Dočkáme se průzkumníka Venuše, asteroidu, nebo Jupitera?

Discovery program

Americký vědecký program Discovery vznikl v roce 1992 a jeho cílem je podporovat a realizovat nepilotované sondy, které zkoumají Sluneční soustavu a přitom mají jen omezený rozpočet. Doposud se v rámci tohoto programu podařilo vypustit 12 sond včetně známých jmen jako třeba MESSENGER, Dawn, Stardust, Deep Impact, Genesis či GRAIL. Na start příští rok čeká lander InSight, který také spadá pod křídla programu Discovery. Jenže na to, aby se tento program nezastavil ani v dalších letech je potřeba navrhovat nové projekty. NASA proto před pár dny vybrala pětici horkých kandidátů.

Letos v dubnu jsme na našem blogu psali o tom, že NASA obdržela 28 návrhů na nové mise. Nyní se podařilo zredukovat počet kandidátů na pět. Ty teď čeká ještě důkladnější posuzování včetně detailních studií, které se zaměří na jednotlivé systémy navrhovaných sond. Každý vybraný projekt dostane 3 miliony dolarů, aby mohl důkladně rozpracovat svůj návrh, který se bude následně posuzovat. Pokud se zadaří, mohli bychom se už příští rok v září dozvědět jméno jednoho, nebo (v ideálním případě, kterému ale téměř nikdo nevěří) dvou projektů, které se dočkají realizace.

Io Volcanic Observer

Io Volcanic Observer
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Vypuštění sondy se neočekává dříve než v roce 2020, ale cena sondy (bez nákladů na start) nesmí překročit 500 milionů dolarů. Mezi finálovou pětici se nedostalo několik návrhů, které byly velmi zajímavé, ale jejich realizace by asi nebyla moc snadná.To se týká třeba návrhu, který měl zkoumat výtrysky na měsíci Enceladus tím, že by jimi prolétával a analyzoval je, jiný návrh počítal s výzkumem vulkanicky aktivního Jupiterova měsíce Io, další zase s průzkumem marsovského měsíce Phobos.

Vybrané mise zaměřují svou pozornost na planetu Venuši a různé asteroidy. Nyní si jednotlivé mise stručně představíme a ke každé připojím i svůj osobní názor na přínosy takové mise.

DAVINCI (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging)
Tato sonda by měla za úkol prozkoumat chemické složení atmosféry Venuše během cca. 63 minut dlouhého sestupu. Tato mise by odpověděla na otázky, které vědce zajímají už dlouho – jsou na Venuši stále aktivní vulkány, nebo jak reaguje atmosféra s povrchem planety? Za projektem stojí Lori Glaze z Goddard Space Flight Center ve městě Greenbelt, stát Maryland. Goddardovo středisko by také případnou misi řídilo.
Osobní názor autora: Venuše byla dlouhé roky opomíjená – zvláště pak co se týče landerů. Od dob sovětských misí Veněra uplynulo hodně času a technika udělala ohromný krok vpřed. Metody analýzy chemického složení se výrazně zpřesnily a tato mise by tak opravdu mohla přinést zajímavá data. Nevýhodou naopak může být relativně krátký průběh mise i fakt, že se všechno musí podařit na první pokus.

Návrh sondy VERITAS

Návrh sondy VERITAS
Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/

VERITAS (The Venus Emissivity, Radio Science, InSAR, Topography, and Spectroscopy mission)
I tento návrh má ve svém hledáčku druhou planetu Sluneční soustavy. Projekt VERITAS by měl přinést globální mapy povrchu Venuše ve vysokém rozlišení. Počítá se i s mapováním deformací povrchu a měřením jeho chemického složení. Za projekt zodpovídá Suzanne Smrekar z Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně, stát Kalifornie. Misi by tak řídilo JPL.
Osobní názor autora: Máme tu dva návrhy studující Venuši a každý používá jiný přístup. Zatímco DAVINCI proletí atmosférou, VERITAS má zkoumat planetu z oběžné dráhy. Netroufnu si hodnotit, který z projektů by byl vědecky přínosnější, protože to asi ani nejde, nicméně bylo by jistě velmi zajímavé zkombinovat data, která by VERITAS naměřila s tím, co zjistila evropská sonda Venus Express. ESA navíc zvažuje realizaci mise EnVision, která by měla navázat na odkaz Venus Express.

