Sojuz, díl 9. – Budoucnost

Stroj, který létá vesmírem již desetiletí, pravděpodobně jen tak nepřistane naposled. Již se sice mluví o lodi PPTS (známé také pod prozaičtějším, ale již nepoužívaným jménem Rus), ale ta vyžaduje několik bezchybně dokončených projektů a všichni víme, jak na tom Rusko je. Existují plány jak Sojuz vrátit tam, kde před téměř padesáti lety neuspěl a také plány na další verze staničního taxíku. Pojďme se společně podívat o co jde.

Začneme tím nejpravděpodobnějším – lodí která má nahradit Sojuz TMA-M pendlující mezi Zemí a ISS. První Sojuz MS by měl vzlétnout v březnu 2016. Na co se můžeme těšit? Především na nové a výkonnější solární panely a nový dokovací systém. Ten by se sice měl dočkat několika změn, ale pořád to bude „ten starý“ kvůli zpětné kompatibilitě se stanicí. Také by měl být vylepšen hlavní motor, aby se zamezilo selhání během orbitálních manévrů. Dalšího vylepšení se dočká systém přenosu telemetrie a ještě obsáhlejší využití pozičních systémů GPS a GLONASS, včetně integrace systému Cospar-Sarsat (tento satelitní systém vyhledává a lokalizuje signály z nouzového radiomajáku). Využívá se k vyhledávání letadel, lodí a turistů v tísni, ale v případě Sojuzu bude sloužit k nalezení přistávací kabiny.

Další využití této původně měsíční lodi je tedy téměř jisté, co ale s původním účelem – cestou na Měsíc? S přistáním se nepočítá, ale naskýtá se možnost pilotovaných obletů Měsíce pro vesmírné turisty. Je to sice velké „co kdyby“, ale společnost Space Adventures (ta stejná firma, která pod záštitou Roskosmosu vozí na ISS turisty) již delší dobu nabízí letenky k prodeji. První taková cesta by podle společnosti Space Adventures mohla proběhnout už v roce 2018. Při ní by upravený Sojuz (minimálně by se musel vylepšit tepelný štít, který si prošel devolucí, když se zmenšil pro potřeby nízké oběžné dráhy) přiletěl k ISS. Zde by strávil 10 dní a mezitím by vzlétl lunární modul (v úvodním obrázku). Po odpojení Sojuzu od stanice a připojení k modulu na nízké oběžné dráze má započít cesta. I přes název „lunární“ by modul nepřistával na Měsíci, pouze by nad ním proletěl. Tento modul by měl obsahovat místnost zaručující dvěma turistům a profesionálnímu kosmonautovi pohodlí a pohonný modul, který má celé soulodí poslat na trajektorii k Měsíci.

Stanice pro turisty. Zadní dokovací uzel (na obrázku vpravo) je v některých plánech nahrazen servisním modulem lodi Sojuz. V boxech v kulové části se má nacházet sprcha a toaleta. Také se v této části plánují systémy podpory života a kontrolní panel, ze kterého se má ovládat celá stanice. Zdroj: tuvie.com

Stanice pro turisty. Zadní dokovací uzel (na obrázku vpravo) je v některých plánech nahrazen servisním modulem lodi Sojuz. V boxech v kulové části se má nacházet sprcha a toaleta. Také se v této části plánují systémy podpory života a kontrolní panel, ze kterého se má ovládat celá stanice. Zdroj: tuvie.com

Krom cest na Měsíc může Sojuz turistům sloužit i jiným způsobem. Firma Orbital Technologies plánuje malou stanici na nízké oběžné dráze, která má sloužit turistům. Tahle stanice má být schopna hostit 3 lodě najednou a nemusí se jednat pouze o Sojuzy, ale také zásobovací lodě Progress a dokonce i komerční lodě Crew Dragon nebo Starliner. V zadní části se má nacházet pohonný modul odvozený od lodi Sojuz, zajišťující veškeré manévrování na oběžné dráze. Interiér vesmírného hotelu by měl obsahovat vše, co turisté potřebují k pohodlí – sprchu, toaletu, kuchyň s ledničkou a mikrovlnou troubou, připojení k internetu a hlavně velké okno, aby si užili výhledu. Naskýtá se i další využití této stanice – pokud by došlo ke krizové situaci na ISS, která je ale řešitelná, posádka ISS by se na několik dní mohla vydat na tuhle malou stanici nacházející se na jiné orbitě a dočasně na ní setrvat bez nutnosti návratu na Zemi.

