Kosmotýdeník 161. díl (12.10. – 18.10.2015)

Po vědecké stránce nás tento týden nepotkala žádná mimořádná událost. Přesto je vhodné si připomenout všechny události, které uplynulých sedm dní přineslo. Hlavním tématem dnes bude rozhodnutí NASA o výběru tří malých raket pro vynášení cubesatů. V krátkých zprávách pak najdete třeba informace o vypuštění dvou telekomunikačních družic, nebo o změnách v managementu projektu Orion a SLS. Závěrečný snímek týdne Vám ukáže, že na různých místech Sluneční soustavy mohou vznikat podobné útvary.

Cubesaty - malé kostky s unifikovanými rozměry získávají stále větší význam a prestiž.

Cubesaty – malé kostky s unifikovanými rozměry získávají stále větší význam a prestiž.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Malé rakety pro malé satelity

S tím, jak cubesaty zvládají stále více úkolů, které byly dříve přisuzovány pouze velkým družicím, postupně získávají stále větší respekt. Jde navíc o ideální prostředek pro zapojení studentů, univerzit i menších společností. Zatímco až doposud se tyto kostky o hraně 10 centimetrů, které je možné spojovat do větších celků, do vesmíru vynášely jen jako spolucestující při startu větších nákladů, NASA by do budoucna ráda zajistila nosiče speciálně pro tyto malé pasažéry. Díky tomu bude možné vynést najednou celé sady cubesatů na přesně požadovanou dráhu. Dnes si provozovatelé cubesatů nemohou vybírat – jejich družice letí na dráhu, která je zrovna potřebná pro hlavní náklad, nebo musí dlouho čekat, než se objeví možnost letět na dráhu, kterou si přejí.

Agentura proto přiklepla kontrakty za 5,5 milionu dolarů pro společnost Firefly Space Systems z Texasu, 6,9 milionu dolarů pro firmu Rocket Lab z Los Angeles a 4,7 milionu dolarů pro společnost Virgin Galactics z Kalifornie. Dalo by se říci, že si NASA tímto krokem zakoupila jakési ukázkové lety tří raket od tří různých firem. Společnosti by měly připravit své nosiče ke startu nejpozději do dubna roku 2018. Úkolem raket by mělo být vynesení nákladu cubesatů o celkové hmotnosti mezi 45 a 90 kilogramy do výšky maximálně 450 kilometrů.

Raketa Firefly Alpha od firmy Firefly Space Systems

Raketa Firefly Alpha od firmy Firefly Space Systems
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Společnost Firefly Space System vede Thomas Markusic, bývalý manažer SpaceX, Blue Origin, Virgin Galactics nebo NASA či US Air Force. Jejich raketa Firefly Alpha (firefly znamená světluška) má být dvoustupňovým nosičem, který spaluje kapalný kyslík a speciální letecký petrolej (ještě vloni přitom firma koketovala možností použít metan – viz. článek). Podle vyjádření firmy by měla být raketa schopná vynést náklad o váze 200 kilogramů na heliosynchronní dráhu.

Cílem společnosti je dosáhnout ceny 8 milionů dolarů za start, což by mohlo znamenat týdenní frekvenci startů. Firma se nebojí velkých prohlášení až o 50 startech za rok. (Moje osobní poznámka – nevím proč jsem si vzpomněl na první plány raketoplánů). Premiérový let Světlušky by měl přijít právě v roce 2018. Už v roce 2017 ale mají proběhnout suborbitální přípravné starty, přičemž se počítá s využíváním floridské rampy 39C – viz náš článek.

Firma Rocket Lab přišla s návrhem nosiče pojmenovaného Electron. Cena za jeden jeho start by měla být dokonce 4,9 milionu dolarů – to ale pouze pro studenty a podobné neziskové organizace. Pro komerční zákazníky budou platit striktnější předpisy a proto i NASA zaplatí o 2 miliony dolarů více.

Umělecká představa rakety Electron od firmy Rocket Lab

Umělecká představa rakety Electron od firmy Rocket Lab
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Tato společnost by měla využívat výrobních linek na Novém Zélandu odkud by chtěla také vypouštět své nosiče – viz náš starší díl Kosmotýdeníku. První testovací let by mohl přijít už příští rok. Společnost navíc stále zvažuje nabídku od NASA na využívání rampy 39C. Podle oznámení zástupců firmy by oním dohodnutým testovacím letem pro NASA měla být 5. mise rakety Electron plánovaná na konec roku 2016, nebo začátek roku 2017.

