Na Marsu je voda! … Už zase?

15-195_perspective_2

Tisková konference, kterou NASA svolala na 28. září byla velmi ostře sledována i lidmi a médii, jejichž zájmy se s kosmonautikou kříží jen okrajově. NASA totiž s předstihem několika dní avizovala, že na konferenci oznámí přelomové informace ve výzkumu Marsu. Když pak zástupci agentury oznámili dychtivým divákům, že objevili stopy po tekoucí vodě, rozletěla se po celém internetu vlna článků o tomhle úžasném objevu a některé portály dokonce hned začaly přidávat spekulace o tom, jak je tenhle krok důležitý pro existenci života. Proč se tomuto tématu ale nevěnoval Kosmonautix? Inu proto, že jsme o tomhle tématu již psali – vloni v prosinci. Dnešní článek proto nebude ani tak o samotném objevu (ačkoliv i na ten se dostane), jako spíše o vysvětlení toho, proč je teď mnoho lidí z oznámení NASA trochu zklamaných.

Pětkrát výškově protažený snímek kráteru Garni, kde jsou vidět stopy po tekoucí vodě.

Pětkrát výškově protažený snímek kráteru Garni, kde jsou vidět stopy po tekoucí vodě.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Ukázalo se, že během teplých období marsovského roku taje uložený led a tekutá voda následně stéká po svazích do údolí. Vytváří se tak struktura ne nepodobná pozemským říčním korytům. NASA na tiskové konferenci oznámila, že na základě dat ze sondy MRO mají v ruce klíčový důkaz existence tekoucí vody. A právě ve slovním spojení „klíčový důkaz“ je zakopaný pes. NASA měla už dříve mnoho náznaků a nepřímých důkazů, které jednoznačně ukazovaly na přítomnost tekuté vody. Na Zemi dorazilo mnoho fotek, které ukazovaly vyschlá říční koryta. Právě jim se v tomto loňském článku věnoval náš kolega Michael Voplatka.

Snímek dne z června roku 2000 - fotka pořízená sondou Mars Global Surveyor. Jsou zde velmi dobře vidět koryta, která vytvořila tekoucí voda.

Snímek dne z června roku 2000 – fotka pořízená sondou Mars Global Surveyor. Jsou zde velmi dobře vidět koryta, která vytvořila tekoucí voda.
Zdroj: http://apod.nasa.gov/

Dokonce 26. června roku 2000 vyhlásila NASA snímkem dne fotku, kterou vidíte nalevo od tohoto odstavce. Píše se u ní (v překladu): „Co asi mohlo vytvořit tyto neobvyklé kanály? V malém kráteru uvnitř velkého kráteru Newton na Marsu najdeme bezpočet rovných kanálů, které vedou od okrajů kráteru dolů ke středu. Snímek pokrývá oblast širokou 3 kilometry. Tyto útvary byly ve vysokém rozlišení nasnímány sondou Mars Global Surveyor. Podobné kanály na Zemi vytváří tekoucí voda, ovšem teploty na Marsu jsou většinou moc nízké a atmosféra moc řídká na to, aby umožnily existenci kapalné vody. Nicméně mnoho vědců spekuluje, že by tekutá voda mohla vyvěrat z podzemí. Po stečení na dno kráteru voda zmrzne na led a vypaří se. Pokud tomu tak je, mohla by voda a led podporující existenci života existovat na Marsu i dnes. Voda by navíc mohla pomoci pilotované výpravě na povrch Marsu. Určitě se dočkáme dalších pokroků ve zkoumání tohoto zajímavého jevu.“ Přímý důkaz ale dlouhé roky chyběl. A jak už se ve vědě mnohokrát ukázalo – dokud není teorie definitivně potvrzená zůstává pouze teorií.

"Musíš mít žízeň," říká malý zelený mužíček roveru Curiosity a předkládá mu misku s vodou - krásná ukázka lidové tvořivosti s aktuálním námětem.

