Američané objednali dalších 20 ruských motorů RD-180

Příprava rakety Atlas V

Titulek článku je možná zbytečně dlouhý, ale kombinace dvou rivalů v názvu prostě musí tahat za oči. Jak je to vůbec možné v dnešním světě? Vždyť na Rusko je uvaleno málem embargo a západní svět se snaží bojkotovat ruské výrobky. A v této situaci se dovídáme, že korporace ULA (United Launch Alliance) si u ruské společnosti Eněrgomaš objednala dalších dvacet motorů RD-180, které pohání výkladní skříň americké kosmonautiky, raketu Atlas V. Na celém nákupu je pozorouhodný také fakt, že tyto motory pomohou vynést americké vojenské satelity a prodlouží tak Atlasům schopnost létat až do první poloviny dvacátých let tohoto století.

Abychom to nepřeháněli s bulvárním laděním úvodu článku, pravda je, že rakety Atlas V bezpochyby vynesou nejen vojenské družice, ale i mnohé vědecké nebo komerční satelity. Namátkou se nám jistě také vybaví ještě chystaný druhý start lodi Cygnus k ISS, jejíž start jsme měli možnost vidět nedávno v živě komentovaném přenosu našeho portálu. A protože přechod na nové typy raket, které ULA chystá, musí být plynulý, nezbylo jí, než mít v zásobě dostatek motorů, které nyní tuto spolehlivou raketu pohání.

Trysky motoru RD-180 na raketě Atlas V. Foto: NASA

Trysky motoru RD-180 na raketě Atlas V. Foto: NASA

A tak bylo 23. prosince oznámeno, že došlo k objednávce zmíněných dvaceti motorů. ULA provedla objednávku prostřednictvím floridské firmy RD AMROSS. Výrobce motorů, moskevská firma NPO Eněrgomaš, dodává motory také většině ruských raket. V této souvislosti jistě není bez zajímavosti nepoukázat na pozoruhodný rozdíl ve spolehlivosti ruských a amerických nosičů, ale motory opravdu nejsou tou hlavní příčinou častých ruských selhání posledních let. Nejde o jedinou objednávku, ale pikantní je fakt, že byla provedena během trvající hluboké krize poté, co Rusko obsadilo Krym. Předchozí objednávka 29 motorů proběhla ještě před ukrajinskou krizí.

Celá situace s ruskými motory je jakýmsi východiskem z nouze, kdy ULA se snaží vyhovět nárokům Pentagonu, který potřebuje vynášet své družice, ale korporace firem Boeing a Lockheed Martin by mu už nedokázala nabídnout dostatek raket. Povolení k nákupu bylo vydáno i z toho důvodu, aby rakety Atlas V poskytovaly dobrou zálohu a konkurenci k chystané raketě Falcon Heavy společnosti SpaceX. Tato raketa by mohla získat certifikaci k vynášení vojenských družic, ale s tou se nepočítá před koncem roku 2017.

Do budoucna by ULA ráda spolupracovala s firmami Blue Origin (použit by byl motor BE-4) nebo případně Aerojet Rocketdyne (motor AR-1), které by dodávaly motory pro jejich nově chystané rakety Vulcan. Podle údajů na webu ULA je pravděpodobnější verze s motorem BE-4, neboť už byla podepsána smlouva mezi Jeffem Bezosem z Blue Origin a ULA o spolupráci na vývoji motoru a taktéž proběhlo již více než 100 jeho testů. Nový motor samozřejmě nemůže být náhradou motorů RD-180, jak je uvedeno níže (jiný typ, jiný tah). Mezitím však pokračuje i vývoj motoru AR-1. Tak uvidíme, jak to nakonec bude s jejich využitím.

Testy motoru BE-4. Foto: Blue Origin

Testy motoru BE-4. Foto: Blue Origin

Motor Blue Origin BE-4 by měl spalovat kapalný kyslík a metan. Otázka je nakolik dokáže konkurovat svojí cenou a výkonem ruským motorům RD-180 (na Atlasu V) a také předchůdci RS-68 používaném na raketě Delta IV (výrobce motoru Aerojet Rocketdyne). Dosud uváděné hodnoty jsou 3820 kN pro RD-180 vs. 2450 kN pro nově vyvíjený BE-4 a 2950 kN pro RS-68.

RD-180 spaluje kapalný kyslík a kerosin a jedná se o opravdu velký, výkonný a především spolehlivý motor. Ze dvou komor jsou spaliny hnány do dvou trysek. Motor umožňuje regulaci výkonu i směru tahu.

