Na co se těšit v dalších letech?

Space-exp-timeline

Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.

Je nám jasné, že v některých letech bude atraktivních momentů více než pět, v takovém případě je volba vybraných momentů založená na našem nejlepším úsudku. Stejně jako v minulých letech se na závěr končícího roku budeme podrobně věnovat očekávaným událostem roku 2016, začněme proto relativně stručným souhrnem tohoto roku.

2016

Falcon Heavy při startu

Falcon Heavy při startu
Zdroj: http://i.ytimg.com/

Falcon Heavy
K tomuto bodu asi není potřeba mnoho psát. Raketa, která vychází z osvědčené koncepce nosiče Falcon 9, ale k prvnímu stupni přidá ještě dva další „první stupně“, které poslouží jako urychlovací bloky. Půjde o nejsilnější raketu současnosti a firma SpaceX, která ji vyvíjí usiluje o to, aby minimálně boční stupně byly znovupoužitelné a přistávaly na Floridě na přistávací rampě. Start se již několikrát odkládal, ale nyní to vypadá, že by k premiéře tohoto nosiče mohlo dojít v dubnu 2016.

JUNO při průletu kolem Země

JUNO při průletu kolem Země
Zdroj: http://i.space.com/

JUNO
Tato americká sonda je na cestě vesmírem již více než 4 roky. Na americký Den nezávislosti, tedy 4. července, by měla vstoupit na oběžnou dráhu kolem největší planety Sluneční soustavy – Jupitera. Tři a půl tuny vážící sonda by měla během minimálně roční mise prozkoumat dynamiku a strukturu Jupitera včetně změření hmotnosti a velikosti jeho jádra. V atmosféře planety se zaměří na hledání vody, čpavku, metanu a sirovodíku, prozkoumá teplotu atmosféry a její oblačnost. Zkoumat bude i magnetosféru planety. Za zmínku ještě stojí, že díky pokroku na poli elektroniky může být i sonda k Jupiteru vybavena solárními panely, což by ještě před pár lety nebylo myslitelné.

Družice TGO s připojeným sestupovým pouzdrem EDM (je vidět v horní části družice)

Družice TGO s připojeným sestupovým pouzdrem EDM (je vidět v horní části družice)
Zdroj: http://www.esa.int/

ExoMars 2016
První část evropsko-ruského projektu by měla startovat 14. března roku 2016 na raketě Proton. Úkolem mise bude dopravit k Marsu evropskou sondu TGO, která bude od října 2016 zkoumat atmosféru Rudé planety se zvláštním důrazem na metan a další jednoduché plyny H2O, HO2, NO2, N2O, C2H2, C2H4, H2S, SO2, nebo CO. K Marsu dopraví i přistávací modul EDM zvaný též Schiaparelli, který ověří technologie nutné pro přistání na Marsu, což bude potřeba o dva roky později při přistání evropského vozítka.

OSIRIS REx
Americká sonda o váze 1500 kilogramů by měla startovat v září 2016 na Atlasu V 411. Jejím úkolem je dorazit v září 2019 k asteroidu (101955) Bennu, ze kterého odebere vzorky. Důležité je, že sonda bude u asteroidu pobývat 505 dní, při kterých má studovat takzvaný Jarkovského efekt, který by měl velmi drobně ovlivňovat oběžnou dráhu asteroidů. Asteroid Bennu by totiž mohl s pravděpodobností 0,07% zasáhnout po roce 2100 naši planetu. Zpřesňování znalostí o jeho oběžné dráze je tedy pro lidstvo velmi důležité.

Raketa Čchang-čeng 5 na kosmodromu Wenčang

Raketa Čchang-čeng 5 na kosmodromu Wenčang
Zdroj: http://www.chinaspaceflight.com/

Dlouhý pochod 5 a 7
V letošním roce Čína úspěšně vyzkoušela svou novou raketu Dlouhý pochod 6, která je první vlaštovkou nové generace čínských raket. Generace, která dává sbohem toxickým palivům a sází na kombinaci kapalného kyslíku a leteckého petroleje. Technologie z lehkotonážní „šestky“ využije i střední „sedmička“ a těžká „pětka“. S těmito raketami se může začít psát nová éra čínských letů do vesmíru. Především Dlouhý pochod 5 bude díky své nosnosti 25 tun na nízkou oběžnou dráhu velmi užitečná.

