ANKETA: Informace o které kosmické agentuře Vás zajímají nejvíc?

Logo kosmonautix.cz

Od vyhlášení minulé ankety uplynuly už skoro dva měsíce a je proto na čase přijít opět s něčím novým. Tentokrát by nás zajímalo, kterou kosmickou agenturu, či stát máte nejraději – jinými slovy – o které kosmické agentuře si nejraději dohledáváte informace. Ankety jsou pro nás velmi důležitým prostředkem ke zpětné vazbě od čtenářů směrem k redakci, na které si velmi zakládáme. V tomto článku zároveň najdete vyhodnocení ankety minulé, ve které jste mohli hlasovat během prázdnin.

Aktuální anketní otázka je poměrně jednoduchá. Ve světě existuje mnoho agentur, které se snaží o pronikání do vesmíru. O všech se na našem webu snažíme informovat. Píšeme jak o projektech americké agentury NASA, která je největší a má nejlépe rozpracovaný systém PR, takže informace bývají snadno k nalezení, tak i menších kosmických agentur, které otevřeností příliš neoplývají – namátkou Čína, nebo Indie.

Proto by nás zajímalo, kterou kosmickou agenturu máte nejraději právě Vy, naši čtenáři. O kterých projektech čtete nejraději? Jsou to články o amerických sondách, soukromých kosmických lodích, čínských přípravách na Měsíc, nebo snad o ruských raketách? Anketní možnosti jsou Vám k dispozici a my sami v redakci se na výsledky hodně těšíme.

Aktuální anketa bude otevřená minimálně několik týdnů. Rádi bychom počkali na minimálně 500 hlasů, aby měla anketa nějakou vypovídací hodnotu. V této anketě můžete udělit svůj hlas pouze jedné jediné možnosti. Víme, že je to těžké, protože někteří můžete stejnou měrou fandit více agenturám, ale řekli jsme si, že zkusíme anketu omezit jen na jednu možnost.

A nyní ještě pár slov k anketě, které dnes skončila. Ptali jsme se Vás „Který kosmonautický happy-end máte nejraději?“ Anketa byla aktivní od 19. července do 6. září. V této anketě jste mohli hlasovat pro dvě možnosti – celkem hlasovalo 735 čtenářů, kteří rozdali 858 hlasů. Všem čtenářům, kteří do ankety vložili svůj hlas tímto děkujeme.

Výsledky ankety "Který kosmonautický happy-end máte nejraději?"

Výsledky ankety „Který kosmonautický happy-end máte nejraději?“
Zdroj: Autor

Nyní ještě krátce zhodnotíme výsledky. Záměrně jsme na prázdniny nedávali žádnou „tvrdou“ anketu, která by řešila nějaký závažný problém. Spíše nás zajímalo, jak čtenáři vnímají, pokud se v anketě objeví pilotované i nepilotované mise. Vítězství Apolla 13, které získalo téměř 2/3 hlasů se dalo očekávat – přecijen šlo o nejúspěšnější záchrannou akci v dějinách. Byla to pilotovaná výprava a mise mířila k Měsíci. Tohle se opravdu asi nedalo ničím překonat. Překvapilo nás ale, jak výrazně Apollo zvítězilo – byť jednoznačně zaslouženě.

U druhého místa a Philae je zřejmě znát vliv aktuálnosti – jde stále o velmi čerstvý případ, který se čtenářům vryl do paměti. Myslím si, že pokud bychom stejnou anketu dělali třeba za pět let, mělo by Philae hlasů méně, ale na to se historie neptá. Třetí místo a japonská Hayabusa – to je zasloužený bronz. Tuhle misi potkalo tolik problémů, že bývá někdy označována jako nepilotované Apollo 13. Není tedy divu, že naši čtenáři odměnili tuhle zmrzačenou sondu, která ale zásluhou kumštu pozemních operátorů dokázala splnit svůj úkol, odměnili umístěním „na bedně“.