ULA již dříve během roku 2015 oznámila, že ukončí starty raket Delta IV k roku 2018, ačkoli používají americké motory. Důvodem je právě jejich vysoká cena (ačkoli Delta IV Heavy je v současnosti nejvýkonnější provozuschopná raketa). Rakety Atlas V jsou ekonomicky rozumnější alternativou a navíc ULA musí ustupovat vznikající konkurenci SpaceX s jejich Falcony 9. Raketa Vulcan má být připravena v roce 2019, ale certifikaci obdrží nejspíš až v roce 2022 po absolvování dostatečného počtu kvalifikačních startů. Falcon Heavy však má začít létat už v první polovině roku 2016.

Když si porovnáme vcelku rozvážný postup ULA (lidově řečeno jim trochu ujíždí vlak) v konfrontaci s dravostí SpaceX, bude jistě zajímavé sledovat, zda a nakolik bude v budoucnu pro Američany zajímavější vynášet družice s pomocí ruských motorů a nebo amerických znovupoužitelných raket. Ale to je zatím spíše z říše snění a až čas ukáže, zda bude realitou. A právě v tomto světle se jeví nynější nákup motorů jako pragmatické řešení.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.ulalaunch.com/
http://www.space.com/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/48/Atlas_V_AV-021_first_stage_erection.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/95/Atlas_V_first_stage_engines.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


76 komentářů ke článku “Američané objednali dalších 20 ruských motorů RD-180”

  1. maro napsal:

    Pokud chcete, aby vaše jakékoliv nepříjemné rozhodnutí prošlo s co nejmenším odporem a bojem vašich protivníků, udělejte to těsně před vánoci. Přes vánoce a konec roku s vámi nikdo bojovat nebude a uběhlé dva týdny dobře otupí jindy hodně ostré hroty kopí vašich protivníků. Navíc máte dobré alibi, že jste museli udělat rozhodnutí před začátkem nového roku, kdy už jeho důsledky mají platit a zdržení nelze strpět …

  2. Asdf napsal:

    BE-4 může RD-180 nahradit výkonnostně zcela bez problémů. Na Vulcan by se měl montovat ve dvojici, takže celkový tah bude vyšší než u jednoho dvoukomorového RD-180.

    Mimochodem Blue Origin taky plánuje vlastní raketu pro vynášení nákladů na orbit poháněnou BE-4, takže může potenciálně taky promluvit do celkového klání soukromníků.

    • Racek napsal:

      Nějak tomu nerozumím. Dva BE4 nahradí jeden RD? Ale zrovna u Atlasu jsou použity dva RD. Kdyby tedy nahradily RD BE4 u Atlasu???? (hypoteticky, palivo je naprosto jiné a motory tedy nejsou zaměnitelné.

      • Jaro Pudelka napsal:

        RD180 je dvojkomorový.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Ako ste prišli na to, že na Atlase sú dva RD180. Len preto, že sú tam dve trysky? RD 180 má dve komory ale len jedno turbo čerpadlo, je to jeden motor. Takže náhrada dvomi motormi BE4 z hľadiska HW je bez problémov. Druh paliva je samozrejme iná vec.

        • Racek napsal:

          No, snad se nemusíme poučovat. O konstrukci Rd vím, to je stará ruská metoda. Ale raději si přečtěte, co jste vlastně napsal.

        • Asdf napsal:

          Tak já nevím, kdo tu psal, že tu něco nechápe (a jak se ukázalo, tak to skutečně nechápal…) Tak se nedivte, že vás někdo musí poučit 😉

      • Jaro Pudelka napsal:

        Buďte konkrétny, čo som napísal zle? RD 180 je dvojkomorový motor, alebo nie?

  3. Asdf napsal:

    Jinak nad tím obchodem není zase moc co k divení i přes sankce. Ty se zdaleka netýkají všeho zboží, ve skutečnosti se týkají jen dost omezeného okruhu především v oblasti vojenského a zbrojního materiálu.

    • Spytihněv napsal:

      Tak nějak. Požadovaného efektu již bylo dosaženo, ruské hospodářství díky sankcím a ropě padá, tak proč si od nich nevzít to, co je potřeba. Zvlášť když jsou Rusové rádi za každý peníz, který přiteče 🙂

      • Asdf napsal:

        Tady se musím pozastavit zas a znovu nad velkohubými prohlášeními Rogozina, který podmiňoval dodávky nových motorů tím, že se nebudou pomocí nich vynášet vojenské družice (jako kdyby si je američané nedokázali vynést jinak…).
        Dnes jsou Rusové vůbec rádi, že v době opětovného pádu Rublu dostanou nějaké valuty 😉

        • 2xs napsal:

          ale amíci si ty vojenské satelity právě nedokážou vynést jinak, nemají zatím své analogické motory, tím méně spolehlivé.

