Kosmotýdeník 157. díl (14.9. – 20.9.2015)

Již třetí rok, každý týden v neděli ve dvanáct hodin vychází souhrn kosmických událostí uplynulých sedmi dní: Kosmotýdeník. Ani jedinkrát během těch tří let jste o tento souhrn nepřišli a nejinak tomu bude dnes. Tento týden se stalo mnoho zajímavých věcí. Podíváme se na floridský kosmodrom, kde společnost Blue Origin přebrala startovací komplex 36. Podíváme se i na dění v ULA a Boeingu. Zavítáme na měsíc Enceladus, kde s největší pravděpodobností bylo definitivně potvrzeno, že se pod jeho povrchem nachází globální oceán. Během tohoto týdne došlo ke čtyřem startům raket, ani ty samozřejmě nevynecháme. A ani tento týden nepřijdete o snímek týdne. S přáním hezké neděle, přeji příjemné čtení.

Blue Origin vystupuje ze stínu

Společnost Blue Origin byla založena již v roce 2000, ale informací o jejích projektech bylo vždy jak šafránu. Její zakladatel a majitel firmy Amazon nebyl nikdy příliš sdílný, co se týká vývoje a projektů, na kterých tato společnost pracuje. Věděli jsme, že staví rakety a že se pokouší o znovupoužitelné stroje. Dokonce jsme zaslechli i něco o lodi New Shepard, která by měla nosit lidskou posádku, ale to bylo takřka vše. Rouška tajemství se však trochu odhrnula, když byla 15. září na Floridě uspořádána tisková konference na startovacím komplexu 36.

Tisková konference a Jeff Bezos

Tisková konference a Jeff Bezos
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Na této tiskové konferenci vystoupil Jeff Bezos, zakladatel a ředitel firmy. Komplex 36, který už byl dlouho vyřazený z provozu, se má stát domovskou základnou Blue Origin, kterýžto záměr byl během této konference oznámen. Bezos zároveň oznámil, že se hodlá přestěhovat na Floridu s celou infastrukturou. Na rozdíl od společností SpaceX a ULA, by rád stavěl a vyráběl rakety přímo u KSC, čímž by zajistil investice a volná pracovní místa přímo v tomto regionu. Už nyní přislíbil investovat 200 milionů dolarů do rekonstrukce odpalovacího komplexu 36 a doprovodných staveb. Zároveň s tím by se mělo objevit 330 nových pracovních míst.

Zajímavé jsou ale zejména poodhalené plány letů s jejich raketami. Počítají s tím, že budou nejdříve vynášet satelity, ale hlavní vizí jsou lety s lidskou posádkou. Jejich raketa, která ještě nemá oficiální jméno, by měla být znovupoužitelná, stejně tak jako jejich kosmická loď, která již v minulosti prošla například padákovými testy. V prvním stupni jejich rakety by měly pracovat motory BE-4, které spalují metan a tekutý kyslík. V druhém stupni by pak měl být slabší motor BE-3, který bude spalovat tekutý kyslík a vodík. Starty by měly probíhat ještě do konce tohoto desetiletí. Větší podrobnosti o raketách, plánech a vizích společnosti bychom se měli dočkat příští rok.

BE-4

BE-4
Zdroj: http://www.citizensinspace.org/

Mimochodem. Motor BE-4 je nyní v kritické fázi návrhu, již brzy bude vyroben první hardware, ale zde vstupuje do hry společnost Boeing a ULA, která nehodlá uvolňovat kapacity na výrobu tohoto motoru. Sama ULA totiž plánuje novou raketu Vulcan, která vychází z Atlasů a své výrobní kapacity, které jí zajišťuje společnost Aerojet Rocketdyne má již plně využity. Další vývoj proto bude velmi zajímavý a budeme ho pro vás sledovat.

