FAQ: Znovupoužitelnost raket Falcon

landscape-1428948175-spacex-reusable

Světem kosmonautiky v posledních měsících rezonuje snaha společnost SpaceX zachraňovat použité první stupně svých raket Falcon. Revoluční snaha by měla přinést úspory a ačkoliv jde firma neprošlapanou cestou, postupně se jí její plány začínají dařit – 22. prosince loňského roku se jí podařilo měkce přistát s prvním stupněm na pevné zemi. Kolem tématu je hodně otázek, které se mezi lidmi velmi často opakují, což je ideální prostředí pro náš nepravidelný, ale mezi čtenáři oblíbený seriál FAQ. Připravili jsme si pro Vás odpovědi na 15 otázek, které se s tímto tématem pojí nejčastěji.

Přistání 17. ledna 2016 - Odchylka od středu - 1,3 metru

Přistání 17. ledna 2016 – Odchylka od středu – 1,3 metru
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

1) Proč nepřistávají na padácích?
Tohle je bezkonkurenčně ta nejčastější otázka. Odpovědět by se na ní dalo velmi dlouze. V zásadě však můžeme vysledovat několik základních směrů, které s těmito důvody souvisí. Tím prvním je, že padák klesá tam, kam chce vítr a ne kam chce SpaceX – pokud by se motory dotkly mořské vody, byly by na odpis. Díky motorickému přistávání je možné dosednout na plochu, která je velikostí srovnatelná s heliportem. Ostatně při posledním přistání na mořskou plošinu stupeň dosednul jen asi 1,3 metru od středu! Dalším důvodem je, že první stupeň váží v prázdném stavu okolo dvaceti tun. Padák, který by takové těleso zpomalil na dostatečnou rychlost by musel být poměrně velký a tedy těžký a rozměrný. V raketě není mnoho míst, kde by se našlo místo na takový přívažek.

Diagram zobrazující fáze letu

Diagram zobrazující fáze letu
Zdroj: http://i.imgur.com/

2) Jak je to tedy s potřebnými zážehy? Kolik jich je a jak dlouho trvají?
Aktuálně standardní letový profil při záchraně prvního stupně počítá se třemi zážehy. První dva využívají tři motory Merlin, poslednímu zážehu pak stačí zážeh pouze motoru centrálního. První zážeh se označuje jako boostback (někdy též flyback) a jeho úkolem je snížit horizontální (dopřednou) rychlost prvního stupně, případně jej nasměrovat zpět nad pevninu. Tento zážeh začíná zhruba čtyři a půl minuty po startu a trvá okolo 45 sekund. Druhý zážeh se označuje jako entry a jeho úkolem je snížit rychlost při vstupu do atmosféry a tím omezit negativní účinky na konstrukci stupně. Obvykle začíná 7 minut po startu a trvá téměř 20 sekund. Závěrečný zážeh se stará o dosednutí a označuje se tedy jako landing. Jeho trvání se počítá na zhruba 30 sekund, přičemž začíná osm minut a třicet sekund po startu.

Horní stupeň Falconu vybavený tepelným štítem se vrací z oběžné dráhy - SpaceX tento model dočasně opustila.

Horní stupeň Falconu vybavený tepelným štítem se vrací z oběžné dráhy – SpaceX tento model dočasně opustila.
Zdroj: http://i.stack.imgur.com/

3) Viděl jsem video, kde SpaceX počítá se záchranou také stupně horního. Jak to momentálně vypadá?
Ano, takový plán tu skutečně byl (viz video), nicméně v průběhu let SpaceX – s tím, jak získávala zkušenosti – poznala, že znovupoužitelnost horního stupně by byla příliš náročná a kýžený efekt by byl minimální. Hezky česky by to bylo málo muziky za hodně peněz. SpaceX tedy tuto myšlenku dočasně opustila. záměrně říkám dočasně, protože podle některých indicií by mohla být znovupoužitelnost horních stupňů nasazena u zatím jen teoretické rakety BFR, která má umožnit lety k Marsu. O této technologii zatím nevíme téměř nic, ale vypadá to, že by měla být plně znovupoužitelná.

4) Neklesá Falconu nosnost tím, že se palivo z prvního stupně použije pro brzdění a ne pro vynesení nákladu?
Ano, raketa má v takovém případě nižší nosnost, než pokud by se pro vynesení družice použilo veškeré dostupné palivo. Snížení nosnosti na nízkou oběžnou dráhu se pohybuje okolo 30%.

