Jak možná poletíme k Marsu?

Před téměř dvěma týdny vyšel na našem blogu článek o studii „Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)“, která byla představena letos v létě. Věnovali jsme se v něm možnostem využití rakety SLS pro cesty lidské posádky k marsovskému měsíci Phobos v roce 2033 a následně i k Marsu v letech 2039 a 2043. Článek Vás, čtenáře velmi zaujal a proto jsme připravili pokračování, které se zaměří na konkrétní podobu zvažovaných misí i na to, co přesně budou rakety SLS kdy vynášet.

Stejně jako u minulého článku musím začít důležitým upozorněním – Celý tento článek vychází ze studie prezentované na webu nasaspaceflight.com. Nejedná se o schválený dokument. Není proto jisté, zda se tento plán podaří schválit v plné míře, částečně, nebo vůbec ne. Je však důležité, že takové studie vznikají, neboť vytváří důležité podhoubí, ze kterého následně vyrostou skutečně realizované projekty.

Motor na fyzikálním principu by potřeboval opravdu mnoho elektrické energie - vlevo velikost obou zvažovaných variant a vpravo velikost ISS

Motor na fyzikálním principu by potřeboval opravdu mnoho elektrické energie – vlevo velikost obou zvažovaných variant a vpravo velikost ISS
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

V předchozím článku jsme zmiňovali, že počty potřebných letů rakety SLS záleží na tom, kterou ze dvou předložených variant NASA vybere. Začneme tedy tím, že si obě možnosti představíme. První z nich nese označení „SEP-Chemical option“ – zkratka SEP označuje Solar electric power. Jde tedy o variantu, která počítá s chemickým i fyzikálním pohonem. Co to znamená si hned vysvětlíme.

Pohon SEP bere energii ze solárních panelů a nasbíranou energií zásobuje motor na fyzikálním principu – jde o vylepšený iontový motor, který známe třeba ze sondy Dawn. V tomto případě by šlo o tzv. Hallův motor, který by jako pracovní látku používal xenon. SEP by měl za úkol dopravit do oblasti blízko Marsu potřebný náklad ještě předtím, než se k Rudé planetě vydá samotná lidská výprava. Díky tomuto systému by potřebné zásoby a vybavení čekaly na pilotovanou výpravu na stabilní oběžné dráze kolem Marsu.

Hallův motor o výkonu 6 kW během pozemních zkoušek v JPL

Hallův motor o výkonu 6 kW během pozemních zkoušek v JPL
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Jedinou nevýhodou je délka přeletu. Ačkoliv budou Hallovy motory účinné, stále nebude jejich okamžitý výkon srovnatelný s klasickými chemickými tryskami. Pilotovaná výprava by tedy k Marsu vyrazila s využitím klasického chemického pohonu, aby se posádce zkrátila doba přeletu meziplanetárním prostorem. Tato varianta počítá s deseti starty rakety SLS pro let na měsíc Phobos, dvanáct raket SLS bude potřeba pro první let k Marsu a deset pro druhou pilotovanou výpravu k Rudé planetě.

Druhá varianta nese označení hybridní. Počítá také s využitím SEP, ale i s pohonem chemickým – jak pro pilotované, tak nákladní přelety. U této varianty by počet startů pro let na Phobos klesl na 8, ale naopak první let k Marsu by potřeboval celých 14 startů SLS. Druhé výprava k rudé planetě by opět potřebovala 10 startů.

Hlavním rozdíl mezi oběma verzemi najdeme v počtu a konfiguraci různých pohonných prvků. Zatímco hybridní verze nepoužije žádné pohonné stupně s kryogenními látkami, SEP-Chemical jich potřebuje 12. Na druhou stranu SEP-Chemical nepotřebuje žádné stupně s hypergolickými dvousložkovými palivy – naopak hybridní verze jich vyžaduje šest. Hybridní verze počítá se šesti prvky SEP o výkonu 425 kW, SEP-Chemical navrhuje 12 jednotek o výkonu 281 kW. K tomu je potřeba ještě připočíst, že hybridní verze potřebuje oproti SEP-Chemical o cca. 19 tun xenonu navíc. Ale teď už se pojďme podívat na plány startů v obou variantách.

Raketa SLS ve finální konfiguraci.

Raketa SLS ve finální konfiguraci.
Zdroj: http://media.al.com/

SEP- Chemical Option:

Phobos 2033

2028 – Dva starty SLS – Jedna vynese obytný modul pro pobyt u Phobosu (Phobos Hab), druhá pak průzkumné zařízení PEV (Phobos Exploration Vehicle).
2029 – Dva starty SLS – První vynese stupeň pro odlet k Zemi (Trans-Earth Injection = TEI) i s jeho SEP, druhá ponese pilotovanou výpravu, která zkontroluje stav vloni vyneseného habitatu.
2030 – Jeden start SLS – Vynesení stupně pro usazení na oběžné dráze Země (Earth Orbit Insertion = EOI) a další prvky včetně jejich SEP

V této fázi všechen vynesený hardware opustí cis-lunární prostor (oblast mezi Zemí a Měsícem) a vydá se na cestu k Marsu.

2031 – Jeden start SLS – Půjde o vynesení obytného modulu pro přelet k Marsu (Mars Transit Habitat, též označován jako Deep Space Habitat)
2032 – Dva starty SLS – První vynese stupeň pro usazení na oběžné dráze Marsu (Mars Orbit Insertion = MOI) a druhý stupeň pro přelet k Marsu (Trans-Mars Injection = TMI)
2033 – Jeden start SLS – Start posádky, která nastoupí do přeletového obytného modulu.