2017

Nauka
Asi každý fanoušek kosmonautiky zná ten tragikomický příběh tohoto modulu, který měl původně fungovat jako záloha pro případ, pokud by se něco stalo s modulem Zarja, který tvoří základ ISS. Ruský vědecký modul však stále není dokončený, protože se již několik měsíců opravuje jeho značně odfláknutý palivový systém. Aktuální odhady startu opatrně hovoří o prosinci roku 2017, ale zkušenost z minulých let nabádá k ostražitosti.

Vizualizace teleskopu TESS

Vizualizace teleskopu TESS
Zdroj: http://i1.wp.com/

TESS
Americký hledač exoplanet má startovat v srpnu na raketě Falcon 9. Jeho oběžná dráha kolem Země bude silně protáhlá – v nejnižším bodě 108 000 kilometrů a v nejvyšším pak 373 000 km vysoko, takže oběžná doba bude 13,7 dne. Satelit o váze 350 kilogramů se zaměří na hledání exoplanet pomocí jejich přechodů před kotoučky mateřských hvězd, a to na celé obloze.

Cheops
V souvislosti s minulým příspěvkem je jasné, že rok 2017 bude ve znamení výzkumu planet u cizích hvězd. Také evropský program Cheops (CHaracterising ExOPlanets Satellite) míří právě na tuto oblast výzkumu. Družice je prvním zástupcem malých sond z řady S, jak je definováno v dokumentu Space visions, podle kterého ESA postupuje. Satelit má obíhat 3,5 roku kolem Země ve výšce 650-800 km a s pomocí teleskopu typu Ritchey-Chretien o průměru 32 cm má pracovat na vlnových délkách 400-1100 nm.

Sonda Cassini

Sonda Cassini
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov

Cassini
Kosmonautika bohužel není jen o pěkných věcech – v průběhu tohoto roku by měla svou službu ukončit americká sonda Cassini, která kolem Saturnu krouží od roku 2004. za tu dobu prozkoumala nejen samotnou planetu, ale i její bohatou rodinu měsíců. Technika ale stárne, paliva v nádržích dochází a ubývá věcí, které by sonda po tolika letech ještě mohla objevit. Zkrátka a dobře Cassini bude v roce 2017 vymačkaná do poslední kapky, ale i její zánik v atmosféře planety bude mít vědecký přínos.

Chang'e 5

Chang’e 5
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-h-a.akamaihd.net

Chang’e 5
V roce 2017 by Čína ráda vypustila k Měsíci misi Chang’e-5, která by měla obnášet odběr lunárních hornin a jejich dopravu na Zemi. Nosičem by měla být raketa Čchang-čeng 5 z kosmodromu Wenčang, ale k tématu bohužel není mnoho informací. Vypadá to ale, že bude obnášet automatické setkávání s návratovým modulem nao běžné drze Měsíce a teprve poté dojde k odletu k Zemi. Při návratu se využijí data, která vloni nasbírala čínská testovací mise Chang’e 5-T1.

2018

Svařování lodi Orion pro misi EM-1

Svařování lodi Orion pro misi EM-1
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/

Exploration Mission-1
O tom, která událost kosmonautická událost bude momentem roku 2018 se ještě mezi fanoušky svede mnoho debat. Premiérový let nové americké superrakety SLS je v tabulce atraktivity hodně vysoko. Půjde o základní verzi rakety s nosností 70 tun na nízkou oběžnou dráhu. Jejím úkolem bude dopravit k Měsíci nepilotovanou loď Orion, která bude disponovat evropským servisním modulem odvozeným z lodi ATV, která vozila na ISS zásoby. Loď pak přejde na výrazně protáhlou retrográdní dráhu kolem Měsíce a následně se vrátí k Zemi.

