Kosmotýdeník 158. díl (21.9. – 27.9.2015)

Po sedmi dnech se opět vrací seriál který má na našem portálu zasloužilý titul nejdéle vycházejícího občasníku. Nedělní oběd Vám náš Kosmotýdeník doplňuje již více než tři roky. Ani dnes nevynecháme nejdůležitější kosmonautické události, které přineslo uplynulých sedm dní. Ty byly plné událostí spíše drobnějšího významu, na které bychom sice zapomínat neměli, ale které svým rozsahem nevydají na velký článek. Dnes Vám proto přinášíme spíše jen souhrn několika kratších, ale přesto zajímavých momentů a situací. Jediným větším tématem bude dění okolo rakety Vulcan, kde společnost Orbital ATK vyhrála soutěž o dodávku urychlovacích bloků na tuhá paliva.

Orbital ATK dodá urychlovací motory pro Vulcan
Do doby, kdy se nová raketa Vulcan (viz zde) poprvé odlepí od startovní rampy, zbývá ještě hodně času. Už nyní ale musí probíhat jednání o dodávku technologií, které bude tento nosič využívat. Minulý týden se společnosti ULA, která za výrobou nosiče stojí, podařilo vybrat dodavatele urychlovacích bloků na tuhá paliva.

Grafika ukazující jednotlivé díly rakety Vulcan

Grafika ukazující jednotlivé díly rakety Vulcan
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Raketa Vulcan by měla po roce 2018 nahradit nosiče Atlas V – především kvůli tomu, že Atlasy využívají na prvním stupni výkonné motory RD-180, které Američané nakupují z Ruska, což se ruské vládě příliš nelíbí. Američané také chtějí být v tomto směru samostatní a proto má přijít raketa Vulcan, která bude kompletně vyráběná ve Spojených státech.

Také Atlas V využívá urychlovacích bloků na tuhá paliva – dodává je společnost Aerojet Rocketdyne, která kromě jiného vyrábí motory RS-68 pro rakety Delta IV, nebo motor RL10 pro horní stupně nosičů Delta i Atlas. A tak se dalo očekávat, že stejná firma bude dodavatelem urychlovacích bloků i pro nástupce Atlasu. Jenže tak se nestalo. Kontrakt na výrobu urychlovacích bloků dostala konkurenční společnost Orbital ATK. ULA své rozhodnutí obšírně nekomentovala, pouze oznámila, že urychlovací bloky umožní snížení cen, což má ocenit nejen samotná firma, ale i vláda Spojených států, pro kterou dnes Atlasy často startují.

Motor GEM-60 z produkce firmy Orbital ATK před připojením k raketě Delta IV

Motor GEM-60 z produkce firmy Orbital ATK před připojením k raketě Delta IV
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

ULA evidentně musí reagovat na měnící se situaci na trhu. Firma SpaceX svými raketami Falcon tlačí ceny k zemi a ULA ví, že bude muset změnit trend výroby svých nosičů. Nové rakety Vulcan mají být při zachování spolehlivosti levnější, což jim má zajistit lepší konkurenceschopnost na trhu s raketovými nosiči. SpaceX totiž pomalu začíná ujídat z koláče, který si ještě před pár lety ULA šetřila sama pro sebe.

Horkým kandidátem na výrobu motorů prvního stupně rakety Vulcan je společnost Blue Origin, jejíž pohonný systém založený na spalování kapalného metanu by měl být certifikován v roce 2017. Ale zpět k urychlovacím blokům, které vyrobí Orbital ATK. Měly by mít stejnou délku jako motory od Aerojetu, tedy 20,5 metru při průměru 160 centimetrů. Tím pádem budou o 7,5 cm širší než urychlovací bloky, které Orbital ATK dodává pro rakety Delta IV.

Kosmický přehled týdne

Měření složení komy pomocí přístroje ROSINA

Měření složení komy pomocí přístroje ROSINA
Zdroj: http://blogs.esa.int/

Evropská sonda Rosetta, která krouží okolo komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko detekovala s pomocí svého palubního spektrometru ROSINA přítomnost argonu, který se objevuje v komě komety. Vpravo přiložený obrázek ukazuje spektrální zastoupení objevených sloučenin. Kromě argonu ROSINA objevila také molekuly chlorovodíku, sirouhlíku, nebo sulfanu.

Stavba obslužné věže pro loď Starliner (o které jsme Vás již informovali v tomto článku) stále úspěšně roste. U rampy číslo 41 už stojí téměř polovina celé konstrukce, která umožní nástup astronautů do útrob lodi. První pilotovaný let Starlineru by mohl přijít už v roce 2017. V tomto týdnu jsme se v tomto článku věnovali tomu, kde by mohla tato loď přistávat až se bude vracet z oběžné dráhy.