Nyní celá sestava zamíří k Marsu a jeho měsíci Phobos. Celá mise má trvat zhruba 500 dní, takže v roce 2035 bude potřeba ještě jeden start SLS s lodí Orion, do které přestoupí posádka vracející se od Phobosu. K tomuto přesednutí dojde opět v cis-lunárním prostoru. Celkově bude tato výprava potřebovat dopravit 394,5 tuny nákladu do cis-lunárního prostoru.

Mars 2039

2033 – Jeden start SLS – Vynesení stupně pro přelet k Zemi (Trans-Earth Injection = TEI) do cis-lunárního prostoru.
2034 – Dva starty SLS – Každá raketa vynese jeden lander pro přistání na Marsu
2035 – Dva starty SLS – Vynesení třetího a čtvrtého landeru pro Mars
2036 – Jeden start SLS – Vynesení pátého a tedy posledního landeru pro Mars

Celá sestava se nyní může vydat k Marsu, kde bude čekat na pilotovanou výpravu.

2036 – Jeden start SLS – Vynesení stupně pro usazení na oběžné dráze Země (Earth Orbit Insertion = EOI)
2037 – Dva starty SLS – První vynese stupeň pro usazení na oběžné dráze Marsu (Mars Orbit Insertion = MOI) a druhý pak stupeň pro přelet k Marsu (Trans-Mars Injection = TMI)

Zvažované lety rakety SLS v letech 2038 a 2039

Zvažované lety rakety SLS v letech 2038 a 2039
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

2038 – Jeden start SLS – Pilotovaná výprava se vydá k obytnému modulu, který zůstal v cis-lunárním prostoru po návratu od Phobosu v roce 2035. Zkontroluje jej a zjistí, zda je nadále použitelný. Pokud zkoušky dopadnou dobře, dostane zelenou další pokračování.
2039 – Jeden start SLS – Pilotovaná výprava zamíří k Mars Transit habitatu a vyrazí směrem k Marsu.

V roce 2042 se posádka vrátí do cislunárního prostoru, kam pro ně opět přiletí kosmická loď Orion, která je spolu s jejich nákladem dopraví na Zemi. Tato pilotvaná výprava k Marsu by vyžadovala dopravení nákladu o váze 630,7 tuny do cislunárního prostoru.

Mars 2043:

2038 – Jeden start SLS – Vynesení stupně pro přelet k Zemi (Trans-Earth Injection = TEI).
2039 – Dva starty SLS – Vynesení stupně pro usazení na oběžné dráze Země (Earth Orbit Insertion = EOI) a prvního landeru pro Mars

Zvažované lety rakety SLS v letech 2040 a 2041

Zvažované lety rakety SLS v letech 2040 a 2041
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

2040 – Dva starty SLS – Vynesení druhého a třetího landeru pro Mars
2041 – Dva starty SLS – První vynese stupeň pro usazení na oběžné dráze Marsu (Mars Orbit Insertion = MOI) a druhý pak stupeň pro přelet k Marsu (Trans-Mars Injection = TMI)

V této fázi vyráží celá sestava k Marsu, kde počká na pilotovanou výpravu.

2043 – Dva starty SLS – Oba pilotované – na začátku roku se posádka vydá k Mars Transit habitatu, aby jej zkontrolovala poté, co se v roce 2042 vrátil od Marsu a případně udělal potřebné úpravy. Druhá pilotovaná výprava přestoupí do tohoto obytného modulu a vydá se k Marsu.

V roce 2046 pak bude potřeba ještě jeden start rakety SLS – opět s lodí Orion do cis-lunárního prostoru, kde posádka vracející se od Marsu přestoupí z obytného modulu. Tato výprava k Marsu vyžaduje vynesení 483,2 tuny nákladu do cis-lunárního prostoru.

Hybridní možnost

Phobos 2033:

2028 – Dva starty SLS – První vynese Phobos Habitat (obytný modul pro pobyt u Phobosu) a hybridní pohonný stupeň (Hybrid Propulsion Stage = HPS), druhá se pak postará o palivovou nádrž a vynesení průzkumného zařízení PEV (Phobos Exploration Vehicle).
2029 – Dva starty SLS – První bude obnášet nádrž s palivem a druhý pak pilotovanou výpravu, která zkontroluje habitat a uloží do něj 15 tun zásob.

Tato sestava se v roce 2030 vydá k Marsu.

2030 – Dva starty SLS – Vynesení přeletového obytného modulu s hybridním pohonným stupněm HPS#1 (Hybrid Propulsion Stage). Druhý start dopraví do vesmíru potřebné palivo.
2032 – Jeden start SLS – Start pilotované výpravy s 15 tunami zásob do přeletového obytného modulu. Posádka následně vyrazí vstříc Marsu.

Po návratu od Phobosu odstartuje ještě jedna raketa SLS s lodí Orion, do které kosmonauti přesednou a vrátí se na Zemi. Přestup se bude konat opět v cis-lunárním prostoru. Tento projekt by obnášel vynesení 339,2 tun nákladu do cis-lunárního prostoru (tedy o 55 tun méně než u varianty SEP-Chemical)

Mars 2039:

Zvažované lety rakety SLS ve třicátých letech

Zvažované lety rakety SLS ve třicátých letech
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

