IDA připojí soukromé lodě k ISS

Adaptér IDA-1 pro připojování soukromých pilotovaných lodí.

O některých zajímavých technologiích jsme se v minulých článcích zmínili jen okrajově s tím, že je podrobněji rozebereme za několik týdnů, až bude k dipozici více informací a projekt se posune krátce před start. V případě adaptéru IDA jsme to však nestihli a článek před startem nevyšel. Jelikož šlo ale o nešťastný start rakety Falcon 9, při kterém došlo k havárii, IDA se nakonec do kosmu nepodíval a proto se na něj podíváme až nyní. Za těmito třemi písmeny se ukrývá zařízení, které bude fungovat jako fyzická spojka mezi soukromými loděmi pro astronauty a Mezinárodní vesmírnou stanicí.

S lehkým odklonem k patosu sama NASA uvádí, že dva adaptéry IDA budou fungovat jako jakési metaforické brány do budoucnosti. Právě na ně se totiž budu připojovat soukromé lodě Crew Dragon a CST-100 Starliner – půjde o první americké pilotované lodě od dob raketoplánů, které se na ISS podívají a zároveň o první soukromé kosmické lodě pro posádku vůbec.

Adaptér IDA-2 během zkoušek v Space Station Processing Facility na Kennedyho středisku.

Adaptér IDA-2 během zkoušek v Space Station Processing Facility na Kennedyho středisku.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Adaptéry IDA vychází ze základní specifikace standardního mezinárodního dokovacího systému. V něm najdeme vestavěné systémy, které se starají o automatické dokování přilétávajících lodí i všechna nezbytná měření. To znamená, že se tyto adaptéry budou v budoucnu moci používat i na jiných místech a poslouží různým lodím. Ať už se bavíme o současné vlně soukromých lodí, nebo o plavidlech, která budou navržena až v dalších letech.

Adaptéry IDA navíc disponují i elektrickými propojkami, což znamená, že připojená kosmická loď bude napojená na elektrické obvody stanice, ze kterých bude napájet své palubní systémy.

Oba adaptéry najdeme na koncích přechodových tunelů PMA (Pressurized Mating Adapter), které budou připojené k modulu Harmony (tunel PMA-3 je momentálně na modulu Tranquility). O dopravu adaptérů IDA na stanici se postará soukromá loď Dragon, která při jednom startu vynese jeden adaptér. Ten bude uložený v nehermetizované zadní části lodi, takzvaném trunku. Až se Dragon připojí na ISS, přesune se k trunku staniční robotické rameno a adaptér z něj vyjme.

Umístění nových dokovacích adaptérů IDA

Umístění nových dokovacích adaptérů IDA
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Následně domanévruje i s nákladem k tunelu PMA, na který uloží přechodový adaptér. Ovšem nikoliv přímo na jeho čelo, kde bude definitivně umístěný, ale zhruba metr od něj. Je to proto, že připojení IDA k ISS je velmi detailní práce, kterou robotické rameno nezvládne. Astronauti tedy podle plánu vystoupí z přechodové komory a během kosmické procházky přesunou adaptér na jeho finální místo a důkladně jej propojí se všemi potřebnými kabely.

Ostatně příprava na umístění těchto adaptérů už začala – na počátku letošního roku v rámci výstupu do volného prostoru už astronauti prováděli přípravné práce, které umožní přípojení IDA. Na Zemi zatím čeká model IDA-2, přičemž IDA-1 byl zničen při explozi rakety Falcon zmíněné na začátku článku. NASA počítá s tím, že by z náhradních dílů měl vzniknout náhradní model.

Přípravy adaptéru IDA-2

Přípravy adaptéru IDA-2
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Na stavbě IDA se podílely jak mezinárodní, tak i čistě americké týmy. O stavbu se postarala firma Boeing, přičemž jednotlivé díly pochází z 25 států USA. Výrobu základní struktury obou adaptérů zajistila ruská společnost RSC-Eněrgija. IDA má průměr 160 centimetrů a na výšku měří zhruba 106 cm. Po doplnění všech potřebných struktur jako jsou dokovací terče, odražeče laserových paprsků a podobně se průměr ve výsledku zvýší na téměř 240 centimetrů.

Na adaptérech IDA se používá sofistikovanější technologie, než na dosavadních dokovacích prvcích. Najdeme tu třeba výše zmíněné laserové odražeče, nebo systémy, které umožní vzájemnou výměnu důležitých informací mezi lodí a stanicí – ať už jde o vzájemnou rychlost, polohu, vzdálenost či orientaci. Díky tomu budou mít soukromé lodě možnost využívat pokročilých funkcí jako je třeba automatické zarovnání do jedné osy s dokovacím adaptérem a následné spojení.

