Kosmotýdeník 167. díl (23.11. – 29.11.2015)

Sedm dní je za námi a náš portál Vám opět nabízí možnost nahlédnout na nový list pomyslné kroniky kosmonautiky, tedy našeho seriálu Kosmotýdeník. Dnes se můžete těšit na dvě větší zprávy, přičemž hlavně ta první není vůbec příjemná – ruská kosmická agentura bude muset hodně bojovat s mimořádně drastickým snižováním rozpočtu na další roky. Kromě toho se podíváme i na vypuštění nové čínské armádní družice a připravili jsme pro Vás také několik krátkých zpráv. Chybět nebudou ani tradiční rubriky včetně oblíbeného snímku týdne.

Rusko čekají masivní škrty
Kvůli napjatým vztahům mezi Tureckem a Ruskem se jednání o financování Federálního kosmického programu pro roky 2016 – 2025 odložilo o dva dny. To ale ani zdaleka není ta nejhorší zpráva – ministerstvo financí totiž avizovalo, že žádá extrémní redukci rozpočtu Roskosmosu. Slovo extrémní nevolíme náhodou – jedná se totiž o odříznutí celé poloviny objemu financí. To by znamenalo, že by kosmická agentura musela hospodařit se zhruba bilionem rublů, což je zhruba 380 miliard korun, nebo 15 miliard dolarů.

Zvažovaná podoba lodi PTK-NP - její realizace se po aktuálních škrtech odsouvá do fáze ještě větší nejistoty.

Zvažovaná podoba lodi PTK-NP – její realizace se po aktuálních škrtech odsouvá do fáze ještě větší nejistoty.
Zdroj: http://i42.tinypic.com/

Za takového stavu by Rusko nedokázalo do konce roku připravit svůj Federální kosmický program na roky 2016 – 2025 do konce letošního roku. Muselo tedy přijít náhradní řešení – v roce 2016 bude rozpočet Roskosmosu i programu pro rozvoj ruských kosmodromů zachován v dříve schváleném rozpočtu pro rok 2016. Samotný Federální kosmický program se bude muset zkrátit o rok a bude pokrývat pouze roky 2017 – 2025.

Kosmická agentura má na příští rok za úkol návrh Federálního kosmického programu důkladně přepracovat. Hlavním požadavkem je, aby náklady mezi roky 2016 a 2025 nepřesáhly 1,4 bilionu rublů. Co to znamená v praxi? Ruské kosmické plány se budou muset velmi výrazně seškrtat. Podle analytiků je velmi pravděpodobné, že na masivní snížení rozpočtu doplatí třeba plánovaná loď PTK-NP, nebo raketa Angara 5V, která měla sloužit právě k vynášení této lodi. Za sebe pouze doplním, že bych se bál i o chystané ruské mise Luna pro průzkum Měsíce, které jsou zatím načrtnuty jen velmi mlhavě.

Čína zřejmě vypustila armádní radarovou družici

Start rakety Čchang čeng 4C s družicí Yaogan 29

Start rakety Čchang čeng 4C s družicí Yaogan 29
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Ve čtvrtek 26. listopadu ve 22:24 našeho času vypustila Čína raketu Čchang čeng 4C. Ta zamířila z kosmodormu Taijuan v provincii Šanxi na polární oběžnou dráhu. Jejím nákladem byl průzkumný satelit Yaogan 29. Podle dat amerického armádního úřadu, který má na starosti sledování družic, se nový Yaogan usadil na dráze ve výšce 615 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 97,8 stupně. Jde tedy o klasickou heliosynchronní dráhu, na které družice přelétává nad každým místem vždy ve stejný čas.

Podle expertů se označení Yaogan používá jako kódové označení pro čínské armádní družice. Aspekty čtvrtečního startu se velmi podobají třem dřívějším startům z let 2006, 2007 a 2010 – tehdy se startovalo ze stejného kosmodromu, na stejné raketě a i oběžné dráhy jsou téměř identické. Podle všeho se tedy zdá, že Yaogan 29 je nástupcem družic Yaogan 1, Yaogan 3 a Yaogan 10, se kterými zřejmě patří do stejné rodiny. Tato skupina by měla být podle vyjádření expertů zaměřena na radarové snímkování s vysokým rozlišením. Ať už je účel satelitu jakýkoliv, pro Čínu šlo o letošní 16. start a celosvětově se jednalo o 69. raketu, která dosáhla oběžné dráhy.