Dalekohled Jamese Webba

Dalekohled Jamese Webba
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Dalekohled Jamese Webba
Mimořádně sledovaným momentem bude i start nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Ta by totiž v říjnu měla vynést vlajkovou loď astronomie, společný projekt Spojených států a Evropy – dalekohled Jamese Webba, který bývá označován jako nástupce Hubleova teleskopu. Tento dalekohled bude sledovat vesmír v infračerveném spektru, díky kterému by měl dohlédnout dále do historie těch nejvzdálenějších končin vesmíru. Jeho pracovištěm bude librační centrum L2 soustavy Slunce – Země.

Solar orbiter - zástupce střední třídy evropských misí

Solar orbiter – zástupce střední třídy evropských misí
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Solar orbiter
Rok 2014 byl ve znamení komet, rok 2015 byl rokem trpasličích planet, rok 2017 rokem exoplanet. A rok 2018 bude zřejmě rokem Slunce. mají totiž startovat hned dvě sondy, které naši hvězdu prozkoumají hodně zblízka. Evropská sonda Solar orbiter má startovat v říjnu na raketě Atlas V 411. V nejbližším bodě oběžné dráhy bude 0,28 AU od Slunce a v odlsluní pak 0,8 – 0,9 AU. Také zde se použije teleskop typu Ritchey–Chrétien, tentokrát o průměru 16 cm. Základní mise má trvat 7 let, prodloužená možná i deset. během té doby bude studovat procesy podílející se na erupcích, vzniku slunečního větru i dalších fenoménů.

Solar Probe Plus

Solar Probe Plus
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Solar Probe +
Tato americká sonda by se měla ke Slunci přiblížit mnohem blíže. Má totiž pracovat jen 6,4 milionu kilometrů od viditelného povrchu naší hvězdy! Země přitom obíhá v 23,5x větší vzdálenosti. Ještě nikdy se žádná lidská funkční sonda nedostala ke Slunci takhle blízko! Sonda se proto bude muset vyrovnat s ohromným žárem. To má vyřešit štít ze speciální uhlíkové směsi odolávající teplotě až 1 400°C a zároveň i silné sluneční radiaci. Dostat se tak blízko ke Slunci ale není snadné – 650 kilogramů těžkou sondu proto vynese americká raketa Delta IV Heavy. Sonda se na finální oběžnou dráhu dostane až šest let po startu a pak bude zkoumat sluneční vítr i rozdíly mezi teplotou jednotlivých vrstev Slunce.

Evropský rover při vrtání do hloubky až dvou metrů

Evropský rover při vrtání do hloubky až dvou metrů
Zdroj: http://exploration.esa.int/

ExoMars 2018
Druhá (a upřímně řečeno mnohem očekávanější) část evropsko-ruského programu má odstartovat opět na raketě Proton. Tato mise má na povrch Marsu dopravit Evropské vozítko, které bude schopné vrtat až dva metry pod povrch.Jeho úkolem je totiž hledání stop života. Rover by měl podle aktuálních odhadů fungovat minimálně půl pozemského roku. Vozítko na Marsu přistane s pomocí ruské přistávací plošiny, na které bude několik přístrojů a mezi nimi i český WAM.

2019

Luna-25 (Luna-Glob)
Na rok 2019 ohlásilo Rusko návrat svých sond k Měsíci. Program Luna-Glob by měl nést i sekundární značení Luna-25, čímž Rusové chtějí dát najevo, že jde o pokračování slavného programu, který byl přerušen před několika desítkami let. Plány zveřejněné před několika lety počítaly s dvoudílnou sondou – orbitální část měla kroužit okolo Měsíce a zkoumat jej, zatímco lander, měl dosednout na měsíční povrch v oblasti jižního pólu. Aktuálně není k dispozici mnoho bližších informací, ale je, že se plán rozdělí na dvě části a lander i orbiter budou tvořit samostatné mise.

Sonda New Horizons v představách umělce u ledového tělesa Kuiperova pásu. V reálu jsou KBO v prostoru pochopitelně rozptýleny mnohem méně hustě.