        • Dušan Majer napsal:

          Ono to tak úplně není. Vojenské satelity sice startují také na raketě Atlas V, která používá ruské motory RD-180, ale kromě toho mohou létat (a také létají) třeba na raketě Delta IV. Kromě toho Atlasy V nevynáší pouze armádní družice, ale i spoustu vědeckých misí. Problematika je prostě komplexní a nedá se zjednodušit tak, jak jste napsal.
          Ještě je potřeba říci, že společnost ULA pracuje na nástupci rakety Atlas V. Nosič Vulcan by měl poprvé startovat snad v roce 2019.

  4. Asdf napsal:

    Napadá mě, jak daleko je vlastně SpaceX s vývojem Raptoru?

    • Dušan Majer napsal:

      Myslím, že SpaceX provádí zkušební zážehy, ale moc se o tom nemluví. Nevím proto jistě, zda se jedná o plnorozměrové exempláře, ale spíše bych sázel na menší, zkušební trysky.

      • gg napsal:

        Ono je to hlavně celkem irelevantní; SpaceX je jediná americká firma, která nové motory nepotřebuje ASAP. Prakticky všichni ostatní mají s omotorováním svých současných či budoucích nosičů problémy. Takže SpaceX může být celkem jedno, jestli Raptor bude hotový za rok, pět, nebo možná i deset let.

        • Asdf napsal:

          Irelevantní je to možná z hlediska konkurence, ale ne z hlediska pokroku. Irelevantní je spíš uvažovat při tom, jak která konkurence potřebuje nebo nepotřebuje rychle motor. Já se primárně zajímám o technologický pokrok v samotné SpaceX.

          Btw. ULA u Delty IV s omotorováním žádný problém nemá. Spíš s cenou 😉

        • gg napsal:

          Tak i z hlediska pokroku bude spíš dobře, pokud Raptor přijde na svět v co nejdokonalejší podobě, obzvlášť pokud konkurence bude uspěchanější. Tak na to bych jim rozhodně čas dopřál.

  5. rado napsal:

    Neviem aké sú ceny ale dúfam, že im to predali aspoň za najvyššiu možnú..

    • Asdf napsal:

      A to jako proč?

      • gg napsal:

        Protože u monopolního dodavatele je to ekonomicky rozumné chování?

        • Asdf napsal:

          Tak pokud budeme vycházet z fráze „za nejvyšší možnou“, tak pak je to „rozumné“ chování i u nemonopolního dodavatele 😉
          Ale o to tu přeci nešlo, že. Každému, kdo aspoň trochu cítí konotace, je jasné, že celý ten komentář měl zcela jiný význam…

        • gg napsal:

          Ale jistě…je zcela jasné, že čím větší cenu bude nutné zaplatit za RD-180, tím větší tlak bude na vývoj pokročilejších motorů. 😉

        • Asdf napsal:

          Tak nevím, jestli zrovna tlak, ale samozřejmě víc peněz za motory umožní dát víc peněz i na vývoj peněz. Jestli tomu tak skutečně bude, je ovšem otázka.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Uniká mi zmysel vašej poznámky. Ako recesia slabé, ako škodoradosť úbohé. Skúste sa trochu odosobniť.

    • rado napsal:

      Iba som inak napísal to čo bolo spomenuté vyššie. Ruskému kozmickému priemyslu chýbajú peniaze a keď už predajú niečo Američanom nech na tom aspoň zarobia aby im to pomohlo posunúť sa ďalej do budúcnosti. Nič viac, nič menej…

      • Jaro Pudelka napsal:

        Neviem prečo by mali američania zbytočne dotovať rusov. Každý za svoje.

        • Asdf napsal:

          Nehledě na to, že dost pochybuju, že víc peněz za motory pro Eněrgomaš se jakkoliv promítne do přísunu peněz pro Ruský kosmický rozpočet.

        • Racek napsal:

          Takže když něco potřebuji koupit, tak vlastně hodlám dotovat výrobce. Zrovna se připravuji si koncem měsíce pořídit nové auto (staré už zlobí) … pardon, vydotovat Mazdu. Nic ve zlém.

        • Jaro Pudelka napsal:

          to Racek. Nakupovanie za zbytočne vysoké ceny považujem za „dotovanie“. Niekoho alebo niečoho, to je jedno. Aj vašu novú mazdu určite nekúpite za povedzme dvojnásobok bežnej ceny len preto, aby ste podporili daného predajcu.