5) Bude mít raketa Falcon Heavy „všechny první stupně“ znovupoužitelné?
Ano, SpaceX plánuje zachraňovat nejen postranní stupně, ale i stupeň centrální. Na tomto videu je vidět, že by se všechny tři stupně měly vrátit zpět na pevninu. V praxi ale může nastat situace, že centrální stupeň bude muset přistávat na mořskou plošinu.

6) Nedojely náhodou na znovupoužitelnost raketoplány?
Svým způsobem dojely. Problematika ekonomiky raketoplánů výrazně přesahuje možnosti této odpovědi, nicméně dlouhá poletová údržba byla velkým viníkem jejich drahého provozu. V případě Falconu by to ale hrozit nemělo. U raketoplánů se důkladně kontroloval tepelný štít tvořený keramickými destičkami – Falcon nic takového nemá. U raketoplánů se kontrolovaly desítky systémů, včetně těch na podporu života, u Falconu stačí zkontrolovat motory, nádrže, plus pár dalších věcí a to je vše. Raketoplány používaly kyslíkovodíkové motory, což je velmi složitá technologie náchylná na drobné poruchy. Naopak motory Merlin na speciální letecký petrolej takovou péči nepotřebují.

První stupeň po přistání na Floridě. Foto: SpaceX

První stupeň po přistání na Floridě. Foto: SpaceX

7) Kolik by mohla SpaceX znovupoužitelností ušetřit?
Ačkoliv se jedná o základní předpoklad, který souvisí se znovupoužitelností, není taková odpověď snadná.  Zatím nám chybí zkušenosti pro nějaké detailnější odhady, nevíme třeba, kolik bude stát poletová údržba. Nicméně Elon Musk v jednom rozhovoru prohlásil, že očekává snížení ceny za kilogram pro koncového zákazníka o dva řády. To je mimořádně smělé prohlášení, kterému se věří jen stěží. Na druhou stranu to nemusí být úplně nereálné. Na raketě jsou nejdražší její motory a potom nádrže. Cena paliva je oproti tomu jen zlomkový náklad.

8) Proč se snaží o přistání na plošině, když už dosedli na pevninu?
Částečně jsem tuhle odpověď nakousl už v povídání o raketě Falcon heavy, která by mohla při některých misích plošinu využít. Dá se očekávat, že SpaceX bude chtít většinu svých raket posadit zpět na pevninu, ale při některých misích bude profil dráhy neslučitelný s návratem na místo startu a pak bude potřeba sáhnout po přistání na plovoucí plošině.

9) Jak má být první stupeň kotvený po přistání?
SpaceX zatím ještě nikdy nedostala možnost tuhle technologii prezentovat, protože zatím všechna přistání na plošině skončila destrukcí stupně, ale postupy na kotvení vypracovány jsou. Po dosednutí by stabilizační úlohu přejala plošina, která je díky svým řídícím jednotkám schopna zvládnout i třímetrové vlny. Stupeň má navíc těžiště velmi nízko, takže by překlopení hrozit nemělo. Tahle stabilizace by ale byla jen dočasná. Po přistání by k plošině zamířila malá loď se zaměstnanci, kteří by přivařili nohy k plošině pomocí speciálních patek.

Nikdy neletěná verze znovupoužitelné rakety Eněrgija Uragan

Nikdy neletěná verze znovupoužitelné rakety Eněrgija Uragan
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

10) Proč se o znovupoužitelnost nesnažil nikdo dříve?
To je dobrá otázka, ale odpověď se na ni hledá jen stěží. V první řadě je fér poznamenat, že už dříve tu byly snahy o znovupoužitelnost, ale vždy šlo o technicky náročné projekty a hlavně nikdo necítil výraznou potřebu vystoupit ze zajetých kolejí. Současný stav fungoval a vydat se na riskantní novou cestu nebylo jednoduché. Často to bylo i o smůle, některé projekty skončily kvůli nedostatku peněz, jiné, byť nadějně vypadající, nedostaly ani šanci k realizaci. Vždyť kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby po prvním selhání pokračoval program DC-X, nebo kdyby zánik Sovětského svazu nepohřbil myšlenku na raketu Eněrgija, jejíž varianta Uragan počítala s přistáváním okřídlených částí na běžném letišti. S větším zapojováním soukromých firem do kosmonautiky se však situace mění. Tyto společnosti se nebojí dělat věci jinak, protože nejsou svázány dřívějšími konvencemi. A upřímně řečeno v tom hraje svou roli i fakt, že soukromé firmy se už ze své podstaty snaží hledat cesty, jak při zachování spolehlivosti snížit náklady.