Další místa už nemá smysl moc rozebírat – nasbíraly vesměs pár hlasů a tak se omezím jen na obecné konstatování – pokud jste při hlasování v této anketě začali vzpomínat na všechny tyto vypjaté momenty, pak Vám doporučím přečíst si náš seriál Kritické momenty kosmonautiky, který se zaměřuje na kosmonautiku pilotovanou. A snad neprozradím víc, než bych měl, když řeknu, že se ohledně tohoto seriálu něco chystá – něco zajímavého, co se Vám (doufám) bude líbit. Už to není ani moc daleko. O všem Vás budeme včas informovat.

Ještě jednou děkujeme všem, kdo v anketě hlasovali a pokud chcete, můžete udělit svůj hlas i v anketě aktuální. Zpětná vazba od čtenářů je pro naši redakci opravdu důležitá a ankety jsou společně s komentáři pod články ideálním prostředkem, jak zjistit zájmy a trendy čtenářů.

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


44 komentářů ke článku “ANKETA: Informace o které kosmické agentuře Vás zajímají nejvíc?”

  1. Racek napsal:

    Těžko odpovědět jednoduše. Zájem z mé strany se liší dle konkrétních programů a událostí. Nejvíc práce, a to zdaleka nejvíc, dnes ovšem koná NASA, na druhé straně kromě nosičů a programu spojeného s ISS není slyšet o Rusku. Čína čas od času, mezodou postupných kroků dotahuje náskok ostatních, Japonci občas velmi zazáří, pak dlouho zase nic no a Evropa, trochu moc politiky a dost nedotažených programů, na druhé straně, když už, tak pořádně. Potenciál ovšem je!
    Takže, dosavadní přístup mě velmi vyhovuje.

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za názor i za poslední větu. 🙂
      K tomu Rusku – ono se tam, upřímně řečeno, nic jiného, než lety k ISS a starty raket Proton, neděje. Jediná vědecká sonda, kterou Rusové mají v kosmu je radioteleskop Spektr-R, ale z něj nejsou logicky žádné fotky a tak se moc nedá psát.

      • Sváťa napsal:

        Poslední dobou mí přijdou zajímavější zprávy i z Indie než z Ruska. Osobně si myslím, že to, že má Rusko v anketě tolik hlasů, je jen důsledek jakési nostalgie a zřejmě i politické orientace….

      • Racek napsal:

        Omlouvám se za nepřesné vyjádření. Souhlasím pochopitelně s Vámi, v Rusku se opravdu poslední dobou nic zvláštního nového objevného neděje ( nebo spíš to přešlapuje na místě ). Informace odtud jsou dostatečné a přiměřené, myslím.

  2. roman hronza napsal:

    Škoda že je možno dát jen jeden hlas. Za sebe:
    1)Soukromý sektor jednoznačně – tam se toho děje opravdu hodně.
    2)NASA (Orion, SLS, meziplanetární sondy)
    3)ESA – někdy mám pocit málo informací a přitom se tam dějí věci (ExoMars, servisní modul pro Orion,…)
    4)Čína – snaží se o dosažení Měsíce a zatím jim to vychází

    • Dušan Majer napsal:

      K bodu tři – to je velmi zajímavý trend, který jste nakousnul. Možná bychom se mohli více věnovat aktuálnímu stavu některých připravovaných projektů.

      • hixaxon napsal:

        Články o aktuálním stavu (nejen u ESA) bych určitě kladně ocenil. Zní to jako dobrý nápad.

        • Dušan Majer napsal:

          Tohle je přesně to, o čem jsem psal v článku – díky zpětné vazbě můžeme najít zajímavé náměty na články.

  3. Spytihněv Čumpelík napsal:

    No, co k tomu říci…. Myslím, že většina příznivců kosmonautiky vnímá spíše obsah toho kterého programu nebo mise, než její původ. A každý má asi oblast, kteá ho zajímá více i tu, která méně, případně vůbec. Takže za sebe můžu říci, že to mám nastaveno „napříč spektrem“ bez ohledu na původ.

  4. Filip napsal:

    Za mě jsem dal hlas soukr. sektoru, konkrétně tedy SpaceX 🙂
    Ve velice těsném závěsu je ale NASA, ESA, Rusko asi tak na stejné úrovni – záleží co se kde zrovna děje.
    Jak už tu zaznělo, nejde ani tak o to kdo, ale co.

