Kosmotýdeník 163. díl (26.10. – 1.11.2015)

Opět přichází nedělní poledne. Ideální čas pro aktuální vydání Kosmotýdeníku, kde si shrneme ty nejzajímavější události z uplynulých sedmi dní, které formovaly kosmonautiku. Naším hlavním tématem bude interpretace a očekávání vědeckých výsledků, které se sbíraly během průletu sondy Cassini kolem jižního pólu měsíce Enceladu. Nemůžeme vynechat ani překvapivý objev molekulárního kyslíku na kometě 67P. Podíváme se však i na start Atlasu 5 s novou družicí systému GPS a dostane se i na další témata. Příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Cassini posílá data z průletu výtrysky

Dvacátého osmého října proletěla sonda Cassini kolem měsíce Enceladus, který obíhá kolem planety Saturn. Jednalo se o celkem dvacátý první a zároveň předposlední průlet kolem tohoto velmi zajímavého měsíce. Dokonce byl tento průlet rekordní, byl to nejhlubší ponor do výtrysků, které stoupají z jižního pólu Enceladu daleko do vesmíru. Nyní na Zemi chodí první fotografie a vědecká data. Co vědci očekávají, že objeví?

Vizualizace místa, kde dochází k výtryskům, včetně pravděpodobné podoby podpovrchového oceánu na Enceladu

Vizualizace místa, kde dochází k výtryskům, včetně pravděpodobné podoby podpovrchového oceánu na Enceladu
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Teprve nedávno bylo po dlouhém měření, které zahrnovalo pečlivě proměřování gravitace měsíce, změn oběžné dráhy kolem Saturnu, nebo měření intenzity magnetického pole zjištěno, že pod zmrzlým povrchem Enceladu se nachází globální oceán tekuté vody. Před tím se soudilo, že se tekutá voda nachází pouze pod jižním pólem měsíce. Tímto zjištěním se stal měsíc ještě zajímavějším a podobně jako Jupiterův měsíc Europa se zařadil mezi horké kandidáty možné existence mimozemského života. Na rozdíl od Europy však můžeme tento měsíc zkoumat díky sondě Cassini a navíc jsme v roce 2005 zjistili, že do svého okolí vyvrhuje materiál, který pochází právě z podpovrchového oceánu. To jsou ty výtrysky, které zkoumala tento týden Cassini.

Díky uskutečněnému průletu máme k dispozici nejdetailnější data, jaká jsme zatím získali. Dráha sondy procházela přímo výtrysky, a proto jsou data velmi očekávaná. Nikdy před tím jsme je nemohli zkoumat tak zblízka. Cassini sice prolétala noční stranou měsíce, ale díky světlu odraženému od Saturnu získala i mnoho velmi zajímavých fotografií. Fotografie jsou prvním bodem zkoumání dat. Vědci se z nich pokoušejí zjistit, zda výtrysky pronikají do vesmíru skrz četné trhliny na povrchu měsíce, nebo mají své vlastní „sopouchy“. Zatím to vypadá, že je to tak napůl, ale další analýza v tom snad udělá jasněji. Pořídit však kvalitní fotografie nebyl problém jen kvůli nízkému osvětlení, ale dalším problémem byla i vysoká rychlost sondy vůči měsíci. Vzhledem k tomu, že sonda prolétala pouze 48 kilometrů nad povrchem, neměly kamery sondy čas pořádně zaostřit. Proto je většina fotografií z nejbližšího přiblížení rozmazaná a prochází různými úpravami, aby na nich bylo vidět co nejvíce.

Detailní záběr na oblast jižního pólu. Jsou dobře patrné rýhy na ledovém povrchu

Detailní záběr na oblast jižního pólu. Jsou dobře patrné rýhy na ledovém povrchu
Zdroj: http://photojournal.jpl.nasa.gov/

Co očekávají vědci od dat, která získají z měření během průletu výtrysky? Pátrá se hlavně po obsahu molekulárního vodíku, který by mohl prozradit, že se na dně oceánu Enceladu nachází hydrotermální prameny. Existence těchto pramenů by mohla být zdrojem energie pro případný život, tak jak to známe i ze Země. Nutno však podotknout, že i kdyby se molekulární vodík nenašel, ještě to neznamená, že na Enceladu žádný život není. I na Zemi se stává, že u hydrotermálních pramenů jeho poměr výrazně kolísá. Navíc, což zní nejzajímavěji, ho mohou vstřebávat právě živé organismy a do výtrysků by se tak již nedostal. Sonda Cassini není vybavena detektory, které by dokázaly existenci života na tomto měsíci, ale pomohou nám zjistit, zda jsou tam podmínky, které by vznik života umožňovaly.