Startovní komplex 36 původně patřil armádě, ale NASA si ho nakonec zapůjčila, aby jej mohla nabídnout soukromníkům. Z této rampy startovaly do roku 2005 rakety Atlas, než byly přesunuty na vhodnější komplex 41. Zajímavé je, že tato startovací rampa byla v hledáčku SpaceX, která nakonec přesunula svoji další rampu do Texasu a na Floridě si zajistila jednu ze slavných ramp, která zbyla po raketoplánech. Důvod, proč společnost nechtěla komplex 36, byl ten, že po desetileté odstávce byl značně zanedbaný a zchátralý. Toho se očividně Bezos nebojí a hodlá komplex zásadně přestavět. Bezos prohlašuje: „Chystáme se zde postavit moderní komplex, pro vývoj a renovaci flotily raket, které se budou vyrábět, opravovat a znovu vypouštět právě zde. Pro další vývoj je důležité jít stále vpřed, a pokud se má kosmonautika někam posouvat, tak je to cestou vyšší ekonomičnosti, což znamená znuvupoužitelnost a v důsledku toho snížení nákladů. Musíme konečně vstoupit do 21. století.“

Test padákového systému lodi New Shepard

Test padákového systému lodi New Shepard
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Kosmický přehled týdne

Data ze sondy Cassini pomohla objevit globální oceán na Saturnově měsíci Enceladus. Tento měsíc se tak zařadil po bok Europy a stal se velmi lákavým pro nějakou vědeckou misi. Jak to vědci zjistili? O tom, že z jižního polárního pólu tohoto měsíce stříkají gejzíry zmrzlé vody daleko nad jeho povrch, jsme věděli již dlouho. Sonda Cassini se dokonce pokusila o blízký průlet kolem takového gejzíru. Doposud však panovalo přesvědčení, že tyto gejzíry jsou zásobovány jen lokálními zásobárnami tekuté vody. K tomu, aby se ověřilo, zda je oceán skutečně globální bylo třeba dlouhodobého výzkumu oběžné dráhy Enceladu kolem Saturnu. Z velmi přesného měření se totiž dá zjistit, zda oběžná dráha měsíce je nějak ovlivňována vnitřním uspořádáním jednotlivých vrstev. A po dlouhých sedmi letech měření bylo zjištěno, že dráha drobně kolísá a to může být způsobeno pravděpodobně jen globální tekutou vrstvou. Když se toto zjištění spojí s gejzíry, které byly pozorovány a jsou jistě vodní, dostali se vědci k závěru, že tu máme již druhý měsíc s globálním oceánem vody. Otázkou zůstává, jak může tento malý měsíc udržovat kapalnou vodu. To zatím přesně nevíme, mluví se například o tom, že slapové síly Saturnu působí na měsíc více, než se myslelo. Na další výzkumy si však musíme ještě počkat. V NASA se v současnosti proslýchá, že by případná mise k Enceladu mohla startovat již v roce 2021. Ale to je skutečně jen nejbližší možný termín.

Enceladus

Enceladus
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com/

Na startovním komplexu 41 na KSC je v posledních dnech živo. Pracuje se tam na nové obslužné věži pro rakety Atlas. Nicméně tentokrát jde o věž, která umožní přístup i pro astronauty do pilotované lodě CST-100 Starliner. Fotografii z převozu jednoho z nových dílů si můžete prohlédnout zde. Vizualizace dokončené rampy i s lodí Starliner společně s raketou Vulcan je zde.

Rusko-Evropská mise ExoMars, která má startovat příští rok a má otestovat technologie nutné k přistání vozítka na povrchu Rudé planety, má menší problém. Na sestupném pouzdru byla nalezena výrobní vada a start se tak odsouvá o dva měsíce. Více zde.

První pilotovaný let lodi Orion (EM-2) se zřejmě přesouvá z roku 2021 na 2023. Tým ale bude pracovat na tom, aby byla možnost stihnout termín původní. Start nepilotované mise EM-1 zůstává zatím neměnný, tedy rok 2018. Důvody jsou více rozebrány zde. Jedná se o byrokratické zásahy ohledně vývoje nového druhého stupně.