„Musíš mít žízeň,“ říká malý zelený mužíček roveru Curiosity a předkládá mu misku s vodou – krásná ukázka lidové tvořivosti s aktuálním námětem.
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net

Aktuální potvrzení pomocí spektrálních měření tak vlastně můžeme považovat za definitivní potvrzení toho, že předchozí teorie byly správné. Z vědeckého hlediska jde bezesporu o důležitý objev – už není potřeba spekulovat, máme jasno. Ale rozhodně nejde o nic přelomového, nebo dokonce nečekaného. Velmi trefně aktuální objev okomentoval na našem fóru náš redaktor Michael Voplatka: „Je to jako vidět celou dobu stín předmětu a nyní s velkou slávou oznámit, že už jsme viděli i předmět samotný a on opravdu existuje!

NASA mohla pro ohlášení před tiskovou konferencí zvolit umírněnější slova, protože aktuální objev není nic nového či překvapivého. Na druhou stranu mám pochopení i pro styl, který NASA zvolila. Podobná hesla totiž mohou ke kosmonautice přitáhnout i laickou veřejnost, což se nakonec podařilo. O vodě na Marsu si dnes povídají i lidé, kteří mají většinou úplně jiné zájmy. Vznikají tak třeba i obrázky, které v některých fázích přechází skoro až v memy a které jsme využili i v našem článku pro drobné odlehčení celého tématu. Popularizace kosmonautiky je specifický obor, který má někdy docela podivná pravidla. Veřejnost je nadšená „novým objevem“, který už ale zájemci o obor nějaký čas znají.

O objevu informoval dokonce i recesistický portál The Onion, který přidal i vlastní obrázek roveru Curiosity, kterak hledá vodu. Jen málo objevům se dostane takové mediální pozornosti.

O objevu informoval dokonce i recesistický portál The Onion, který přidal i vlastní obrázek roveru Curiosity, kterak hledá vodu. Jen málo objevům se dostane takové mediální pozornosti.
Zdroj: http://i.onionstatic.com

Nesmíme zapomínat ani na další část této zajímavé mozaiky – NASA je placena z federálních peněz. Je proto v jejím zájmu aby na sebe upozorňovala a dávala na odiv své úspěchy. Objev vody na Marsu je bezesporu jejím úspěchem – rodil se po dobu několika let a pomohlo k němu několik amerických sond. Je tedy zcela namístě, že NASA nyní sbírá plody své práce. Bombastické prohlášení o vodě na Marsu je proto pochopitelné – NASA se snaží ukázat, že umí dělat velké objevy a tak nepřímo pobízí zákonodárce, aby jí navýšili rozpočet.

A na závěr ještě dovolte malou poznámku k bombastickým titulkům některých médií, která spojují nejnovější objev se zvyšováním šancí na hledání života. Objevená voda se rozhodně nepodobá horskému prameni, což se může při čtení některých článků zdát. Ve vodě je rozpuštěné značné množství solí. Nejde ovšem jen o náš tradiční chlorid sodný, ale o chemikálie mnohem toxičtější – namátkou chloristan hořečnatý ( Mg(ClO4)2 ), chloristan sodný (NaClO4), nebo chlorečnan hořečnatý ( Mg(ClO3)2 ). Tyto látky jsou velmi silnými oxidačními činidly a pokud by se dostaly do kontaktu s něčím živým, postaraly by se o jeho rychlou sterilizaci.