Sonda New Horizons v představách umělce u ledového tělesa Kuiperova pásu. V reálu jsou KBO v prostoru pochopitelně rozptýleny mnohem méně hustě.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

2014 MU69
Sonda New Horizons se letos postarala o největší událost roku a stále nám posílá nové fotky Pluta. Její mise ale nekončí. Na začátku roku 2019 by měla proletět kolem objektu 2014 MU69, který obíhá ve vzdálenosti cca. 44 astronomických jednotek od Slunce. Půjde o nejvzdálenější objekt, kolem kterého lidská sonda proletí. Počítá se s podrobným focením a měřením během průletu, které nám odhalí mnoho informací o těchto vzdálených částech našeho solárního systému, které jsme ještě nikdy nezkoumali přímo.

Přistání OSIRIS REx
V září tohoto roku by se měla asteroidu Bennu dotknout robotická paže americké sonda OSIRIS-REx, o které píšeme u roku 2016. Na konci této paže bude umístěný systém pro odběr vzorků z povrchu asteroidu. Sonda místo nafotí a proměří, aby ověřila, zda došlo opravdu k odběru vzorků. Očekává se, že s pomocí odběrného zařízení sonda nabere zhruba 90 gramů prachu, který uloží do schránky, která by se v září 2023 měla vrátit na Zemi.

Grafika ukazující jednotlivé díly rakety Vulcan

Grafika ukazující jednotlivé díly rakety Vulcan
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Vulcan
V roce 2019 by si měla svou premiéru odbýt nová americká raketa Vulcan, která nahradí rakety Atlas V. Firma United Launch Alliance, která za jejím vývojem stojí, se snaží, aby se Spojené státy zbavily závislosti na dodávkách ruských motorů RD-180, které pohání Atlasy V. Nosič Vulcan by měl v dalších letech projít úpravami, které přinesou výkonnější horní stupeň, nebo snahu o recyklaci motorů prvního stupně.

Mise Hayabusa 2

Mise Hayabusa 2
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/

Odlet Hayabusa 2
V průběhu roku 2019 by měla sonda Hayabusa 2 vysadit na povrch asteroidu Ryugu malé přistávací moduly, které by mohly přinést dodatečné informace. Samotná sonda Hayabusa je vylepšenou a modernizovanou obdobou sondy Hayabusa, která před několika lety dopravila na Zemi vzorky z asteroidu Itokawa. Dvojka navíc připraví i řízenou detonaci na povrchu asteroidu. Sonda by následně měla prozkoumat vzniklý kráter. V prosinci by měla japonská sonda odletět od asteroidu, který bude zkoumat od července 2018.

2020

Přistání Hayabusa 2
Pokud půjde všechno podle plánu, měla by se v prosinci na zemi vrátit japonská sonda Hayabusa 2, přesněji její návratové pouzdro, které bude obsahovat vzorky odebrané z povrchu asteroidu Ryugu. Analýza odebraných materiálů bude pro vědce zajímavá, protože asteroidy obsahují materiál, který je neovlivněný erozí a tak můžeme zkoumat původní materiál z doby vzniku Sluneční soustavy.

První hrubá vizualizace roveru 2020. Podobnost s vozítkem Curiosity je vidět na první pohled.

První hrubá vizualizace roveru 2020. Podobnost s vozítkem Curiosity je vidět na první pohled.
Zdroj: http://rack.0.mshcdn.com/

Rover 2020
Asi největším momentem bude vypuštění amerického vozítka pro průzkum Marsu, které se zatím označuje jako Mars rover 2020. Vozítko má vycházet z osvědčeného designu, ale na palubě bude mít mnohem citlivější přístroje, kamery budou schopné zoomovat a ve výsledku tak rover rozšíří naše aktuální znalosti o Rudé planetě.

Bion-2
V roce 2020 (bez bližšího upřesnění) by Rusko mohlo vypustit na oběžnou druhý exemplář experimentální návratové kabiny Bion, která technologicky vychází z kabiny pilotovaného programu Vostok. Na palubě těchto nepilotovaných sond mohou letět různé vědecké přístroje, ale hlavní důraz je kladen na experimenty biologické, tedy na chování živočichů ve stavu beztíže. Podle zatím nepotvrzených a pouze neoficiálních informací by se na palubě této sondy mohl objevit také blíže nespecifikovaný český vědecký přístroj.