    • Racek napsal:

      No, obávám se že bratrská sleva asi není zrovna na pořadu dne. I Rusové umějí obchodovat, sám jsem to dost často zažil.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Nie som obchodník ale myslím si, že dobrý obchod je vtedy, keď sú spokojné obe strany. Ak to tak nie je, obchod sa asi už nezopakuje. Robím v IT 35 rokov a trochu o tom viem svoje.

        • Racek napsal:

          No, nemusíme se předhánět. Obchodoval jsem více 30 let a IT útvar jsem řídil 18 let. I u Vás jsem zakládal jeden podnik. Jmenuje se to dnes tuším Eximbanka. Víte, obchod opravdu není jen o pofidérní spokojenosti, ta má totiž mnoho nuancí, podle národních zvyklostí. Arabové se urazí když nebudete smlouvat, Číňana nesmíte nikdy přivést do rozpaků (tzv. ztratit tvář) a nesmíte urážet jeho zem, američané využívají zásadně hrubého nátlaku a podrazů, tedy právo silnějšího (o tom co jsem na vlastní oči viděl a zažil, tomu byste fakt nevěřil …) a mají vždy na své straně jejich soudy, u Rusů musíte spoléhat na kontakty a známosti (třeba Zeman nebo Remek na ně hodně platí), ev. úplatky a sklonem k pozdějším podvodům, na a němce či frantíky jistě znáte z vlastní praxe .. u RD jde o v podstatě mezivládní obchody, neb obě obchodující organizace jsou pod státní kontrolou.. a cena je vždy taková, jakou umožňuje poptávka, společně s popisovanými jevy. I tak jsem přesvědčen, že cena je pro obě strany velmi výhodná. A myslím, že přispívá ke snížení napětí mezi oběma rivaly, což je jistě dobře.
          Ovšem nedostatek vlastních motorů je jen další známkou chaotického řízení kosmonautiky v USA. Prostě presidenti teď dělají jeden hot a druhý čehý. Učinit se zavislý na Rusku v takhle strategickém odvětví, toť skoro sabotáž…

        • Spytihněv napsal:

          „Zeman na Rusy hodně platí“.

          Kremlofilie ještě neznamená vliv na Kreml. Pouze to v tomto případě představuje úchylku, kterou objekt zájmu na východě obratně využívá ke svému vlastnímu prospěchu.

        • Jaro Pudelka napsal:

          to Racek. Ak teda tvrdíte, že USA má chaos v kozmonautike, tak potom čo majú rusi? Bordel je slabé slovo.

        • Asdf napsal:

          Racku, z vás ten zaslepený antiamerikanismus čiší na sto honů.
          Za prvé: nevím o jakém chaosu tady mluvíte. To, že Bush mladší si nastavil ambiciózní kosmický cíl, což pak Obama výrazně omezil, aby se nakonec přeci jen obměkčil a mohl tak původní projekt Aresu reinkarnovat v SLS, mi opravdu jako chaos nepřijde.
          Ohledně motorů vám asi uniká, že Amíci mají řadu vlastních motorů i pro první stupně: RS-25 poháněl raketoplány, bude pohánět SLS. RS-68 pohání Deltu IV. Merlin-1D pohání Falcony. To už jsou motory v provozu.
          Vyvíjí BE-4 pro Vulcany a budoucí orbitální raketu Blue Origin. Ve vývoji je i AR-1 a Raptor.
          V době, kdy tu nebyla nová studená válka mezi USA a Ruskem a svět se ukazoval, že spíš bude kooperovat než spolu znovu soupeřit, vyvinul Lockheed Martin jako soukromá firma raketu Atlas III, následně Atlas V používající ruský motor, který měl výborné parametry a byl i relativně levný. Na tom opravdu není nic divného a opět nechápu, v čem nebo kde je nějaký chaos. Ano, z dnešního pohledu vyhrocených vztahů mezi Ruskem a USA, se to ukazuje jako nevýhodná závislost. Nicméně není to jediná americká raketa mluvit o nějaké sabotáži, mi přijde s dovolením jako totální pitomost.