Na aktuální objev zareagoval i Google

Na aktuální objev zareagoval i Google
Zdroj: https://www.google.cz/

P.S. Dnešní článek byl trochu jiný, než jaké u nás obvykle vychází. Povětšinou informujeme o aktuálních objevech událostech, přičemž se snažíme příliš neprojevovat vlastní emoce, či názory, které by mohly ovlivnit celkové vyznění článku. Aktuální situace je ale natolik vrstevnatá, že jsem si dovolil odchýlit se od tradičního stylu a dát čtenářům nahlédnout také trochu za oponu. Doufám, že Vám tato krátkodobá změna stylu nevadila a nyní se opět vracíme ke klasickému informačnímu standardu.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/15-195_perspective_2.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/15-195_perspective_6.jpg
http://apod.nasa.gov/apod/image/0006/marsnewton_mgs_big.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…6e75b75345f081b10b1a83aeb369d9f1&oe=565ED2F1
http://i.onionstatic.com/onion/2450/6/16×9/1600.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


18 komentářů ke článku “Na Marsu je voda! … Už zase?”

  1. Jaroslav.Alois napsal:

    Představme si pramínek vody, či jezírko na vrcholu Everestu a povrch Marsu je o cca 30 km výše ve stratosféře.
    V zájmu kosmonautiky musíme doufat, že kongresmani “ objevu“ uvěří a povolí kohoutek penězovodu.

    • Evžen111 napsal:

      Jo, decela trefný komentář, hlavně odstaveček druhý. Musíme doufat, že v kongresu sedí nadšenci a amatéři a ne profíci, kteří o tomto objěvu neobjevu ví již roky své.
      E

  2. Josef napsal:

    Mozna se to nehodi ale stejne to sam dam alespon pro pobaveni pro ty co sledovali konferenci 🙂
    http://xkcz.cz/images/1583_NASAPressConference.png

  3. vedator napsal:

    Prezentacie vysledkov treba prenechat vedcom, nie politikom, novinarom alebo pseudo-odbornikom. Vedec nemoze povedat, ze na Marse je tecuca voda. Seriozny vedec moze povedat iba to, co v podstate urobili teraz-maju silny dokaz o tecucej vode, co je terminologicky spravne. Fotky povrchu, spektier su dokazom o nich samotnych, nie o jave, ktory teoreticky zachycuju. Treba si uvedomit, ze sme len na zaciatku vyskumu vesmiru a nevieme dostatocne vela o javoch na Marse. Ak sa prvykrat clovek ‚vykupe‘ v marsovskej tecucej vode, potom to bude nepopieratelny dokaz. Preto je pilotovana misia na Mars taka podstatna hoci jej naklady budu o 2 rady vacsie ako roboticky prieskum.

  4. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Určitě se již v něčí hlavě rodí nápad na vyslání dalšího roveru-tentokrát specialisty na hledání vody v tekutém stavu. Vhodné lokality jsou známé, dosahovaná přesnost přistání přijatelná (MSL měla elipsu 7×20 km, pro srovnání Curiosity 11×85 km). Jen to chce správné načasování (i když při dlouhověkosti roverů ani to není klíčové). A problém může být i sklon svahu, kde se tyto „bystřiny“ nacházejí. Bude to epochální, až pozemská sonda smočí svůj sosák v něčem, co teče, když to tedy na ten Titan zatím nějak moc nevypadá 🙂

    • maro napsal:

      Stačí když se to bude sypat. Ten rozdrcený led nebo sníh si už snad dokážeme zahřát do kapalného stavu v rozumném papiňáku, abysme měli i nějaký ten rozumný tlak.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        To ano, ale já neměl na mysli jen analýzu odebraného vzorku, která by vědecký účel jistě splnila. Spíš mě zaujala představa záběru na proud vody v dosahu manipulátoru pozemské sondy na Marsu…