Návrh teleskopu Euclid

Návrh teleskopu Euclid
Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/

Euclid
Šest let by měl fungovat evropský teleskop Euclid, který se v roce 2020 vydá na cestu do libračního centra L2 soustavy Slunce-Země. Jeho oborem působnosti bude hledání a zkoumání projevů temné energie a temné hmoty, které zatím nejsme schopni pozorovat, přesto z výpočtů víme, že existují a že tvoří významnou část vesmíru.

Luna-Resource 1 Lander
Tato mise se někdy označuje též jako Luna-27 a ani o ní není k dispozici mnoho informací. Měl by přistát do oblasti jižního měsíčního pólu, kde by mohl analyzovat regolit i zdejší jemnou exosféru. Vyloučeno není ani podpovrchové vrtání pro odběr silně podchlazených vzorků hornin.

O všech těchto projektech (a pochopitelně nejen o nich) Vás budeme na našich stránkách rádi průběžně informovat. Tento článek si nekladl za cíl přinést kompletní informace o každém projektu, spíše měl za úkol provést hrubou rekapitulaci, aby čtenáři viděli, že se mají rozhodně na co těšit.

Zdroje informací:
http://www.theverge.com/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
http://forum.kosmonautix.cz/
https://en.wikipedia.org/
http://sci.esa.int/
http://sen.com/
https://en.wikipedia.org/
http://www.planetary.org/
http://phys.org/
http://sci.esa.int/
http://www.jhuapl.edu/
http://exploration.esa.int/
http://www.russianspaceweb.com/
https://en.wikipedia.org/
http://newsinrus.net/
http://www.space.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceanswers.com/wp-content/uploads/2013/04/Space-exp-timeline.jpg
http://i.ytimg.com/vi/4Ca6x4QbpoM/maxresdefault.jpg
http://i.space.com/…/juno-spacecraft-earth-flyby.jpg?1381266653
http://www.esa.int/…/EDM_module_installed_at_the_top_of_the_TGO.jpg
http://www.chinaspaceflight.com/usr/uploads/2015/11/23/1448240651923509.jpg
http://i1.wp.com/www.universetoday.com/wp-content/uploads/2013/11/TESS.jpg
http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/artwork/images/IMG003405-br500.jpg
https://fbcdn-sphotos-h-a.akamaihd.net/…815691455158524_596044115809866560_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…882523701817363_2103957110747876518_o.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2013/04/Z314.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/c/ca/SolarOrbiter.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/03/140318_2_lg.jpg
http://exploration.esa.int/science-e-media/img/2b/ExoMars%20Rover_orig.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/hs-2014-29-a-large_web.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/09/vulcan_srbs.png
http://ms-cache.walkerplus.com/walkertouch/wtd/images/n/170127.jpg
http://rack.0.mshcdn.com/…/Mars-Rover-2020.jpg
http://www.jpl.nasa.gov/images/euclid/20130124/euclid-artist-full.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


31 komentářů ke článku “Na co se těšit v dalších letech?”

  1. Tonda napsal:

    Tak se máme opravdu na co těšit!Hlavně aby nám VŠEM sloužilo zdravíčko a mohli jsme si ty krásný chvíle dosytosti vychutnávat!To je moje přání do nového roku a zároveň veliké poděkování autorům a redakci tohoto skvělého webu!Děkuji!

  2. ViloN napsal:

    Caka nas post oproti poslednym rokom (Dawn, New Horizons, Rosetta, MESSENGER) 🙁

    Tu cast o Tess by mal autor konzultovat s astronomom, ma tam velku chybu.

    • Dušan Majer napsal:

      Myslím, že právě tento článek měl ukázat, že až tak hrozný ten půst nebude. 🙂

      Mohl byste být, prosím, konkrétnější? Pokud tam je nějaká chyba, rád ji opravím, nicméně si toho nejsem vědom.

