Kosmotýdeník 169. díl (7.12. – 13.12.2015)

Vítám vás u nejnovějšího vydání pravidelného souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. V Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na fotografie z mrazivého přistání posádky Sojuzu TMA-17M. Poté zamíříme k Venuši a zjistíme, jak se daří sondě Akatsuki, nevynecháme ani úspěšný start lodi Cygnus, nebo postup prací při stavbě dalekohledu Jamese Webba. To i mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.

Sojuz přistál do mrazivého počasí

Posádka Sojuzu TMA-17M se loučí s ISS

Posádka Sojuzu TMA-17M se loučí s ISS
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Dlouhodobá expedice s pořadovým číslem 45 skončila poté, co se od stanice odpojila loď Sojuz TMA-17M, ve které byl Američan Kjell Lindgren, Japonec Kimija Jui a Rus Oleg Kononěnko. Trojice na stanici pobývala od 23. července. Jejich Sojuz provedl úspěšně brzdící manévr a loď nakonec úspěšně přistála. Země je však přivítala velmi chladně. V místě přistání vál silný vítr, který okolí ochlazoval až na -12 °C. Vzhledem k takto špatným klimatickým podmínkám nedorazily na místo přistání všechny vrtulníky a tak musel být převoz posádky trochu urychlen. Nebyl stavěn ani lékařský stan a posádka byla ihned přenesena do vrtulníků. Ty místo tradiční, ale vzdálené Karagandy, zamířily do bližšího města Džezkazgan, kde se počkalo, až se počasí uklidní a až teprve později byly členové převezeni na základnu. Podívejte se na fotografie z místa přistání.

Nyní na Mezinárodní kosmické stanici zůstala trojice ve složení Scott Kelly, Michail Kornienko a Sergej Volkov, kteří vytvořili zárodek expedice 46.

Místo přistání Sojuzu TMA-17?

Místo přistání Sojuzu TMA-17M
Zdroj: https://www.flickr.com/

Přistávající vrtulník

Přistávající vrtulník
Zdroj: https://www.flickr.com/

Kimija Jui po přistání

Kimija Jui po přistání
Zdroj: https://www.flickr.com/

Kjell Lindgren po přistání

Kjell Lindgren po přistání
Zdroj: https://www.flickr.com/

Loď Sojuz TMA-17M po přistání

Loď Sojuz TMA-17M po přistání
Zdroj: https://www.flickr.com/

Kosmický přehled týdne:

Úspěšný reparát, který složila japonská sonda Akatsuki ukázal, jak je v dnešní době odolná kosmická technika. Sonda po pět let obíhala poměrně blízko Slunce, což je velmi nepřátelské prostředí a přesto se jí i bez hlavního motoru podařilo po prvním nezdařeném pokusu v roce 2010 zakotvit na oběžné dráze. Ke zpomalení použila korekční motorky a výsledná oběžná dráha je vysoce eliptická. Periapsida je ve výšce 400 km nad povrchem a apoapsida 440 000 km. Výpočty sice říkaly, že oběžná dráha měla mít parametry 475 000 x 1000 km, ale zřejmě vinou špatného výpočtu bodu na dráze, kde se zapnuly motory, je dráha odlišná. Výsledná dráha je tak na jednu stranu příznivější vzhledem k blízkému průzkumu Venušiny atmosféry, na druhou však sonda tráví delší dobu ve stínu planety. Technici mají obavy o nabíjecí cyklus palubních baterií, které si právě prožily neplánovaný pětiletý výlet velmi blízko ke Slunci.

Tým proto plánuje ještě úpravu oběžné dráhy, aby výsledná orbitální dráha byla příznivější. Sonda nyní bude do března provádět prvotní výzkum a tým bude zprovozňovat a hlavně kontrolovat stav jednotlivých vědeckých přístrojů. Až po březnu 2016 začne hlavní vědecká mise. Přesto jsme se již nyní dočkali prvních snímků. Oba jsou z velké vzdálenosti a zobrazují celou Venuši. Jeden naleznete pod tímto odstavcem, druhý, ten který byl pořízen jako první se právem stává snímkem týdne.

Ultrafialový snímek Venuše ze sondy Akatsuki

Ultrafialový snímek Venuše ze sondy Akatsuki
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Soukromá kosmická loď Cygnus při misi CRS-4 úspěšně odstartovala v neděli ve 22:44 SEČ. Vynesla jí raketa Atlas 5, pro kterou to byl premiérový let k Mezinárodní kosmické stanici. Vylepšená loď Cygnus vynesla k ISS celkem tři a půl tuny nákladu. Video z našeho česky komentovaného přenosu si můžete prohlédnout zde. Již ve středu se loď přiblížila k ISS a byla úspěšně připojena. Video z připojování lodi si můžete prohlédnout zde. Krom vědeckých experimentů, zásob a náhradních dílů vezla loď i vánoční dárky pro posádku.

