Tmavý marsovský písek

Sol 1184 detaily zrn písku. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Je to už zhruba týden, co si může robot Curiosity zblízka prohlížet tmavý písek velké marsovské duny. Kromě kamer na stěžni k tomu využívá mikroskopickou kameru na konci robotické paže. Mezitím probíhá dálkový průzkum blízkého i vzdáleného okolí. My se ale zaměříme především na dvě hlavní věci. Tou první bude pochopitelně tmavý písek. Jak je velký, má různě veliká zrna? Proč je tmavý? Dále se podíváme na zajímavé světlé žilky i tlustší žíly v okolních horninách. V nedávném článku, kde jsme rozebírali aktuální dění, jsme zmínili, že Curiosity nejprve podrobně prozkoumá velkou písečnou dunu označenou číslem 1. Ovšem robotické vozítko mezitím zakotvilo nejprve u vedlejší „Dune 2“ a průzkum probíhá nejprve zde.

To obnášelo mimo jiné vjetí do písku a snímání vlastních stop. Poté následovaly extrémně detailní snímky písku. Jak vidíme na obrázcích z technické kamery HazCam pod hlavní palubou vozítka, robotická paže je schopna se přiblížit přímo k písku a z několika centimetrů jej fotografovat. Na konci robotické paže je mikroskopická kamera MAHLI (Mars Hand Lens Imager).

Sol 1184 robotická paže zkoumá duny. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Sol 1184 robotická paže zkoumá duny. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

V úvodu článku je výřez z velmi detailního snímku písku. Další detailní záběr, uvedený níže,  zobrazuje část písečné duny z výšky 4,36 cm. Snímek má na šířku 36 mm a zrnka jsou velká asi 0,5 mm (rozlišení snímku je 0,0223 mm na pixel).

Sol 1184 písek duny z MAHLI. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Sol 1184 písek duny z MAHLI. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Písek v dunách je relativně tmavý, protože je přemísťován jemnými závany větru v řídké marsovské atmosféře. Díky tomu nejsou zrníčka zaprášená a postrádají tak typický načervenalý nádech, jaký mají jiná místa na povrchu. Tím je snad rozluštěna hádanka kolem tmavého odstínu písku v dunách. Pokud jde o zelenkavý nádech na barevných fotografiích, především v okolí vrcholků dun, svou roli by mohla hrát hra světel. Prozkoumáme-li totiž písek ve velkém detailu, jen stěží zde zahlédneme třeba jen jediné zrnko krásně zeleného olivínu (pozn. autora: je zde především řada zrnek oranžových a průhledných, spíše než zelené barvy, ale olivín možná kvůli tomu ze hry není, co myslíte?).

Poslední sada obrázků ukazuje světlé horniny protkané žilkami. O původu jsem se nedočetl, ale mohli bychom předpokládat, že zde původně v trhlinách proudila voda bohatá na minerály. Na jaře se totiž podařilo podrobně zkoumat podobné světlé žíly v oblasti Pahrump Hills a ukázalo se, že mají celkem různorodé chemické složení. Vědci zjistili, že celá oblast, kde se Curiosity pohybuje byla kdysi jezírky nebo vodními toky, ale později, když bahno utuhlo v pevnou horninu, vznikly trhliny a ty vyplnily světlé minerály. Díky vylepšeným nástrojům pro analýzu snímků z ChemCam se podařilo tyto oblasti detailně prozkoumat. A to i přesto, že jde často o tenké žilky a ty nejširší měly tloušťku dvou prstů na ruce.

Sol 1185 žilky z NavCam a ChemCam. Fot: NASA/JPL-Caltech

Sol 1185 žilky z NavCam a ChemCam. Fot: NASA/JPL-Caltech

Snímek vlevo je z navigační kamery na stěžni a ukazuje nedaleké horniny se žilkami. Vpravo je detail z ChemCam, což je přístroj na vrcholu stěžně, který má velkou vstupní „čočku“ a umí střílet laserem na blízké kameny. Díky tomu také umí zkoumat chemické složení hornin. Kromě toho ale umí dělat dálkový průzkum s omezeným zorným polem s ještě lepším rozlišením, než dlouhoohnisková barevná kamera MastCam (Right), která má ohnisko 100 mm.

Během solu 1185 se Curiosity přesunula dál na východ od Duny 2 k Duně 1, takže je možné, že se brzy dočkáme toho, že uvidíme v detailu i Dunu 1. A nejlépe kdyby ještě kousek popojela a my mohli spatřit její strmou přední stěnu, to bude paráda… Zatím víme (ve středu večer), že Curiosity opravdu pojíždí k východní duně a zdá se, že o víkendu ji už uvidíme zblízka. Krom toho se objevily pracovní názvy pro obě navštívené hromady písku. Dvojka dostala název „Vysoká duna“ (High Dune) a jednička je přezdívána „Namib“ (Namib Dune). Mimochodem jména lokalit v této oblasti byla už dopředu přidělena jihoafrickým pojmům, proto též oblast Bagnold Dunes, podle výzkumníka, který studoval duny v poušti Namib. Vědci totiž kdysi předpokládanou oblast, kudy se pojede, rozdělili na čtverce a názvy v každém z nich pak přísluší oblasti, která jí byla přidělena. Asi před rokem jsme například mohli běžně číst názvy ze západní Austrálie a nyní je to zase Namibie. Není divu, když se právě v této zemi nachází podobné obří duny, jako jsou tyto na Marsu.

Zdroje informací:
http://curiositymsl.com/
https://twitter.com/
http://www.spaceflightinsider.com/

Zdroje obrázků:
https://c1.staticflickr.com/1/639/23474357862_e69dec5ba8_o.jpg

http://mars.jpl.nasa.gov/…/1184MH0001630000402969R00_DXXX.jpg
http://mars.jpl.nasa.gov/…/edr/fcam/FRB_502612874EDR_F0511430FHAZ00206M_.JPG
http://mars.jpl.nasa.gov/…/edr/ncam/NRB_502694496EDR_F0511754NCAM00385M_.JPG
http://mars.jpl.nasa.gov/…/rdr/ccam/CR0_502597285PRC_F0511430CCAM15040L1.JPG

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


5 komentářů ke článku “Tmavý marsovský písek”

  1. Aleš Borovička napsal:

    Vypadá dobře, pošlete mi 20kg písku do akvárka. Uvidíme co na to rybičky.

    • Martin Gembec napsal:

      Některé by tento jemný píseček uvítaly, navíc se mi líbí jeho kulatá zrnka. Ale já mám v akvárku větší kamínky z říčky a taky fajn. Alespoň jsem nemusel pro něj až na Mars 🙂

  2. Pája napsal:

    na tom zvětšeném výřezu písku je vidět minimálně 6 zrněk s olivínem…

    • Martin Gembec napsal:

      Já jsem ten výřez zvolil záměrně, protože jedno zrnko olivínu je tam krásně zřetelně zelené 😉

  3. slappy napsal:

    Aby si to střílení laserem na kameny Marťani nějak špatně nevyložili… : ))

Zanechte komentář