2031 – Dva starty SLS – Každá raketa vynese jeden hybridní pohonný stupeň HPS#2 a HPS#3 (Hybrid Propulsion Stage)
2032 – Jeden start SLS – Vynesení HPS#4
2033 – Dva starty SLS – Vynesení HPS#5 a druhý start lander pro přistání na Marsu (Mars Surface Lander)
2034 – Dva starty SLS – Druhý lander pro přistání na Marsu a další start vynese nádrž s palivem.
2035 – Jeden start SLS – Třetí lander pro Mars
2036 – Dva starty SLS – Čtvrtý lander pro Mars a další let vynese nádrž s palivem
2037 – Jeden starty SLS – Pátý a poslední lander pro Mars a nádrž s palivem
2038 – Dva starty SLS – Další nádrž s palivem a pilotovaná výprava s 15 tunami zásob do přeletového habitatu z výpravy k Phobosu

V této fázi zamíří výprava k Marsu, přičemž návrat se očekává v roce 2042, kdy do cis-lunárního prostoru zamíří další loď Orion, do které kosmonauti nasednou, aby se mohli vrátit na Zemi. Celá výprava by obnášela vynesení 574 tun nákladu do cis-lunárního prostoru (tedy o 56,7 tuny méně, než obdobná mise ve verzi SEP-Chemical – paradoxní přitom je, že hybridní varianta potřebuje na vynesení lehčího nákladu více startů).

Mars 2043:

2039 – Jeden start SLS – Vynesení nádrže s palivem
2040 – Dva starty SLS – První dva landery pro Mars
2041 – Dva starty SLS – Vynesení další nádrže s palivem a třetího landeru pro Mars
2042 – Jeden start SLS – Pilotovaná výprava obhlédne stav modulu Mars Transit Habitat, který se vrátil od Marsu a doplní jej 15 tunami zásob
2043 – Jeden start SLS – Start pilotované výpravy k Marsu

I tato výprava si vyžádá jeden start SLS v roce 2046 – loď Orion má opět posloužit jako návratový prostředek z cis-lunárního prostoru pro druhou posádku zkoumající Mars. Tato výprava by celkem vyžadovala vynesení 353,8 tun nákladu do cis-lunárního prostoru (tedy o 129,4 tuny méně, než u varianty SEP-Chemical).

Zvažované landery pro Mars

Zvažované landery pro Mars
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Pro první a druhý let k Marsu návrh počítá se třemi různými velikostmi přistávacích modulů (landerů) schopných dopravit na povrch 18, 27 a 40 tun. Podle návrhu by nejlehčí verze měla mít při vstupu do atmosféry Marsu 43,4 tun a aby bylo zajištěna důkladná podpora dlouhodobých misí na povrchu, bylo by těchto landerů potřeba 5 – 6.

Lander schopný dopravit na povrch Marsu 27 tun by při vstupu do atmosféry vážil 59 tun a u nich by už stačily jen 3 – 4 přistání pro zajištění podpory povrchových misí. Nejsilnější varianta landeru by při vstupu do atmosféry vážila 82,2 tuny. Takové moduly by stačily jen 2 – 3 na to, aby dostatečně zásobily lidskou posádku na povrchu.

Při projektování se ale nebere v úvahu jen ekonomická stránka věci. Počítat se musí i s velikostí aerodynamického krytu rakety SLS. Ten má podle aktuálních plánů průměr 8,4 metru. Studie, které se v tomto článku věnujeme přitom upozorňuje, že nejlehčí verze landeru by se sem vešla jen tak tak. Landery s pořadovými čísly 1 a 3 mají nést průzkumná vozítka – ta by se zřejmě musela kvůli nedostatku místa připojit vertikálně. Úpravami by musely projít i nádrže a radiátory, aby se vešly do omezeného prostoru. Tyto úvahy navíc nezahrnují jednotky SEP,které by startovaly s landery ve variantě SEP-Chemical.

Navrhované landery příliš nesedí do aerodynamického krytu.

Navrhované landery příliš nesedí do aerodynamického krytu.
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

S ještě většími problémy by se potýkaly střední landery schopné dopravit na povrch 27 tun. Tam narážíme na zásadní komplikaci v tom, že by se pod kryt nevešel dokonce ani samotný lander. Na první pohled se nabízí jednoduché řešení – rozšířit a prodloužit aerodynamické kryty. Ale s tím se moc nedá počítat, protože tento krok by změnil polohu těžiště, což by způsobilo ještě více problémů.

Aktuální studie tedy nabízí poměrně zajímavé možnosti, ale stejně tak otevřeně přiznává, že jsou v ní některá bílá místa, která by v případě realizace bylo potřeba vyřešit. Stejně jako u minulého článku je potřeba znovu zopakovat, že nevíme, zda se tato studie realizuje úplně, částečně, či vůbec. Je to běh na velmi dlouhou trať a kromě technických komplikací musíme počítat i s problémy s financováním a v neposlední řadě i s politickými změnami vlivem voleb.

Zdroje informací:
http://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
http://astronaut.com/…/63023892_c0066608-mars_exploration_artwork-spl.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/09/2015-09-24-220056-350×215.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Xenon_hall_thruster.jpg/1200px-Xenon_hall_thruster.jpg
http://media.al.com/wire/photo/9999342-large.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/09/2015-09-24-224453-326×350.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/09/2015-09-24-224603-319×350.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/09/2015-09-24-224900-350×204.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/09/2015-09-24-222939-350×217.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/09/2015-09-24-225323.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


49 komentářů ke článku “Jak možná poletíme k Marsu?”

  1. Pedro napsal:

    Ahoj,

    díky za další úžasný článek.

    I když je to „jen“ studie a nic oficiálního, je to neskutečně zajímavé. Pevně věřím, že se toho dožiju, i když ty hodnoty hmotností nákladů jsou téměř nepředstavitelné.

    Napadá mě jedna velmi zásadní otázka:

    Kdo to zaplatí????

