Sojuz, díl 4. – Vesmírný taxík

Sojuz T-14 připojený ke stanici Saljut-7. Zdroj: daviddarling.info

Sovětský svaz si užíval létání na své stanice Saljut, když najednou loď Sojuz 7K-T přestala stačit. Došlo k velké spoustě změn, modernizacím a hlavně navýšení kapacity. Posílat na orbitu kosmonauty po dvou zkrátka nebylo výhodné. Tím vznikla nová loď, která svými modernizacemi vybočovala z řady měsíčních lodí 7K. Dostala vlastní jméno – Sojuz-T.

Ono T znamená Transportnyj, což přesně vystihuje k čemu loď sloužila – doslova taxík pendlující mezi Zemí a Saljutem (došlo také i k jednomu letu ke stanici Mir). Nejzásadnější změnou byl palubní počítač. Argon-16 totiž Sojuz dostal, aby se zamezilo dalším selháním stykovacího systému Igla. Počítač byl schopný zpracovávat úctyhodných 200000 instrukcí za sekundu (musíme si uvědomit, že jsme v osmdesátých letech, dnešní počítače se teprve rodily). Jeho váha byla neuvěřitelných 70kg a spotřeba 280W. Je ale třeba dodat, že počítač byl bezchybný a za celou dobu svého používání ani jednou neselhal.

Počítač Argon-16. Krom lodí Sojuz a Progress byly používány také k řízení stanic Almaz, Saljut a Mir. Továrna Kalmykov SAM jich vyprodukovala 380. Zdroj: computer-museum.ru

Počítač Argon-16. Krom lodí Sojuz a Progress byl používán také k řízení stanic Almaz, Saljut a Mir. Továrna Kalmykov SAM jich vyprodukovala 380. Zdroj: computer-museum.ru

Sojuz dostal solární panely, což mělo za následek prodloužení doby samostatného letu na 11 dní. Dalším zásadním krokem bylo přeorganizování vybavení v návratovém modulu. Vzniklo zde totiž místo, pro 3 kosmonauty – konečně ve skafandru! Přibližovací systém Igla sice zůstal, ale byl upraven, aby byl co nejspolehlivější. Větších změn se dočkala pohonná sekce, kde byla vyměněna palivová čerpadla za výkonnější.

V neposlední řadě došlo k vylepšení SAS – záchranného systému, který v případě nouze odnese loď i s posádkou do bezpečí. Díky výkonnějšímu SAS bylo možné dopravit v orbitálním modulu více nákladu. SAS (a záchranné systémy obecně) byl do dnešní chvíle použit pouze jednou při letu Sojuz T-10 (později přejmenován na Sojuz T-10a), který měl dopravit na stanici Saljut-7 dvojčlennou posádku.  Nosná raketa se na rampě 90 sekund před startem ocitla v ohnivém infernu, ze kterého SAS bezpečně dostal celou posádku, která přistála 6 kilometrů od místa “startu”. Samotný SAS je velmi zajímavý – kvůli uspořádání modulů Sojuzu, musí odnést jak návratový, tak orbitální modul. Stále připojená druhá polovina aerodynamického krytu na sobě má roštová kormidla, podobná těm které se nalézají na 1. stupni rakety Falcon 9, slouží ke stabilizaci letu. Práci SAS během osudového letu, si můžete prohlédnout na videu.

Loď Sojuz PPK. Kosmonauti se měli přiblížit k cílovému tělesu (pouze pomocí radaru, ručního dálkoměru a podobných zařízení nevyžadujících asistenci cílového tělesa) a zjistit, jestli se satelit určený k destrukci umí nějak bránit. Pokud by usoudili, že je možné ho zničit, vzdálili by se do bezpečné vzdálenosti 1km a pomocí raket na místě orbitálního modulu satelit zneškodnili. Zdroj: satronautix.com

