Pokud jste se těšili, že sedmého ledna příštího roku odstartuje z Bajkonuru raketa Proton, která k Marsu dopraví první část evropsko-ruského projektu ExoMars, budete asi lehce zklamaní. Včerejší jednání společné skupiny ESA a Roskosmosu totiž rozhodlo o odsunu startu o dva měsíce na záložní startovní okno. Za všechno může odhalená výrobní vada na pouzdru EDM Schiaparelli, které má otestovat technologie nutné pro přistání u příští mise.
Podle původních plánů mělo ke startu ruské rakety Proton dojít na sedmého ledna příštího roku. Plánovači vybrali i záložní termín startu. Pokud by se první startovní okno z jakéhokoliv důvodu nestihlo, byl k dispozici i náhradní termín – v polovině března 2016.
Zdroj: http://exploration.esa.int/
Jak informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře na diskusním portálu kosmo.cz, nyní vyšlo najevo, že se první startovní okno nestihne. Důkladná inspekce letového hardwaru totiž odhalila výrobní vadu ve svarech dvou tlakových čidel na rozvodech helia u zařízení EDM Schiaparelli. Start se tedy přesouvá z ledna na záložní startovní okno. To se otevírá 14. a končí 26. března. Technici díky tomu dostanou téměř osm týdnů na odstranění objevené závady. Plány počítají i s tím, že by k připojení kamery CaSSIS k družici TGO došlo ještě v Evropě a nikoliv až na kosmodromu Bajkonur, jak se původně plánovalo.
Momentálně se počítá s tím, že by ke startu Protonu mělo dojít hned v první den startovního okna, tedy 14. března. Je to logické, protože kvůli přesunutí na záložní startovací okno už mise nebude mít žádný náhradní termín. Pokud by se tedy start 14. března nepodařil, bude zbývat čas pouze do 26. března.
Mise jako taková zpožděná nebude – nebeská mechanika se totiž postará o to, že náklad dorazí k Marsu zhruba ve stejné době, jako pokud by se startovalo v lednu. Družice TGO se usadí na oběžné dráze kolem planety, kde se zaměří především na spektroskopická měření atmosféry.
Zdroj: http://www.esa.int/
Bude intenzivně sledovat východy a západy Slunce, přičemž se zaměří na fázi, kdy bude sluneční světlo procházet skrz atmosféru. Rozlišovací schopnost přístrojů NOMAD a ACS by mohla být až na úrovni několika částic na miliardu ostatních. Kamera CaSSIS se zaměří na snímkování povrchu s rozlišením 4,5 metru/pixel a neutronový detektor FREND se postará o hledání vodíku v nejvyšších vrstvách povrchu. Cílem je odhalit vodu vázanou v horninách.
Kromě vědeckých úkolů má TGO sloužit i jako retranslační družice spojující signálem Zemi a povrch Marsu. Druhou součástí mise ExoMars 2016 je přistávací pouzdro Schiaparelli, označované též jako EDM. Jeho úkolem je otestovat orientační schopnosti a kontrolu rychlosti přistání, což jsou věci, které se budou hodit v roce 2018. Tehdy totiž odstartuje druhá část projektu označovaná jako ExoMars 2018. V jejím rámci se k Rudé planetě vydá rover schopný odhalit, zda na této planetě někdy byl život. Je proto jasné, že zvládnutí průchodu atmosférou, sestupu a přistání bude klíčové.
Zdroj: http://www.bisbos.com/
Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://space.skyrocket.de/img_sat/edm__1.jpg
http://exploration.esa.int/…/ExoMars2016_TGO_and_EDM_flight_models.jpg
http://www.esa.int/…/14257285-1-eng-GB/ExoMars_Trace_Gas_Orbiter.jpg
http://www.bisbos.com/images_probes/exomarslanding_1024.jpg
To se mi ulevilo. Podle názvu článku jsem se bál, že start se vůbec nestihne a TGO poputuje do skladu, kde na na ni bude sedat prach 🙂 Zdržení dva měsíce je zcela zanedbatelné vzhledem k délce příprav projektů. Tak hlavně aby se stihlo záložní okno.
Přesně tak. Je tady riziko chybějícího záložního okna.
Pri citani clanku ma napadlo niekolko veci. Je dobre, ze vadu objavili tak skoro. Vie sa, pri akych testoch bola objavena? Kazdu chvilu je uverejneny nejaky clanok ako NASA/JPL testuje svoje nove sondy/kabiny alebo ich casti. Od ESA je toho pocut podstatne menej, je to iba neinformovanostou, alebo maju ‚horsie‘ procesy testovania?
Tato misia MUSI vyjst. Ako pre ESA tak aj pre Rusko je zivotne dolezita. Rusi uz davno nedokazali nic, okrem obeznej drahy Zeme, a ESA ma velmi obmedzeny rozpocet, aby jej mohol ujst taky dolezity a drahy projekt. Drzim palce!
ESA dělá hodně důkladné zkoušky, které se hodně blíží detailnosti u NASA. Od vibračních stolů, přes simulátor vesmírného vakua až po místnosti s elektromagnetickým stíněním. Tím vším ESA disponuje a družice jsou důkladně kontrolovány. Kde konkrétně se na závadu přišlo zatím nevím, ale zkusím to dohledat.
Vdaka za potvrdenie. Som rad, ze ESA je dokladna ako NASA. Tym sa vyrazne eliminuje riziko zlyhania nejakej casti sondy.
Kdyby se nevědělo, při jakých testech došlo k odhalení závady, tak by se na ní přece nepřišlo 😀 Ke zjištění problémů na tlakových senzorech v rozvodu helia pohonného systému EDM došlo při TB/TV testech.
zabudol niekto handru v potrubi? 🙂
Ne, to rozhodně nezabudol 🙂
Thales Alenia Space je úžasná firma. Je dobré, že závadu byla odhalila před startem. Máme ještě v živé paměti posledního Falcona. Všichni se těšili, že se konečně podaří přistání a jak to dopadlo…
Tady určitě 2násobně platí staré dobré přísloví: „Dvakrát měř a jednou řež“. Snad se podaří stihnout druhé startovací okno. Nabízí se hypotetická otázka: „Co by se stalo, kdyby se nestihlo?“
No, to by nebylo dobré. Pravděpodobný by byl odklad o dva roky. Tím pádem by se odsouval i rover z 2018 na 2020.
No ještě že se vada odhalila včas, jinak bychom tu možná měli „krásnou“ paralelu:
ESA-Bajkonur-družice Mars Express-lander Beagle 2
ESA-Bajkonur-družice TGO-lander Schiaparelli
No mohlo to být horší! (radši klepu na dřevo! 😀 ) Jinak jak dlouho poletí TGO k Marsu? Tak 6 měsíců jako obvykle ne?
S příletem se počítalo na druhou polovinu října. Uvidíme, o kolik se přílet posune kvůli odkladu.
Nevíte, jestli NASA v roce 2018 ještě počítá s tímto roverem? Nebo se jedná právě o tu zrušenou americkou účast na misi ExoMars?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_Astrobiology_Explorer-Cacher
Tento koncept byl zrušen už v roce 2011 kvůli škrtům v rozpočtu.
Díky. Myslel jsem si to. Už dlouho bylo ticho. Jen na té wiki to pořád visí jako připravovaný projekt a to i v angličtině (snad mě teď nikdo ironicky nepoučí o možnosti editace 🙂