V pondělí 14. září úspěšně odstartovala raketa Proton z kosmodromu Bajkonur. Náklad, který nesla, byla 2,1 tuny vážící telekomunikační družice Ekspress-AM8, která bude pracovat nad 14. západním poledníkem a po dobu 15 let bude šířit televizní signál. Záznam ze startu si můžete prohlédnout zde.

V odstupu 37 hodin provedla Čína dva úspěšné starty svých raket. První startovala z kosmodromu Xichang raketa CZ-3B, která vynášela experimentální technologický satelit, který má otestovat nové komunikační technologie. Druhý start se odehrál z pouštní základny Jiuquan, odkud startovala raketa CZ-2D. Vynesla civilní snímkovací satelit Gaofen 9, který má mít rozlišení lepší než jeden metr na pixel. Bude sloužit k plánování stavby silnic a měst, průmyslu a zemědělství. Zároveň v neděli proběhl první start nové čínské rakety CZ-6. Fotografie ze startu jsou zde. (Více informací o ní chystáme na zítra v samostatném článku.)

Raketa CZ-3B startuje

Raketa CZ-3B startuje
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Souhrn z Kosmonautixu

Tento týden jste se u nás mohli například dočíst o tom, že NASA TV chystá vysílat ve 4K. Nabídli jsme vám soutěž o ceny z chystaného filmu Marťan. Mohli jste se podívat na vztyčnou základovou konstrukci pro dalekohled Jamese Webba. Psali jsme o technologii, která by z misí na malá tělesa udělala skákací mise. A mohli jste se pobavit u hry, která similuje přistávání prvního stupně rakety Falcon 9.

Snímek týdne

Tento týden bylo opravdu velmi jednoduché vybrat snímek, který byl tím nejvíce fascinujícím. Tým mise New Horizons nedávno rozhodl, že změní strategii stahování dat a na Zem začaly proudit fotky Pluta v plném rozlišení a bez komprese. Dočkali jsme se tak dechberoucích záběrů povrchu této trpasličí planety, které málokdo z nás čekal.

Vrchovina na Plutu

Vrchovina na Plutu
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Tři roky!

Kosmotýdeník je hlavně o popularizaci kosmonautiky. Má nalákat neznalé čtenáře k dalšímu zajímání se o tuto oblast. Pro další čtenáře je to způsob, jak si oprášit přehled z uplynulého týdne. Každopádně primárně ho beru jako popularizační seriál pro začátečníky. Popularizace je však velmi ošidná a věnuji se jí i v pracovním životě. Při tříletém výročí jsem si vzpomněl na jednu historku z mé práce. Omlouvám se, že budu tak dlouhý, ale třeba vás to zaujme:

Mojí prací je krom zprostředkování kosmonautiky veřejnosti, také školení dalších pracovníků, které musím pro popularizaci nadchnout. Není to tak jednoduché, jak se našim čtenářům může zdát. Když nadšeně začnu mluvit o plánech SLS a Orionu, velkoleposti ISS, nebo vizích SpaceX, většinou se setkám jen s hlubokým neporozuměním. To jsou totiž věci, které chápete a zajímají vás až ve fázi, kdy jste fascinováni vesmírem a chcete vědět víc. Ale to nestačí lidem, kteří tuto fascinaci nemají. Musel jsem zvolit jinou cestu, abych vysvětlil, proč se sakra zajímáme o nějakou kosmonautiku.

A tak jsem jednou změnil přístup. Zavřel jsem prezentaci o aktuální kosmonautice a našel toto video a s ním jsem si zavolal na pomoc nejpovolanějšího z nejpovolanějších: Carla Sagana. Zatáhl jsem žaluzie, zhasl. Nechal jsem video přehrát a po jeho skončení jsem nechal toho člověka sedět ve tmě. Když jsem měl pocit, že vstřebal, co viděl. Roztáhl jsem a pustil do místnosti světlo.