  5. Pavel Toufar napsal:

    Vážený pane Majere,
    v té naší České kotlině jsme se zjevně rozhodli být s každým a se vším hned a rázně hotovi, ale musím Vás ujistit, že pondělní tisková konference NASA nebyla žádnou nafouknutou bublinou a rozhodně žádným PR pokusem, jak vytahat z Kongresu peníze na kosmický program (ty se totiž „tahají“ zcela jinak). Byla logickým a naprosto běžným postupem informování o vyvrcholení a především závěrech jedné dlouholeté vědecké práce. Vědec vysloví domněnku, úvahu, hypotézu, ale posléze ji musí doložit jasnými a přesvědčivými důkazy, což ovšem na vkus laiků někdy trvá až převelice dlouho. Ve skutečnosti taková vědecká práce představuje často denní i noční doslova únavnou práci a mnohá odříkávání, od čehož by mnoho lidí jiných profesí již dávno uteklo. Proto laikům pětiletá doba (v tomto případě) připadá jako dlouhá. Někteří možná po straně utrousí, jak se vědci mají, když se mohou tak výtečně flákat, zatímco ostatní hákují v práci od vidím do nevidím. Luju Ojha, jak familiárně nazývají kolegové a známí doktoranda Lujendru Ojhu (pár českých novinářů i kosmofandů z něj udělalo ženu, protože si nedokázali poradit s nezvyklým jménem katmandského rodáka) přitom vůbec neskrýval, že o sezónních pruzích či korytech a možné slané vodě mluvil nejen on již před pěti roky, a neskrýval to nikdo z dalších vědců na kritizované tiskové konferenci. K hypotéze vyslovené před lety v šak chyběly přesvědčivé důkazy. Podařilo se je získat až po náročné a dlouhé práci. Do té doby šlo jen a jen o pouhou hypotézu, třebaže ji laik mohl naivně převzít vzít jako fakt a dnes, kdy jsou k dispozici důkazu, bude tvrdit, že se to přece už dávno ví, případně že on to už dávno věděl (záleží na stupni sebevědomí – nazvěme to tak – dotyčného). Jak je ve vědecké práci pravidlem, byly výsledky a především důkazy nejprve publikovány v odborném časopisu (v tomto případě Nature Geoscience) ve vědeckém článku.
    Dovoluji si Vám a případnýám zájemcům poslat odkaz: http://www.nature.com/ngeo/journal/vaop/ncurrent/full/ngeo2546.html
    Již název vědeckého článku jasně hovoří o tom, že se jedná o předložení důkazu, tedy výsledku vědecké práce, přesněji prokazatelného výsledku. Po srovnávání „optických důkazů“ pásů či rýh a různých obdobích roku na Marsu šlo o důkazy další části hypotézy získané analýzou spektrální analýzy. V obou případech o práci náročnou a oprávněně dlouhodobou. V případě „spektrálních důkazů“ jde o poprvé o nově publikované informace, nikoli už hypotézu, a jde o výsledky bez nadsázky unikátní a vynikající.
    Píšete o „zklamaných lidech“, ale může jít nanejvýš opět pouze o laiky, protože vědecká obec je naopak nadšená z toho, že pozoruhodnou hypotézu se podařilo doložit jasným vědeckým důkazem.
    A jistě se najdou vědci, kteří se rozhodnou tyto důkazy zpochybnit, protože i to není ve vědě ničím mimořádným a pokud nejde o povrchní zlobu a závist, pak takové kritické názory vždy vědecké poznání posunují o další krůčky či dokonce kroky dál.
    Na stejnou dobu (stačí porovnat data), kdy vyšel výše zmíněný vědecký článek s popsanými závěry a důkazy, svolali v NASA tiskovou konferenci. Na takovém postupu není ovšem vůbec nic bublinárního. Někteří z odborných novinářů informace měli dokonce již před tiskovou konferencí, ale ctili zásadu mlčet a nepublikovat nic až do tiskové konference. Nechci být škarohlídem a proto nechci domýšlet, jak by něco takového dopadlo v České kotlině, v níž se nikoli úsměvně, ale spíše trapně někteří novináři a další snaží být za každou cenu „první“. Takže se pak publikují rychlokvašené povrchnosti či dokonce chyby a nepochopení problematiky.
    Dovoluji si Vás proto opravit. Nešlo o bublinu. Pouze jste – promiňte mi mou upřímnost – vycházel ze svého pohledu laika a nikoli ze znalosti skutečné vědecké práce a neoddělil jste vyslovenou hypotézu (jakkoli pro laika přesvědčivou) od vědeckého důkazu.
    Samozřejmě nemusíte brát v potaz můj „český názor“. Pak doporučuji nahlédnout do blogu výtečné Emily Lakdawally, která sama zdůrazňuje, že se jedná o příklad vědeckého pracovního procesu.
    A pokud jde o úvahy, že šlo vlastně o nafouknutou PR akci NASA, tatáž Emily L. poznamenává, že pokud postup NASA měl opět upozornit (já bych dokonce řekl „zdravě nakopnout“) hlavní vlivná média na planetární výzkumy, pak šlo o akci prospěšnou. Slova kritiky a že by dokonce šlo o přehánění či bublinu u ní nenajdete.
    Přeji Vám vše dobré,
    Pavel Toufar.

