Kosmotýdeník 155. díl (31.8. – 6.9.2015)

Další týden utekl jako voda a to zejména díky velkému počtu velmi zajímavých kosmických událostí. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který každý týden shrnuje to nejzajímavější z dění právě v kosmonautice se proto podíváme hned na několik zajímavých věcí. Nejdříve navštívíme japonský rentgenový teleskop Suzaku, jehož mise musela být ukončena. Zamíříme k Mezinárodní kosmické stanici, kde v současnosti pobývá devět astronautů. Nevynecháme ani dění v soukromém sektoru a navštívíme kosmodrom na Floridě, kde k nebi vzlétl Atlas V. Mnoho dalších událostí vás čeká již v samotném článku. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Suzaku ukončil svoji desetiletou misi

Suzaku

Suzaku
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

I když byla mise japonského rentgenového teleskopu Suzaku původně plánována jen na dva roky, dokázal tento významný a velmi prospěšný detektor fungovat deset let. V poslední době se však začaly projevovat potíže s baterií a napájením. Zkrátka technika stárla a mnohonásobně překročila svoji životnost. Již od červa se technici potýkali s častými výpadky a tak nakonec přistoupili k ukončení mise. Postupně vypínali jednotlivé přístroje, až tuto středu došlo i na příkaz, který vyřadil napájení baterií. Po zkušenostech z nedávného výbuchu amerického satelitu DMSP-F13, který způsobil zkrat na starých baterií, je to snaha něčemu podobnému předejít. Explodující satelit samozřejmě velmi nepříjemně zanese oběžnou dráhu kosmickým odpadem. Satelit obíhá ve výšce 500 kilometrů nad Zemí a jeho pozvolné klesání vyvrcholí v roce 2020, kdy by měl shořet v atmosféře.

Poslední měsíce technici v Japonsku řešili, kolik docházející energie přidělí jakému přístroji. Společné dílo americké NASA a japonské JAXA mělo velmi zajímavé vybavení. Například americký rentgenový spektrometr odešel jako jeden z prvních, protože k jeho provozu bylo třeba kapalné helium, které jej udržovalo na pracovní teplotě. Zásoby hélia však došly, ale spektrometr dokázal fungovat ještě měsíc. Nejvýznamnějšími přístroji na palubě Suzaku byly rentgenový teleskop XRT, rentgenový spektrometr XRS, rentgenová spektrometrická kamera XIS a rentgenový detektor HXD. Suzaku navíc patřil do řady pěti podobných japonských rentgenových satelitů. Nástupce tohoto satelitu by měl startovat v roce 2016 pod názvem Astro-H.

Za dobu svého fungování zjistil Suzaku mnoho zajímavých informací o hlubokém vesmíru, černých dírách a supernovách. Zajímavé bylo zjištění, že v době před deseti miliardami let, byl vesmír již bohatý na těžké prvky, jako je železo a tyto prvky byly již rovnoměrně distribuovány po celém vesmíru.

Kosmický přehled týdne:

Jedna ze dvou soukromých lodí, které by od roku 2018, nebo 2019 měly dovážet americké astronauty na Mezinárodní kosmickou stanice, známá doposud jako CST-100, dostala jméno. Loď od společnosti Boeing se nyní jmenuje CST-100 Starliner. Společnost tak navazuje na své legendární stroje, jako byl 307 Stratoliner, nebo 787 Dreamliner. Při představování nového pojmenování lodi zaznělo, že loď bude schopná prvního letu již v květnu 2017 a první pilotovaný let by měl proběhnout v září 2017. Dá se však čekat zpoždění tohoto plánu. Zároveň bylo představeno video z nově otevřeného hangáru na KSC, kde se budou sestavovat Starlinery.

CST-100 Starliner

CST-100 Starliner
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Druhého září odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz, která vynášela loď Sojuz TMA-18M. Loď vyrazila na dvoudenní stíhání ISS. Krátký šestihodinový letový profil nemohl být použit, protože stanice musela v předchozích dnech uhýbat kosmickému smetí a nacházela se tak pod jiným úhlem vůči kosmodromu. Na palubě Sojuzu byli Sergej Volkov z Ruska, Andreas Mogensen z Dánska a Ajdin Ajmbetov z Kazachstánu. Po dvou dnech, čtvrtého září, loď úspěšně zakotvila u portu modulu Poisk. Na stanici v současnosti pobývá devět astronautů. Po krátké návštěvnické desetidenní misi se zpět na Zemi vrátí Ajmbetov, Mogensen a třetí sedadlo obsadí dosavadní člen stálé posádky Gennadij Padalka. Více o misi se dočtete zde. Záznam ze startu si můžete prohlédnout zde.

Sojuz se Sojuzem TMA-18M startuje

Sojuz se Sojuzem TMA-18M startuje
Zdroj: https://scontent-lhr3-1.xx.fbcdn.net/

Taktéž druhého září startovala americká raketa Atlas 5 z rampy 41 na mysu Canaveral. Nákladem Atlasu byl armádní satelit MUOS-4. Start proběhl bez obtíží. Záznam ze startu si můžete prohlédnout zde.

