ Rusy (a v nejbližších letech díky ISS i zbytek světa) od Bajkonuru, jeho náhrada by tak jako tak trvala roky.
          I při nejvyšší prioritě by Vostočnyj v nejbližších letech nemohl nabídnout víc než starty bezpilotních Sojuzů.

        • Asdf napsal:

          To Spytihněv: Nevím, jak to přesně Racek myslel, ale v tomhle případě se ho asi zastanu. Stačí se podívat na Ukrajinu, dnes jsou to dvě extrémně znepřátelené země, které navzájem na sebe uvalují sankce a mrazí veškeré styky. A to jen díky tomu, že se sami Ukrajinci rozhodli přiklonit k EU místo k EAU.
          Kazachstán se asi sotva kdy bude připojovat k EU, ale i u něj všeobecný přístup Kazachů vůči ruské menšině chladne. Např. minulý týden byl vypnuty všechny ruské televize (mocný to nástroj ruské propagandy).

        • Spytihněv napsal:

          Omlouvám se za tento čistě politický příspěvek, ale jen zareaguji a skončím 🙂

          Asdf: Vždyť jo. Mluvíme o té stejné věci. Šlo mi jen o to „nepřátelské teritorium“. Rusové neustále hledají nepřítele a když ho nenajdou, tak si to nepřátelské teritorium vytvoří sami. Přitom to, že se Ukrajina přiklonila k EU, vůbec nemělo znamenat odříznutí od vztahů s Ruskem. To Rusové sami to podělali. Přitom předtím spolupráce EU-Rusko fungovala normálně. O to mi šlo. „Nepřátelské teritorium“. Přece suverénní stát jako Ukrajina nebo Kazachstán klidně může vstoupit do NATO nebo EU nebo třeba do Galaktického svazu a Rusku do toho nic není.

        • Racek napsal:

          Milý Spytihněve, suverénní státy jsou dnes na světě … slovy TŘI. Ani Indie mezi ně dosud nepatří. To snad víte.

        • Spytihněv napsal:

          To má být nějaký argument? 🙂 No nic. Už nebudu v této diskusi pokračovat. Evidentně každý preferujeme jiné uspořádání světa a tudíž není o čem.

  9. RiMr napsal:

    …až by jeden řekl „zlatá NASA“… o tom, jak to šlape „aspoň zatím“ ve SpaceX ani nemluvě. Jistě otázka je, jestli by SpaceX na tom byla lépe, s tak obrovskými projekty, ale vkrádá se myšlénka, že ano…

    • Mojmir Byrtus napsal:

      I NASA měla a má svoje problémy. SpaceX je navíc ryze soukromá firma, to se s NASA nebo Roskosmosem nedá srovnávat. Hlavní rozdíl bude hlavně v tom, že pokud by se SpaceX nezdařily dva tři starty po sobě, firma se prostě položí, byť má dneska certifikace i na vynášení vojenského nákladu. To je holt slabina soukromých firem. Na druhou stranu je fakt, že Elon Musk je velice opatrný, o čem svědčí i časté odklady startů, byť třeba jen o den, právě kvůli kontrolám.

      • Asdf napsal:

        Každý má svoje problémy… Neznám nikoho a nic, co by nemělo žádný problém.
        Jde jen o to, jakého typu ty problémy jsou a z čeho pramení, a v tom je mezi NASA a Roskosmosem velký rozdíl.

  10. rorejs napsal:

    Tedy, omlouvám se že odbočuji, ale když už se tady mluví o SpaceX, nevíte někdo jak to vypadá s výstavbou jejich kosmodromu v Mexiku? Zhruba v polovině roku 2014 se o tom dost mluvilo, ale od té doby jsem žádné nové zprávy nezaznamenal. A to se tehdy dokonce tvrdilo, že by se mělo začít létat už v roce 2016! Moc by mě zajímalo, jestli se tento kosmodrom opravdu staví a v jaké je fázi.