Sonda k Psýché

Sonda k Psyche
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Psyche
Tato sonda by se vydala do pásu asteroidů, kde by navštívila objekt 16 Psyche – jeden z největších asteroidů, které obíhají mezi Marsem a Jupiterem – jeho průměr je cca. 200 kilometrů. Nejzajímavější je na něm to, že jde o největší asteroid typu M. Písmeno M zde zastupuje Metal, což znamená, že jde o kovový asteroid složený z železa a niklu. Dosavadní teorie hovoří o tom, že by se mohlo jednat o jádro protoplanety, která ale byla v procesu formování zničena. Možná kolize s jiným objektem odvrhla kamenné vrstvy a zůstalo jen kovové jádro. Projekt vede Linda Elkins-Tanton z Arizona State University ve městě Tempe, stát Arizona.
Osobní názor autora: Už když byl představen seznam 28 přijatých návrhů, začal jsem si z nich vybírat projekty, které mne zaujaly. Psyche je jediná, která prošla výběrovým sítem mezi pět finalistů. Výzkum tohoto asteroidu by byl podle mého názoru unikátní, protože ještě nikdy jsme neměli možnost zkoumat tak ohromný kus kovu. Pokud chce NASA dostát slovům citovaným na začátku článku, tedy že vybraná mise má pomoci pochopit procesy vzniku Sluneční soustavy, pak je právě Psyche ideálním kandidátem. Velmi pravděpodobně odhalené jádro protoplanety je unikátním prostředím, které nám může prozradit i věci, které zatím vůbec netušíme. Z pragmatického pohledu by data o kovovém asteroidu mohla být využitelná až by jednou přišlo ke slovu těžení na asteroidech. Já osobně jí držím palce ze všech projektů nejvíce. Jen by se v případě realizace musela přejmenovat, aby nevznikaly věty typu – Psyche krouží kolem Psyche.

Návrh teleskopu NeoCAM

Návrh teleskopu NeoCAM
Zdroj: http://imagecache.jpl.nasa.gov/

NEOCam (Near Earth Object Camera)
Projekt NEOCam slibuje, že dokáže objevit desetkrát více blízkozemních objektů, než kolik jsme jich zatím dokázali najít. Projekt počítá i s tím, že by se blízkozemní objekty mělo dařit i charakterizovat. Projekt předložila Amy Mainzer z JPL a tato organizace by také zodpovídala za realizaci sondy.
Osobní názor autora: Amy Mainzer pokračuje ve směru, který začala už při misi malého infračerveného teleskopu WISE – mezi jeho úkoly patřilo hledání blízkozemních asteroidů. V současné době patří tyto objekty mezi hodně atraktivní témata, na které veřejnost hodně slyší. Mediálně by se tato mise dala velmi snadno pojmout ve stylu ochrany Země před případným asteroidem na kolizní dráze. Vědecký přínos by tato sonda jistě měla, ale v porovnání s ostatními návrhy mi přijde, že by posun v našich znalostech nebyl až takový. Další projekty mají podle mého názoru větší potenciál.

Librační body

Librační body
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Lucy
Tato sonda by se poprvé v historii zaměřila na průzkum trojských asteroidů u Jupitera. Trojské asteroidy jsou velmi zajímavými objekty – obíhají totiž kolem Slunce po stejné dráze jako jejich „mateřské“ planety, ale nejsou přitom na jejich oběžné dráze. Dalo by se říci, že oba objekty letí ve společné formaci. Konkrétně pak tyto spolucestující najdeme v libračních centrech L4 a L5. Dokonce i Země má jednoho takového společníka – v roce 2010 objevil teleskop WISE asi dvousetmetrový objekt 2010 TK7. Ale zpátky k Jupiteru. Už na začátku 19. století se podařilo objevit asteroid Achilles o průměru 130 kilometrů v libračním centru Slunce – Jupiter L4. Netrvalo dlouho a vědci našli další tělesa – V L4 se našel Hektor a prvním asteroidem v L5 byl Patrokles. Postupně se počet objevených asteroidů pomalu zvyšoval – v roce 1938 jich bylo 11, v roce 1964 už 14. Ale pak se protrhla stavidla a objevy přibývaly jako na běžícím páse. V roce 2000 už jsme znali 257 trójanů uJupitera a v roce 2002 jich bylo 1 600. Vroce 2012 už bylo objeveno 3 404 asteroidů v L4 a 1 759 v L5. Projekt vede Harold Levison ze Southwest Research Institute v Boulderu, stát Colorado. Za misi by zodpovídalo Goddardovo středisko.