Data z průletu se nyní budou pečlivě analyzovat a potrvá poměrně dlouho, než získáme nějaká relevantní data. Nicméně je to na dlouhou dobu naposledy, kdy taková data můžeme získat. Poslední průlet kolem Enceladu, avšak z větší vzdálenosti proběhne 19. prosince a sonda se k tomuto měsíci již nevrátí. Její dráha bude během roku 2016 upravována tak, aby prolétala velmi blízko atmosféry samotné planety a jejími prstenci. Palivo sondě po dvaceti letech ve vesmíru pomalu dochází a vědci se nyní pokusí získat co nejvíce dat, jejichž získání bylo před lety ještě příliš riskantní. V roce 2017 pak sonda ukončí svoji misi řízeným vstupem do atmosféry Saturnu, kde bude rozdrcena obrovskými tlaky, které tam panují.

Kosmický přehled týdne:

Molekulární kyslík na kometě 67P

Molekulární kyslík na kometě 67P
Zdroj: http://www.esa.int/

O velké překvapení se tento týden postarala kometa 67P/ Čurjumov-Gerasimenko. Sonda Rosetta po dlouhém měření ultrafialového spektra rozpadu molekul vody zjistila, že se na kometě nachází molekulární kyslík. To je překvapení proto, že krom kyslíku vázaného ve vodě, by se ten molekulární na kometě nacházet neměl. Samozřejmě tedy podle současných modelů vzniku sluneční soustavy. Jeho existence totiž naznačuje, že tento kyslík zde byl v dobách buď před, nebo v době vzniku našeho Slunce a celé sluneční soustavy. Měření totiž naznačují, že se tento kyslík nachází přímo v jádře komety a při cestě komety kolem Slunce se nyní ve velkém množství uvolňuje. Výzkum této komety do velké míry přepisuje naše představy o složení původního protoplanetárního oblaku plynů, který tu byl a z kterého se vytvořila naše sluneční soustava. Po detekci složitých organických sloučenin a vodě se tak komety zdají nyní být ještě zajímavější.

Raketa Atlas V vynesla 31. října další satelit systému GPS 2F-11. Start jste vůbec poprvé mohli sledovat komentovaný v češtině redaktory našeho portálu. Většinu informací o startu a nákladu proto naleznete v tomto videu, kde je námi komentovaný start zaznamenán. Zde vám přineseme několik povedených fotografií z úspěšného startu.

Start Altasu 5 s novým satelitem GPS

Start Altasu 5 s novým satelitem GPS
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Atlas 5 startuje

Atlas 5 startuje
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Atlas 5 opouští startovací rampu

Atlas 5 opouští startovací rampu
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Atlas 5 míří do vesmíru

Atlas 5 míří do vesmíru
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Chcete si projít a prozkoumat kráter Gale na Marsu? V tomto kráteru se dlouhodobě pohybuje vozítko Curiosity a nyní máme díky této stránce možnost si celý kráter prohlédnout z nadhledu.

Testovací exemplář ICPS

Testovací exemplář ICPS
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Přípravy prvního letu nové americké rakety SLS dále pokračují. V uplynulém týdnu byl dokončen neletový exemplář druhého stupně rakety pro misi EM-1. Tento exemplář bude sloužit k pozemním strukturálním testům, které ověří, zda je stupeň ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage) schopen vydržet velké tlaky, otřesy a přetížení, které bude při letu SLS panovat. ICPS je modifikovaný stupeň DCSS, který se standardně používá jako druhý stupeň rakety Delta IV Heavy. Se stupněm ICPS by SLS měla startovat buď jen jednou při bezpilotní misi v roce 2017, nebo dvakrát. Pokud by letěla i podruhé s ICPS mířil by let s lidskou posádkou na oblet Měsíce.

Ve vzdálenosti 486 tisíc kilometrů minulo Zemi pravděpodobně jádro vyhaslé komety. Pozemní observatoře jej pozorovaly a snad se dočkáme zajímavých informací. Zatím si můžeme prohlédnout tuto gif animaci složenou ze snímků, které pořídila Arecibo Observatory.