    Myslím si, že i kdyby to bylo technicky proveditelné, nebude dostatek financí na to to v těchto termínech realizovat.

    • roman hronza napsal:

      K tomuto postoji se připojuji. Největší problém současné kosmonautiky není technologická nemožnost uskutečnit záměr, ale gigantické plýtvání vyplývající z jednorázovosti dopravních prostředků. Jsme na prahu technologického zlomu. A já mám silný pocit, že při následující CRS firmy SpaceX (v listopadu?) zažijeme úžasnou událost s dalekosáhlými důsledky….

      • vedator napsal:

        Suhlas. Ked sa clovek pozrie na tie plany, je to neskutocne s cim vsetkym rataju este pred pristatim cloveka na Marse. Ako studia pekne, no nerealne pri sucasnom financovani NASA.

        Skor to vidim na to, ze ked SpX dosiahne znovupouzitelnost F9, FH, tak NASA jednoducho kupi nosice (MCT, od nich. Bude to lacnejsie a povedzme si to rovno, rozumnejsie z dlhodobeho hladiska.

        Mam pocit, ze som zachitil, ze CRS-8 by sa mala uskutocnit az v januari.

  2. Vojta napsal:

    No teda. Apollo program vedle toho vypadá jako výlet na Kokořín.

  3. Spytihněv napsal:

    A celé toto snažení včetně přistání člověka bude zvědavě sledovat již opravdu poněkud se nudící Opportunity 🙂

  4. Filip napsal:

    Vypadá to strašidelně – ne plán, ale ty roky. 2040 – vždyť je teď 2015.
    I kdyby k podobné realizaci došlo, všechno se stokrát posune, odloží, pokrátí finance. Vždycky jsem se těšil na člověka na Marsu, ale takhle začínám mít pochybnosti. V lepším případě budu v důchodu 🙂
    Snad se SpaceX nebo někdo blýskne bližším termínem.

  5. SGaba napsal:

    Skoro by se mi chtělo říct ,,Tudy ne přátelé!“.
    Počítat stím, že se povedou všechny starty a nenastane žádná havárie,či problém s hardware ve vesmíru, když pujde v mnoha případech o neotestované systémy. Aby z toho nebyl spíš jeden velkej průšvih. Já bych to nejdřív viděl na oblet marsu a test automatického landeru který by zpět na oběžnou dráhu Marsu přinesl vzorky.
    P.s. Na dobití Marsu bude potřeba větší kalibr než je v podstatě lunrní SLS (Blok 1 je oproti Saturnu 5 slabota a Blok 2 se mu vyrovná ..se štěstím). Dovyvinout motor M-1 by asi dost pomohlo.

    • Samo napsal:

      Prečo by sa Blok 2 mal Saturnu 5 zo štastím vyrovnať ? Blok 2 má mať nostnosť 130 t a ak sa použijú
      Boostre na kerolox s motorom F1-B (majú sa pužívať pre SLS niekedy po roku 2025) tak dosiahne nosnosť až 140 t pritom Saturn 5 mal nostnosť len 118 t to je myslím že dosť veľký rozdiel (všetky nostnosti čo som spomenul sú na LEO)

  6. Petr Scheirich napsal:

    Tahle studie dobře ukazuje, jak je let na Mars náročný úkol, a jak jsou představy těch, kdo si myslí, že soukromé firmy to zvládnou „rychleji, lépe, levněji“, mylné. I kdyby soukromé firmy dokázaly srazit cenu celého projektu na polovinu, pořád to bude ohromný balík peněz, a ten nenajde žádný soukromník, ale musí ho zainvestovat stát. Zákony nebeské mechaniky se prostě ošálit nedají, ať jsou naše představy seberomantičtější.
    Ano, dalo by se to ošálit přijetím nepřiměřeně vysokého rizika, např. letět hned na první pokus s nevyzkoušenou lodí, ale to by se u takovéhle mise rovnalo v podstatě sebevraždě.

    • otaznick napsal:

      Podle mě by se mělo nejdříve přistoupit k vybudování základny a kolonie na Měsíci. Už tato zkušenost by přinesla spousty nových poznatků a vylepšení, které by umožnili letět na Mars daleko bezpečněji a na delší dobu. Když to přirovnám k výpravě Vikingů, tak ti také nejdříve osídlili Island, než se pustili do Ameriky. Dnes sice známe cíl, ale složitost a nebezpečnost je nepředstavitelně větší.
      U sokromých firem si umím představit, že by turistické lety na oběžnou dráhu financovaly přípravu základny na Měsíci a následné soukromé oblety Měsíce financovali chod základny. Možná už to má Elon Musk podobně vymyšlené…

      • Vojta napsal:

        Vikingové měli trochu jiný problém. Neměli lodě schopné přeplout Atlantik najednou, proto se museli plazit podél pobřeží a stavět kolonie schopné tyto plavby zásobovat. I když tady vlastně řeší podobnou věc – vybudování základny u Phobosu, sestavení velké obytné lodě na LEO a pak se do toho teprve pustí lidé, kteří využíjí infrastrukturu. Základna na Měsíci je z logistického pohledu k ničemu. Řešit může vývoj technologie pro trvalé osídlení Marsu, ale pro cestu tako takovou je užitečná minimálně (oproti ISS nebo podobným strukturám na LEO).