11) Plánuje SpaceX do budoucna nějaká další vylepšení pro přistání?
SpaceX v minulých měsících a letech ukázala, že dokáže velmi pružně reagovat na zjištěné potřeby. Do budoucna se dá očekávat, že bude docházet k drobným úpravám v designu prvního stupně, ale nepůjde o nic přelomového. Nejbližší změna, která nás čeká by se měla týkat přistávacích nohou. Ty se momentálně vyklápějí jen pár sekund před dosednutím. Díky novému tvaru by měly fungovat také jako aerodynamické brzdy, které budou zpomalovat klesání stupně – k jejich vyklápění by tedy docházelo dříve, než nyní. Kdy dojde k nasazení těchto vylepšených nohou zatím nevíme.

12) Jaký je rozdíl mezi tím, co dokázala SpaceX a Blue Origin? Proč se mluví hlavně o SpaceX?
Těch rozdílů, které ukazují, že to má SpaceX složitější je hned několik. Zatímco první stupeň Falconu má na výšku skoro 50 metrů, pohonný stupeň New Shepard jen asi 15. Je jasné, který tvar se hůře stabilizuje. New Shepard není raketa určená k letům na oběžnou dráhu, dělá jen suborbitální skoky – kolmo vzhůru a pak jen setrvačností padá dolů. Naopak všechny rakety, které míří na oběžnou dráhu krátce po startu sklání špičku k horizontu a nabírají horizontální rychlost. První stupeň Falconu proto musel provést zážehy, které změnily jeho dráhu zpět nad pevninu. Zatímco New Shepard dosáhl rychlosti maximálně okolo Mach 4, první stupeň Falconu letěl více než dvojnásobnou rychlostí. Pohonný systém New Shepard vystoupal jen do výšky 100 km, první stupeň Falconu do cca. 200 km. Suborbitální skoky jsou fajn pro kosmickou turistiku, ale většina letů míří na oběžnou dráhu – teprve když se podařilo zachránit první stupeň rakety, která mířila na oběžnou dráhu, tak teprve tehdy se otevírají nové možnosti.

Letová dráha prvního stupně Falconu 9

Letová dráha prvního stupně Falconu 9
Zdroj: https://i.imgur.com

Zatímco na videu od Blue Origin vidíme, jak pohonný stupeň New Shepard zůstal těsně před přistáním asi na sekundu levitovat nad terénem a až pak měkce dosedl, Falcon si nic takového dovolit nemůže. Jeho trajektorie klesání je tak přesně vypočítána, že pokud by se nedotkl v přesně vypočítaný čas povrchu, začal by stoupat nahoru. V okamžiku kontaktu tedy musí mít minimální vertikální rychlost. Je to tím, že orbitální rakety potřebují silné motory. Falcon má devět Merlinů, které jsou schopné výrazně zredukovat tah, ale při přistání má stupeň téměř prázdné nádrže a je velmi lehký – proto i jediný, navíc přiškrcený motor má přebytek výkonu. Proto musí Falcon přistát na první dobrou a není možné, aby si dovolil krátký „vis“ nad přistávací oblastí. Zkrátka a dobře – Blue Origin jistě dokázala velkou věc, to je bez debat. Ale je potřeba si uvědomit, že to, co dokázala SpaceX je ve všech ohledech mnohem náročnější.

13) Budou všechny rakety znovupoužitelné?
SpaceX se bude snažit o to, aby byla míra znovupoužitelnosti co nejvyšší. Ovšem pokud bude mít zákazníka, který bude chtít raketu na jedno použití – ať už z obav o její spolehlivost, nebo z důvodu těžkého nákladu, bude možné mu dodat jednorázově použitelnou raketu. Je ale jasné, že takový zákazník bude muset sáhnout do kapsy hlouběji, než pokud by si vybral znovupoužitelný nosič.