A jak je to s lodí PPTS, zmíněnou v úvodu? Měla původně startovat z kosmodromu Vostočnyj na raketě Rus-M (a loď PPTS se původně také jmenovala Rus), ale časem došlo ke změně na novou raketu Angara A5. Přistávací kabina má být schopna pojmout 6 lidí a 600 kg nákladu, nebo 2000 kg na orbitu a 500 kg zpět. Loď má být schopna vydržet měsíc ve volném letu a až rok připojena ke stanici. K tomu má být určen stejný dokovací systém, jako se používá dodnes na Sojuzech. I samotné přistání bude velmi zajímavé – plánuje se motorické přistání, kdy PPTS přistane pomocí vestavěných raketových motorů, podobně jak se to plánuje u lodi Crew Dragon. Pokud by se během sestupné fáze letu ukázalo, že motory nepracují správně, odhodí se přistávací část (ta krom motorů a nádrží obsahuje také tepelný štít), která by při nouzovém padákovém přistání jen zvyšovala hmotnost. Loď PPTS na rozdíl od Dragona má být schopna přistát s přesností do 10 km, ale údajně se pracuje na preciznějším přistání. Samotná přistávací kabina má být znovupoužitelná a to po dobu deseti misí nebo patnácti let. V jednom modulu se má nacházet vše, co posádka bude potřebovat – zásoby potravin a toaleta na naprosto jiné úrovni než na Sojuzech. Krom letů na LEO se plánují i lety k Měsíci. Zde se mluví o čtyřech lidech a 100 kg nákladu tam i zpět. Pro Měsíc má být ale loď vybavena rozměrnějším servisním modulem, do kterého se má vejít více paliva pro více orbitálních manévrů.

Vážení čtenáři, dostali jsme se ke konci. I přes to, že tento seriál ani zdaleka nepokryl všechny informace o lodi Sojuz, doufáme, že se vám líbil. Pokud nechcete přijít o čtení ke své úterní kávě či jízdě autobusem, nemusíte smutnit. Od příštího úterý bude vycházet nový seriál z pera Ondřeje Šamárka, zaměřený na historii a určitě se máte na co těšit.

Zdroje informací v celém seriálu:
http://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz_%28spacecraft%29
http://www.russianspaceweb.com/soyuz.html
http://www.russianspaceweb.com/soyuz_pao.html
BAKER, David. Soyuz manual. 172 stran. ISBN 9780857334053.

http://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz_7K-OK
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sojuz_11
http://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz-T
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sojuz_TMA-01M
http://www.astronautix.com/craft/soyuzt.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz_7K-ST_No._16L
http://www.astronautix.com/craft/soyuz7ks.htm
http://www.astronautix.com/craft/soyuzt.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz_T-15
http://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz-TM
http://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz-TMA
https://cs.wikipedia.org/wiki/Progress
https://en.wikipedia.org/wiki/Progress_7K-TG
https://en.wikipedia.org/wiki/Progress-M
https://en.wikipedia.org/wiki/Progress_(spacecraft)
http://www.ruaviation.com/news/2014/1/24/2145/
http://www.rt.com/news/188324-space-moon-tourism-soyuz/
https://en.wikipedia.org/wiki/Military_Soyuz
https://en.wikipedia.org/wiki/Almaz
https://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz_P
http://www.astronautix.com/craft/soyuzvi.htm

https://en.wikipedia.org/wiki/VBK-Raduga
https://en.wikipedia.org/wiki/Prospective_Piloted_Transport_System

Zdroje obrázků:
http://images.spaceref.com/news/2011/ooSALunarComplex2.jpg
http://www.tuvie.com/wp-content/uploads/orbital-technologies-commercial-space-station2.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

35 komentářů ke článku “Sojuz, díl 9. – Budoucnost”

  1. Daniel Bozner napsal:

    Děkuji za poučný seriál opravdu pěkné počtení, budu se těšit na další seriály.

  2. hixaxon napsal:

    Musím se přidat, díky za seriál. Články o technice jsou pro mě jedny z nejoblíbenějších.

  3. PG napsal:

    Já pořád nechápu, jak může vyjít motorické brždění lépe než padákové. Copak padáky zaberou víc místa a jsou těžší než motory s potřebným palivem?

    • Vojta napsal:

      Kdyby byly využité jen pro přistání, tak z hlediska hmotnosti výhodné nebudou. Crew Dragon je ale používá i jako záchranný systém, kdyby se něco pokazilo při startu.
      Motorické přistání má ale i jiné výhody jako je měkčí dosednutí a hlavně možnost přistát přímo na základnu vybavenou infrastrukturou a ne do moře či pustiny, odkud by se musel nákladně a zdlouhavě dopravovat do civilizace.