Tím, že se o dopravu kosmonautů na nízkou oběžnou dráhu postarají soukromé firmy se NASA výrazně uvolní ruce – hlavně po finanční stránce. Díky tomu se bude moci více zaměřit na to, kvůli čemu byla založena – na posouvání hranic. V dalších letech bude možné alokovat více financí na kosmickou loď Orion, která má díky raketě SLS dopravit astronauty dál, než kdy dříve.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://www.internationaldockingstandard.com/

Zdroje obrázků:
https://fbcdn-sphotos-h-a.akamaihd.net/…1928983035772676256_o.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2015-2523.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ca/IDAs_on_ISS_(2015).png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2015-1861.jpg

IDA připojí soukromé lodě k ISS, 2.5 out of 5 based on 15 ratings
Pin It
(Visited 1 454 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (15 votes cast)
(Visited 1 454 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


13 komentářů ke článku “IDA připojí soukromé lodě k ISS”

  1. stefan napsal:

    Dobrý den

    Chci se zeptat, jestli se už ví, kdy budou opět startovat Falcony.
    Děkuji za odpověď.

    • Dušan Majer napsal:

      Dobrý den, rakety Falcon by se měly vrátit do provozu na začátku listopadu. Definitivní termín ani vynášený náklad zatím nebyl oznámen.

    • Malky napsal:

      Koncem listopadu má upgradeovaný Falcon vynášet družici SES-9 na dráhu přechodovou ke geostacionární. Díky vylepšení bude pokus o přistání. Do konce roku chtějí stihnout ještě tři starty.

  2. Vojta napsal:

    Předpokládám správně, že adaptér IDA bude kompatibilní i s lodí Orion a že bude instalovan i na různých obytných modulech ať už k cestě na Mars nebo kamkoliv jinak? Tedy pokud na nějaké obytné moduly mimo ISS dojde. Samozřejmě nečekám, že na takových modulech bude i ta druhá strana, která se připojuje k ISS. Dokovací systém bude nejspíš z důvodu úspory hmotnosti integrovaný přímo do modulu.

    • Jarda napsal:

      Je to standard prijaty mezinarodni komisi pro spojovani vesmirnych teles. Vychazi z ruskeho APAS-95 a pouzival ho uz raketoplan. Jen je NDS trochu dotazenejsi. Btw Cina pouziva na Tiangong a Shenzou take derivat APAS-95, a i kdyz se o tom vedou spory, je podle vseho take kompatibilni s NDS.
      Krome fyzickeho spojeni poskytuje propojeni pro (vsechno 2x) 100Mbps Ethernet, MIL-STD-1553, napajeni 120V a 28V.

    • Malky napsal:

      Orion je vybaven NDS portem, takže se dá očekávat že jakékoliv přídavné moduly (ne nutně jen obytné, ale třeba navrhovaný Space Exploration Vehicle) budou vybaveny stejným typem portu 🙂

  3. Jirka napsal:

    IDSS je standard na kterém se shodli partneři podílející se na ISS. Z toho hlediska se dá očekávat nasazení na ISS ale ne nutně jinde. Ani pro ISS není závazný. Např Rusové se dosud drží svého tradičního systému a neslyšel jsem žádné plány o nasazení IDSS na Ruských lodích nebo staničních komponentech.

    • Jarda napsal:

      Rusove si muzou delat co chteji, nikdo je k tomu nenuti. Az si postavi nejakou novou ruskou stanici, muzou si tam pouzivat co budou chtit, stejne tak jako na sve casti ISS. Nicmene NASA, ESA, JAXA, SpaceX, Boeing, Bigellow a dalsi budou nadale pouzivat pro dokovani a mozna i castecne pro berthing standardu IDSS.
      A cinani se take priklonili k IDSS, nebo alespon k predchozimu APASu, nepouzili rusky doscking&cone.
      Momentalni revize D specifikuje pouze mechanicky, navigacni a elektricky system, ale uz pristi rok by mela revize E dospecifikovat porty pro vymenu plynokapalinovych systemu. Pak uz nebude jediny duvod pouzivat cokoliv jineho, krome tedy klasickeho robustniho berthingu CBM, ktery je treba pro nakladni lode Dragon, Cygnus a HTV mnohem jednodussi a prijemnejsi pro posadku.
      Vyvinout takovy system stoji nemale prachy a hlavne more casu, takze silne pochybuju, ze se v nejblizsich dvaceti letech objevi nejaky konkurencni system.
      Hlavne je androgynni, coz je u jinych existujicich systemu problem.

      • maro napsal:

        Jaképak vyvíjení? Tenhle systém vyvinuli právě Rusové pro připojení raketoplánu Buran k Miru. Měl označení APAS 89. Pak ho přejmenovali na APAS95 a byl použit na americkém raketoplánu:
        https://en.wikipedia.org/wiki/Androgynous_Peripheral_Attach_System

      • maro napsal:

        A jo, vlastně jsem napsal to, co už píšete i vy.
        Vlatně mě spíš zaráží, proč i v dnešní době docela hodně přesné navigace a automatického přiblížení, musí mít ten systém pořád tak velké, humpolácké „packy“ pro centrování, která zabírají docela hodně místa z otvoru určeného pro průlez.

  4. Pospíšil napsal:

    Obrázek „Umístění nových dokovacích adaptérů IDA“ v článku je zastaralý. Bylo potvrzrno, že IDA2 bude připojena na PMA2 a náhradní adaptér za ztracený IDA1 bude později usazen na PMA3.

Zanechte komentář