Kosmotýdeník 173. díl (4.1. – 10.1.2016)

Lednové týdny bývají trochu chudší na kosmické události, ale i přesto jsme měli celý týden o čem psát. Přinášíme vám v aktuálním Kosmotýdeníku souhrn všech zajímavých událostí uplynulých sedmi dní. Jako hlavní téma byla zvolena instalace velmi zajímavého vědeckého přístroje z dílen MIT a Harvardu, který se zaměří na studium povrchu planetky Bennu. Nevynechali jsme však ani dění kolem SLS, nebo vylepšeného Sojuzu MS, jehož start byl odložen. To a mnohem více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku, přejeme příjemné čtení.

Na OSIRIS-REx nainstalován studentský přístroj

REXIS Logo

REXIS Logo
Zdroj: http://ssl.mit.edu/

Start mise OSIRIS-REx by měl přijít v září tohoto roku a tato americká sonda zamíří k planetce Bennu, ze které se v roce 2019 pokusí odebrat vzorky a do roku 2023 je doručit zpět k Zemi. Krom hlavního úkolu mise, kterým je odběr vzorků, je však sonda vybavena i řadou přístrojů, které pomohou rozklíčovat z čeho je planetka Bennu složena. Jedním z těchto přístrojů je i REXIS (REgolith X-Ray Imaging Spectrometer), který byl v tomto týdnu na sondu nainstalován. Zajímavostí tohoto přístroje je to, že jej postavili studenti a jedná se tak o velmi zajímavý prvek na této velké misi. Zatímco jsme zvyklí vídat studentské přístroje na cubesatech a „malých“ misích, REXIS patří mezi ty vrcholné přístroje, které dostaly tuto jedinečnou příležitost. Přeci jen mise OSIRIS-REx je první americká mise, která zamíří k planetce, dle staršího názvosloví k asteroidu.

Na začátek je také dobré poznamenat, že na výrobě přístroje se podíleli studenti z velmi prestižních škol. Jednak to byla skupina studentů z Harvardu a nemalou měrou přispěli studenti z MIT. Tento už dle škol velmi silný tým vytvořil přístroj, který má za úkol zkoumat povrchové složení látek na Bennu.

Umístění přístroje REXIS na OSIRIS-REx

Umístění přístroje REXIS na OSIRIS-REx
Zdroj: http://ssl.mit.edu/

Jak vlastně REXIS funguje? Přístroj má sadu několika CCD čipů, které jsou citlivé na rentgenové záření. Krom toho je REXIS vybaven ještě speciální mřížkou. CCD čipy pasivně snímají povrch asteroidu a čekají, až na jejich povrch dopadne rentgenové záření, které vzniklo poté, co se nějaká nabitá částice střetla s povrchem planetky a vystřelila z obalu prvků na povrchu elektrony, které vyzářily radioaktivní záření. Změřením náboje a energie tohoto záření pak dokáže elektronika vyhodnotit, co za látku bylo zasaženo. Takto přístroj funguje v podstatě jako fotoaparát, akorát pro rentgenové spektrum. Speciální předřazená mřížka nad čipem dokáže zase zaznamenat směr, z kterého přilétly částice a určit tak místo, ze kterého byla energie vyzářena. Díky REXISu bude možné vytvořit mapu prvků povrchu planetky.

Přibližně stovka studentů z těch škol, která se podílela na vývoji tohoto přístroje, bude v následujících letech mít možnost shromažďovat a zkoumat data z přístroje a používat je pro školní účely a své práce. Znalost povrchového složení povrchu planetky je pro vědce důležitá z mnoha důvodů. Vzorek doručený na Zemi bude obsahovat jen 60 gramů regolitu odebraného z jediného místa, zatímco znalost složení většiny povrchu má samozřejmě svoji cenu. Planetky by si zároveň měly zachovávat složení z dob, kdy se tvořila sluneční soustava, tedy z doby před nějakými čtyřmi a půl miliardami let.