        Otázkou tedy je, jestli se chceme držet při zemi a postupovat na jistotu s tím, že až někdy poletíme na Mars, budeme tam chtít už i zůstat nebo do toho pořádně šlápnem, vyzkoušíme si kyvadlovou dopravu na jinou planetu a až budeme mít technologii a prostředky, postavíme základnu na Měsíci a pár let poté i na Marsu. Myslím si, že trvalé základny za LEO jsou celkem obtížně obhajitelné, proto se NASA vydala spíše cestou průzkumníků než kolonizátorů. Kolonie budeou zajímavé až v momentě zvládnutí těžby na mimozemských tělesech.

    • vedator napsal:

      Co sa tyka Marsu, je zbytocne spekulovat, ci sukromnik vie zastupit stat. U mna prevlada skor skepticizmus. Obchodny model, ktory ma napr SpX je, mierne povedane, idalisticky. V priamom prenose vsak vidime, ze sukromnik dokaze byt efektivnejsi a lacnejsi v pripade LEO. Preco by to nemohlo fungovat aj v inej oblasti? Hodnotenia, ci je nieco mozne, alebo nemozne by som nechal az na neskorsiu dobu, sudit niekoho za plany a ich nezmyselnost treba az potom, ked tie plany stroskotaju a ukazu sa nerealne. Presne preto su, a boli, priekopnici priekopnikmi. Sklbit stat a sukromny sektor moze byt najrychlejsou a najefektivnejsou cestou na Mars a nielen tam.

      Suhlasim s otaznick 5.10.2015 – Mesiac je nasledujucim a prirodzenym krokom po ISS. Mars je prilis velke susto. Opat to moze byt len o tom, ze zapichneme zastavu do pody a dalsie desatrocia sa nic nebude diat.

      • roman.hronza napsal:

        Zajistit financování letu na Mars je náročný úkol pro stát i pro soukromníka. Stát to zajistí přes politiku a parlament (aniž by se příliš zabýval přiměřeností nákladů). Soukromník přes investory. „Jde“ po výnosech i po nákladech. V žádném případě bych nepodceňoval pana Muska. Podívejte na Teslu. Firma je už několik let ve ztrátě a stále existuje. Nedávno dokonce přišla s novým modelem. Ztráty hradí z nových úpisů. A investoři zatím investují.
        Podobný model by klidně mohl použít při financování „kosmonautických“ aktivit. A to zejména v případě, jestliže by se mu podařilo přicházet se zásadními inovacemi, snížovat fixní náklady (tj. zvýšit znovupoužitelnost raketových nosičů a lodí) aspoň pro cesty na LEO. Ke zvýšení důvěry a snížení rizika ve finanční smysluplnost projektů by bylo určitě vhodnější začít s Měsícem.

        • vedator napsal:

          Muska nepodcenujem, prave naopak, je to sikovny obchodnik. Povedzme, ze bude mat so svojimi Falconmi velmi dobru uspesnost a bude mat zakaznikov. Kolko takych zakaznikov a aky zisk potrebuje vygenerovat, aby dokazal sam, bez pomoci statu, poslat misiu na Mars? V idealnom pripade ide radovo o desiatky miliard dolarov. Take ohromne mnozstvo financii je nepredstavitelne. Preto tvrdim, ze symbioza stat-sukromnik bude asi to najschodnejsie riesenie (Jedine, ze by SpX predstavili omnoho vacsiu bombu ako znovupouzitelnost).

        • Cateye napsal:

          Já bych Muska ale ani nepřeceňoval a v roli kterou tady uvádíte, si dovedu spíše představit toho třetího vzadu, který bez mediálního humbuku pomalu ale jistě postupuje vpřed a má k tomu obrovský kapitál zajištěný jednou z největších globálních firem. Jeho jméno je Jeff Bezos a tou firmou je Amazon.

        • Amper napsal:

          ad Bezos – Amazon je public company takze Bezos muze do vesmirneho prumyslu pumpovat maximalne svuj cisty zisk nebo prodavat akcie (coz je prachu dost, o tom zadna) ale rozhodne bych nerekl ze Amazon stoji za Blue Origin.

          To ze je tam Bezos je urcite vyhoda (pokud bude ochotny tam cpat prachy tak jich ma vic nez Elon) ale na druhou stranu je to i nevyhoda. Bezos je totiz dost znamy magor. To jak zachazel s lidma co se mu nezamlouvali (napr. nechteli nechat Amazon prodavat sve zbozi za jim diktovane ceny), jak se snazil ukazat ze on mysli na to jak setrit (v Amazonu prej dost dlouho meli na zdi drzaky televizi bez televizi (koupili je ale Bezos je nechal vratit) o ktere se kazdou chvilku nekdo prastil ale cil byl ukazat ze oni neutraci za blbosti) nebo to ze je mikromanager jak vystrihlej (rika se ze na homepage amazonu neexistuje jediny pixel ktery by Bezos osobne neschvalil)

          Takze ano, Bezos je urcite schopen nacpat do BO vic prachu nez Elon. Na druhou stranu si myslim ze Elon je schopen sehnat vic kapitalu od dalsich lidi a diky svemu zvlastnimu zpusobu prezentaci (pri kterych vypada jako nejaky inzenyr ktereho vytahli od complu a na stage ho postavili omylem) si myslim ze to muze celkove vyhrat.

        • Cateye napsal:

          Souhlasím a rozhodně nechci Bezose adorovat, nicméně právě magor jeho typu, nebo Jobse je skutečně schopný dosáhnout věcí, kteří se jiní neodváží. Okouzlení Muskem a mánie kolem něj už v konfrontaci s tím co nasliboval a (ne)splnil (nemyslím pouze kosmonautiku) poměrně rychle slábne, zejména za oceánem.