Kosmický přehled týdne:

Raketa H-2A startuje s družicí Telstar 12V

Raketa H-2A startuje s družicí Telstar 12V
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net

Japonská raketa H2-A vynesla vůbec první komerční telekomunikační satelit na dráhu přechodovou ke geostacionární. Šlo o družici Telstar 12V a ke startu došlo v úterý 24. listopadu v 17:50 našeho času.

Evropa odeslala v pátek 27. listopadu večer do Ruska snímkovací satelit Sentinel 3A, který bude v prosinci startovat z kosmodromu Pleseck na raketě Rokot. O transport z letiště ve francouzském Nice na moskevské Šeremetěvo  se postaral letoun Antonov AN-124.

Američané slavili v tomto týdnu tradiční svátek Díkůvzdání, což se týkalo i NASA. Nešlo jen o tradiční proslov, ale i o podařené video, které v krátkosti ukazuje, jak si na oběžné dráze připravit jídlo nejen pro tuto slavnostní příležitost.

25. listopadu večer vykonal motor lodi Progress M-29M korekční zážeh. Jeho úkolem bylo urychlit stanici o 1,95 m/s a zvýšit její oběžnou dráhu o 3,4 kilometru. ISS tak nyní obíhá ve výšce průměrně 404,1 km.

Přehled z Kosmonautixu:
Tento týden jste na našich stránkách mohli najít třeba otitulkované video popisující aktuální stav příprav kosmodromu Vostočnyj, nebo fotky z prvního zkušebního vývozu nové čínské rakety Čchang-čeng 5. Opomenout jsme nemohli ani první přistání systému New Shepard, nebo instalaci prvního segmentu do primárního zrcadla dalekohledu Jamese Webba. V živém přenosu jsme Vám přinesli tiskovou konferenci České kosmické kanceláře o chystaných českých vědeckých přístrojích, které se vydají do vesmíru. Věnovali jsme se i vozítku Curiosity – jak rekapitulaci jejích vrtů, tak i okolí, ve kterém se zrovna pohybuje. Informovali jsme Vás i o blížícím se odeslání evropské sondy pro výzkum Marsu na kosmodrom, nebo o výrobě nových motorů pro raketu SLS.

Snímek týdne:
Asi největší událostí minulého týdne bylo úspěšné přistání pohonného systému rakety New Shepard, kterému jsem se detailněji věnovali v tomto článku. Pohled na raketu, která padá z výšky několika desítek kilometrů a následně motoricky přistává ve vertikální poloze je přímo magický a mnoha lidem právem evokuje scény ze sci-fi. Firma Blue Origin má po dnešním týdnu na svém kontě značnou výhodu  na cestě k plánované kosmické turistice. Není proto divu, že jsme snímek pohonné sekce New Shepard po přistání vybrali jako snímek týdne.

Pohonná sekce New Shepard po přistání 24. listopadu.

Pohonná sekce New Shepard po přistání 24. listopadu.
Zdroj: http://www.tu.no/

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.kosmo.cz/
http://www.kremlin.ru/
http://kosmolenta.com/
http://www.aex.ru/
http://spaceflightnow.com/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.novosti.rs/upload/images/2012//03/13n/a-roskosmos.jpg
http://i42.tinypic.com/6hotwx.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/11/128473809_14485835451021n.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…b7c3b13a8e3e89532dce6d50439c840e&oe=56F151BB
http://www.tu.no/incoming/2015/11/26/1200047660.jpg/alternates/w1366f/1200047660.jpg

Kosmotýdeník 167. díl (23.11. – 29.11.2015), 2.5 out of 5 based on 16 ratings
Pin It
(Visited 1 248 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (16 votes cast)
(Visited 1 248 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


15 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 167. díl (23.11. – 29.11.2015)”

  1. roman hronza napsal:

    Docela by mě zajímalo jak se škrty v Rusku promítnou do mise ExoMars. Je to jejich „výkladní skříň“, tak tomu snad dají prioritu.