Montáž přístroje REXIS

Montáž přístroje REXIS
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Kosmický přehled týdne:

Stavba standu k testování kyslíkové nádrže pro SLS

Stavba standu k testování kyslíkové nádrže pro SLS
Zdroj: http://www.nasa.gov/

V Marshallovu kosmickém středisku v Huntsville v Alabamě začala montáž druhého testovacího standu pro testy kyslíkové nádrže pro raketu SLS. Téměř dvacet šest metrů vysoká konstrukce by měla být hotova do léta. Bude se na ní testovat kyslíková nádrž SLS a to jak její plnění, tak možné namáhání jako při reálném startu.

Podle příspěvku uživatele Karel Bejček na kosmo.cz prohlásil ruský kosmonaut Alexej Ovčinin na tiskové konferenci v Hustonu, že bude o dva měsíce odložen start modernizované lodě Sojuz MS. Zpráva byla dnes ráno potvrzena i z dalších zdrojů. Odložení mohlo vzniknout kvůli tomu, že v současnosti u Mezinárodní kosmické stanice kotvící loď Progress MS má nějaké dílčí problémy, které je nutné před startem pilotované vylepšené lodi vyřešit. Start se tedy odsouvá z března na přelom května a června. Dodejme jen, že Sojuz MS má oproti předchozí verzi vylepšené zejména navigační a řídicí systémy.

V květnu by se na raketě Falcon 9 v1.2 měla vydat na svoji misi první slovenská družice, cubesat SkCube. 1 045 gramů vážící cubesat. Mise je zaměřena na studium velmi dlouhých radiových vln a zajímavým cílem je i vyfotografovat Slovensko z vesmíru. Cubesatu se u nás budeme ještě jistě věnovat podrobněji.

Přehled z Kosmonautixu:

Poněkud chudý týden, co se kosmonautických událostí týká, však na našem portálu zanechal mnoho zajímavých zpráv. Většinu událostí jsme pro vás dokázali pokrýt ihned. Ještě minulou neděli jste tak mohli prohlížet nové fotografie komety 67P. Následně nás zaujala zpráva o tom, že Američané nakoupí dalších dvacet motorů RD-180 pro své rakety Atlas. Společnost SpaceX prohlásila, že další start jejich rakety Falcon 9 ve verzi 1.1 bude zajímavý tím, že první stupeň se pokusí o přistání místo na pevnině, opět na plovoucí plošině. Poprvé jsme vám přinesli recenzi knihy. Ondřej Šamárek vám zhodnotil, jak na něj působila kniha Elon Musk – Tesla, SpaceX a hledáné fantastické budoucnosti. Chystaná mise k měsíci Europa, která dostala od kongresu nečekané finance navíc, nemůže být dle prohlášení bez účasti Evropy. Rozměrný satelit Envisat, kdysi chlouba flotily Evropy, se stane zkušebním polem pro misi, která by jej měla snést z oběžné dráhy a nechat vstoupit do atmosféry. Velmi povzbudivá zpráva pro příznivce misí do vzdálených částí sluneční soustavy oznámila, že se bude opět vyrábět plutonium pro napájení RTG generátorů sond bez solárních panelů. A ani Pluto tento týden nezůstalo pozadu, když byly vydány některé dílčí závěry z průzkumu fotografií, které pořídila sonda New Horizons.

Snímek týdne:

Snímek tohoto týdne bude hodně specifický, avšak zcela jistě tvořil jednu z nejdůležitějších zpráv. Díváme se na do ruda rozpálenou tabletu plutonia-238. To se používá pro napájení sond, které směřují dál od Slunce, kde už solární panely nemohou poskytovat sondě dostatek energie. Obnovení výroby po celých třiceti letech znamená, že se i v letech následujících můžeme těšit na mise, které budou směřovat do vnějších částí naší soustavy.