          Za druhé: sám se pohybuji v obchodu řadu let. Dělám v současnosti jako nákupčí jedné mezinárodní firmy, která obchoduje s dodavateli s Německa, Francie, Itálie, Španělska, Polska, Maďarska, Belgie, Slovinska, Slovenska, Švédska, Lucemburska, Británie, USA a Číny, takže si mohu dovolit tvrdit, že to vaše hodnocení je dost zcestné. Obchod je samozřejmě vždy o dohodě protistran a vždy to musí být strategie win-win. Představa, že někdo bude někomu dodávat, aniž by z toho něco měl, je naprosto nesmyslná.
          Navíc tyhle generalizující odsudky typu: „američané využívají zásadně hrubého nátlaku a podrazů“ apod. jsou už z principu nesmysl. Vždy je to individuální a nelze házet do jednoho pytle. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že naši dva američtí obchodní partneři naopak patří mezi nejsolidnější dodavatele, u kterých když se něco dohodne, tak to platí. Tohle nemůžu ovšem říct o všech polských dodavatelích, ale i mezi nimi jsou velice solidní firmy. Stejné to jistě bude i u ruských firem, ale s nimi osobní zkušenost nemám.
          A výroky typu „platí na ně Zeman nebo Remek“ mi přijdou už jako úplně přitažené za vlasy. Už jen ta představa, že na někoho vybalím: „Hele, my měli toho Remka, ten lítal v Sojuzu a Zeman Putina má rád, tak nám to prodejte“ mi přijde směšná. Tyhle věci možná tak platí pro uvolnění atmosféry, ale opravdu ne pro uzavření obchodu, kde se jedná čistě o finančních podmínkách a nějakej Zeman nikoho nezajímá. Stoprocentně ně v soukromém sektoru.

        • Martin Gembec napsal:

          Hele kluci díky za to, že diskutujete věcně a není to jen prostá hádka za svoji pravdu. Je sice fakt, že jste mě zaskočili svou několik dní probíhající diskuzí, ale rád si ty názory čtu, je to zajímavé, jaké věci mohou být na pozadí, byť to možná píšete trochu moc do extrému. Hlavně kroťte emoce 🙂

        • Racek napsal:

          Víte, měli jsme pohledávku v Rusku 38 mil. tolárků, nedobytnou. I dali jsme to Zemanovi do not když tam byl, napsal dopis Putinovi a Rusko to zaplatilo. Remek jako hrdina SSSR má všude v Rusku otevřené dveře, tam totiž na to opravdu slyší. Hodně pro náš vývoz udělal. No a ti američané, zažil jsem podrazy na Skodu Plzeň a podivné soudy, zažil jsem americké právní poradenství kdy stálo třetinu dodávky, přičemž se jednalo o obchod za 300 mil. tolárků. No a o tom, jak „kolonizovali“ Irak, nebo jak nám zakazovali dodávky, přičemž to posléze dodaly jejich firmy – případy jsou známý, či podrazy v tendrech na naše účasti, kdy stačily zákazy na jejich komponenty a pod. Sám jsem to zažil a pracoval s tím. Jo když člověk kupuje, toť jiná.
          No, už jsem z toho kolotoče pár let venku, třeba se náhle zlepšili.
          O mé amerikofibii, nechápu jak jste na to přišel. Víte, nálepkovat znamená jen nedostatek vlastních argumentů. Jsem na to zvyklý. Za totáče jsem byl ideově nepevný – mám to v posudcích, pak jsem byl vydřiduch a nelida, poté rusofob (to jsem fakt byl, za totáče) dneska jsem se dozvěděl. že amerikofob (mě se tam moc líbilo)

          Já jen hodnotím své docela bohaté zkušenosti. Asi máte jiné, jistě, věřím Vám, zažil jste to.

        • Spytihněv napsal:

          Remek by z vás měl asi radost, jak ho tu kompromitujete. „Hrdina SSSR“ (tento prázdný pojem být něco, čím se člověk s páteří bude chlubit, pokud nejde o skutečné zásluhy-třeba za války?), „všude má v Rusku dveře otevřené“ (to vyžaduje jisté typické vlastnosti, které svobodně smýšlející člověk také nemá). Jestli jste amerikafob nebo rusofil, to si rozhodněte sám. A nic na tom nemění vaše dlouholeté zkušenosti, které uznávám a vážím si jich.