Loď Sojuz PPK. Kosmonauti se měli přiblížit k cílovému tělesu (pouze pomocí radaru, ručního dálkoměru a podobných zařízení nevyžadujících asistenci cílového tělesa) a zjistit, jestli se satelit určený k destrukci umí nějak bránit. Pokud by usoudili, že je možné ho zničit, vzdálili by se do bezpečné vzdálenosti 1km a pomocí raket na místě orbitálního modulu satelit zneškodnili. Zdroj: astronautix.com

Sojuz T nevznikl jako jiné modely jen změnou předchozího Sojuzu. Jednalo se původně o armádní projekt, který obsahoval Sojuz PPK, který byl určen pro ničení nepřátelských satelitů pomocí malých raket, Sojuz R sloužící jako malá špionážní orbitální stanice, mimo armádu známá jako stanice OIS a Sojuz P určený k stíhání družic (z této verze časem vznikl Sojuz PPK). Právě z této verze vznikl Sojuz T a tudíž se jedná o první Sojuz, přímo nezaložený na měsíčním hardwaru a vybočuje z řady předchozích Sojuzů.

Se Sojuzem T se také povedlo jedno prvenství. Poškozený Saljut 7, poletující vesmírem, potřeboval opravit. Jenže jak to udělat, když je bez proudu a nefunguje přibližovací systém? Kosmonauti Džanibekov a Savinych se tedy spojili s mrtvým tělesem Saljut bez jakékoliv asistence naváděcího systému. Po dobu “opravářské části” letu, kdy byl Saljut jen poletující hermetizovanou plechovkou a nefungovala ani ventilace (tudíž se kosmonautům hromadil oxid uhličitý kolem úst a nemohli zůstat dlouho na stejném místě), nebo topení, přebývali v Sojuzu, kde enviromentální systém na rozdíl od Saljutu fungoval.

Během posledního letu této lodi, ukázal Sojuz T-15 co v něm je. V Kremlu požadovali první start ke stanici Mir v přesně určené datum, ale Sojuz TM, který měl Mir obsluhovat, ještě nebyl hotov. Tudíž bylo potřeba vyzvednout experiment ze Saljutu, ale zároveň se dostat na Mir. Během jednoho letu se zvládlo obojí! Již samotné připojení k Miru bylo zajímavé. Pro lodě byly na Miru určeny 2 uzly – přední a zadní. Přední byl vybaven přibližovacím systémem Kurs, který není s Iglou používanou na Sojuzech T kompatibilní. Zadní port sice používal Iglu, jenže na ten se mají připojovat zásobovací lodě Progress, tudíž by během mise nemohli přijmout žádný a to měli  v plánu přijmout 2. Došlo tedy k přibližování na zadní port, ale v závěrečné fázi přepnuli na manuální ovládání a ručně se připojili na přední uzel.

Vldaimir Džanibekov a Viktor Savinych uvnitř stanice Slajut-7. Z jejich oblečení je jasné, v jakých podmínkách museli pracovat. Zdroj: spacefacts.de

Vladimir Džanibekov a Viktor Savinych uvnitř stanice Saljut-7. Z jejich oblečení je jasné, v jakých podmínkách museli pracovat. Zdroj: spacefacts.de

To ale není nejzajímavější. Mir několikrát upravil svou dráhu, aby se po padesáti jedna dnech od spojení s Mirem mohl Sojuz T-15 odpojit, přiblížit se k Saljutu 7 a po 29ti hodinách samostatného letu se s ním spojit. Poprvé (a doposud naposled) byla jedna loď u dvou stanic. Zde vykonali několik experimentů zaměřených na modul TKS a posbírali hotové experimenty. Mir opět vykonal několik dalších manévrů, aby letěl v optimální pozici k Saljutu a Sojuz T-15 se zase spojil s Mirem, kde dovezl skoro 400 kg nákladu ze Saljutu.