Finální přistávací fáze

Finální přistávací fáze
Zdroj: https://i.imgur.com

14) Nehrozí obyvatelům nějaké nebezpečí když bude první stupeň přistávat na pevnině?
SpaceX se hodně snaží, aby maximálně eliminovala jakákoliv rizika. Při detailnějším pohledu na profil letu (viz přiložený obrázek) zjistíme, že ještě před zahájením závěrečného zážehu klesá stupeň do oceánu. Pokud by se tedy před posledním zážehem nepodařilo nahodit motor, stupeň by relativně neškodně spadl do pobřežních vod. Teprve až poslední zážeh jej navede na přistávací plochu.

15) Přistává první stupeň automaticky, nebo jej někdo řídí?
A je správně. Přistání je naprosto automatické. První stupeň při přistávacím manévru nikdo neovládá. Vše je v rukou řídícího počítače, který zpracovává data z přístrojů, které vyhodnocují rychlost stupně a jeho polohu. K dispozici jsou jak data z radiomajáku na přistávací plošině, tak i údaje z GPS. Řídící počítač pak ovládá jak tah, nebo orientaci motoru/ů, tak i pomocné prostředky pro stabilizaci – roštové kormidla, případně malé trysky se stlačeným vzduchem v horní části prvního stupně.

Doufám, že se Vám třetí díl našeho seriálu FAQ líbil a že už jsou Vám třeba některé otázky jasnější. Pokud se do budoucna objeví nějaké téma,které mezi fanoušky kosmonautiky přinese opět mnoho otázek, rádi jej do našeho seriálu zpracujeme. Téma znovupoužitelnosti je velmi zajímavé a víme, že se na všechny časté dotazy nedostalo. Snažili jsme se vybrat ty nejzajímavější a nejčastější. pokud máte nějakou otázku, která Vám vrtá hlavou a v článku jste ji nenašli, jsou Vám k dispozici naše komentáře pod článkem.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
https://en.wikipedia.org/
http://www.spacex.com/
https://en.wikipedia.org/
http://www.spacex.com/
http://www.spacex.com/
http://www.theverge.com/
http://www.bloomberg.com/
http://science.slashdot.org/
http://www.space.com/

Zdroje obrázků:
http://pop.h-cdn.co/assets/15/16/1600×800/landscape-1428948175-spacex-reusable.jpg
https://upload.wikimedia.org…Jason-3_rocket_%2824423604506%29.jpg
http://i.imgur.com/NEi7qKp.png
http://i.stack.imgur.com/2vFWW.png
http://images.follownews.com/939/939658/heres-what-a-used-spacex-rocket-looks-like_1.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/1/11/Uragan1m.jpg/170px-Uragan1m.jpg
https://i.imgur.com/D9BdO86.png

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


41 komentářů ke článku “FAQ: Znovupoužitelnost raket Falcon”

  1. Viktor napsal:

    Co kdyz bude SpaceX nakonec natolik uspesna,ze se ji prvni stupne zacnou hromadit..pozastavi vyrobu?

    • ventYl napsal:

      Podla mna dojde k jedinemu rozumnemu, efektivnemu a ziadanemu dosledku: SpX v takom pripade znizi cenu letu takym stupnom. Je neefektivne za kazdu cenu pouzite (a bez vyraznejsich rizik stale pouzitelne) boostre drzat niekde na sklade, ked mozu letiet znova a zarabat peniaze.

      Navyse, vacsina oblasti odkial sa startuje a kde budu boostre pripravene na start je zrejme primorska a slany morsky vzduch boostrom nerobi dobre. SpX toto ma dobre zazite na vlastnej kozi z povodnych testov Falconu 1. Takze bude v ich najlepsom zaujme mat nosice uzemnene co najmenej.

    • Quardok napsal:

      Myslím, že ne, na každém stupni je 9 motorů, myslím, že po několika startech bude SpaceX nějaký ten motor vyměnit, takže bude vyrábět dál. Spíše to vidím pozitivně, pro konstruktéry musí být super mít zpátky na dílně motor, který se vrátil a vidí, kde jsou slabá místa a kde naopak můžou ubrat a dále tak zlevňovat výrobu.
      A to, že nebudou svařovat nádrže je myslím moc trápit nebude 🙂

    • vedator napsal:

      SpX ma v manifeste cca 60 planovanych startov. Pri doterajsej (posledne 2 roky) frekvencii startov to vyzera na obsadenie 5 (optimisticky 4) rokov dopredu. Ak zakaznici zistia, ze spolahlivost je vysoka, tak sucasnu frekvenciu, povedzme 13 startov, dokazu zvysit na 20-25. To nie je az take velke cislo, pri ktorom by sa prve stupne zacali hromadit na sklade 🙂

    • gg napsal:

      Pořád budou muset vyrábět horní stupně a motory pro ně.