  6. rado napsal:

    Asi som Vám stupil rovno na otlak alebo žeby dáky ruský komplex?
    Je úplne logické, že čím viac peňazí za to dostanú, tým viac peňazí bude vo firme na ďalší vývoj, zdokonalovanie atď.. A je úplne jedno či je to firma ruská, indická alebo maďarská…

    • Jaro Pudelka napsal:

      Našťastie nemám žiadne otlaky. Ja osobne veľmi uznávam ruskú kozmonautiku ale nie som presvedčený, že vysoké ceny sú pre rusov tá správna cesta. Zrejme skôr odstránenie korupcie a zlepšenie vnútorných kvalitatívnych procesov. A som tiež presvedčený, že rusi by mali tiež pustiť do tohto sektoru privátne firmy.
      Nebude trvať asi veľmi dlho a američania prestanú kupovať ruské motory. Veď len SpaceX je už úplne sebestačná nielen v motorickej časti.
      Vieme si povedať, kam smeruje ruská kozmonautika v oblasti vývoja nových rakiet a motorov? Ich koncepty pre raketu Energija v oblasti reusable boli excelentné, ale kde je realizácia?
      To je to, čo tvrdím, ruská schopnosť – ability to execute značne zaostáva za američanmi, bohužiaľ. V oblasti Visions sú rusi minimálne rovnocenní s američanmi.

      • Racek napsal:

        V sektoru už mají řadu privátních firem, ale pracují zrovna tak jak ty státní. Holt v tomhle mají ještě hodně co dohánět. A o tom, že státní firma pracují méně kvalitně či dráže lze dost dobře polemizovat. Oni mají obě varianty své výhody a nevýhody i poslání. Obecně ve státních firmách bývá více vizí (vývoje, mají na to i víc peněz), v soukromých zase více aplikací. Ne vždy, jistě.

        • Jaro Pudelka napsal:

          No ja som mal skôr na mysli, kam sa rusi hýbu koncepčne. Jednoducho povedané, či majú rusi niečo ako SpaceX?

        • Asdf napsal:

          Tak o tom by se opravdu dalo dost polemizovat. Osobně si myslím, že víc vizí je vždy v soukromém sektoru, už tak nějak z podstaty věci, že.
          Samozřejmě, pakliže tím státním sektorem nemyslíte i subjekty základního výzkumu jako např. Akademie věd apod., kterým se soukromý sektor většinou nezabývá…

    • Asdf napsal:

      Já proti Rusku jako takovému nic nemám, já mám jen dost silně proti současnému Putinově režimu, který horečně zbrojí jako kdyby se připravoval na 3. světovou. Přitom ruské hospodářství klesá, ale výdaje na zbrojení neustále rostou (už dnes dává větší procento HDP než USA, před Ruskem je už jen Saudská Arábie), za to prostředky na kosmonautiku jsou naopak drasticky škrtány. Myslím, že žádný skutečný příznivce kosmonautiky nemůže takový režim podporovat (a to nemluvě o dalších negativních aspektech Putinovy diktatury…)

      A propos , v Rusku bych se za současné socio-ekonomické situace dost obával, že víc peněz se automaticky rovná víc prostředků na výzkum a vývoj. Spíš ví ulitých peněz do určitých kapes… Takže ne, není jedno, jestli je to ruská nebo maďarská firma.

      • Racek napsal:

        Nechci to sem plést, ale vojenské výdaje Ruska jsou asi 10% proti USA, podobný poměr je i v počtech moderních zbranových systémů. Tedy fakt horečné zbrojení par exelence.
        A už nic k tomu neřeknu neb nechci zaplevelit tento skvělý server politikou a osobními preferencemi.

        • Spytihněv napsal:

          Málokdo se dokáže zcela oprostit od svých osobních preferencí a světonázoru (koneckonců ta vaše z vaší poslední věty vyplývá). Třeba pokud jde o ztráty vojenských satelitů. Pokud o něj přijde Rusko, rozhodně mi to nevadí a stejně tak při úspěšném vynesení takového zařízení jsem dalek posílat do Moskvy gratulace. U vědeckých, meteorologických nebo třeba komunikačních družic nebo sond je to něco jiného. Tam lituji každé ztráty a je jedno, jestli potká Rusko nebo nějaký vyspělý stát.

        • Jaro Pudelka napsal:

          No otázka vojenských výdajov a výdajov na kozmický výskum je skôr smutným mementom našej civilizácie. Ak sem dám fiktívny pomer 100:1, tak asi nebudem ďaleko od pravdy. Vojenské výdavky každého štátu ale majú aj ekonomický efekt, bohužiaľ. Preto sa často hovorí o tom a história to potvrdzuje, že vojna je najlepšie riešenie na ekonomickú krízu. Ale toto nechcem víriť ďalej.
          Vojenské výdavky USA sú cca 500 miliárd USD ročne. Len 5-10 percent by stačilo na výrazný pokrok vo výskume vesmíru. A efekt na ekonomiku USA by nebol horší. Senátori však musia počúvať hlas ľudu. A jednou z úloh tohto portálu je snažiť sa zmeniť „hlas ľudu“. Poctivou a konštruktívnou formou.