Plutonium-238

Plutonium-238
Zdroj: http://atominfo.cz/

Zdroje informací:
http://ssl.mit.edu/
https://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://www.teraz.sk/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/hpb_sampling1_0.jpg
http://ssl.mit.edu/newsite/research/REXIS/REXIS_Logo.jpg
http://ssl.mit.edu/newsite/research/REXIS/REXIS_Deck.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/rexis_students.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/teststand4697beginsrise_cropped.jpg
http://atominfo.cz/wp-content/uploads/2012/08/plutonium_peletka.jpg

Kosmotýdeník 173. díl (4.1. – 10.1.2016), 2.5 out of 5 based on 14 ratings
Pin It
(Visited 1 046 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (14 votes cast)
(Visited 1 046 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


10 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 173. díl (4.1. – 10.1.2016)”

  1. Jiří Hošek napsal:

    Oficiální informace o odkladu startu modernizované lodě Sojuz MS byla zveřejněna již 6. listopadu loňského roku. Odklad byl proveden prohozením pořadí startů s lodí Sojuz TMA-20M (současný plán 18.3.2016; Sojuz MS je nyní v plánu na 21.6.2016) a souvisí se snahou o bezpečnost, kdy před startem modernizované lodi Sojuz MS mají být dva starty modernizovaných nákladních lodí Progress MS (21.12.2015) a Progress MS-2 (31.3.2016). Progress MS-2 měl původně letět již 12.2.2016, ale protože sklouzl až za březnový start Sojuzu, bylo rozhodnuto o rošádě Sojuzu MS a Sojuzu TMA-20M.

  2. PH napsal:

    Nekolik poznamek k fungovani REXIS:
    – meri se jen energie pomerne nizkoenergetickeho RTG zareni, foton nema naboj
    – zareni tohoto druhu neni povazovano za „radioaktivitu“
    – bezny fotoaparat nedokaze merit energii, jen intenzitu (v podstate pocet fotonu)

  3. slappy napsal:

    OSIRIS-Rex přeci není první americkou sondou k planetce. Co NEAR? S tím na Erosu dokonce přistáli..

    • Spytihněv napsal:

      Pravda. Pokud je to formulováno jako „americká sonda k planetce“, tak by se jich dalo přihodit ještě několik dalších. 🙂

      • slappy napsal:

        No pokud vím, tak NEAR Shoemaker je doposud jediná americká sonda, jejíž primárním cílem byla planetka. Přidat by se dala i New Horizons, ale v době jejího startu Pluto v katalogu planetek ještě nebylo. Galileo směřujíce k Jupiteru cestou proletěla kolem Gaspry a Idy s Dactylem. Sonda Stardust nafotila planetku Annefrank, ale primárním cílem byl sběr kometárního prachu. Jo a vlastně mi uplně vypadl Dawn!! Vesta i Ceres jsou taky planetky, i když nad nimi uvažuju spíš jako nad planetami.. ; ) OSIRIS-Rex tedy bude prvním americkým robotem, který se pokusí o odběr vzorků z planetky, rozhodně ale ne „první americká mise, která zamíří k planetce“ : )

        • Spytihněv napsal:

          Aby to bylo komplet, tak ještě doplním Deep Space-1 a planetku Braille (na 27 km) a NEAR dala kromě Erosu ještě planetku Mathilde. A Ceres přece není planetka, vždyť povýšila 🙂

        • slappy napsal:

          Povýšila, ale stále zůstává v katalogu planetek jako (1) Ceres. A Pluto je v něm taky jako (134340) Pluto. A díky za doplnění. Na Braille jsem uplně zapomněl a Mathildu jsem vynechal, i když jde snad o uplně první asteroid vyfocený zblízka. Taky New Horizons cestou k Plutu prosvistla kolem planetky JPL (číslo teď nevím), ale na fotkách je pořád jen jako bod, stejně jako to TNO, které už stihla nafotit po průletu kolem Pluta..

        • slappy napsal:

          Nee, tak ne JPL, ale pochopitelně (132524) APL. Nějak mi to nesedělo, když New Horizons má na starosti Laboratoř aplikované fyziky (Johns Hopkins University Applied Physics Lab). A to TNO je 1994 JR1, takže ještě neočíslovaná planetka.

  4. Racek napsal:

    Ta fotka Plutonia je fakt uchvacující. Fascinující, jak by asi řekl pan …

Zanechte komentář