  2. Radoslav Packa napsal:

    Ja by som New Shepard prirovnal k Grashofrom alebo Morfeom, samozrejme nemajú ambíciu 100 km výšku.
    Re Viktor
    🙂

  3. ventYl napsal:

    Sam by som asi otazky lepsie nevybral. U mna za 1!

  4. Aga napsal:

    @Dugi:
    – falcon 1-2 staging je cca 80 km nad zemou (zavisi od profilu), nie 200 🙂 rozdiel medzi f9 a ns je rychlost z ktorej pristava (btw, toto tiez nebude az taky velky rozdiel, je tam aero/gravi-breaking, aj ked je otazka ako velmi sa to tyka aj horizontalnej zlozky)… takze hlavny rozdiel je, ze f9 pristava zo startu na orbitu, po oddeleni horneho stupna – z pohladu dosiahnutia ciela je toto velky rozdiel (otazka je, ci je to az taky rozdiel z pohladu stupna; nedokazem posudit)

    – afaik, konstrukcna zlozitost medzi kerolox a hydrolox az tak velka nie je… ssme ale je SC, na rozdiel od GG falconu… (btw, raptor bude tiez SC, uvidime, co to s tym urobi – ale napr. rd-170/180 su testovane na 20 startov – zivotnost 20 letov; a tie su okrem SC este aj oxi-rich; takze az taky problem by to nemusel byt)

    – to, ze falcon 9 pristava bez moznosti vznasania a ns sa vie vznasat… nie je dovod na chvalu f9, ale skor opacne… 🙂

    – „Proč se mluví hlavně o SpaceX?“ – hlavne… lebo elon 🙂 a specialne blue origin vsetko taji 🙂

    – znovupouzitelnost v historii… a preco teraz… oi. je rozdiel v tech (materialy hlavne a moznosti konstrukcie – nove postupy zvarania, spracovania, 3d tlac… etc)

    • bret napsal:

      Tech 200km mne taky zarazilo. Tady doslo asi k zamene stop za metry (ach ty anglosaske miry). Tato vyska odhozu je u kapalinovych urychlovacich stupnu podobna. Stupne na tuhe pohonne latky jsou odhazovany podstatne nize (vliv nizkeho ISP,coz je parametr velice podstatny na efektivitu vynaseneho nakladu)

      • Martin Gembec napsal:

        První stupeň se odděluje ve výšce +/- 80 km a v té chvíli má obrovskou rychlost skoro 6 Mach. Výška v tu chvíli roste nejméně o 1,5 km za sekundu. První stupeň pak pokračuje setrvačností nahoru. Vycházím z dat při letu Orbcomm-2. první stupeň letí setrvačností 90 sekund do boostbacku, tedy výškově, uvážím-li let třeba 1 km/s nahoru, vystoupá asi do výšky 170 km. Takže i kdyby to bylo trochu méně a i kdyby ten boostback byl ve vodorovném směru a ne mírně šikmo dozadu, jak ukazuje grafika/obrázek. Stupeň se nepochybně dostane nejméně 150 km vysoko.

    • Dušan Majer napsal:

      K té výšce u Falconu :já jsem nepsal o výšce, kde dochází k dělení, ale o výšce, které stupeň dosáhne po oddělení a boostback zážehu. Vycházím z přiloženého obrázku, kde je výška.

      • bret napsal:

        Omlouvam se, je samozrejme rozdil mezi odhozem prvniho stupne a jeho setrvacnem dostupu. Nicmene, trajektorie letu falconu jsem nikde nevidel. Ten odkaz mne ponekud uzemnil, neb se mi zobrazí lyžování stranky razeni Blesku, tak nevim, jestli jsem tam spravne. Nicmene ciste selskym rozumem – pri odhozu 1.st trajektorie letu jiz se dost blizi zakriveni zeme. V pripade pouheho setrvacneho letu bez tahu motoru pri rychlosti necelych 3 km/s zacne stupen propadat vlivem gravitace a brzdeni o atmosferu v techto vyskach. Dostup setrvacnosti je pak velmi maly. Dragon pro navrat musi v prvni rade snizit doprednou rychlost, protoze to zalomit za techto podminek znamena destrukci stupne. Po tomto pribrzdeni muze zmenit smer letu do one smycky vzhuru a zpatky. Rozum mi nebere, jak by mohl stupen na konci sveho pracovniho cyklu na 1/3 tahu motoru vytahnout stupen na temer trojnasobek vysky oproti oddeleni 2.st. Ale jak rikam vyse, trajektorii letu neznam, takze muzu byt znacne prekvapen. Docela rad bych videlzobrazeni letu Falconu podobne,jako na webu Anatoly Zaka. Tam je videt presne udaje o case, rychlosti, vysce a sklonu k rovniku. Pak by jsme nemuseli spekulovat o tom, jak to vlastne je! Ale stejne, kosmicke technologie jsou uzasne, takze hodne dobrych zprav pro vsechny!

    • Martin Gembec napsal:

      Aga: Můžeš mi osvětlit zkratky SC a GG?

      Jinak to, že Falcon 9 neumí zastavit před dosednutím mě po shlédnutí posledních dvou pokusů o přistání vůbec netankuje, protože Falcon 9 jasně ukázal, že dokáže zpomalit na přesně potřebou rychlost a dosednout přesně kam má. Z toho plyne, že to u New Shepard je pouze bonus navíc, ale ne něco, co je k úspěšnému přistání potřeba. U Falcona lze neúspěchy jednoznačně přičítat snaze naučit se to uřídit a posléze vymyslet, jak tak těžkou raketu měkce posadit, aby nespadla. SpaceX už to má prakticky vyřešeno a doufejme, že se to projeví u dalších startů pozitivně. Posadit mnohem lehčí a menší New Shepard je prostě z fyzikálního hlediska o tolik snazší, že budu více chválit SpaceX, jakkoli jsem z obou firem u vytržení a nadšený, co dokázaly.

      K té znovupoužitelnosti v minulosti, myslím, že je to jak píšeš, teprve současné materiály a schopnost navigace a výpočetní technika dovolují přistávat tak, jak ukazují obě společnosti.

      • Dušan Majer napsal:

        Myslím, že jde o typ motoru – stage combustion a gas generator v zásadě uzavřený/otevřený cyklus.

      • gg napsal:

        Nejen že to není zapotřebí, ale dokonce je to nežádoucí. S čím větším poměrem tah/hmotnost se bude dařit úspěšně přistávat, tím méně paliva bude zapotřebí při přistání, a tím těžší náklady bude možné vynášet při jednom letu.

        • Aga napsal:

          to nie je uplne pravda (ak zanedbame drobnosti)… delta-v, ktore potrebuje motor zrusit, je rovnake, tj. potrebne palivo je rovnake (pri rovnakom isp) – spotreba paliva nezavisi od tahu, len od isp a delta-v

        • Adam Trhoň napsal:

          Aga: Je to pravda a dV není stejné. Dejme tomu, že padáš ze 100 metrů a potřebuješ zabrzdit raketovým motorem. Provedeš „suicide burn“, takže dosedneš právě tehdy, když tvoje vertikální rychlost dosáhne 0. Jaká je potřebná dV? Čas strávený sestupem * 10m/s^2. Souhlasí? Teď pozor: čím silnější máš motor, tím vyšší rychlosti můžeš dosáhnout při sestupu a rychleji zabrzdíš. Tím pádem strávíš sestupem méně času a potřebuješ míň paliva.

        • gg napsal:

          Ona je to dokonale inverzní situace ke startu: vyšší T/W snižuje gravitační ztráty potřebné k dosažení určité koncové rychlosti. Tedy různá spotřeba paliva i pro zcela identické delta V. (Rozdíl terminální rychlosti v malé výšce můžeme prakticky zanedbat.)

        • Aga napsal:

          okej, good points… moja chyba 🙂

      • kopapaka napsal:

        Martin Gembec: tak s nemožností návratu prvního stupně si dovolím nesouhlasit. Někdy v sedmdesátých letech už byly technologie natolik vyspělé, že znovupoužitelnost byla jen otázkou chtění.