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za hlas i za komentář. Je dobré, když čtenáři kromě hlasu i napíší odůvodnění svého názoru. Je to pak pro nás cennější. Děkujeme.

  5. endemit napsal:

    Pořadí dle mého zájmu. SpaceX a další „soukromníci“, potom NASA, ESA, Čína, Indie, Japonsko. Rusové mě poslední roky zajímají čím dál méně. Sice možná mají nejvíc letů, ale nic zajímavého.

  6. bozner napsal:

    Myslím že by měla být mezinárodní kosmická agentura jako je mezinárodní kosmická stanice a to beze zbytku. Takhle to nikdo nedotáhne dál tedy nikdo nepostaví pořádnou sondu k Uranu, Neptunu a nebo plavidlo na Titan. Chjo jsem smutný jak to jde čímdál pomaleji a plno nadějných sond je v nedohlednu.

    • Dušan Majer napsal:

      Myšlenka je to sice pěkná, ale realizace by byla téměř nereálná – alespoň za současného stavu věcí.

    • Petr Blaschke napsal:

      To si nemyslím. Připadá mi právě naopak, že dnes je příliš spolupráce. Projekt Apollo taky nevznikl jako nějaký program kooperace, naopak byl výsledkem drsné konkurence! Po pádu železné opony se rusové snažili jenom napodobit NASA — a jejich kosmický program upadl. Například američané měli raketoplán, tak rusové jej museli mít taky, ačkoliv se raketoplán nakonec ukázal jako předražený nepraktický stroj. Dokonce jsem slyšel na jedné přednášce, že rusové svůj raketoplán taky chvíli po startu převraceli na záda, ačkoliv k tomu neměli žádný důvod, jelikož nenosil na břichu přídavnou nádrž s vodíkem.

      Nebo vezměme si jadernou fúzi — to je dnes velmi mezinárodní projekt a proto se v této oblasti skoro vůbec nepokročilo. Staví se společné předražené monstrum — jako ITER — místo aby každý národ se snažil předběhnout ostatní nějakým zlepšovákem. Nepodporují se pak malé naděné programy jako Polywell, Focus fusion etc.

      • Sváťa napsal:

        Asi tak nějak. Přistání na Měsící nakonec nebylo nic jiným než výsledkem soupeření dvou velmocí. Nebýt toho, tak si dovolím říct, že by dodnes na Měsíci přistály jen sondy.

      • maro napsal:

        To převracení raketoplánu na záda je logické i když nenesete nádrž s kapalným vodíkem. Antény pro komunikaci musí mířit k zemi. Země je navíc jasný orientační objekt. Proto i periskop Sojuzu míří stále k Zemi a kosmonauti se tedy mohou dívat buď dolů na Zem, nebo dopředu. Tedy stejně jako v raketoplánu obráceném břichem vzhůru.

        • Racek napsal:

          Buran byl zavěšen na boku Energie, takže si dovedu představit že kromě důvodů uvedených Vámi to bude i řada důvodů vyvážení, kinematiky a pod. Ovšem Energia nebyla konstruována jen pro raketoplán (viz třeba Polyus) a byla tedy úplně jiné kategorie i určení než úzce specializovaný systém amerických raketoplánů. Též Buran byl jiné konstrukce, i když se vnějškem podobal. Ale souhlasím, že to byl dost zbytečný a drahý projekt.

  7. Radoslav Packa napsal:

    Mňa zaujíma všetko zaujímavé :), ale vyhľadávam info okolo IXV a Pride, pretože v tom vidím síce pomalý ale skutočne zaujímavý krok ESA. Aj keď čas konferencie o smerovaní Pride je stanovený až na polovicu 2016.

  8. gg napsal:

    Koukám, že agentura SpaceX jasně vede. 🙂 Ovšem protože není možné zaplnit každý zprávami o nich, myslím, že ještě dáme NASA šanci. 😀

    • Dušan Majer napsal:

      Že budou soukromé firmy na špičce jsme čekali, ale že to bude až takhle výrazně, to překvapilo i nás. 🙂

      • Racek napsal:

        No, umějí to propagovat. Ale že by sami vypustili sondu k Plutu nebo k Marsu, o tom jsem ještě neslyšel. Prostě, chápu účinek reklamy a současně nechápu, v čem tak převyšují výzkum NASA a co nového převratného vymysleli. Prostě tvoří na zakázku či nabízení nosiče pro komerční či státní organizace.
        Nechci se tím nikoho dotknout, předem se omlouvám.