Stavba přístupové věže pro loď Starliner

Stavba přístupové věže pro loď Starliner
Zdroj https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net

Ruský kosmonaut Gennadij Ivanovič Padalka, dostal od lékařské komise souhlas, který byl nutný k tomu, aby se mohl ucházet o další letové nominace. Padalka je momentálně rekordmanem v souhrnné délce pobytu v kosmu – ve stavu beztíže strávil již 879 dní.

Mexická družice Morelos-3 o váze pět a půl tuny se připojila k hornímu stupnice rakety Atlas V. Ke startu z floridského kosmodromu by mělo dojít 2. října ve 12:09 našeho času, o čemž Vás ještě budeme informovat. Úkolem družice je poskytnout mexické armádě, pohotovostním složkám, místním vzdělávacím spolkům, a nemocnicím v odlehlých částech státu hlasové i datové přenosy. Raketa vynese družici na dráhu přechodovou ke geostacionární s parametry 4 800 x 35 800 km se sklonem 27° vůči rovníku. Družice disponuje anténou o průměru 22 metrů, která se vyklopí, až bude náklad na oběžné dráze.

Obslužné rameno připravené ke zkouškám.

Obslužné rameno připravené ke zkouškám.
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net

Tento týden jsme Vás informovali o tom, že na Kennedyho středisko dorazilo rameno, které bude před startem spojovat věž mobilní odpalovací plošiny s novou raketou SLS. Na fotce vlevo ale vidíme jiné rameno. Označuje se jako OSMU a má sloužit pro obsluhu servisního modulu Orionu. Zde je připevněné k testovací konstrukci. Sestava podstoupí sérii zkoušek, která obnáší i simulaci startu. Cílem je ověřit spolehlivost celého návrhu.

První stupeň vylepšené soukromé rakety prozatím označované jako Falcon 9 v 1.2 má za sebou první zkušební zážeh motorů. Došlo k němu 21. září večer. Zážeh na plný výkon trval 15 sekund a zároveň otestoval i nové zkušební stanoviště vybudované hlavně pro Falcon Heavy – disponuje například podzemním kanálem pro odvod spalin. Elon Musk zároveň oznámil, že první start raket Falcon přijde zhruba za 6 – 8 týdnů.

Nová verze tepelného štítu lodi Orion

Nová verze tepelného štítu lodi Orion
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net

Inženýři zodpovídající za design tepelného štítu nové americké lodi Orion oznámili, že na základě  dat nasbíraných při misi EFT-1 upraví konstrukci tepelného štítu. Tou hlavní změnu je, že štít pro první let byl vytvořen jako monolitický blok. budoucí štíty však budou složené z menších dílů, což kromě jiného zrychlí výrobu tepelného štítu lodi Orion o celé dva měsíce.

Posádka na Mezinárodní kosmické stanici si tento týden užila trochu kultury – promítal se zde totiž nový film Marťan, který vychází z populární knihy Andyho Weira. Na našem portálu můžete stále soutěžit o ceny spojené s tímto filmem.

Promítání filmu Marťan na ISS

Promítání filmu Marťan na ISS
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net

Neděláme to v našem seriálu často, ale tentokrát Vám dáme tip na příští týden – v pondělí 28. září ve 17:30 našeho času začne na této adrese přímý přenos, na kterém by NASA měla oznámit nové zajímavé informace o průzkumu Marsu. Po zveřejnění této zprávy se v internetovém éteru okamžitě začaly šířit nejrůznější spekulace včetně toho, že NASA potvrdí tekoucí vodu na Rudé planetě. Zatím zůstáváme při zemi a o případných novinkách Vás budeme informovat ve středečním článku.

Souhrn z Kosmonautixu

Minulý týden přinesl hlavně dva starty nových čínských raket – jednak Čhang-čeng-6 a také Čchang-čeng-11. Kromě toho jsme se zastavili i na Marsu, kde jsme zmapovali okolí vozítka Curiosity, věnovali jsme se i studii rozebírající možnosti letu lidské posádky na Mars a jeho měsíc Phobos. A když už jsme byli u rakety SLS, věnovali jsme se i zkouškám jejích obslužných ramen, ale i přístupových plošin v hale VAB. Zapomenout nesmíme ani na nové fotky Pluta a Charonu ze sondy New Horizons. Zabývali jsme se také neúnavným hledačem komet v okolí Slunce – americké sondě SOHO.

Snímek týdne

Sonda New Horizons je těžká váha, které může konkurovat jen máloco. Ačkoliv se snažíme, aby byla rubrika Snímek týdne co nejpestřejší, tak snímky světa, který jsme ještě před půl rokem vůbec neznali, překoná jen minimum fotek. Dnes Vám proto přinášíme opět snímek ze sondy New Horizons. Vidíme na něm lokalitu neoficiálně pojmenovanou Tartarus Dorsa v blízkosti rozhraní světla a stínu, tedy takzvaného terminátoru. Zdejší terén má nezvyklou texturu, která připomíná kůru stromu. Snímek pokrývá cca. 530 km širokou oblast a kamera MVIC na něm zachytila detaily s rozlišením 0,34 km/pixel. Vědci spekulují, že by mohlo jít o důsledky sublimace pevných látek z povrchu. Zdejší útvary, které připomínají duny však budou potřebovat ještě důkladné prozkoumání.