    • Dušan Majer napsal:

      Dobrý den,
      velice si vážím toho, že jste si můj článek přečetl a dokonce na něj zareagoval. Věřte, že komentář od odborníka Vašeho formátu je pro mne opravdu hodnotný.

      Článkem jsem nechtěl shodit vědecký význam objevu – jak sám v textu uvádím, vědecký přínos aktuální objev rozhodně má. Šlo mi jen o to, že když NASA uváděla, že na tiskové konferenci uvede nové a přelomové informace, které změní naše chápání Marsu, byla celková očekávání na úplně jiné úrovni. Potvrzení tekoucí vody je pro vědeckou obec bezesporu vlekou událostí – o tom se nedá spekulovat a plně souhlasím s tím, že je důležité, že skončilo období spekulací a v tématu je jasno. Ještě jednou bych chtěl zdůraznit, že plně souhlasím s tím, že vědecký přínos objevu je významný. Šlo mi jen o to, že avizovaný objev není překvapivý ani nečekaný – což byly pocity, které navozovaly upoutávky z NASA před tiskovou konferencí.

      Ať se daří i Vám a ještě jednou děkuji za Váš komentář.

      • Pája napsal:

        Také já jsem měl z avíza dojem, že se chystá ohlásit něco naprosto nečekaného a dějinně přelomového. Ale nečekal jsem to. Dělají to tak vždycky. :o)

    • vedator napsal:

      Dobry den. S kazdym jednym slovom vo vasom prispevku sa da len suhlasit. Je velmi dobre, ze sa na tejto stranke objavuju a reaguju aj odbornici.

      Nemyslim si, ze by clanok nejako dehonestoval pracu vedcov a ich prinos k vedeckemu poznaniu.

      Teraz pridam svoj osobny nazor. Co ma ako ex-vedca a fanusika kozmonautiky a vesmiru mrzi, ze NASA ma ako mega tahak Mars a venuje mu neprimerane vela casu, prostriedkov a pozornosti. Rozumiem, ze je to dane vedeckou klimou v USA, kde ludia (obycajni aj zakonodarci), vacsinou reaguju pozitivne na slovicko Mars. Ved preco nemat sucasne 3-7 vedeckych zariadeni pri Marse a ziadny pri ostatnych planetach slnecnej sustavy.

      Rovnake, ak nie vacsie objavy sa totiz deju aj na poli vyzkumu Slnka, hlbokeho vesmiru, teoretickej fyziky a NASA je v tom zahrnua. O tychto objavoch sa vsak neinformuje formou ohlasovanej tlacovky. Z tohto pohladu bola tlacovka vyrazne PR orientovana zalezitost (len podotknem, ze NASA to ma v popise svojej prace) zamerana na pritiahnutie pozornosti zakonodarcov.