      • Martin Gembec napsal:

        Pojem půst rozhodně není na místě, s tím souhlasím. Text u TESS jsem nahradil: místo Satelit o váze 350 kilogramů se zaměří na hledání planet pomocí měření zákrytů u hvězd po celé obloze. je tam nyní Satelit o váze 350 kilogramů se zaměří na hledání exoplanet pomocí jejich přechodů před kotoučky mateřských hvězd, a to na celé obloze. Myslím, že čitateli šlo o to, že název dalekohledu obsahuje slovo transiting a ty tam píšeš o zákrytech hvězd exoplanetami což nedává moc smysl. Když už byl čtenář tak laskav, mohl i nabídnout návrh opravy, ale snad to stačí, jak jsem to opravil…

  3. Vincent Kerman napsal:

    Co se přesně stalo se sondou Insiht? Někde jsem zahlédnul, že bude mít zpoždění 26 měsíců, ale to by měla být i tak na seznamu ne?

  4. Steve napsal:

    Když se trochu zasním, tak bych si přál a tajně v to doufám, že v horizontu našich životů, v takovém středně dobém a dlouhodobém časovém úseku mezi 10 až 30 let, se ještě dožijeme nějakého kosmického technologického překvapení a pokroku – rozhodně nemám namysli jen tolik omílanou vizi přistání člověka na Marsu, ale aktivní podrobné mapování sluneční soustavy i průzkum okolního vesmíru, pochopení zákonitostí a dějů ve vesmíru, vývoj a realizace rychlejších a efekticnějších pohonů na kosmické cestování, umět prakticky odklonit libovolný asteroid, který by hrozil kolizní srážkou se Zemí a dožít se toho, aby cestování do vesmíru bylo snažší a výrazně levnější pro běžné smrtelníky, aby se do vesmíru podíval i pan Dušan Majer, který tomu rozumí a ne jen nějaký VIP turista, který o vesmíru a kosmonautice toho moc neví.

  5. Steve napsal:

    Plánovaná mise Solar Probe + mě hodně zaujala ! Vůbec si nedovedu představit jaké jsou například tepelné podmínky jen 6,4 mil od Slunce a jak se z této vzdálenosti přibližně jeví Slunce od sondy veliké ?
    Nemůže ale silná gravitace Slunce z této vzdálenosti Solar Probe + k sobě přitáhnout, takže třeba nebude mít ani sílu udržet se na stabilním orbitu kolem Slunce ?

    • Dušan Majer napsal:

      Jak bude Slunce velké by určitě šlo vypočítat, nicméně já to neumím a na internetu jsem to nenašel. Odhaduje se, že tepelný štít sondy bude vystaven teplotám tuším okolo 1400°C.
      Jinak nebeská mechanika funguje spolehlivě, takže oběžná dráha bude stabilní.

      • Spytihněv napsal:

        Myslím, že tato sonda takto blízko u Slunce dosáhne na své dráze opravdu extrémní rychlosti. Mohlo by jít o řádově stovky km za sekundu.

        • Dušan Majer napsal:

          Ano, proto má naplánováno několik zpomalovacích gravitačních manévrů okolo planet – nyní se počítá se sedmi průlety kolem Venuše (27. září 2018, 21. prosince 2019, 5. července 2020, 15. února 2021, 10. října 2021, 15.srpna 2023 a 31. října 2024).

        • Martin Gembec napsal:

          Kometa letící 1 mil. km nad povrchem Slunce by letěla řádově 200 km/s (uvádím dle příkladu komety ISON, která zanikla nedávno). Sonda tedy může letět i kolem těch 100 km/s..

        • Spytihněv napsal:

          Je to zvláštní věc, ta nebeská mechanika. Při startu Solar Probe+ použijeme Deltu IV Heavy, abychom nabrali vysokou odletovou rychlost, poté sonda během několika let absolvuje asi sedm gravitačních manévrů u Venuše, které by podle toho, co píše Dušan, měly být zpomalovací, aby se teprve až po jejich absolvování rekordně přiblížila ke Slunci, u nějž nabere opět vyšší rychlost, tentokrát trhající veškeré rekordy.