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den, kosmodrom v Texasu se zatím připravuje – Doporučuji sledovat toto vlákno na portálu kosmo.cz, kde jsou průběžně zveřejňovány nové informace.

      • rorejs napsal:

        Zdravím vás, díky za odkaz, tohle vlákno jsem neznal. Bohužel tam moc aktuálních informací také není, snad se časem dozvíme víc…

        • Dušan Majer napsal:

          Ono je to tím, že těch informací obecně není k dispozici mnoho, ale to je zase dáno tím, že se toho až tolik neděje.

        • Asdf napsal:

          Tak ona ta půlroční pauza se na tom jistě taky podepsala.

  11. vedator napsal:

    Pekny, obsiahly a objektivny clanok. Nebudem sa vyjadrovat k politickej situacii v Rusku a problemom, ktore ma ich kozmicky priemysel.

    Faktom je, ze Vostokdrom rastie a ja sa tesim na prvy start rakety odtial. Musim poznamenat, ze mobilna plosina vyzera vynikajuco a dokonca aj farby su vkusne. Na porovnanie mobilna veza na French Guiane vyzera (esteticky) o poznanie horsie: http://www.arianespace.com/wp-json/posts?type%5B%5D=arianespace-gallery&filter%5Bp%5D=20305

    • Radim napsal:

      Děkuji za uznání. Čtení čtenářských reakcí je pro nás autory „adrenalinová“ záležitost. Vždycky mě potěší, když si naopak také mí čtenáři užijí článek.
      Vostočnému se dá vyčíst ledascos, ale estetika to určitě není. Souhlasím s vámi, že pohled na něj oko potěší. A platí to nejen pro rampu Sojuzu. Montážní hala se pro něj nepochybně stane stejně charakteristickou jako VAB pro Floridu.

      • hixaxon napsal:

        Občas mi připadá, že autorům zde na kosmonautixu až moc často děkuji za super články a nápady, ale po přečtení tohoto to možná budu muset upravit… Adrenalin? 😉

        Jenže já nemohu jinak. Vy (všichni) prostě a jednoduše odvádíte poctivou a kreativní práci. Toho si opravdu hodně vážím. Takže děkuji! 🙂

        • vedator napsal:

          tak tak…. no ten adrenalin (pozitivne) nie je len na strane autorov 🙂

  12. Jiří Kos napsal:

    Když to čtu, tak mě trochu mrazí, když si uvědomím, že ESA vsadila na Rusko s dosti významným projektem výzkumu Marsu. Rusko (alias SSSR) jak známo uskutečnilo poslední úspěšnou planetární misi někdy před třiceti lety a zvláště jeho výzkum Marsu byla jedna katastrofa za druhou. Doufám, že tentokrát to konečně vyjde.

    • Spytihněv napsal:

      Ta Ruská meziplanetární neschopnost je v posledních desetiletích hrozná, s tím souhlasím, ale na druhou stranu pokud jde o misi ExoMars 2016 (TGO+Schiaparelli), tak tady poskytují jen nosič, což se osvědčilo v případě obou Expressů (Mars+Venus). Sice to pokaždé byl Sojuz Fregat a tady bude mít meziplanetární premiéru Proton Briz, ale věřím, že to bude v pořádku.

      To ExoMars 2018 bude pro Rusko přece jen větší prubířský kámen….

  13. vh napsal:

    to Radim k těm domům a bytům:
    http://www.federalspace.ru/21953/

    • Radim napsal:

      Děkuji za aktualizaci.
      Pro ty, kteří si s ruštinou netykají:
      Dnes začalo zabydlování prvních dvou domů. Jsou devítipatrové a v každém je 72 bytových jednotek (1-3 pokojových). Další dva domy jsou před dokončením. Tyto čtyři bloky poskytnou bydlení 500 nájemníkům.

Zanechte komentář