„Dobrý, ne?“

„Docela jo.“

Řekl jsem mu, že všechno, co v tom videu viděl, neexistuje. K ničemu z toho, co se tam dělo jsme neučinili takřka žádné praktické kroky. Všechno je jen nepravděpodobná budoucnost, která však začíná tady. Třeba v této místnosti, kde jsme viděli to video. Život není o pracování, důchodu a smrti. Lidé jsou průzkumníci a objevitelé a jediné, co zatím objevili a snaží se pokořit je jedna bezvýznamná planeta. Jedna jediná z nekonečného počtu zvláštních světů, které přesahují hranice naší představivosti. Samotná podstata života je objevování. Stojíme teď na hranici nekonečného vesmíru. Nevíme, co nás čeká a přirozeně váháme, zda učinit další krok. Nicméně stejně nám jednou dojde, že zůstat na Zemi je pouhá zkratka ke smrti a zániku. Není podstatné, kdy Země zanikne. Podstatné je, že určitě zanikne. Stejné je to se zdroji. Je to jako volit mezi kulkou a jistou smrtí a otevřenými dveřmi, za nimiž může být cokoli.

A o tom je kosmonautika. Je to jedna z mála lidských činností, která dává možnost tvořit hrdiny, objevovat neobjevené, zkoumat, posouvat hranice, prožít život, který má smysl, zkrátka skutečně žít. Proto je tak fascinující. Když zůstaneme sedět doma na gauči, zcela jistě si ten život neužijeme. Když se ale zvedneme a podíváme se na hvězdy nad námi, možná dokážeme něco velkého. Minimálně však prožijeme život, který bude mít smysl. A o tom je naše práce. Otevíráme dveře a činíme nejisté kroky dál.

„Už chápeš?“

„Nevím, možná jo.“

Byl od té doby ten člověk fascinován kosmonautikou? Nevím. Ale zkusil jsem to a alespoň trochu mu odhalil tu podstatu, která je skryta za dnes už monotónními a pro běžné lidi nezajímavými starty raket, letů družic a složitých přístrojů. Prostě jde o to, stále to zkoušet a stále hledat nové objevitelské cesty, které naplňují samotnou podstatu lidství. To je přeci úžasné.

Proto každý týden bude i nadále vycházet Kosmotýdeník. Kronika drobných mikroskopických krůčků, které zvedají lidstvo z gauče k cestě ke hvězdám. Alespoň bych byl rád, aby si tento význam nesl.

Děkuji čtenářům za jejich přízeň, protože bez vás by samozřejmě Kosmotýdeník samozřejmě postrádal smysl. A rád bych také poděkoval Tomášovi Chobolovi, který Kosmotýdeník založil a napsal prvních třicet dílů.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.space.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://i2.cdn.turner.com/money/dam/assets/150430133224-blue-origin-rocket-780×439.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/09/bezos_cx36.png
http://www.citizensinspace.org/wp-content/uploads/2014/09/BE-4.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/9/91/Blue_Origin_Test_Landing_with_Parachutes_April_2015.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2015/09/Enceladus.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/09/lm3blaunch2.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/09/Pluto-Mountains-Plains-9-17-15.jpg

Kosmotýdeník 157. díl (14.9. – 20.9.2015), 2.5 out of 5 based on 19 ratings
Pin It
(Visited 1 238 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (19 votes cast)
(Visited 1 238 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


24 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 157. díl (14.9. – 20.9.2015)”

  1. Jirka napsal:

    Tvrzení, že důvodem odsunutí EM-2 jsou špatné finanční vyhlídky, je přinejmenším zavádějící. Pokud to chápu správně, důvodem je, že původní plán (2021) počítal s použitím ICPS jako druhého stupně (upravená verze Delta IV second stage). Původní plán taky počítal s tím, že EUS (Exploration Upper Stage) se použije až u Block 2 a mezistupeň bude Block IA, tj. vylepšené SRB. Jenomže protože plán se změnil na Block IIB (původní SRB + EUS), to by znamenalo, že ICPS by pravděpodobně letěl jedinou pilotovanou misi. Protože SLS tým považuje certifikaci ICPS pro pilotovaný let na jedinou misi za neekonomické (cena: 150 mil USD), chtěli by nasadit EUS již pro EM-2. Jenže dokončit EUS něco stojí a to v rámci *stávajícího* rozpočtu nelze stihnout do roku 2021. Start s EUS je tedy možný nejdříve 2023, pokud by nedošlo k *navýšení* rozpočtu. Zkráceně, není to „zkrouhli nám rozpočet, tak poletíme později“, ale „chtěli bychom dlouhodobě ušetřit peníze, ale to znamená, že poletíme později (i když lepší raketou), pokud nám tedy nezvýšíte rozpočet.“

