SOHO slaví 20 let, vyberte nejlepší obrázek

SOHO. Zdroj: NASA&ESA

Sluneční observatoř SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory), společné dítě evropské ESA a americké NASA, byla vypuštěna před těžko uvěřitelnými dvaceti lety. U této observatoře se dobře ukázala moje nezkušenost v odhadu výdrže pdoobných družicových observatoří, protože když slavila v roce 2005 své desáté narozeniny, mohl jsem pouze konstatovat, že její služby jsou pro nás nenahraditelné a že lze jen doufat, že ji někdy nahradí nová družice, než nám odejde do zaslouženého důchodu. Místo toho nyní slavíme už dvacet let a zdá se, že jí nedošel dech. Jak se od té doby změnil náš pohled na Slunce? Máme se obávat, až SOHO skončí? Čím se nejvíce proslavila? Jaký obrázek je podle vás nejlepší?

2. prosince 1995 odstartovala raketa Atlas IIAS se SOHO na palubě. Družice byla poté postupně dopravena až do Lagrangeova bodu L1 mezi Zemí a Sluncem. Zhruba 1,5 mil. km daleko od nás se zde vyrovnává gravitační působení Země a Slunce a proto je výhodné kolem tohoto bodu nechat kroužit družici, která má tak nerušený výhled na naši nejbližší hvězdu. K pobytu zde jsou třeba korekce dráhy, ale pro samotné pozorování bychom lepší místo nenašli.

Raketa Atlas II se používala především v 90. letech a ve verzi AS šlo o dvoustupňovou raketu se čtyřmi postranními urychlovacími bloky. Na start SOHO si můžete zavzpomínat na následujícím videu.

SOHO je opravdovým milníkem ve výzkumu Slunce a jeho aktivity. Těžko bychom hledali předchůdce, který tak výrazně posunul naše představy o Slunci, jako aktivní bouřící žhavé kouli, která má přímý pozitivní i negativní vliv na život na Zemi, ale také sondě, která přinesla jedno velké překvapení pokud jde o pozorování komet. Možná bychom si vybavili pozorování z paluby Skylabu, nebo vyhrabeme z paměti Solar Maximum Mission (1980) či geniální Ulysses sledující poprvé oba póly Slunce. Okrajově se nám možná vybaví japonská Yohkoh nebo sonda TRACE. Přesto by se možná dalo poznávání aktivity Slunce rozdělit na období před SOHO a po něm.

Komety Kreutzovy rodiny nazvané Romeo a Julie zanikají v blízkosti Slunce na snímku korónografu LASCO C3. Foto: ESA&NASA

Komety Kreutzovy rodiny nazvané Romeo a Julie zanikají v blízkosti Slunce na snímku korónografu LASCO C3. Foto: ESA&NASA

V období minulého slunečního maxima, kolem roku 2000 až 2003, ji mám pevně zakotvenu v mysli, jako významného pomocníka při předpovídání vesmírného počasí a polárních září. Ovšem stejně významné místo má jako nejlepší objevitel komet, protože k letošnímu podzimu jich objevila přes tři tísíce. Skutečně, jde o číslo 3 000, a mohli bychom samozřejmě upřesnit, že komety na snímcích našli amatérští nadšenci a nikoli sonda samotná (ostatně najít si kometu může teoreticky každý z nás, ale konkurence je veliká). To však nikterak nesnižuje tento ohromující a poněkud překvapivý počin. Možná se očekávaly desítky, ba jistě i stovky komet, ale na tisíce možná nikdo ani nepomyslel.

Sluneční skvrna,erupce a výrom hmoty z koróny (CME). Foto: ESA&NASA

Sluneční skvrna,erupce a výrom hmoty z koróny (CME). Foto: ESA&NASA

Pokud jde o přístrojové vybavení, rád bych zde zmínil to nejznámější, s čím se můžeme při sledování sluneční aktivity a vesmírného počasí setkat. Mám zde na mysli přístroje EIT a LASCO. první je ultrafialový dalekohled, který vidí Slunce v několika vlnových délkách a LASCO je soustava tří korónografů, z nichž jsou dobře známé snímky přístroje C3 a C2. Všechny snímky z těchto dvou přístrojů jsou dostupné online na webu SOHO už skoro dvě desetiletí. Zajímavý je přínos měřiče slunečního větru (SOHO proton monitor). Byly chvíle, kdy Zemi zasáhly tak silné výrony plasmy, že vyřadily z provozu měřič rychlosti slunečního větru na sondě ACE. Tehdy bylo přínosem, když jsme si o aktuální hodnotě rychlosti slunečního větru mohli dělat představu alespoň díky přístroji CELIAS.