      • PG napsal:

        U Rusů by mě překvapilo, kdyby začali užívat takové postupy. Na jejich technice se mi vždycky líbilo, že byli mnohdy schopni věci zařídit tak, aby fungovaly mechanicky čistě. Např. ty jejich ramena u ramp atd. I jako kosmonaut bych se asi cítil líp s hadrem nad hlavou a čistě aerodynamickým bržděním, než se bát, jestli nevysadí některý z motorů při sestupu, nebo se ta roura nějak blbě nenatočí.
        To, jak vyřešili sestup Sojuzu, je taky docela zajímavá věc. Jen asi škoda, že musejí sedat na pevninu, přece jen moře je lepší tlumič dopadu.

        Jako amatér bych řekl, že by měla budoucnost patřit spíš nějakým tvarům, umožňujícím kluzákový režim letu/pádu. Něco jako miniraketoplán. A ne svíčkám padajícím plamenem dolů z 30km a dosedajícím na pohybující se plošinu v moři.

      • Vojta napsal:

        Sojuz může nouzově přistát i na moři, ale není pro to tak dobře uzpůsoben jako Apollo. Rusové totiž mají k moři s rozumnou teplotou vody dost mizerný přístup, tak Sojuz vybavili primárně pro přistávání na pevnině. Apollo by na pevnině nejspíš dopadlo špatně.

      • Tomáš Kohout Redakce napsal:

        To motorické přistání Dragonu je jen první fáze. Další má být přistání na Měsíci, Marsu a dalších tělesech, na kterých to přichází do úvahy.

      • maro napsal:

        Ta svíčka padající dolů nemá s posádkou už nic společného. Jde o záchranu prvního stupně, který stejně potřebují všichni. I ten miniraketoplán.

    • Jirka Hadač Redakce napsal:

      Nikdy si odpověd asi nepřečteš, ale nedalo mi to to nenapsat. Existuje jednoduchý argument pro motory. Padáky nemůžeš odzkoušet, prostě ty poskládáš, dáš do lodi a věříš, že budou fungovat. Pokud nejsi Apollo 12 a nepráskne do tebe blesk, pak se modlíš, aby ti neodvařil pyropatrony. Motor můžeš vyzkoušet I na ISS. Jde? Nejde? Super, ať už tak nebo tak, můžeš přijmout nějaké protiopatření. Ikdybys měl nechat kosmonauty na orbitu, tak to uděláš a počkají si na náhradní lod.. Padáky nevzkoušíš na orbitu. A jasné, lepší přesnost přistání, souhlas.

  4. Cateye napsal:

    Jestli je pravda, že je autor ještě teenager, tak klobouk dolů před jeho publikovaným seriálem. Určitě máte talent, takže díky a jen tak dál 🙂

    Jen malý dodatek k článku. Pokud vím, tak možnost motorického návratu plánované lodě PPTS byla nakonec zrušena na úkor klasických padáků. Údajně měl proběhnout nějaký průzkum mezi veterány, aktivními kosmonauty a adepty, kteří tento způsob přistání vyhodnotili jako příliš stresující a raději by volili osvědčený způsob návratu.

    • Vítek napsal:

      No nevím, osvědčené přistávání dnešního Sojuzu mi taky přijde docela stresující 😀 Kosmonauti mají výhrady i k němu.
      Když vylezl po návratu na Zemi ze Sojuzu Jeff Williams (NASA) prohlásil: „Tak jestli tomuhle říkáte měkké přistání, tak bych s vámi skutečně nerad zažil to tvrdé … “
      Slovenský kosmonaut Bella zase přistání v Sojuzu přirovnával k nárazu do zdi v autě při 40kilometrové rychlosti.
      Motorické přistání á la Dragon mi přijde rozhodně hladší a kdyby motory selhaly, máme v záloze padáky.

      • Evžen111 napsal:

        Nevím jestli nebudu šířit bludy, kdyžtak mne prosím někdo opravte, ale před časem, kdy SpaceX zveřejnil podrobnosti přistání naznačoval, že s padáky nepočítá a když tak, tak jen pro několik úvodních misí. Nechci šířit paniku, ale dotéto chvíle jsem žil v tom, že Dragon padáky mít nebude. Tož tedy dámy a pánové, jak to tedy nakonec bude? Či jsem něco zásadního přehlédl????
        E

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ano,první verze Dragonů by podle aktuálních informací opravdu měly mít padáky. NASA evidentně chce mít jistotu, že je nový způsob spolehlivý.

      • Vojta napsal:

        Nebudou mít padáky vždy? Minimálně jako nouzové řešení, pokud motorům Superdraco nevyjde zkušební zážeh po zpomalení v atmosféře nebo u nouzových přerušení startu, kdy nebude dost paliva na to, aby se Dragon odpoutal od nosiče a pak ještě měkce motoricky dosedl.