I v tomto případě se má jednat o dvoustupňový nosič poháněný směsí kapalného kyslíku a leteckého petroleje. Nosnost do výšky 500 kilometrů by měla dosahovat 150 kilogramů. Raketa má být vysoká 20 metrů při průměru 1 metr. O pohon obou stupňů se má starat motor Rutherford, který nebude pro transport paliva a okysličovadla do spalovací komory používat tradiční turbočerpadlo, ale elektromotory. Na prvním stupni má být devět motorů Rutherford s tahem 63 tun a na druhém stupni by měl být pouze jeden motor o tahu 2 tuny. Společnost plánuje velké využití 3D tisku.

Společnost Rocket Lab má poměrně slušně rozjetý byznys, jelikož spolupracovala s firmou Skybox Imaging, která rozvíjela snímkování Země a následně ji odkoupil Google, ale do Rocket lab navíc letos v březnu strategicky vstoupil velký hráč v podobě společnosti Lockheed Martin.

LauncherOne od firmy Virgin Galactics

LauncherOne od firmy Virgin Galactics
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Poslední firma z trojice je asi nejznámější – Virgin Galactics je v paměti fandů kosmonautiky spojena s projektem turistických lodí SpaceShipTwo. Kromě toho ale připravuje i raketu LauncherOne. Jeho start má stát méně než 10 milionů dolarů, přičemž společnost slibuje nosnost 200 kilogramů na heliosynchronní dráhu.

Letový profil této rakety bude připomínat známý nosič Pegasus. I LauncherOne by mělo vynášet letadlo, ze kterého se tato dvoustupňová raketa uvolní a vydá na cestu k nebi. Také její nádrže budou ukrývat stejné palivo a okysličovadlo jako u zbylých dvou konkurentů – letecký petrolej a kapalný kyslík.

Krátké zprávy:

Světelná křivka hvězdy KIC 8462852

Světelná křivka hvězdy KIC 8462852
Zdroj: http://static.ddmcdn.com/

O velký rozruch se postarala studie hvězdy KIC 8462852 vzdálené 1500 světelných let teleskopem Kepler. Ten totiž odhalil zajímavou světelnou křivku, jejíž průběh není periodický a navíc je i poměrně výrazný (snížení jasu až o 22%). Jednou z možností je, že by mohlo jít o nějaký gigantický uměle vytvořený objekt, který hvězdu zastiňuje. Nicméně v takových situacích je více než vhodné být na pozoru. Realita často nebývá tak fantastická, jak bychom ji třeba rádi viděli. Je mnohem pravděpodobnější, že kolísání jasnosti bude mít jiné, přirozenější vysvětlení. Po konstatování o činnosti mimozemských civilizací bychom měli sáhnout, až když všechny ostatní možnosti selžou. Vždyť známe mnoho proměnných hvězd, u kterých kolísá jejich magnituda. Vědce ale aktuální dění zaujalo a chtějí hvězdu pozorovat v rámci projektu SETI. Pokud dostanou zelenou, měl by v lednu začít detailní průzkum. V případě dobrých pozorování by do akce mohly být zapojeny také antény systému  Very Large Array v Novém Mexiku. Ale ještě jednou zdůrazňujeme, že rozhodně nemusí jít a priori důkaz mimozemské civilizace. Je naopak pravděpodobnější, že jev bude mít přirozenější podstatu.

Jak na fóru kosmo.cz uvedl uživatel Mirek Pospíšil, vypadá to, že nákladem, který bude vynesený při návratu rakety Falcon 9 do služby po letní havárii, nebude telekomunikační družice SES-9, jak se čekalo, ale mohlo by jít o náklad malých satelitů ORBCOMM-2. Důvodem je zřejmě jednodušší letový profil, který nepotřebuje druhý zážeh horního stupně. Upřesnění termínu startu jsme se ale nedočkali.

Stejný uživatel pak přinesl informaci o tom, že na testovací základnu McGregor, která patří společnosti SpaceX, dorazil první exemplář testovacího zařízení DragonFly (více info zde), na které bude firma zkoušet techniky motorického přistání pilotované lodi Crew Dragon. Při prvních zkušebních skocích by kabina měla být zavěšena na laně – podobně se testoval i lander Morpheus pod taktovkou NASA.

Družice Apstar 9

Družice Apstar 9
Zdroj: http://www.chinaspaceflight.com/

Čínská raketa Čchang čeng-3B/G s telekomunikační družicí Apstar 9 se vydala na oběžnou dráhu v pátek 16. října v 18:16 našeho času. Sestava se usadila na dráze s nejvyšším bodem ve výšce 41 788 kilometrů a nejnižším 193 km vysoko. Dráha je vůči rovníku skloněna o 27,2°. Satelit má za úkol šířit televizní signál  pro diváky od Indie po Havaj a od Japonska po nový Zéland. Jejím pracovištěm bude 142. poledník východní délky.