Rozložení asteroidů v okolí Jupitera

Rozložení asteroidů v okolí Jupitera
Zdroj: http://2.bp.blogspot.com/

Osobní názor autora: Trójani jsou mimořádně zajímavými objekty, jejichž průzkum byl až doposud na okraji pozornosti. Přitom právě z nich bychom mohli vyčíst mnoho zajímavých informací o procesech, které formovaly Sluneční soustavu. Jedinou nevýhodou je, že Jupiter je hodně daleko – ze všech návrhů, které se dostaly do finále je cíl pozornosti nejvzdálenější. Přesto řadím tento projekt ve svém osobním žebříčku na druhé místo hned za Psyche.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://vesmir.stoplusjednicka.cz/
http://vat.pravda.sk/

Zdroje obrázků:
http://4.bp.blogspot.com/…/HVENFuX_6ss/s1600/discovery+program.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/04/ivo.png
http://www.jpl.nasa.gov/images/asteroid/20150930/veritas20150930.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/04/psyche.png
http://imagecache.jpl.nasa.gov/images/640×350/NEOCAM20150930-16-640×350.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Lagrange_points2.svg/1083px-Lagrange_points2.svg.png
http://2.bp.blogspot.com/…/by1CfKoJxYc/s1600/InnerSolarSystem-en.png

Dočkáme se průzkumníka Venuše, asteroidu, nebo Jupitera?, 2.5 out of 5 based on 12 ratings
Pin It
(Visited 1 755 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (12 votes cast)
(Visited 1 755 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


14 komentářů ke článku “Dočkáme se průzkumníka Venuše, asteroidu, nebo Jupitera?”

  1. Malky napsal:

    Já bych byl rád za NEOCam, sice ten čistě vědecký přínos nebude kdovíjaký, ale občas je potřeba opominout zajímavé věci a řešit věci praktičtějšího rázu. A objevování a přesné mapování blízkozemních objektů má pro nás velký význam, jednak pro jakékoliv plány na těžbu, a především kvůli zajištění bezpečnosti Země. Sice to není kdovíjak vzrušující práce, ale je to základ, bez kterého se neobejdeme.

  2. Vojta napsal:

    Škoda, že se do rozpočtu Psyche nevejde alespoň jednoduchý lander. Vzhledem k nezanedbatelné gravitaci planetky (úniková rychlost 130 m/s), by musel mít celkem silné motory a dost paliva. Zkoumat ten kus kovu přímo pomocí fyzických nástrojů, to by byla paráda. Možná zkusit menší asteroid typu M nebo si počkat na plnohodnotnou misi. Stejně tak si myslím, že by si Venuše zasloužila něco víc než nízkorozpočtovou sondu. Ideálně nějaký stratobalón.
    Průzkum trojanů zní zajímavě a pokud to půjde dobře s palivem a rozpočtem, mohlo by se jich prozkoumat i víc než je původně v plánu (tuším pět).
    A jak píše Malky, NEOCam je tak jako tak nutnost, tak proč ji nezainvestovat z těchto zdrojů.
    Osobně bych volil mezi Lucy a NEOCam.

  3. gg napsal:

    Á, Psyché…hora železa a niklu možná se spoustou platiny uvnitř. 🙂 To by bylo něco pro vesmírné horníky…

    Je škoda, že těchhle věcí se musí vybírat. Pominu-li, že nová sonda k Venuši by snad stačila jen jedna, všechno z toho by bylo více než zajímavé.

  4. Spytihněv napsal:

    V širším výběru jsem preferoval Enceladus nebo Phobos. Tak nic. Zvlášť absence Phobosu je překvapující. Vždyť je dosažitelný, zatím nedobytý (ani družici neměl) a navíc se o něm hovoří v souvislosti s pilotovanou misí.

    Tady z té pětice má všechno něco do sebe, k rozhodnutí by to chtělo detaily. Třeba Lucy. Když už tak daleko, chtělo by to trojanů více a více typů. Nebo DAVINCI. Aby to nebyl jen čistý průlet a tvrdý dopad (i když jedno z pouzder Pioneeru 13 vysílalo po dopadu překvapivě ještě přes hodinu). U VERITAS a NeoCAM je ta náplň asi jasná a není co dodat, totéž v hrubých rysech Psyche.