Kamera MVIC zachytila lokalitu zvanou Tartarus Dorsa s rozlišením 0,34 km/pixel.

Kamera MVIC zachytila lokalitu zvanou Tartarus Dorsa s rozlišením 0,34 km/pixel.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://blogs.esa.int/
http://forum.kosmonautix.cz/
https://www.facebook.com/
https://www.facebook.com/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…871934782903381_3853933676298717876_o.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/09/vulcan_srbs.png
http://spaceflightnow.com/…/09/GEM-60_solid_booster_of_Delta_IV_rocket.jpg
http://blogs.esa.int/rosetta/files/2015/09/Argon-spectra.png
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…871934862903373_3340200070926915529_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…841397255976093_1696407506223201010_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1070208656323654_8052278443868839434_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1068734126471107_3524604685889396729_o.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/snakeskin_detail.png

Kosmotýdeník 158. díl (21.9. – 27.9.2015), 2.5 out of 5 based on 11 ratings
Pin It
(Visited 1 131 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (11 votes cast)
(Visited 1 131 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


17 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 158. díl (21.9. – 27.9.2015)”

  1. Malky napsal:

    Chudák AJR, za chvíli nebudou mít jediného zákazníka. Doufám, že se pustí do stavby vlastního nosiče.

  2. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Tepelný štít z několika částí. To je úplná novinka nebo se takový štít již někdy použil?

  3. gg napsal:

    „nebo horní stupeň R“101 pro nosiče Delta i Atlas“

    „Horkým kandidátem na výrobu prvního stupně rakety Vulcan je společnost Blue Origin“

    Nemělo to být spíš „nebo motory RL-10 pro horní stupně nosičů Delta i Atlas“ a „Horkým kandidátem na výrobu motorů prvního stupně rakety Vulcan je společnost Blue Origin“?

  4. roman hronza napsal:

    Jestli se firmě SpaceX podaří uvést do běžného života znovu-použitelnost raketových nosičů, tak Vulcanu nepomůže ani levnější booster od ATK 😉

    • vedator napsal:

      Pravda, no len v pripade, ze SpX udrzi aspon rovnaku mieru spolahlivosti ako doteraz.

      • kopapaka napsal:

        vedator: kritické to bude hlavně u znovupoužitelných prvních stupňů – od toho se bude odvíjet další rozvoj SpaceX – zejména pokud jde o BFR. Ovšem i kdyby po určitém počtu opakovaných použití začala spolehlivost klesat, tak se při snížené ceně najdou šílenci, kteří to risknou (firmy i pojišťovny). A přinejhorším je tu možnost vynášet „hloupé“ a levné náklady jako je palivo nebo podobné…

        • vedator napsal:

          Som si vedomy, ze SpX buduje svoju cenovu strategiu na znovupouzitelnosti svojich nosicov. No nesuhlasim s tym, ze sa najdu samovrahovia, ktory budu riskovat stratu svojho nakladu pri nespolahlivom nosici. A to hovorim o podstatne mizernejsej efektivite aku ma ProtonM. Aj keby sa nasli ‚hlupe‘ naklady, tak zisk z nich nebude taky, aby SpX mala na vyvoj MCT, BFR, cize Elonova vizia dostat sa osobne na Mars by bola vazne ohrozena. Takze by som povedal, ze spolahlivost + znovupouzitelnost je najlepsia cesta.

        • gg napsal:

          „No nesuhlasim s tym, ze sa najdu samovrahovia, ktory budu riskovat stratu svojho nakladu pri nespolahlivom nosici.“

          Opravdu? Kdyby start stál deset milionů a náklad byl sériově vyráběný, vážně si myslíte, že by se takoví nenašli? No to je tedy pesimismus jak vrata. 🙂

          „Aj keby sa nasli ‚hlupe‘ naklady, tak zisk z nich nebude taky, aby SpX mala na vyvoj MCT, BFR, cize Elonova vizia dostat sa osobne na Mars by bola vazne ohrozena.“

          To mi přijde dost absurdní. Vezměte v úvahu, že velká část obchodního modelu SpaceX se zakládá na elasticitě poptávky. Když bude SpaceX levně vynášet „nehloupé náklady“, tak naopak vydělá ještě mnohem méně, protože na „supernáklady“ dnešního typu (družice z půl miliardy) je pouze omezené množství peněz, a úsporou pár desítek milionů jejich počet výrazně nevzroste. Levné nosiče prostě *musejí* expandovat do nových oblastí, jinak nejsou pro poskytovatele služeb ekonomicky nijak ospravedlnitelné, zcela bez ohledu na to, jestli jsou spolehlivé nebo ne. Vždyť se podívejte, jak dopadl Atlas.

Zanechte komentář