    • Lukáš Houška napsal:

      Ano, to máte pravdu. Psal jsem o tom podrobně zde: http://www.kosmonautix.cz/2015/09/mise-em-2-odlozena/ Každopádně formulaci upravím, děkuji za upozornění 🙂

    • slappy napsal:

      A ta certifikace ICPS je jen byrokratický zádrhel, nebo to obnáší dodatečné testy/úpravy již zaběhnutého spolehlivého stupně kvůli požadavkům (na řekněme menší vibrace apod…) pro pilotované mise?

    • Jiří Hošek napsal:

      Jirko, ty původní plány ohledně ICPS a EUS popisuješ správně (jen bych opravil popis verze původní SRB + EUS z Block IIB na Block IB). Ovšem stupeň EUS pro EM-2 není dosud definitivní. Záleží na tom, zda rozpočet NASA na fiskální rok 2016 umožní rozjet počáteční práce na tomto výkonném stupni. Cíl mise EM-2 lze splnit i se stupněm ICPS. Nicméně toto budoucí rozhodnutí o horním stupni nijak nesouvisí s uváděným rokem 2023 (neboli o roce 2023 bychom dnes četli, i kdyby byl použit ICPS).
      Souvisí totiž s Orionem. Jde o to, že loď Orion prošla tento týden milníkem KDP-C, neboli přezkumem nákladů a termínu realizace. Do té doby byla příprava Orionu v takové fázi, že to nešlo specifikovat, ale pouze odhadovat s vysokou mírou nejistoty. Výsledkem přezkumu byl mj. integrovaný ukazatel nákladů a časového harmonogramu 70% Joint Confidence Level (JCL), který říká, že náklady na daný projekt budou stejné nebo menší a datum realizace bude takový nebo dřívější s pravděpodobností 70%. Tato hodnota 70% JCL vyšla na duben 2023. Mimochodem to znamená, že se v současnosti domníváme, že s 70%-tní pravděpodobností bude Orion připraven ke startu dřív.

  2. slappy napsal:

    Díky za další přehledný souhrn!
    Jenom doplním ke staru Dlouhého Pochodu 6, že se jedná o zbrusu novou čínskou raketu, která konečně využívá kerolox místo toxických paliv. Navíc byla od začátku projektovaná jako kosmický nosič a není tedy odvozená od balistických střel jako ostatní čínské rakety. A jestli jsem to dobře pochopil, její první stupeň se bude používat jako postranní urychlovací bloky připravované rakety CZ-5. Tedy dvě mouchy jednou ranou – úspěšný start nové rakety a zároveň letový test pomocného stupně měsíční rakety.
    Na čínské poměry překvapivě hodně informací k nákladu cubesatů mají zde: http://www.nasaspaceflight.com/2015/09/china-debut-launch-long-march-6/
    Zaujal mě třeba mikro pohon na bázi čpavku pro malé satelity. To je novinka, nebo se to běžně používá?
    A za pár dní nás čeká další premiérový start, tentokrát pro CZ-11 : )

    • Lukáš Houška napsal:

      Ano víme o tom a chystáme o ní na zítřek velký článek. Proto je o ní dnes jen tak malá zmínka. Děkujeme za váš odkaz 🙂

    • gg napsal:

      „Měsíční rakety“? A které? Já měl za to, že CZ-9 ještě nemá ani známou konstrukci, takže spekulovat o tom, že by měla boční stupně odvozené od CZ-6 mi přijde poněkud předčasné.