      • Vítek napsal:

        Pokud vím, až začne létat pilotovaný Dragon, zpočátku bude přistávat klasicky na padácích do oceánu, po dokončení nezbytných testů a certifikací se přejde na přistání motorické pomocí SuperDraco. Padáky ale budou na palubě vždy, jako záloha pro případ selhání motorů.

      • Adam Trhoň napsal:

        Co vím já, tak bude mít vždy obojí.

        Při přistání zkontroluje funkci přistávacích motorů a motoricky přistane jen když budou v pořádku.

        Při vzletu pak SuperDraco poslouží jako únikový systém a při jeho použití Dragon přistane na padácích.

      • maro napsal:

        Měkké přistání je od 2g do maximálně 5g. Tvrdé je okolo 10g. To tvrdé zažila posádka Sojuzu TMA-11 v roce 2008.
        https://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz_TMA-11
        Mimochodem byla to jediná posádka, kdy přistával jeden muž a dvě ženy. Tedy jen tady a při prvním ženském letu s Těreškovovou převažovaly v posádce ženy a to je prostě špatně 🙂 I ten let Těreškovové totiž byl jedna ne zrovna na drátkách běžící záležitost.
        Aspoň podle (nejen)ruských námořních a kosmických tradic. Pověry se prostě pořád živí.
        Korejka si odnesla pochroumaná záda.
        Hodně dobrý rozbor přistání rozebírající účinek raket, tlumení křesel, zaboření do země až snad napnutosti lan padáku na výsledné zatížení posádky je tady jako powerpoint prezentace:
        http://nescacademy.nasa.gov/review/downloadfile.php?file=Lesson6_SoyuzLandingImpact.ppt&id=114&distr=Public

      • Cateye napsal:

        Ale oni neměli hodnotit samotné dosednutí, jako spíše celý sestupný manévr, resp. to, že kabina padá volným pádem až do výšky řádově kilometrů nad zemí, kdy se teprve zažehnou přistávací motory.
        Jak uvádí většina kosmonautů a astronautů v klasických návratových kabinách typu Sojuz, nebo Apollo, největší napětí při přistání prožívali před otevřením hlavního/hlavních padáků, ostatně psala o tom na svém blogu i Samantha Cristoforetti. No a u motorického přistávání ten stres logicky narůstá, protože je technologicky mnohem náročnější a tudíž i náchylnější na selhání.

    • vedator napsal:

      Ano, PPTS bude pristavat nakoniec na padakoch. Tento sposob kozmonauti asi zvolili preto, ze iny nepoznaju (a ani sa im necudujem) 🙂 Uvidime ako sa s motorickym pristatim popasuje SpX.

    • Radim Fedič Redakce napsal:

      Děkuji za pochvalu. Přímo talent bych tomu neříkal, jen se snažím dělat to, co mě baví.
      K přistání PPTS: přiznám se, že jsem to nikde pořádně nehledal, ale asi máte pravdu. Krom snížení hmotnosti jsou padáky také méně technicky náročným řešením. Na druhou stranu – několik G při průchodu atmosférou a poté pár sekund v automatické pračce… To není zrovna příjemné.

      • maro napsal:

        Tak ona asi rozhodne spolehlivost. Pokud to bude na 100 procent fungovat, budou všichni brát rakety. Stačí ale jeden kiks a všichni zase začnou vzývat „staré dobré“ padáky. Komfort je super věc, ale jak se říká, „safety first“.

  5. endemit napsal:

    Já vím, že to tu nepatří a taky nevím, jestli to už tady někde na stránkách není, ale na Flickru je 8 400 fotek z misí Apollo ve vynikající kvalitě.

    https://www.flickr.com/photos/projectapolloarchive/albums

    • Evžen111 napsal:

      Tahle informace už nějakou dobu je vyvěšená na diskusním fóru kde je spousta dalších zajímavých věcí a témat! Přesto díky za ni. Osobě vřele doporučuji fórum navštívit a zapojit se!
      E

      • endemit napsal:

        Dík za upozornění a omlouvám se. Budu častěji sledovat i fórum. Zatím jsem jej navštívil jen párkrát.

      • Evžen111 napsal:

        Není rozhodně zaco se omlouvat. Každá informace dodaná s dobrým úmyslem je vždy hodná ocenění.
        E

  6. cecil napsal:

    vďaka za zaujímavý a poučný seriál. je obdivuhodné, koľko informácií tvorcovia takýchto seriálov dokážu vydolovať a podeliť sa o ne s nami čitateľmi v zhrnutej forme. ešte raz veľká vďaka autorovi

  7. Evžen111 napsal:

    Radime, velké díky za parádní úterní počtení o Sojuzech. Díky za nové informace i za práci a přípravu celého tohoto výborného seriálu. Moc si Vaší práce vážím a jsem za ni vděčný
    E

Napište komentář k Radim Fedič

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.