        • Asdf napsal:

          Myslím, že už v první hodině statistiky se učí, že důležitější než absolutní veličiny jsou veličiny relativní…
          Kdyby Rusko dávalo na vojenský rozpočet v absolutní částce stejně jako USA, pak by skoro celý jeho státní rozpočet padl jen na něj. USA si prostě mohou dovolit mnohem větší výdaje.
          Nicméně ještě důležitější je trend a ten je takový, že zatímco USA dávají na armádu rok od roku méně, Rusko rok od roku více.
          Navíc z hlediska kosmického rozpočtu je to vlastně nepodstatné. Na základě posledních údajů o rozpočtu NASA vs. rozpočtu Roskosmosu (vlastně jeho pohrobku) není důvod americké zákonodárce nijak kritizovat, zatímco důvod ruské politbyro kritizovat je velký a setrvalý…

        • kopapaka napsal:

          Asfd: Rusko sice zvyšovalo vojenský rozpočet, jenže ono ho začalo zvyšovat po obrovském omezení veškerých výdajů v devadesátých letech. Když se k tomu připočte probíhající profesionalizace armády a modernizace(která navíc také zápasí s výpadkem v devadesátých letech), tak ty výdaje nevypadají až tak hrozivě…

        • Asdf napsal:

          Možná by nevypadaly tak hrozivě, kdyby v Rusku existoval standardní demokratický demokratický režim a ne oligrachicko-autoritářská diktatura se silně fašizujícími sklony. Sorry, ale s Putinovým režimem nemám nejmenší slitování.

        • Cateye napsal:

          Asdf: Sorry, ale příště si prosím svoje mindráky řešte někde na iDnes.

        • Asdf napsal:

          Sorry, ale nevím, proč bych si měl něco někam nechávat jenom proto, že vyznavačům Putina je pravda značně nepříjemná 😉

          Mimochodem tohle téma se politiky docela úzce dotýká, takže ji tady klidně řešit budu bez ohledu na vaše podráždění.

        • Štěpán napsal:

          Asdf: S Vámi naprosto souhlasím, myslím, že tento článek byl hlavně o politice a ne o informacích s nákupem motorů… 😉

      • Štěpán napsal:

        Ano, nezbývá mi, než s Vámi souhlasit. Putinův režim se velmi blíží k diktatuře a výdaje na zbrojení obrovské. Doufám, že se dožiji doby, kdy v kremlu bude takový člověk, co bude šířit v rusku demokracii, podporovat vědu a výzkum, samozdřejmě včetně kosmonautiky. Ale obchodovat s tímto režimem v trto době mi přijde špatný, zvláště od Ameriky. Už aby si udělali vlasní lodě a zbavili se závislosti na rusech. Tím vznikne i konkurence mezi velmocemi a možná i trochu větší soupeření. … No, zkrátka se mi tento nákoup moc nezamliuvá, radši ať podporují soukromé firmy, zvláště Space X… 😉

        • Racek napsal:

          Rusko vydává na zbrojení asi 9% rozpočtu USA a cca stejné procento HDP. Hmmm

        • Asdf napsal:

          Hmm? Tady máte odkaz na Světovou banku i s vývojem.
          http://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.GD.ZS

          Akorát to potvrzuje co píšu, zbrojní výdaje USA neustále klesají a Ruska stoupají.
          2014 – USA 3,5 % HDP, Rusko 4,5 % HDP. Putin již několikrát deklaroval, že se výdaje ještě mnohem zvětší…
          Skoro čtvrtinu ruského státního rozpočtu tvoří tajné a přísně tajné položky, u kterých nikdo skutečně neví, na co jsou určeny a tento podíl také neustále roste. Skutečné výdaje mohou být ještě vyšší.

        • Racek napsal:

          To je u jiných států obvyklé, že část výdajů na vojenství schovávají. Pro USA je to též typické. A ty údaje o HDP se liší případ od případu, dle statistiky a její metodiky. A ten rozdíl je fakt malý. Takže, výdaje Ruska např. proti státům NATO jsou opravdu nepatrné. Tohoto Ruska se opravdu nemusíme obávat. Ona tam totiž již čvrt století není jejich nebezpačná komunistická ideologie, víme?

          Víte, očekávat že by se nám nesympatický režim sám vzdal, aby dokázal že je demokratický, to je bohužel iluze. A ty sympatie jsou příliš individuální záležitostí, způsobené mnoha okolnostmi. Ono to totiž Rusko za Jelzina zkusilo. Praxe je však velmi rychle vyvedla z omylu. Bohužel, z naší strany.