Přínosem pro studium Slunce je také přístroj MDI (zobrazovač využívající dopplerův jev). Díky němu jsme mohli přesně poznat magnetické pole naší hvězdy a také tzv. sluncetřesení. Obor helioseismologie nám pak umožnil takové úžasné věci, jako je přibližné zobrazení výskytu slunečních skvrn na odvrácené polokouli Slunce. Jak jsme ale zjistili, zcela mimořádný přínos zaznamenala SOHO na poli kometární astronomie. Kromě komet, vyskytujících se v zorném poli korónografů, objevovala SOHO komety i jiným přístrojem a sice SWAN. Jistě si vybavíte nějakou takovou kometu, např. poměrně jasnou a pěknou C/2006 M4 (SWAN), nebo slabší kometu C/2009 F9 (Yi-SWAN), kterou kdysi chtěl jakoby sníst pomyslný nebeský PacMan.

C/2009 F6 (Yi-SWAN) a Pacman v roce 2009. Foto: Martin Gembec

C/2009 F6 (Yi-SWAN) a Pacman v roce 2009. Foto: Martin Gembec

Tvůrci dalších přístrojů snad prominou, tento článek si neklade za cíl vědecké pojednání o této úžasné sluneční observatoři, ale je spíše vzpomínkou a chce vzdát hold tomuto výtvoru lidských rukou.

I tak se nám článek rozrostl a z původně plánované krátké poznámky o výročí sondy je pomalu referát. Nezbývá, než pokročit dál a zkusit najít odpověď ještě na jednu otázku. Máme tu nějakého nástupce SOHO? A víme toho o Slunci hodně díky SOHO nebo byla již překonána?

Odpověď není jednoduchá, pokud jde o vědecký přínos. V řadě oborů zůstane SOHO první a jedinečná, ale zajímavé nástupce naštěstí taky máme. Jmenovat můžeme především sondu SDO (Solar Dynamics Observatory). Dále bych jmenoval ACE (Advanced Composition Explorer). Své místo mají určitě i Hinode nebo Proba 2. Famózní výkon podávají také družice STEREO a velký přínos do budoucna tu máme v podobě nedávno vypuštěné družice DSCOVR (Deep Space Climate Observatory.

Erupce třídy X pohledem SDO. Foto: NASA

Erupce třídy X pohledem SDO. Foto: NASA

SDO je naprosto fascinující sluneční observatoř. Obíhá sice kolem Země, ovšem na Slunce má téměř nerušený výhled a způsob, jakým změnila naše vnímání dynamických jevů na povrchu Slunce je přelomový. Díky schopnosti zachycovat snímky velmi rychle po sobě a ve velmi vysokém rozlišení, máme k dispozici úžasná videa všemožných jevů. Nikdy jsme nebyli blíž pochopení vztahu mezi slunečními erupcemi a výrony koronální hmoty, než nyní díky těmto fotografiím. A možná už ani podezřele vysoká teplota koróny a zdroj energie pro její zahřívání není takovou neznámou, jako třeba před dvaceti roky.

Sondu ACE jsme již zmiňovali. Bez jejího sledování charakteristik slunečního větru si už ani neumíme představit předpovědi polárních září. Díky jejímu umístění 1,5 mil. km před námi směrem ke Slunci víme s předstihem desítek minut, co se na nás řítí a v ideálním případě víme, zda běžet na kopec pozorovat polární záři.

Zatmění v září 2015 pohledem sondy Proba 2. Foto: ESA

Zatmění v září 2015 pohledem sondy Proba 2. Foto: ESA

Hinode a Proba 2 budou vždy tak trochu ve stínu známých observatoří, ale obě pořizují velmi kvalitní snímky Slunce. Jistě si vybavíte snímky nádherných magnetických siločar, nebo přechodů planet přes sluneční disk. Proba 2 často zachytí zatmění Měsícem a jako jediná kromě SDO prokazatelně zachytila průlet komety C/2011 W3 (Lovejoy) a její přežití v blízkosti slunečního povrchu.

Sondy STEREO jsou dvě a zatímco jedna se vydala kolem Slunce trochu pomaleji, než obíháme my se Zemí, druhá dlí v blízkosti zemské dráhy tak, že Zemi trochu předbíhá. Vlivem toho se postupně vzdalují od sebe a mohou sledovat sluneční povrch a korónu prostorově, tedy STEREOskopicky. Nikdy nezapomenu na ten historický okamžik (únor 2011), když byly přesně kolmo na nás a Slunce a my poprvé viděli celý sluneční povrch. Mezitím se přesunuly až za Slunce a v březnu 2015 si dokonce vyměnily pozice a začínají se přibližovat zpátky k nám. Aktuální informace hovoří o tom, že STEREO-B s námi nekomunikuje od 1. 10. 2014, poté co prodělalo plánovaný reset před konjunkcí se Sluncem. Nicméně probíhají pokusy o navázání spojení. Problém bude v navigaci sondy. Kdysi v roce 1998 potkal podobně velký problém i SOHO a ta byla potom na půl roku mimo provoz, ale podařilo se ji zorientovat zpět ke Slunci. Snad budou nakonec technici úspěšní i v tomto případě. (Děkuji za upřesnění, že sondy se už minuly, původně jsem zde měl chybu a doplnil jsem i informaci o nefunkční STEREO-B).