Start Atlasu V s MUOS-4

Start Atlasu V s MUOS-4
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Výpary po startu Atlasu V s MUOS-4

Výpary po startu Atlasu V s MUOS-4
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

SpaceX představila novou podobu rampy 39A na Kennedyho vesmírném středisku, ze které statovaly raketoplány. Nyní bude sloužit ke startům raket Falcon 9 a Falcon Heavy. Vizualizace si můžete prohlédnout zde a zde. Společnost SpaceX zároveň oznámila, že by se rakety Falcon 9 měly opět vrátit do provozu v listopadu a do konce roku by měly startovat k celkem čtyřem misím.

Opět druhého září, NASA oznámila, že radar na družici SMAP (Soil Moisture Active Passive) je ztracený. Vyvrcholily tak problémy, které s radarem měla družice již od července. Mise však ještě nekončí, protože družice je vybavena nejen aktivním radarem, který právě odešel, ale i pasivním, který s nižším rozlišením pokračuje nadále v práci. Nasbíraná data pomáhají nejen při předpovědích počasí, ale i při předvídání jeho extrémních výkyvů – povodní, nebo vln sucha. Uplatnění nachází i při předvídání sesuvů půdy, nebo při odhadování výnosů z polí.

Japonský satelit Himawari-8 pořídil velmi vizuálně povedený timelapse jednoho dne Země. Je na něm vidět přechod terminátoru skrz celý pozemský disk.

Přehled z Kosmonautixu:

Ani tento týden jsme vás na našem portálu neopomněli informovat o novinkách a zajímavostech. Například jsme sledovali přípravy na start Sojuzu TMA-18M a to velmi podrobně. Podívali jsme se na to, jaká další cesta čeká nyní sondu New Horizons a že tým této mise rozhodně nejsou žádní suchaři. SpaceX vypustila mnoho zajímavých informací, co nás teď s touto společností čeká. A navštívili jsme Čínu a její plány na další měsíční mise.

Snímek týdne:

Každý týden přinášíme jeden snímek, který dle názoru autora Kosmotýdeníku vyjadřuje dění v uplynulém týdnu. Tentokrát to však bylo obtížné. Devět členů na ISS a jejich fotografie patří mezi ty nezapomenutelné, ale nejsou tolik výjimečné, jako data satelitů EUMETSATu. JMA a NOAA vytvořily počítačem generovaný obraz Země, který vychází z projektu NASA Blue Marble. Jsou na něm vidět tři velké hurikány Ignacio, Jimena a Kilo, které prochází nad Tichým oceánem.

Země a tři hurikány

Země a tři hurikány
Zdroj: https://lh4.googleusercontent.com/

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://www.noaa.gov/
http://spaceflightnow.com/
http://www.space.com/

Zdroje obrázků
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/09/1259980402.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/09/suzaku.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/09/CST100.jpg
https://scontent-lhr3-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xpl1/t31.0-8/11952793_1056736904337496_5490819789621103327_o.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/09/av_muos4_l11.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/09/av_muos4_l7.jpg
https://lh4.googleusercontent.com/-TGt15_Er–I/VeWrIouQPeI/AAAAAAADy0I/Dmt2empXCok/w990-h558-no/Hurricanes%2BIgnacio%252C%2BJimena%2B%2526%2BKilo%2B-%2BEUMETSAT%2B%252809-01-15%2529.png

Kosmotýdeník 155. díl (31.8. – 6.9.2015), 2.5 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 971 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (13 votes cast)
(Visited 971 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


2 komentáře ke článku “Kosmotýdeník 155. díl (31.8. – 6.9.2015)”

  1. Radovan Kubrt (Raven) napsal:

    „Krátký šestihodinový letový profil nemohl být použit, protože stanice musela v předchozích dnech uhýbat kosmickému smetí a nacházela se tak na vyšší oběžné dráze.“
    Možná bych k tomu jen dodal, že s možností či nemožností použít rychlý profil, nemá to, na jak vysoké oběžné dráze se stanice nachází opravdu co dělat. Šestihodinový profil se běžně používá v případech kdy je ISS i výše.
    Zde je hlavně důležitý fázový úhel (do cca 30° pro rychlý profil) stanice vůči startovnímu kosmodromu v době, kdy ho protíná rovina oběžné dráhy. A právě tento úhel se příliš zvýšil v důsledku manévru vyhýbání se kosmickému smetí. Většinou je sice tímto manévrem zvýšení dráhy, nicméně podobná situace by nastala i při jejím snížení.

    • Lukáš Houška napsal:

      Máte pravdu, jsou to vlastně základy nebeské mechaniky. Pasáž upravím. Díky za upozornění na nepřesnost.

Zanechte komentář