        • gg napsal:

          „Okouzlení Muskem a mánie kolem něj už v konfrontaci s tím co nasliboval a (ne)splnil (nemyslím pouze kosmonautiku) poměrně rychle slábne, zejména za oceánem.“

          A co nesplnil? „Nasliboval“, že udělá revoluci v kosmonautice, elektromobilismu, a energetice obecně. A heleďme, ULA a Arianespace jsou nuceny zoufale snižovat ceny, Chevrolet a BMW stejně horečně pracují na vlastních elektromobilech (jak to najednou všechno jde, když vám hoří koudel u zadku, že? :D), a SolarCity se stalo největším solárním instalátorem v USA a teď k tomu ještě chystá továrnu na vysoce účinné panely za ceny panelů spíše podprůměrných… Jo a teď ještě stacionární baterie za třetinové ceny oproti konkurenci (Fronius etc.)

          Nemyslíte, že toho na jednoho člověka udělal dost? :-p

    • gg napsal:

      „Tahle studie dobře ukazuje, jak je let na Mars náročný úkol, a jak jsou představy těch, kdo si myslí, že soukromé firmy to zvládnou „rychleji, lépe, levněji“, mylné. I kdyby soukromé firmy dokázaly srazit cenu celého projektu na polovinu, pořád to bude ohromný balík peněz“

      A vy myslíte, že sražení cen třebas i jen na polovinu by nebyl *zásadní* průlom v realizovatelnosti marsovské mise? Jen se podívejte, co se stalo s americkými komerčními zakázkami, když soukromá firma srazila ceny na polovinu. A to považte, že podstatnou část hmotnosti nezbytně bude tvořit palivo, jehož zajištěním na LEO ve větším množství za nižší cenu se může podstatně ovlivnit návrh hardwaru a mise.

      • Petr Scheirich napsal:

        To samozřejmě ano. Svým komentářem jsem nechtěl říct, že soukromé firmy v kosmonautice (a letu na Mars) nebudou hrát významnou roli. Ale pořád to bude za státní peníze. Stát si bude u těchto firem objednávat lety. A ne tak, že přijde soukromý vizionář a prohlásí, že poletí na Mars se vším všudy (projekty typu Mars One apod.)

  7. Amper napsal:

    Pri cene SLS neni sance ze by todle politicky proslo. A rozhodne to neprojde jen proto aby jsme se tam „podivali“

    Jedine co by to mohlo posunout do realizace je neco co by se muselo na Mars odvezt (typicky me napada system ala Australie – proste by se udelala na Marsu trestanecka kolonie) nebo naopak dovezt zpet (zlato je malo, chtelo by to neco co by treba umoznilo studenou fuzi za pokojove teploty)

    • gg napsal:

      Jediný hmotný statek, jehož dovoz z vesmíru na Zemi mi připadá jako potenciálně rentabilní, by byl dovoz platiny z kovových asteroidů pro rozsáhlé technické aplikace.

  8. Miroslav Uhlíř napsal:

    Když se na to podíváme čistě z ekonomického hlediska, tak je přístání lidské posádky na Marsu naprosté plýtvání penězi. Nevěřím, že na tohle někdy dostane NASA peníze. To už se raději zaměřit na odklánění asteroidů a težbu surovin.

  9. Daniel Bozner napsal:

    Tak to je mazec, to si myslím že se nebude realizovat nikdy. Budeme rádi když vůbec SLS odstartuje a Orion obletí Měsíc. Tím asi zakončíme pokusy o dobytí Marsu. Mám pocit že ani soukromé firmy to nezachrání. Rád bych se mýlil.

  10. Lubomír napsal:

    A je to opět tady – poletíme na Mars ? zatím je to jen Bio iluzion . Nejdříve se musíme vrátit na Měsíc , ale ne takovým způsobem jako bylo těch pár misí APOLLO . Ty žádné velké poznatky nepřinesly byl to prestižní závod mezi dvěma tehdejšími supervelmocemi. Na naší přirozené družici – Měsíci musíme odzkoušet všechny aspekty dlouhodobého pobytu na tělese s nižší gravitací , bez přirozené ochrany před slunečním a kosmickým zářením atd.atd. Ten náš Měsíc se přímo nabízí jako přirozený “ trenažér “ pro takovou akci jako je let k Marsu. A myslím že ani to stačit nebude . Bude nutné podniknout několik zkušebních dlouhodobějších letů mimo gravitační soustavu Země – Měsíc aby se prověřily aspekty dlouhodobého letu posádky v meziplanetárním prostoru . Tato zde opět zveřejněná „vize “ pokud se to tak dá nazvat začíná někde po roce 2025 a není první a nejen na tomto portálu , nikde se moc ale nepopisuje ona přípravná etapa která bude muset být absolvovaná před vlastním letem k Marsu . A jestli si někdo myslí že tuto etapu přeskočí a tak nějak za 13 až 15 let si prostě vyrazí na cestu k Marsu , s jakousi raketou SLS , která ještě ani nevzlétla – tak si hraje na hrdinu . Čas 12 až 15 let na přípravu není moc dlouhý a už dnes ta příprava na Měsíci by měla mít reálné etapy a termíny , protože ani to nebude žádná legrace – pobyt na Měsíci atd. A proboha proč něco zkoušet na Phobosu , když máme náš Měsíc za humny , to mě vůbec hlava nebere . Pěkný článek a diskuze k němu , ale bohužel nereálné anebo spíš zbožné přání . A trochu mě to celé také připadá jako reklama pro raketu SLS , která snad v blízké budoucnosti odstartuje a co bude dál ?? to bude záviset na tom , zda bude finanční ruka páně Kongresu USA otevřená . A to je zatím bohužel ta pravá realita . Přeji všem pěkný den . Lub.