    • Petr Scheirich napsal:

      Dovolím si také zareagovat z pozice odborníka. Vědecká práce probíhá přesně tak, jak popisuje pan Toufar – zdlouhavě a po malých krůčcích, a myslím, že tuto stránku celé záležitosti nezpochybňuje nikdo, ani Dušan Majer ve svém článku. Jde spíše o to, jak celou záležitost uchopila média, a k tomu PR zprávy (nejen) NASA velice napomáhají. Protože pokud se tyto malé kroky okoření slovy, že byla odhalena veliká „záhada“ (s tímto slovem operuje téměř každá druhá PR zpráva z astronomie, od ESO až po NASA), každému, kdo se pohybuje ve vědě nebo alespoň sleduje danou problematiku pravidelně, to začne připadat celkem oprávněně dost vtipné. PR zprávy samy jdou proti tomu, jakým způsobem věda pracuje. Chápu, že laiky je třeba správně navnadit, ale dokážu si představit, že se to dá dělat i jinak (sám se popularizaci věnuju dost intenzivně).
      To, že se podařilo potvrdit dřívější hypotézu, je určitě vynikající a zasluhuje si pozornost, ale pokud si tu pozornost vynutíme slovy, že „byla vyřešena záhada“, a pak to sami autoři na tiskové konferenci vlastně popřou (=řeknou, že bylo potvrzeno něco, o čem se už dlouho uvažovalo), působí to směšně. Tím nechci nijak zesměšňovat autory studie, ti by ostatně tak silná slova pro upozornění na svůj výzkum určitě nepoužili, ale problém je v tom, že laik toto už nerozliší. Pro něj je to vše NASA, a ta si takhle ve svých vyjádřeních zjevně odporuje.

    • Vladimir Kaspar napsal:

      Tento clanek se mi velmi libi a rad bych poprosil Dusana Majera, at clanky v podobnem duchu pise dal, jsem mu za to velmi vdecny.
      Jako alespon prumerne myslici clovek si tento clanek umim prebrat, neni potreba skoleni z vedecke metodiky.
      Kosmonautix.cz neni urcen k publikovani vedeckych praci a doufam, ze to tak zustane. Dusanu Majerovi a dalsim autorum timto dekuji a preju, at jim nadseni nevyprcha.

      • Dušan Majer napsal:

        Velice Vám děkuji za pochvalu článku. Těší mne, že se Vám líbil. Moje nadšení zatím nevyprchává a doufám, že tomu tak bude i nadále – věřím, že se k nám budete i nadále rád vracet. 😉

  6. Adhara napsal:

    Tento článok už od nadpisu počas celého čítania len potvrdzoval moje pocity, ktoré som z tejto „novinky“ mala… a P.S. zodpovedalo aj postupne sa vynárajúcu otázku, prečo je taký zádumčivý. 🙂

  7. Jaroslav.Alois napsal:

    Je třeba vidět, že se nejedná o vodu v prav=m slova smyslu, ale přesycený roztok všech možných solí, prakticky slanou kaši.
    Na to nemusí být nikdo vědec aby rozlišil vodu a slanou kaši.
    Navíc se tato kaše údajně pohybuje na svahu, který je skoro kolmý , takže hovořit o tekoucí vodě je zcela zavádějící.
    Vskutku by mne zajímalo jakou rychlostí údajná marťanská “ voda “ teče, asi ne o moc rychleji než pozemské ledovce.

    • Samo napsal:

      Marťanský vodný roztok si povedal že bude originálny a rozhodol sa použiť taktiku pomaly dalej zájdeš 😀 bude tiecť asi rýchlejšie ako ladovec na konferencii boli snímky z jedného miesta na začiaku tuším že júla 2014 nič nebolo a na konci bolo vidieť jasné zmeny

  8. Daniel Bozner napsal:

    Jen tak pro zajímavost. Udělal jsem v nedávno v těch vedrech nechtěně pokus. Zalil jsem
    suchou hromadu zeminy a voda udělala podobné koryta končící do ztracena a trvalo to pár sekund.

Zanechte komentář