        • gg napsal:

          Aditivní vs. multiplikativní přínos. Když NASA za miliardu postaví sondu a pošle ji k Marsu nebo kamkoli jinam, získá tím spoustu cenných vědeckých poznatků. Ale když SpaceX postaví za miliardu novou, lepší, levnější, schopnější raketu, rázem se všechny budoucí mise NASA (nejen jedna) potenciálně výrazně zlevní. Nebo se zvětší jejich schopnosti. Takže ROI v případě SpaceX bude výrazně větší.

          Když to přeženu, kdyby BFR už létala a stála $100M na start, tak si padesát univerzit může dovolit postavit každá vlastní sondu a nechat ji poslat k Marsu v balíku za mimořádně nízkou cenu. Kolik věděckých poznatků myslíte, že by z toho vzešlo? (A za jakou cenu, když není třeba zaručit 100% robustnost každého kusu? I kdyby půlka sond selhala, pořád máte 25 úspěšných misí…)

          Proto myslím, že budoucí přínos SpaceX kosmonautice (pokud se něco nezvrtne) bude asi mnohem, mnohem větší, než budoucí přínos NASA. NASA ať se raději věnuje výzkumu vesmíru jako takového.

        • Racek napsal:

          Postavit nosnou raketu dnes umí kdekdo a ceny tvoří trh, na kterém se připravuje vystoupit i Indie. A nové řady nosičů má i Ariadne, brzy číňani a Rusové, Japonci… Pan Musk je jeden z mnoha, bude to mít těžké, i když má dobré nápady. Dokonce i v USA existuje několik dlouholetých zkušených výrobců nosičů.

    • Sváťa napsal:

      Tak já jsem volil soukromý sektor i kvůli jiným, např. Blue Origin, který mě taky hodně zajímá, ačkoliv zpráv je od nich jako šafránu.

      • Dušan Majer napsal:

        To je pravda – vypátrat informace o vývoji v BO je někde na úrovni hackování bezpečnostního programu jaderné elektrárny 😀

        • maro napsal:

          Měli byste mít i rating plusů u odpovědí. Tahle by si jich zasloužila dost 🙂

        • Dušan Majer napsal:

          To mne těší. 🙂

        • gg napsal:

          „Měli byste mít i rating plusů u odpovědí. Tahle by si jich zasloužila dost“

          Myslím, že stačí napsat

          +1

          😀

          (Ale podle mně ta jaderná elektrárna bude na penetraci mnohem jednodušší. ;-))

  9. kopapaka napsal:

    Zatrhl jsem soukromý sektor, ale mým favoritem je jednoznačně SpaceX. Uvítám i jiné novinky, ale zpět ke kosmonautice mě přivedl let Falconu 9. Už se těším na další 🙂

  10. Adhara napsal:

    Skutočne náročná otázka. Lepšie ako pri agentúrach by sa to možno dalo určiť pri jednotlivých projektoch. Zaujímať sa len o agentúru jedného štátu mi pripadá trošku rasistické (to je môj dojem, nič v zlom). Ďalej je to trošku taký začarovaný kruh: čím viac informácií človek vie, tým viac ich chce. U štátov, kde som toho veľa o kozmickom výskume nepočula, ani neviem, o čo sa mám zaujímať, a preto u mňa naďalej vedie najpretriasanejšia NASA.