    • ptpc napsal:

      Ako som sa už vyjadril pri predchádzajúcom článku o ceste na Mars, plne s vami súhlasím. Nie je vyriešených veľa zásadných problémov ktoré nastoluje cesta na Mars a momentálne sa ani neplánuje ako ich riešiť…

  11. Honza napsal:

    No to jsou úžasný fantazie. Podobné jsem četl už v osmdesátých letech, bohužel mi teď přijdou ještě méně pravděpodobné než tehdy.

    Pod zkratkou SLS je schovaná pořád ta bezkoncepční splácanina zbytků raketoplánu? Mít k dispozici prakticky geniální znovupoužitelný kyslíkovodíkový motor RS-25 a po každém startu čtyři utopit v oceánu? A k tomu zase přilepit už z Challengeru „osvědčené“ SRB? Evidentně se už všichni zbláznili, jenom já jsem letadlo…

    • Dušan Majer napsal:

      RS-25 se budou používat jen u prvních startů. pak je nahradí stejně výkonné motory, které ale budou levnější, protože se od nich nebude čekat znovupoužitelnost.

      • gg napsal:

        No tak ty motory budou pořád RS-25, jen s jiným písmenkem na konci. 😉 Ale faktem je, že žádná mutace RS-25 se zatím neukázala extrémně povedená co do ekonomičnosti, a člověka napadá, jak by vypadal nosič bez SRB, ale zato se čtyřmi nebo pěti levnějšími F-1B vespod a jedním J-2X nebo několika BE-3U nahoře (také levnějšími než čtyři RL-10).

        Ale napakovat se na levnějším nosiči by pak nebylo tak jednoduché, že? 😉

    • Samo napsal:

      Ako už písal Dušan RS-25D sa budú používať len zo začičiatku potom ich nahradia plánované (s časťami na 3d tlačiarni vyrobenými) RS-25D/E

      • gg napsal:

        Tady jde pravděpodobně spíš o to, že na zcela novém nosiči používat motory donucené technickými omezeními starého systému k té nejnepříjemnější kombinaci technických parametrů možná není zrovna ten nejlepší nápad. I kdyby technický pokrok zlevnil následníka motoru RS-25D, tak úplně stejným způsobem zlevní i možné alternativy. Mně třeba vychází, že nosič s pěti F-1B a dvěma J-2X by vynesl až 145 mt na LEO tam, kde SLS Block 2 by vynesl jen 130 mt na LEO. A to s tím, že jen cena motorů vychází asi na $180M vs. $300M+ v NEprospěch SLS.

  12. Petr Kasan napsal:

    Díky za tento skvělý článek. Přestože velmi obsáhlý, za mě přehledně a srozumitelně zpracovaný.
    Je hezky vidět, že jde-li se cestou technologií dostupných nyní, nebo v blízké budoucnosti, představuje libovolná z variant neuvěřitelně složitý podnik. Dále časový faktor: klasik říká „jsme ztraceni v klubu přátel krátkých gest“. Na plánování v řádu desítek let se dnes a priori hledí s nedůvěrou (asi oprávněně: vzpomeňme na zastaralost některých částí Shuttlů v posledních letech provozu). Nakonec přimíchejme finanční hledisko… no a cestu na Mars máme „mentálně pohřbenou“. O to více oceňuji vynaložené úsilí těch, kdo se nenechali odradit.

    • Dušan Majer napsal:

      Těší mne, že se Vám článek líbil. Trochu jsem měl strach, aby jeho delší fomát čtenáře neodradil a ti se v obsahu neztratili. Mám radost, že se tak nestalo.

  13. Vincent Kerman napsal:

    Nejsem raketový inženýr, ale 630 tun do meziplanetárního (nebo cis-lunárního) prostoru a k Marsu to bude chtít urychlovací stupně s hodně Delta-v. Proto výběr SEP je logický, ale proč je jich potřeba takové množství? SEP-chemical option 12 jednotek SEP. Proč? To nebudou znovupoužitelné, že se vratí od Marsu k Zemi tady natankují Xenox a poletí znova?(Moje představa.) Nebo se bude muset vynést 12 jednotek SEP o velikosti +- ISS na LEO? To je hrozně moc! Jestli to tak je v té studii tak dobrá, stejně já to platit nebudu. 😀
    A já bych ani SEP nepoužil kvůli solárním panelům, které budou u Marsu méně výkonné. Radši bych začal znovu vyvíjet jaderné motory. Už v 60. letch měli dobré výsledky co se týče tahu ale hlavně specifického impulzu. A to to bylo v 60. letech a co dnes? Vážne na kosmonautice mě nejvíce mrzí nevyužitého potenciálu jaderných motorů…

    • Dušan Majer napsal:

      Studie zase není až tak podrobná, aby se v ní řešila znovupoužitelnost a dotankování. Uvidíme, sám jsem na to zvědavý.

      Jaderné motory jsou slibné, jen je potřeba je dotáhnout do konce, ale chápu i důvody, proč se NASA nechce pouštět do jejich rozvoje.