        Problém byl sice v počítačích, hlavně v jejich rozměrech, jenže počítač opravdu nemusí být na palubě. Klidně by mohl stát vedle přistávací plochy společně s naváděcím radarem.
        Třeba někdy v sedmdesátých by vyvinut plně automatizovaný systém přistání letadel na ltadlové lodi…

  5. vedator napsal:

    Par poznamok. SpX (a istym sposobom aj BO) pritahuju na seba pozornost tym, ze rozcerili hladinu rybnika. A povedzme si, ze ten rybnik uz bol dost zanedbany a smrdel. SpX zatial ukazuje, ze tento podnik sa da robit podstatne lacnejsie ako sa dovtedy myslelo. Kym sa F9-tkam nepodarilo uspesne vyniest par druzic na obeznu dobu, nik z tych hore nebral SpX velmi vazne. Teraz v znovupouzitelnosti udavaju tempo a su na spici(ULA, BO, Rusi, Cinania su vyrazne za nimi).

    Treba si vsak uvedomit, ze znovupouzitelnost nie je spasa sama o sebe. Podstatna pre zakaznika je cena a uspesnost vynesenia nakladu na obeznu drahu. Ak vyrobca dokaze cenu stlacit inym sposobom (napriklad unifikovanym pouzitim komponentov) nizsie, tak je to benefit pre zakaznika a pre vyrobcu vo forme vacsieho poctu objednavok tiez.

  6. Lopez napsal:

    Díky za skvělý sumář. Doplňující dotaz; nevíte na kolik znovupoužití je Falcon konstruován (či spíše kolik plánují dosáhnout)? A bude výsledné číslo stejné pro motor a pro celý první stupeň?

  7. Michal Mužík napsal:

    Stále se ještě nemluví o stavu motorů po návratu. Co je potřeba udělat pro znovupoužitelnost… Přeci nejde jen znovu natankovat a letět…

    • Dušan Majer napsal:

      Na to nám odpoví až další měsíce a roky. Všechny postupy se momentálně ve své podstatě teprve rodí upravují.

    • Samo napsal:

      No stupeň z 22.12.2015 bol po len vizuálnej prehliadke natankovaný a zapálený síce haproval jeden merlin ale zrejme len kvôli smetiam v palive a o tom koľko krát by mal jeden F9 letieť viem že majú cieľ dosiahnuť 10 štartov z jedným tým istým stupňom.

  8. Adam Trhoň napsal:

    Dá se nějak nastavit odebírání komentářů bez nutnosti odeslat vlastní?

  9. antipod napsal:

    V prípade Energie postranné bloky pristávali na padákoch a motory RD-170 boli následne podrobené inšpekcií.
    V akom stave boli po pristátí som už nedohľadal.

  10. hansnasa napsal:

    Doporučuji přečíst knihu Elon Musk,je to parádní čtení. Popisují se tam detaily ve fungování a vedení SpaceX,které jsem nikde ještě nečetl.Včera jsem ji dolouskal a úplně mi bylo líto,že je konec.

  11. RiMr napsal:

    Díky za super článek!
    Akorát u obrázku s popiskem „Porovnání letové dráhy prvního stupně Falconu 9 a pohonného stupně New Shepard“ Sheparda nevidím?

  12. Racek napsal:

    Tak tohle bylo opravdu dobré a vyčerpávající.

  13. marketix napsal:

    Velice pekne udelany souhrn. Diky

  14. Lazy napsal:

    Je to obrovský pokrok tahle znovupoužitelnost, ale bojím se toho, že bude stačit jedna nehoda recyklovaného nosiče a použitou raketu už nikdo nekoupí.

    • Dušan Majer napsal:

      To je otázka, záleží na tom, kolik úspěšných startů předtím proběhne – rakety selhávají i dnes a není to tak, že by po jedné nehodě opadl zájem zákazníků. U znovupoužitelných raket to bude podobné, tedy samozřejmě jen pokud nebude těch nehod abnormálně mnoho, to by bylo něco jiného.

      • Racek napsal:

        Víte, jde samozřejmě v první řadě o zákazníky, ale rozhodující slovo mají v tomto pojišťovny a zajišťovny. Náklady jsou dnes velice drahé a nepojištěný komerční satelit si nikdo nedovolí vypustit. Pojišťovny kalkulují riziko bez emocí a se staletými zkušenostmi a za pomoci špičkových odborníků a specializovaného matematického aparátu. Pro pana Muska je nyní série několika opakovaných vypuštění znovupoužitelné rakety životně důležité, aby se tahle skvělá myšlenka uplatnila.
        No, někdo musí být první.

Zanechte komentář