      • Dušan Majer napsal:

        První stupeň CZ-6 bude (s drobnými úpravami) sloužit jako urychlovací blok na CZ-7. Centrální blok CZ-7 má být s drobnými úpravami použit jako urychlovací blok CZ-5. Tak zatím vypadá současná geneze (realita může být odlišná). O CZ-9 se zatím nehovoří, ale CZ-5 by mohla posloužit k letům na Měsíc – nikoliv však s lidskou posádkou, ale spíše pro automaty.

        • gg napsal:

          Tak jestli zrovna CZ-5 zaslouží označení „měsíční raketa“, tak to těch „měsíčních raket“ máme už několik – Proton, Delta IV Heavy, Atlas V 551, Falcon Heavy, Ariane 5… 😉

          A že by 3,35m první stupeň CZ-6 sloužil jako urychlovací blok na CZ-7, která má mít boostery o průměru 2,25 m, to se mi poněkud nezdá. Tedy oni to mají Číňané řádně zamotané, ale to by se ten návrh, jak ho znám, asi musel změnit, aby to tvrzení dávalo smysl.

        • Dušan Majer napsal:

          Ono je to opravdu hodně zamotané. Boostery CZ-7 budou opravdu mít průměr 2,25 metru, což je méně než má první stupeň CZ-6, ale mají používat 1 motor YF-100, který je na prvním stupni CZ-6. Na prvním stupni bude CZ-7 mít 2 motory YF-100. CZ-5 bude mít na boosterech 2 YF-100 (jako má CZ-7 na centrálním stupni). Zajímavé je ale i to, že boostery pro CZ-5 jsou technologicky velmi podobné prvnímu stupni CZ-6 – někdy se hovoří o tom,že jde o stejný design, jen u boosteru je větší. Liší se ale počet motorů – zatímco CZ-6 má jen jeden YF-100, booster CZ-5 má mít dva. Je to opravdu docela divné.

      • slappy napsal:

        ‚Měsíční raketa‘ jsem použil, protože na ní má startovat Chang’e 5, která se (doufejme) vrátí do Číny s měsíční horninou ; ) Z tohoto hlediska pod pojem ‚měsíční raketa‘ spadá ještě Saturn V a Proton K.. Není to žádný terminus technicus, prostě mám raketu CZ-5 spojenou s ambiciózní lunární misí…

    • Dušan Majer napsal:

      U malých satelitů se běžně používají novátorské pohony – tenhle čpavkový je jedním z nich 😉

  3. slappy napsal:

    Wanderers je úžasné video !! Když jsem ho objevil, musel jsem si ho pustit několikrát za sebou a vždycky se na něj s úžasem a mrazením v zádech rád podívám znovu : )

    A měl jsem úplně stejný postup už u několika kamarádů – zhasnout, chvilku počkat pro vybuzení očekávání a nechat mistra Sagana probubudit v nich „…everlasting itch fot things remote…“ : ))

    „…možná je ještě trochu brzy, možná ještě nenastal ten čas…“
    …a možná ano! Skvělý rozsáhlý popularizační článek (5 dlouhých dílů) dotýkající se témat videa Wanderers a hlavně tedy plánů Elona Muska udělat z lidstva multiplanetární druh je zde:

    waitbutwhy.com/2015/08/how-and-why-spacex-will-colonize-mars.html

    Kdyby se tu někdo chtěl pustit do překladu, mohl by z toho být zajímavý seriál ; )

    Každopádně přeju mnoho úspěchů a inspirace v dalších letech (nejen) s Kosmotýdenníkem!