    • Racek napsal:

      Souhlas. Koncepce z let sedmdesátých byla podstatně jednodušší ale byla založena na jaderných motorech, které byly již poloprovozně odzkoušeny – program NERVA. Rusové připravovali něco podobného a taky pokročili docela daleko ve stavbě vzorků. Pak se objevilo zelené myšlení (ne to vojenské), politici zešíleli a hele … těmto motorům se vyhýbáme jak čert kříži.
      Celá tahle koncepce připomíná heslo – proč to dělat jednoduše když to (možná) jde složitě. Pokud je myšlena ovšem vážně. Je totiž tak složitá, že je na první pohled prakticky neuskutečnitelná. Příliš mnoho prvků příliš úzce navazujících na sebe. A při četbě člověk chce pořád říci … proč proboha se nepodíváte na tu skoro 50 let starou NERVU? Copak bychom po tech letech nedokázali vyrobit něco lepšího a spolehlivějšího? No a VASIMR taky nějak se vytratil.
      Obávám se, přátelé, že na Mars poletí člověk až tak za 50 či více let. Pokud ovšem tam ještě bude naděje najít něco zajímavého. A pokud se podaří spolupracovat na mezinárodní bázi. Ale právě tahle, dle mého zásadní podmínka, teď vypadá jako úplná utopie.

      • gg napsal:

        Jasně, svádějte technické komplikace na „zelené myšlení“… To je vděčný terč pro všechny, co lepší argumenty nemají. Že to třeba bylo drahé a problematické vás samozřejmě ani nenapadne, že?

        • Racek napsal:

          No, ten problém byl už vyřešen před skoro 50 lety. Dnešní obdoba by byla jistě o těch 50 let lepší. Ekonomie? Jaká ekonomie, za to dobu už vyvíjíme pátou superraketu, aniž by byly nějak překonány parametry předchozích… a o zelené efektivitě radši nemluvit. Ne, nechci se hádat. Každý máme spoustu argumentů. Já jen že je třeba spořit miliardy, i kdyby to mělo stát stamiliardy.

  14. Petr Hájek napsal:

    Připojím se k diskuzi se svým názorem (amaterským). Mám pocit že dokud nebude k dispozici efektivni a levný pohon nosičů a meziplanetárních lodí (např.fůzním reaktorem vyráběná antihmota a motor napricipu anihilace) je plánování návštěvy marsu v tomto rozsahu pouze akademická diskuse ,a to jse optimista

    • ptpc napsal:

      …fúznym reaktorom vyrábaná antihmota…

      Tak to určite nie. Fúzny reaktor nemá s výrobou antihmoty nič spoločné. Vo fúznom reaktore sa premieňa vodík na hélium.

      • Racek napsal:

        On myslel asi jako zdroj energie pro výrobu antihmoty. Jistě, pokud se podaří najít ekonomický způsob výroby a skladování. Třeba za 300 let, jak koukám.

  15. miro macko napsal:

    Viete si predstaviť, koľko robotických sond by sa za tie peniaze dalo na Mars poslať? A koľko ich tam dovtedy pristane? Čo všetko dovtedy roboti na Marse preskúmajú? By ma zaujímalo, aký program tam ľudská posádka bude mať… samozrejme, zapichne vlajku a čo ďalej? Ak tam za tých 25 rokov pošleme len 3-4 nové robotické misie, každá bude sofistikovanejšia a modernejšia, bude asi dosť ťažké vymyslieť zmysluplný program pre posádku aby neopakovali to, čo už pred nimi nerobili automaty.
    Už som to v inej debate písal, ale zopakujem to, že podla mňa najzmysluplnejšia činnosť človeka na Marse, ak ho tam nechceme usadiť na trvalú kolonizáciu je, servisná činnosť robotických sond. Opravovať im zničené kolesá, čistiť optiku, oprašovať soláry a dopĺňať/vymieňať iné opotrebované súčasti.
    Iná vec bude, ak príde nejaká zásadná revolúcia v kozmickom pohone (antigravitácia alebo jadrový pohon či niečo úplne iné), ale o tom zatial ešte ani len nechýrujeme.
    Na Mars sme zatial nedorástli a ak sa tam človek súčasou technikou dostane, bude to podobné ako dobytie Mesiaca, bude to úžasné, fantastický úspech človeka, morálne to pozdvihne snáď každého obyvatela planéty, ale pomer vedecký prínos/náklady bude v porovnaní s automatickými sondami mizivý.

  16. kopapaka napsal:

    Tak tohle je první studie po bůhví kolika letech… Dokonce i v NASA si brzo někdo řekne, že by to určitě šlo levněji a třeba i rychleji.
    Opravdu se začínám těšit, s čím přijde Musk – SpaceX za těch pár let prošlo pěkným vývojem a zatím vždycky překvapilo neotřelým a přitom funkčním řešením… Nebylo vždy supermoderní – vždyť samotná technologie Merlinů tu je celá desetiletí – ale fungovalo…

    Tak mě napadá – Musk je mimo jiné i kvůli Tesle braný jako obrovský zastánce ekologie, ale po té odpovědi o atomovkách na Marsu (byť to nebral jako úplně reálnou možnost)bych se nedivil ani použití nějaké vylepšené varianty jaderného motoru…
    Už aby tu byl alespoň nějaký náznak 🙂

  17. zvejkal napsal:

    No … vidim, ze kym my prideme na Mars, tak tam uz davno bude niekto druhy …
    🙂

  18. Spytihněv napsal:

    Konečně jsem se ponořil do téhle fascinující záležitosti (opravdu dobrá práce) a našel nesrovnalost. U hybridní varianty stojí: 8 startů na Phobos, první výprava na Mars 14 a druhá 10. Takže 32 stejně jako u první varianty. Ale u podrobně rozepsaných startů je u druhé výpravy (Mars 2043) těch startů uvedeno jen 8.

    • Dušan Majer napsal:

      Ano, nejste sám. Taky jsem si toho při psaní všiml, ale ani při několikanásobné kontrole jsem nedokázal najít ty zbývající starty. Nakonec jsem to tedy udělal přesně podle zdroje, ze kterého jsem čerpal.

Zanechte komentář