ESA spustila nový web, kde budou takřka online přidávány aktuální snímky, které pořídil přístroj OSIRIS, který se nachází na palubě sondy Rosetta, která zase stále ještě obíhá kometu 67P. Tým by rád zveřejňoval snímky, co možná nejčastěji, ale záleží pouze na aktivitě přístroje samotného a aktuální práci sondy. Zatím tam naleznete první snímek, ale můžete si jej stáhnout v plném rozlišení.

Zkrátit čekání na misi EM-1, která by v roce 2018 měla vynést kosmickou loď Orion pomocí premiérového startu rakety SLS na oblet Měsíce, si můžete sledováním tohoto videa. Ukazuje průběh mise a také aktuální barevné schéma jak rakety SLS, tak nové tepelné ochrany Orionu.

Na dalekohled Jamese Webba jsou v těchto dnech usazovány jednotlivé segmenty primárního zrcadla. Práci techniků můžete online sledovat zde. Tento týden se zrcadlo rozrostlo na pět usazených segmentů. Šestý, jak se můžete přesvědčit na kamerách, je právě připraven k usazení.

Souhrn z Kosmonautixu:

Tento týden byl bohatý na mnoho zajímavých událostí, startů a překvapení. Na našem portálu jsme je pro vás pečlivě mapovali a tak si můžete přečíst, že ruská kosmická agentura Roskosmos vyhlásila soutěž na pojmenování její zamýšlené nové kosmické lodě. Sledovali jsme zánik ruského armádního satelitu Kanopus ST, který poškodil třetí stupeň nové rakety Sojuz 2-1v. Velmi nás potěšilo, že se po pěti letech od nezdařeného pokusu o usazení na orbitě planety Venuše, povedl sondě Akatsuki manévr, který jí dal druhou šanci studovat tuto zajímavou planetu. Loď Cygnus poté, co se jí v neděli večer minulý týden podařilo odstartovat, byla stejně úspěšně připojena k Mezinárodní kosmické stanici. Zavítali jsme na Mars a prohlídli si zblízka černý písek, který ležel v cestě roveru Curiosity. Možná poslední start rakety Zenit jsme měli možnost spatřit při vynášení satelitu Elekltro L2. Nakonec jsme se také podívali na rozluštění světlých skvrn na povrchu planetky Ceres.

Snímek týdne:

Jak už bylo výše napsáno. Právo na snímek týdne si tentokrát rozhodně zaslouží japonská sonda Akatsuki, která po neúspěšném pokusu z roku 2010, po celých pěti letech zvítězila a usadila se na orbitální dráze planety Venuše. Gratulujeme celému týmu a malému průzkumníkovi přejeme hodně sil při vědeckém bádání.

První snímek sondy Akatsuki planety Venuše, který byl pořízen v infračerveném spektru

První snímek sondy Akatsuki planety Venuše, který byl pořízen v infračerveném spektru
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/japanese-akatsuki-craft-confirmed-in-orbit-around-venus-delivers-first-images/
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Ride_along_with_Rosetta_through_the_eyes_of_OSIRIS
http://spaceflightnow.com/2015/12/11/soyuz-lands-in-kazakhstan-bringing-three-station-crewmen-back-to-earth/

Zdroje obrázků:
Celé album fotografií z přistání Sojuzu TMA-17M naleznete zde.
http://www.uniradioserver.com/media/news_thumbs/201512/20151207111732_17.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/12/CV8Z20jUkAA-XL5.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2015/12/613aa18fa64b9b1843bc58348105932f.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2015/12/b4dcffd7035806b1583bcd47cde6a156.jpg

Kosmotýdeník 169. díl (7.12. – 13.12.2015), 2.5 out of 5 based on 14 ratings
Pin It
(Visited 1 068 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (14 votes cast)
(Visited 1 068 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


4 komentáře ke článku “Kosmotýdeník 169. díl (7.12. – 13.12.2015)”

  1. MarekV napsal:

    Noční fotografie z přistání Sojuzu působí úplně „jako z jiného světa“. Je v nich nádherně kondenzovaná krása kosmonautiky.
    Díky za Kosmotýdeník.

  2. maiden napsal:

    Nezasvěcenec by mohl soudit, že takhle nějak vypadá z dálky Cartmanova prdel,
    ale sám jsem zvědav, co se jim podaří po těch pěti letech ještě z těch mašin vydolovat.
    Zachraňovat sondy, to teda Japonci rozhodně umí. Co dokázali s Hayabusou, to klobouk dolů.

  3. Spytihněv napsal:

    „Sonda nyní bude od března provádět prvotní výzkum a tým bude zprovozňovat a hlavně kontrolovat stav jednotlivých vědeckých přístrojů. Až po březnu 2016 začne hlavní vědecká mise.“

    Na začátku asi nemá být „od března“, ale „do března“. Je to drobnost, ale pro smysl textu důležitá.

Zanechte komentář