        • Dušan Majer napsal:

          Trochu to zkusím vysvětlit, realita je totiž o něco jednodušší.
          1) Delta IV Heavy se použije opravdu k co největší únikové rychlosti od Země, ale (a to je důležité) raketa bude zemské gravitační pole opouštět ve směru opačném, než v jakém obíhá Země. Díky tomu se nosná raketa postará o protáhlou dráhu kolem slunce, jejíž periapsida bude poměrně nízko.
          2) V periapsidě je rychlost vždy nejvyšší.
          3) Manévry kolem Venuše budou mít za úkol dráhu co nejvíce zpomalit, pohnout s apoapsidou a snížit její vzdálenost od Slunce.

          Přesný průběh manévrů a jejich vizualizace zatím nebyly představeny, takže nemohu poskytnut nějaký bližší rozbor. Toho se dočkáme až časem , ale zatím to takto stačí.

        • Spytihněv napsal:

          Děkuji za vysvětlení. Pokud to dobře chápu-sonda bude umístěna na eliptickou heliocentrickou dráhu, pomocí gravitace Venuše se zpomalí a tím se její dráha více zakulatí a také přiblíží více ke Slunci, kde v perihelu 6,4 mil. km bude nabírat rekordní rychlosti.

        • Dušan Majer napsal:

          Přesně tak, detaily se dozvíme až časem. 😉

        • Spytihněv napsal:

          A také bych ještě rád poděkoval celkově za tento výborný článek. Třeba rok 2018 bude opravdu nabitý událostmi, když se do vybrané pětice nevešla BepiColombo.

        • Dušan Majer napsal:

          Přesně tak, ten rok bude mimořádný. Byl to mimořádně těžký výběr, děkujeme za pochvalu.

      • Martin Gembec napsal:

        Dušane, ze Země má Slunce průměr 0,5° ze vzdálenosti 150 mil. km. Přes metodu pravoúhlého trojúhelníku a tangenty (kde protilehlá je poloměr slune = 0,7 mil km a přilehlá strana je 6,4 mil. km) dostávám úhel 6,2°. Sluneční kotouč by zde tedy měl mít rozměr 12,5°. To je docela pecka 😀

    • Vojta napsal:

      Tak jsem byl také zvědavý a zkusil si to spočítat:
      Slunce má ve vzdálenosti 6,4 miliónů kilometrů úhlovou velikost kolem 12,4 stupně (ze Země ho vidíme pod úhlem 0,53 stupně).
      Záření by mělo být asi 550 krát silnější než na úrovni Země (na povrchu navíc ještě dost pohltí atmosféra).
      Oběžná rychlost by měla být zhruba 138 km/s, což je s ohledem na naši techniku šílené číslo. Dráha by měla být plus minus stabilní. Možná bude sonda spíš vlivem silného slunečního záření vytlačována na vyšší dráhu, než že by měla tendenci padat.
      Jen mě trochu zaráží, že neudělali tepelný štít ve tvaru ostrého kuželu nebo jehlanu, aby se záření alespoň trochu rozprostřelo po větší ploše, ale jako amatér jim do toho radši nebudu kecat 🙂

    • gg napsal:

      „Nemůže ale silná gravitace Slunce z této vzdálenosti Solar Probe + k sobě přitáhnout, takže třeba nebude mít ani sílu udržet se na stabilním orbitu kolem Slunce ?“

      Nemůže, pořád platí zákon zachování mechanické energie. 😉 Ta by nejdřív musela někam zmizet, aby se mohla sonda přiblížit ještě více. Při letech ke slunci je tedy problém udržet se blízko, ne udržet se daleko (protože na zakulacení dráhy nemáme zatím technologii).

  6. Radim napsal:

    Diky za přehledný výběr. Taková rekapitulace přijde s ohledem na realizační termíny kosmických projektů vždycky vhod. A v neposlední řadě to krásně doplní Dušanovy pořady na Streamu. I když tohle jsou vlastně spíš „trailery“ k budoucím dílům 🙂

Zanechte komentář