    Takže z praktického hlediska Psyche a NeoCAM, z „uměleckého“ určitě VERITAS, z vědeckého VERITAS, DAVINCI a Psyche. A z pohledu dobrodruha Lucy 🙂

    • Vojta napsal:

      Možná právě proto, že má být cílem pilotované mise, Phobos vypadl. Družic Marsu, které ho můžou nafotit, je na orbitě docela dost a lander těžko bude mít prioritu, když budou jeho výsledky (snad) brzy totálně převálcovány prací několika chlapíků ve skafandrech.

      • Spytihněv napsal:

        Záběry Phobosu během rychlých průletů kolem podle mě nebudou postačovat v případě plánu na pilotovanou misi. Důkladné zmapování z oběžné dráhy bude asi nutné. Je to komplikované těleso, jehož nitro zhruba z třetiny obsahuje dutiny. Navíc gravitace je velmi různá a liší se na různých místech až trojnásobně. Na takovou misi by těžko někdo poslal lidi bez předchozího důkladného průzkumu.

  5. Racek napsal:

    No, přece jen my bejvalý romantici by preferovali nějaké atraktivnější cíle, alespoň na jeden aby se dostalo. No jo, já vím, Enceladus, jezera Titanu a Europa jsou přece jen pořád oříšek, ale dnes už řešitelný. Třeba penetrátory… No jo, jsou to jejich peníze, tak rozhodnou oni. Stejně, ty sondy jsou pořád úžasnější a lepší..
    Pane Vojto, taky mě to napadlo. Ten lander je asi opravdu v našich možnostech. Tak počkáme, asteroidy mají rádi i Japonci, že.

    • Daniel Bozner napsal:

      Zřejmě bude problém že Psyche je už zasypaná asteroidy takže na povrchu bude stejně regolit jako na Měsíci a jiných podobných těles. Leda že by sonda nejdříve zmapovala Psyche a našla nějaký hodně čerstvý kráter a pak do něho nasměrovala lander. Jenže lander stejně neplánují takže nic.

  6. Adhara napsal:

    Z čisto osobných dôvodov držím palce obom venušským projektom. 🙂

    • cecil napsal:

      pripájam sa. voľakedy som čítal Lemových Astronautov a videl film Mlčiaca hviezda – pristátie astronautov na Venuši, takže tiež osobné (nostalgické) dôvody. uprednostnil by som projekt Veritas

  7. slappy napsal:

    Těší mne, že jsou ve výběru mise k dosud nenavštíveným tělesům. Teď ještě aby byl(y) vybrán(y) k realizaci. Nedávno jsem si udělal seznam světů, které jsme zblízka zatím neviděli.
    A objekty z první skupiny asi jen tak neuvidíme – všechno vzdálené trpasličí planety a jejich měsíčky. (Řazeno sestupně podle předpokládaného průměru):

    Eris (+ Dysnomia)
    Makemake
    2007 OR10
    Haumea (+ Hi’iaka,Namaka)
    Quaoar (+ Weywot)
    Sedna
    2002 MS4
    Orcus (+ Vanth)
    Salacia (+ Actaea)
    … a hromada dalších menších většinou nepojmenovaných TNO’s

    Pallas
    Hygiea
    (oba asteroidy srovnatelné s Vestou a hlavně relativně na dosah – přímo si říkají o Dawn 2)
    … a asi desítka dalších asteroidů Hlavního pásu ovšem už o něco menších (jediné zmapované těleso v této velikostní kategorii (~300 km) je saturnův Hyperion)

    Psyche
    (zdaleka největší známý metalický asteroid)
    … dále několik ‚běžných‘ asteroidů do tří set kilometrů

    Chariklo
    Chiron
    (oba kentauři s pravděpodobnými prstenci (!) – jedny z nejzajímavějších objektů tohoto seznamu. a pořád jsme kolem 250ti kilometrů)
    … a opět několik asteroidů Hlavního pásu, ovšem jejich velikosti už jsou jen 100+ km

    Hektor
    (jakožto největší zástupce jupiterových trojanů – cca 150 km nepletu-li se)

    Inu máme co zkoumat : ) New Horizons pouze završila éru základního průzkumu – to zajímavější nás stále čeká. Spolu s hromadou zmíněných planetek k prvnímu spatření !!

    • Spytihněv napsal:

      Když jsme u těch planetek, tak cíl Hayabusy 2 už není jen 1999JU3, ale několik má čerstvě vybrané jméno. Ryugu (to by měl být Dračí palác na dně oceánu, z něhož nějaký japonský hrdina přivezl rakev, což má ilustrovat, že sonda přiveze vzorky).

Zanechte komentář