Předpovědi šíření CME podle snímků STEREO. Foto: NASA

Předpovědi šíření CME podle snímků STEREO. Foto: NASA

Pokud jde o výhled do budoucnosti, máme se určitě na co těšit. Namátkou ESA chystá družici Solar Orbiter, na jejíž palubě bude také korónograf METIS, jehož optika je připravována na špičkovém pracovišti TOPTEC v Turnově.

Kam vás pozvat závěrem? Na webu NASA najdete další zajímavé informace a především pro některé z vás jistě také zajímavé hlasování o tom, jaký snímek SOHO se vám za těch dvacet roků líbil nejvíce. Vybrat jediný snímek je kruté, ale třeba si podobně jako já dokážete najít jednu oblast, která je vám díky SOHO nejbližší. Něco, bez čeho si neumíte představit svůj pohled na Slunce, na vesmírné počasí nebo na okolí Slunce. Já jsem si nakonec vybral a co vy? Pochlubte se případně třeba v diskuzi, co pro vás SOHO znamená a případně jaký snímek byste vybrali a proč.

Díky SOHO a jestli na to máš, dej klidně ještě dalších deset roků, protože co bychom si tu bez tebe počali?

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://soho.nascom.nasa.gov/
http://www.orion-drustvo.si/

Zdroje obrázků:
http://soho.nascom.nasa.gov/gallery/images/large/SOHOopen_prev.jpg
http://soho.nascom.nasa.gov/gallery/images/2cometsstill.html
http://soho.nascom.nasa.gov/gallery/images/nov00cme.html
http://www.thesuntoday.org/solar-observations/first-x-flare-of-2013/
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2015/09/Proba-2_eclipse
http://science.gsfc.nasa.gov/674/swx_services/swx_services_collaborations.html

SOHO slaví 20 let, vyberte nejlepší obrázek, 2.5 out of 5 based on 18 ratings
Pin It
(Visited 988 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (18 votes cast)
(Visited 988 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


8 komentářů ke článku “SOHO slaví 20 let, vyberte nejlepší obrázek”

  1. Spytihněv napsal:

    Jak uvádíte u sond STEREO, že nebude trvat dlouho a setkají se na spojnici Země–Slunce, ale v bodě přesně naproti nám a odmlčí se pro rádiové rušení, tak mám za to, že ten okamžik již máme za sebou a to letos v březnu, kdy se na straně Slunce odvrácené od nás obě proti sobě letící sondy setkaly a minuly. A podle mě se to stalo přibližně v bodě L3 soustavy Slunce-Země.

  2. Martin Gembec napsal:

    Tak za tuto chybu se omlouvám, máte samozřejmě pravdu a musím to v článku opravit. Martin

    • Spytihněv napsal:

      Jsem rád, když mohu něčím přispět k vaší skvělé práci. A ještě se zeptám na STEREO-B. 1.10.2014 došlo k nečekané ztrátě spojení se sondou během plánovaného restartu. Podařilo se spojení opět navázat? Tu informaci jsem nenašel.

  3. vedator napsal:

    clanok o mojej srdcovej druzici, dakujem! je radost citat, ako si SOHO vynikajuco pocina v konkurencii svojich mladsich surodencov a ze im v pohode stiha. oni sa vsetky totiz doplnaju; ziskat pozorovaciu kampan z dvoch druzic a nejakeho pozemneho slnecneho dalekohladu je spracovavanie dat a publikacna cinnost na desatrocie 🙂

    vyberat najlepsi obrazok zo SOHO je ako vyberat najlepsi obrazok z HST. to sa jednoducho neda 😀

    pokial viem, tak SOHO ma dva spektrometre, SUMER a CDS, ktore zatial svojich nasledovnikov nemaju, co je skoda.

    • Martin Gembec napsal:

      Jak vidno, máme mezi čtenáři další nadšence milující SOHO podobně jako já. Problém je mé užší zaměření jen na vybrané přístroje a tak děkuji takto alespoň za upřesnění významu těch dalších, v článku neuvedených. Pokud jde o výběr obrázku. Rozhodl jsem se pro takový, který vystihuje dobře to, že SOHO nám přináší poznatky o sluneční aktivitě i o kometách.

  4. Spytihněv napsal:

    Je obdivuhodné, že SOHO 20 let stále dobře pracuje i přes to, že už tři roky po startu jí nefungoval ani jediný gyroskop.

    • Martin Gembec napsal:

      To je fakt. Karl Battams napsal na Twitteru, že je to první tříose stabilizovaná sonda bez použití gyroskopů už od 1999 🙂 a napsal i jeden vtípek: In undergrad (2001-ish) I took a solar physics class. Prof told us „if you have any pre-SOHO text books, just throw them away“ (druhá část „pokud máte nějaké učebnice z éry před SOHO, můžete je zahodit“)

Zanechte komentář