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za názor. Víme, že otázka má jisté nedostatky, ale na druhou stranu díky tomu můžeme lépe proniknout do myšlení našich čtenářů. 🙂

  11. Vincent Kerman napsal:

    Váhal jsem mezi soukromým sektorem a Evropou. Jsem názoru, že třeba zprávy z NASA o Orionu, InSight a SLS se na portál dostanou tak jako tak, takže není nutné pro ně hlasovat. (Aspoň za mě) A pak jsem si uvědomil, že za „chvíly“ odstartuje Falcon Heavy, Starliner, a ta pilotovaná loď od SpaceX jak se jmenuje? Red Dragon? Teď mi to vypadlo. Každopáďně přijde mi, že na to že jsme uprostřed Evropy je tu nějak málo zpráv. Nechci přímo za toto kritizovat, ale já bych určitě přivítal nějaký článek o ExoMarsu a aby tam byly „šťavnaté“ technické informace. Nechci tu samozřejmě diktovat co tu máte napsat, ale naopak si vážím, že takto nasloucháte nám čtenářům. 😉

  12. Racek napsal:

    Soukromý sektor? No, to mě také velmi překvapuje. Je tam pár dobrých nápadů, je to štika v rybníce, ale v podstatě jen opakují vývoj který byl vyřešen NASA již před tak 4O lety a samozřejmě, využívají jejích výsledků vč. nákupů komponentů na svět. trhu.Samozřejmě, šikovně a ekonomicky.

    No a rád bych též podotknul, že vlastní základní vývoj je na zakázku NASA, které tvoří koncepce vč. základního výzkumu.. Ale vlastní výrobu a vývoj komponentů je vždy přenechán soukromému sektoru. Obávám se, že Dragon atd. by asi bez zakázky a peněz NASA nikdy nevznikly.
    Ty pokusy soukromého sektoru vstoupit do monopolu armády či NASA si pamatuji velmi dlouho, kdysi byla populární třeba společnost Conestoga a pod. A další spousta neúspěšných projektů, ono je jich dost i v dnešní době. Ale velké zkušené firmy do toho obvykle nešly. U nich totiž převládá ekonomika nad nadšením. A jistě, největší trh jsou telekomunikace a o to se všichni perou. Ty pokusy, které se teď trochu daří, trvají opravdu tak 40 let.

    No a samozřejmě, nejvíc peněz dá armáda. Což platí asi pro všechny státy. Bez jejích zakázek a produktů vývoje bychom asi takový úžasný vývoj co dnes vidíme nikdy neměli. Ovšem, jsem rád že to tu moc není. To už je téma, které patří jinam.

    • asdf napsal:

      Mě to nepřekvapuje ani trochu. Soukromý sektor nikdy v historii nebyl tak aktivní v kosmonautice jako dnes. Navíc stále jsem v podstatě na počátku jeho rozvoje. SpaceX je jen z mnoha firem snažících se nějak dostat do kosmu.
      Vezměme si např. Bigellow Aerospace. Pakliže se jim podaří dotáhnout projekt orbitálních hotelů a zároveň SpaceX nebo Blue Origin zvládnout znovu přistávání prvních stupňů, tak se tím otevře úplně nová dimenze masového a relativně velmi levného cestování do vesmíru.

      • Racek napsal:

        Jistě, jejich nápady jsou obdivuhodné, ale i kdyby se všechny povedly, bez státních peněz to nedotáhnou a jsou bohužel jen maličkým segmentem řešení problému.

  13. slappy napsal:

    Hehe, nejraději bych četl o ‚Mezinárodní kosmické agentuře‘, ale toho se možná ani nedožiju…
    Jinak jsem hlasoval pro Indii – jejich program mi připadá slibný protože si tak trochu ‚jedou svoje‘ a vytváří vlastní technologie a slaví s tím úspěch! Jedna ze čtyř zemí (agentur), která má (měla) robota u jiné planety – to už něco vypovídá. Indové mají navíc takovou dobrodružnou povahu a hrdost na svoje výsledky, takže pokud budou mít na kosmické projekty dostatek financí, můžeme se od nich těšit na zajímavé věci.. Rozhodně si myslím, že se dříve dočkáme indonauta (v indické lodi) dřív něž Evropana v lodi od ESA 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      To je pravda, Evropa totiž o pilotovanou loď neusiluje.

    • asdf napsal:

      Nezapomínejte, že ESA v podstatě mezinárodní kosmickou agenturou je, i když jen Evropskou. A tou bude i kdyby se jednou stala EU federací, protože ESA jednak s EU není spojená a jednak v ní participují a nečlenské státy EU.

Zanechte komentář