Souhrn z Kosmonautixu:

Nejvýznamnějším událostem týdne jsme se věnovali na Kosmonautixu velkými články. Mohli jste si tak přečíst o tom, jak probíhá plnění zásobami lodi Cygnus, která se na začátku prosince chystá ke startu k ISS. Společnost SpaceX se také chystá na obnovení letů jejich rakety Falcon 9. Podívali jsme se proto, kolik by ještě mohla stihnout startů. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhla vycházka do volného prostoru, kterou prováděl Scott Kelly a Kjell Lindgren. Sonda Dawn zahájila sestup na nižší orbitu, jak bude probíhat a na jaké se můžeme těšit rozlišení snímků? Jak vypadá takový nejmladší kráter objevený sondou New Horizons na Charonu se můžete dozvědět v našem článku. A na závěr si položíme otázku, jak si vede firma OSC rok po havárii rakety Antares?

Snímek týdne:

Ještě jednou se vrátíme k předposlednímu průletu sondy Cassini kolem Enceladu. Vzniklo mnoho velmi úchvatných fotografií a ta, kterou jsem vybral do snímku týdne je opravdu povedená. Ukazuje zkoumané výtrysky, které stoupají daleko do vesmíru. Čím vším nás asi může překvapit jejich průzkum? I kvůli takovým záběrům se kosmický průzkum vyplatí.

Výtrysky z jižního pólu Enceladu

Výtrysky z jižního pólu Enceladu
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.kosmonautix.cz/
http://www.osel.cz/
http://www.esa.int/
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA17203.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia20013niebur-1.jpg
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA17204.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2015/10/rosetta_s_detection_of_molecular_oxygen/15657901-1-eng-GB/Rosetta_s_detection_of_molecular_oxygen_node_full_image_2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/11/launch01.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/11/launch03.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/11/launch07.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/11/launch12.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/img_3602.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width/public/thumbnails/image/n00250071.jpg?itok=jX4qU8Xw

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


7 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 163. díl (26.10. – 1.11.2015)”

  1. Antoš napsal:

    Domnívám se, že za neostrost snímků z Cassini z výšky 48 km nemůže neschopnost zaostření. Na tuto vzdálenost pro daný objektiv a velikost pixelů snímače není potřeba přeostřovat z fixního zaostření na nekonečno. Spíše tu bude hrát roli pohybová neostrost

  2. Jirka napsal:

    ICPS znamená Interim Cryogenic Propulsion Stage, nikoli System. Druhý stupeň Delta IV se jmenuje Delta Cryogenic Second Stage. ICPS je modifikovaný DCSS. ICPS na Deltě IV nelétá.

  3. Bambuch napsal:

    Trochu me mrzi, ze jsem u Vas nebjevil žadnou zminku o vcerejsim pruletu bolidu. Byl to opravdu zazitek, kdyz se na chvili rozzarila cela obloha a zustala i pomerne dlouho svetelna stopa po pruletu. Netusi se o jak velky objekt se jednalo?

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den,
      náš portál se věnuje kosmonautice, tedy raketám, sondám, kosmickým lodím, či stanicím a podobně. Vámi popisovaný jev spadá do astronomie, což je sice věda příbuzná, nicméně chceme dodržovat tématické hranice našeho portálu. Věříme, že šlo o pozoruhodný úkaz, ostatně někteří naši redaktoři jej také pozorovali, přesto pro tato témata není na našem webu místo. děkujeme za pochopení. Pokud byste chtěl nějaké bližší informace o bolidu, doporučuji Vám třeba web České astronomické společnosti astro.cz.

      • Bambuch napsal:

        Dobry den (omlouvam se, ze jsem predtim zapomnel pozdravit),

        dekuji za vasi odpoved a mozna jsem predtim zacal zbytecne kriticky. V ramci CR se jednalo o unikatni jev, a proto jsem u Vas ocekaval nejakou zajimavou zminku, ale nyni rozumim Vasi fylozofii.

        Astro.cz samozrejme znam a take jsem na jejich strankach nasel vas odkaz (kdysi pri alternovani nejakeho online prenosu) a od te doby jsem prakticky vas kazdodenni navstevnik. Vase stranka je minimalne o level nekde jinde (myslim o level vys 🙂

        At se dari.

        • Dušan Majer napsal:

          Hezký večer,
          rozhodně se neomlouvejte, že jste nepozdravil, v komentářích se na tohle stejně moc nehraje. Stejně tak si nemyslím, že byste byl příliš kritický. Naopak. Vyjádřil jste svůj názor slušně a to se cení. Rozhodně Váš první komentář nepovažuji za nějak přehnaně kritický. Byl to naprosto legitimní dotaz čtenáře. 😉

          Snažíme se specializovat na kosmonautiku, nechceme se dostat do fáze, díky by z nás byli Brouci Pytlíci, tedy odborníci na všechno :-).

          Velmi mne těší, že se k nám rád vracíte a že se Vám náš portál líbí. Doufám, že tomu tak bude i do budoucna.

Zanechte komentář