  4. roman hronza napsal:

    Ještě jednou slova Jeffa Bezose:
    Pro další vývoj je důležité jít stále vpřed, a pokud se má kosmonautika někam posouvat, tak je to cestou vyšší ekonomičnosti, což znamená znuvupoužitelnost a v důsledku toho snížení nákladů. Musíme konečně vstoupit do 21. století.“
    Jak – jako lidstvo uspějeme – v této „předstartovní “ fází, bude mít velký dopad na meziplanetární lety (pro začátek aspoň Měsíc, Mars, Venuše). Osobně mi připadá neuvěřitelné, že více než 50 let po Sputniku létáme na LEO JEDNORÁZOVÝMII dopravními prostředky s relativně nízkou přepravní kapacitou. Jen pokud se přestane s tímto plýtváním, je možné skutečně objevovat nové světy. Tím myslím k nim (na ně)systematicky létat.

    • kopapaka napsal:

      roman hronza: padesát let není tak moc… Ono se to zdá hrozně dlouho, ale stačí srovnat s létáním… První doložený let proběhl 19.září 1783, potom trvalo více než sto let, než se podařilo vyřešit optimální způsob cestování vzduchem… A potom ještě dlouhé roky, než se cestování vzduchem stalo dostupné i někomu jinému než nadšencům a armádě. Třeba zrovna totéž zažíváme i u cestování do vesmíru…

      • roman hronza napsal:

        Ale to je přece naprosto nesrovnatelné :-). Létání nemělo tak silnou podporu státu jako kosmonautika. A v tom je právě „jádro pudla“. Na jedné straně státy dávají do tohoto oboru takové prostředky jako do málokterého jiného. Na druhé straně jsou tu voliči (daňový poplatníci) kteří oprávněně poukazují na neuvěřitelné plýtvání prostředky. Ptají se: co jiného z toho společnost má? (kromě propagandistického střelného prachu). Dokud nedojde aspoň částečné návratnosti prostředků, tak to stále bude takové „jednorázové“ – bez systematičnosti. A lze očekávat podobný vývoj jako u programu Appolo.

        Proto je nutné vytvořit nákladově přijatelnou infrastrukturu kosmické přepravy na LEO, která bude základem pro meziplanetární lety.

  5. Racek napsal:

    No, ty nanosatelity, opravdu zajímavé, třeba ty elektrické pohony. Je vidět, že kosmonautika začíná mít v Cíně dost velkou základnu vč. soukromých společností a studentských experimentů. No, postupují pomalu, ale jistě.
    Moc dobré práce, přátelé, tyhle Kosmotýdeníky. A sakra náročné.

    • Lukáš Houška napsal:

      Uvidíme, kam to Čína dotáhne a zda se jí podaří udržet její zběsilé tempo. Každopádně díky za vaše slova. 🙂

      • ptpc napsal:

        Tak to som zvedavý aj ja. Ono sa to nezdá ale keď sa nad tým človek zamyslí, fakt je to riadne tempo akým fičia. Ja osobne im veľmi držím palce, lebo to čo robia má hlavu aj pätu…

  6. ptpc napsal:

    Celkovo sa mi páči Kosmotýdenník. Myslím že tento seriál je jednou z najlepších vecí na tomto webe. Ale dnes sa mi veľmi páčila posledná časť článku. Ja vnímam kozmonautiku presne tak ako to napísal autor. Lepšie by som to nevystihol. My sme len na úplnom ale úplnom začiatku cesty. A ja sa teším z každého úspechu, ktorý dosiahneme. V kozmonautike nepovažujem nič za rutinu. A nakoniec pre mňa ešte výrok ktorý to celé vystihuje – nie je podstatné kedy Zem zanikne ale že zanikne.

    • Lukáš Houška napsal:

      Děkuji za vaše potěšující slova. Pevně doufám, že se jednou podaří lidstvo nadchnout k nějakým delším cestám do vesmíru, než jen na skok na Měsíc a pak zpět do obýváku. 🙂

  7. asdf napsal:

    To je fajn, že Blue Origin plánuje lety s lidskou posádkou, ale kam s nimi chce létat? k ISS? Nebo snad má vyšší cíle jako Měsíc nebo Mars?

    • Dušan Majer napsal:

      Spíše bych to tipoval na turistické výlety – pro začátek balistické skoky ve stylu SpaceShipTwo a později třeba krátké pobyty na oběžné dráze.

Zanechte komentář