        • Asdf napsal:

          Ano, víme Racku, víme…
          Ale zásadně s Vámi nesouhlasím, že se současného Ruska nemusíme obávat, pravý opak je pravou. Přečtěte si např. tenhle článek. Nemá smysl, abych se tu sám víc rozepisoval.
          http://hlidacipes.org/soucet-sestnacti-let-vlady-vladimira-putina-zmar-a-velmocenska-impotence/

    • Jaro Pudelka napsal:

      A ešte poznámka. Šliapanie na otlaky nie je prejavom konštruktívnej diskusie. Čo by povedala vaša tanečná partnerka, keby ste jej neustále šliapali na „otlaky“?

  7. maro napsal:

    A kolik takový motor vlastně stojí? Googluju jako drak, ale přímou informaci člověk nikde nenajde.

    • gg napsal:

      Nejčerstvější údaj od Reuters z konce roku 2014 udával cenu $23.4M.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Kristepane a toto potom zhorí v atmosfére alebo padne do mora. Držím palce SpaceX.

        • Asdf napsal:

          No, doufám, že i ty BE-4 se nakonec podaří u Vulcanu zachraňovat. Vlastně mě ani nenapadá důvod, proč by se to nemělo dařit.

        • Vojta napsal:

          Důvodem by mohla být velká síla motorů BE-4. Merliny jsou relativně malé, takže při přistání může běžet jen jeden na celkem rozumný zlomek jeho nominálního výkonu. Pokud namontujete dva BE-4 na Vulcan, tak kvůli rovnováze asi musí být spuštěné oba. Výkon pak bude mnohem níž pod nominálem a nejsem si úplně jistý, že v takové situaci budou pracovat správně.

        • Michal Bursík napsal:

          Vojta:
          Pokud si dobře pamatuji, tak motory z Vulcanu se mají od rakety odpojit a snášet se na padácích. A ještě během pádu mají být zachyceny.
          Takže žádné motorické přistávání.

        • Dušan Majer napsal:

          To je pravda – viz náš článek vydaný těsně po představení nosiče.

        • maro napsal:

          Michal Bursík:
          To ale nezní vůbec špatně. Motory jsou tím zdaleka nejdrahocennějším a ty padáky určitě budou vážit mnohem míň než palivo navíc, nutné pro motorické přostání.

        • Jaro Pudelka napsal:

          to Maro. Vaša viera v to, že sada padákov bude vážiť menej ako palivo pre motorické pristátie plynie z čoho? Máte k dispozícii technické údaje? Váha padákov versus palivo, ale poprosím fakty.

        • Štěpán napsal:

          Dušan Majer-nemohl byste o tom zjistit více (nebo někdo jiný). Můj NÁZOR je, že na padácích to bude levnější, ale Space X jde o něco jiného. Chtějí založit kolonii na Marsu, kde budou motorické přistání potřebovat, tak proč to nezkusit na zemi… Tak stejně to Solar městečko, dle mě jsou to přípravy na Mars

        • Dušan Majer napsal:

          Ten systém, který je navrhovaný u Vulcanu je hodně odvážný, protože počítá de facto s odstřelem motorové sekce, která pak bude zachycena vrtulníkem. Osobně se mi takový systém zdá šílený. Co se týče SpaceX, tak je potřeba si uvědomit, že padáky klesají tam, kam chce vítr a ne kam chce vedení mise. Přistávací oblasti jsou u moře a pokud stupeň klesne do slané vody, motory jsou na odpis. První stupeň Falconu má i v prázdném stavu okolo 22 tun. Na to potřebujete ohromný a těžký padák, který musíte někam uložit – aby se správně vystřelil a rozvinul, měl by být nahoře, tím si rozhodíte těžiště. A poslední důvod – na padáku nezajistíte dokonale kolmé přistání – hrozí překlopení stupně a jeho zničení. I Sojuzy mají zkušenost s tím,že po přistání se do padáku opře vítr a ještě chvíli kabinu vláčí.

        • Štěpán napsal:

          PS. Ta první věta měla být otázka 🙂

        • Štěpán napsal:

          Děkuji za vysvětlení. Tak uvidíme, jak to bude na merlinu fungovat… 😀

      • maro napsal:

        Díky. Docela balík.

        • gg napsal:

          Jenom ještě pro upřesnění…ULA nedávno zveřejnila infografiku, podle které motor tvoří asi 55% ceny prvního stupně Atlasu V. Takže ten by mohl stát asi $40M-$45M.

  8. Štěpán napsal:

    PS- ta první věta má být otázka! 🙂

Zanechte komentář