    • Jiří Hošek napsal:

      Analýza na kosmolentě vyjmenovává z vědecké části FKP dva projekty, které by měly být zachovány: kosmická observatoř Spektr-RG (stroj je ke startu v roce 2017 téměř připraven) a alespoň první měsíční sonda Luna-Glob (Luna-25). O ExoMarsu se nezmiňuje, nicméně v původní verzi FKP z dubna v úhrnné výši 2004 miliard rublů na období 2016 – 2025 měl ExoMars tyto roční rozpočty:
      2016: 1,783 miliardy (s touto částkou by už nemělo hýbat, takže ExoMars-2016 je myslím mimo pochybnost)
      2017: 2,000
      2018: 1,750
      2019: 0,480
      2020: 0,520
      2021: 0,550
      v dalších letech nula

      • roman hronza napsal:

        Takže otázka je nad ExoMars 2018. V té části měl být na palubě český přístroj…

        • Spytihněv napsal:

          Ono je to těžké. Když peníze nejsou, tak prostě nejsou. My jako fanoušci kosmonautiky bychom si rvali vlasy, ale spousta lidí by to buď vůbec nezaznamenala nebo by jim to bylo jedno ve stylu, že je potřeba financovat důležitější věci.

          Nicméně si myslím, že ExoMars 2018 se uskuteční za všech okolností. Má souvislost s tou misí, která startuje za pár měsíců a navíc věřím, že ESA by ruské partnery i finančně podpořila, hlavně aby se letělo a především když už, aby se na osudu mise nepodepsaly úspory v podobě např. levnějších komponentů. Jak se říká-chybami se člověk učí, to mu však nezabrání, aby je zopakoval.

  2. Asdf napsal:

    Ty škrty mě vůbec nepřekvapují. Vzhledem k špatné hospodářské situace Ruska, velkým výdajům na operace v Sýrii, masivnímu zbrojení atd. se to dalo čekat.

  3. Jiří Hořák napsal:

    Nevíte prosím, co ta jejich nešťastná Nauka?

    • Dušan Majer napsal:

      U té se počítá snad s rokem 2017. Osobně si myslím, že by se jí aktuální krize snad nemusela dotknout, jelikož už nepotřebuje tolik financovat.

      • Jiří Hořák napsal:

        Děkuji

        • Asdf napsal:

          Problém je ten, že u Ruska nikdo dnes neví, co bude za rok, natož za 3. Plány se mění jak ponožky, kosmický program se neustále seškrtává a stačí nepříznivý geopolitický vývoj a veškeré kosmické projekty můžou jít do kopru….

  4. Aurelius napsal:

    chcem sa opýtať na ten rozpočet Roscosmosu, tých 15 miliárd USD je celkovo rozložených na roky 2016-2025? lebo to by vychádzalo len teda 1,5 miliardy na jeden rok a to je sakra útlm…

    • Dušan Majer napsal:

      Ano, zatím se to tak jeví.

    • Jiří Hošek napsal:

      Požadavek ministerstva financí byl bilion rublů v úhrnu za celé desetileté období, což při současném kurzu odpovídá 15 miliardám dolarů. Výsledkem jednání je ovšem vyšší částka (horní strop 1,4 bilionu rublů).
      Konkrétně pro rok 2016 je rozpočet FKP ve výši 104,5 miliardy rublů (cca 1,5 miliardy dolarů).

    • Jiří Hošek napsal:

      Ještě by to chtělo doplnit, že civilní kosmická činnost Ruska pro rok 2016 je ve výši 210 miliard rublů a skládá se z pěti rozpočtových položek:
      104,5 miliardy – Federální kosmický program
      53,2 miliardy – GLONASS (pouze civilní část; vojenská je pod ministerstvem obrany)
      37,3 miliardy – rozvoj kosmodromů
      12,9 miliardy – zabezpečení realizace kosmoprogramu 2013-20 (např. nájem Bajkonuru, CPK)
      2,3 miliardy – prioritní inovační projekty kosmoprůmyslu (jaderný tahač megawattové třídy)

      • Racek napsal:

        Samozřejmě, v rozpočtu je i řada příjmů, za nosné rakety, za pronájmy Sojuzu a pod., které nejsou nevýznamné.

  5. Jiří Hošek napsal:

    Dnešní zpráva z Roskosmosu je o něco optimističtější.
    Financování FKP je zajištěno v objemu 1406 miliard rublů. Dalších 115 miliard rublů budou tvořit projekty, o jejichž realizaci bude definitivní rozhodnutí přijato po roce 2021 v závislosti na stavu rozpočtu a výsledcích práce odvětví. Horní strop byl tedy definován v úrovni 1521 miliard rublů. V blízké době bude projekt FKP 2016-2025 odeslán ke schválení do příslušných ministerstev a agentur.
    http://www.federalspace.ru/21861/

Zanechte komentář