Ve stejný den odstartovala i ruská raketa Proton-M – z kosmodromu Bajkonur se na oběžnou dráhu vydala ve 22:40 našeho času. Jejím pasažérem byl turecký telekomunikační satelit TurkSat 4B vyrobený japonskou firmou Mitsubishi Electronic. Celá mise trvala více než 9 hodin a obnášela pět zážehů horního stupně Briz-M. Družice se od horního stupně úspěšně oddělila na dráze 9281 x 35 768 kilometrů. Jejím úkolem bude po dobu 15 let šířit televizní vysílání a další telekomunikační služby pro oblast Evropy, Afriky a části Asie. Především ale cílí na turecký trh. Ke svému účelu je satelit vybaven celkem 43 transpondéry v pásmu C-, Ka- a Ku-.

V NASA došlo ke dvěma změnám na manažerských postech. Do čela programu kosmické lodi Orion byl usazen 32letý Mark Kirasich. Ten už v NASA pracoval jako letový kontrolor raketoplánů a později přešel do divize lodi Orion. Hlavním manažerem rakety SLS byl pak jmenován John Honeycutt. Ten dříve pracoval pro dodavatele technologií pro raketoplány a program ISS – do programu rakety SLS nastoupil na konci roku 2013.

Souhrn z kosmonautixu:

Minulý týden jsme Vás informovali kromě jiného třeba o studii, která se zaměřila na možnost záchrany kolabujícího astronauta na palubě ISS. V tématu medicíny jsme zůstali i když jsme spustili seriál o zdravotních problémech kosmonautů. Pozornost jsme zaměřili i na přípravy mise LISA Pathfinder, nebo raket Vulcan. Rozebrali jsme teoretické možnosti harpunování komet, nebo změny, které prodělala soukromá loď Cygnus a přinesli jsme Vám fotky z průletu sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.

Snímek týdne:

Vybírat fotku do této kategorie není vůbec snadné. Snažíme se, aby bylo tématické složení této rubriky pokud možno pestré, což výběr mnohdy ještě více komplikuje. Už jsem měl nutkání zařadit do dnešního dílu některou novou fotku Pluta, ale nakonec jsem si řekl, že tuhle trpasličí planetu uvidíme ještě mnohokrát, protože sonda New Horizons má na své palubě stále mnoho (jistě úžasných) fotek. Ale sonda Cassini prolétne kolem ledového měsíce Enceladus už jen dvakrát. Právě v minulém týdnu si připsala jeden z posledních průletů – tentokrát ve výšce 1839 kilometrů nad povrchem. Díky tomu jsme spatřili severní pól se spoustou trhlin a prasklin. Do dnešní rubriky zařadíme snímek tří blízkých kráterů. Není to jen pro jeho plastičnost a vědecký přínos (praskliny se musely zformovat až po vzniku kráteru – jsou tedy geologicky mladší). Na první pohled totiž silně evokuje známý útvar přezdívaný sněhulák, který na asteroidu Vesta nafotila sonda Dawn.

Okolí severního pólu měsíce Enceladus - snímek pořídila sonda Cassini během průletu 14. října 2015

Okolí severního pólu měsíce Enceladus – snímek pořídila sonda Cassini během průletu 14. října 2015
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://news.discovery.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://www.kosmo.cz/
http://www.kosmo.cz/
http://www.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…944188718989129_3134759794148396669_o.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/22183956421_903edf0f15_z.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/closeup_engines-2-1.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/electron.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/L1inSpace_a.jpg
http://static.ddmcdn.com/…/dnews-files-2015-10-alien-civilization2-670×440-151014-jpg.jpg
http://www.chinaspaceflight.com/usr/uploads/2015/09/04/1441340003153090.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CRZbeF_UkAE7Low.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


4 komentáře ke článku “Kosmotýdeník 161. díl (12.10. – 18.10.2015)”

  1. Spytihněv napsal:

    A helemese. Kepler kulhá na obě nohy a přesto dokáže vzbudit takovýto rozruch 🙂

  2. Vincent Kerman napsal:

    Velice trefná „osobní poznámka“. 😀

  3. TCM napsal:

    Trochu nechápu, podle jakého klíče NASA rozděluje peníze soukromníkům a proč jeden dostane víc než jiný.

    • Dušan Majer napsal:

      Myslím, že je to na základě toho, o kolik si která firma řekne. Asi to ale není zase až tak úplně volné – aby si někdo neřekl třeba o desetinásobek – ale firmy asi musí doložit, proč to u nich stojí právě tolik.

Zanechte komentář