Sojuz T byl úplně nový stroj, který toho dokázal nemálo. Jak se ale můžete dočíst výše, pro Mir byl připravený další stroj. Opravdu modifikovaný…

Zdroje obrázků:
http://www.daviddarling.info/images/Salyut-7_and_Soyuz_T-14.jpg
http://www.computer-museum.ru/images/histussr/argon12.jpg
http://www.astronautix.com/graphics/s/soyuzppk.jpg
http://www.spacefacts.de/graph/in-flight/large/english/soyuz-t-13.htm

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

61 komentářů ke článku “Sojuz, díl 4. – Vesmírný taxík”

  1. josr napsal:

    Nezlobte se ale za příspěvek roman hronza napsal:25.8.2015 (14:34) byste se měl autorovy článku omluvit a ne to ještě okecavat.
    Ale co se dá čekat od chytrého člověka s nekritickým obdivem k americky kosmonautice

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Pánové, pánové, pánové, ještě jednou, tentokrát důrazněji, si dovolím připomenout, že opravdu, ale opravdu nechci v komentářích žádné osobní invektivy. První část Vašeho komentáře byla ještě v pořádku, ale ve druhé jste se dopustil argumentu ad hominem, což považuji za formu diskuse, která se mi nelíbí. Ať už jsou naši čtenáři názorově blíže ruské, či americké kosmonautice, nemělo by to měnit nic na tom, jak se k těmto lidem stavíme. Jakýkoliv argument, který začíná „Co čekat od člověka, který …“ mi už ze zásady nepřijde správný. Prosím vás proto, abyste se příště takových komentářů vyvaroval. Rád bych totiž na našem blogu udržel jistou diskusní kulturu. Děkuji za pochopení.

    • roman hronza napsal:

      Nezlobím se a za svůj příspěvek se omlovat nehodlám. Chtěl jsem jím vyjádřit, že není ostudou v 15ti letech něco nevědět (případně s tím nemít zkušenost). Autor článku má pro své poznávání k dispozici ještě hodně času. Dodatečně vyjadřuji panu Fedičovi uznání za ODVAHU pustit se do tohoto seriálu.

      Skutečně patřím k přívržencům americké kosmonautiky. Těch důvodů je mnoho a obsahově patří mimo tuto diskusi.

  2. roman hronza napsal:

    Dnes jsem zjistil, že uživatel Michal napsal dne 26.8.2015 12:03 příspěvek, který je určen pouze mě. Rád se o něj podělím:
    ————————————————————————
    Opravdu fundovaná odpověď. Autor se vyjádřil k neustálému trollení Aloise, který si musí v každé diskuzi rýpnout jak všechno ruské stojí za prd a každý úspěch byl jen dílem náhody a vy mu ještě děláte užitečného …ehm, advokáta a snažíte se autora shodit argumentem o nízkém věku.
    Níže jste něco psal o lidském pohledu na problematiku, tak se toho prosím držte a netahejte sem svůj špatně skrývaný ideologický mindrák.
    Aby nedošlo k nedorozumění, příspěvek výše je určen pro Romana Hronzu.
    ———————————————————————–
    Mé vyjádření:
    1) Trollení tam je, ale pana Alois je v tom nevině.
    2) Jen proto, že netrpím nekritickým obdivem k rusko (sovětské) kosmonautice, tak si nemyslím, že vše ruské je na prd (to jsem nikdy neuvedl!) a zcela jistě netrpím ideologickým mindrákem (kam na ty slova chodíte?).
    3) Poukázáním na nízký věk autora jsem ho určitě neshodil, protože jestliže je chytrý tak ví, že se bude učit celý život.

  3. roman hronza napsal:

    Vzhledem k tomu, že váš příspěvek obsahuje spekulace a nepravdy blízké propagandistickému pohledu na svět (je tudíž bezobsažný), rozhodl jsem se na něj nereagovat :-).

  4. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Pro maro 25.8.2015 (16:12): No tak vojenský raketoplán X37 samozřejmě tajný je. Těžko to však můžeme srovnávat se sovětským kosmickým programem, kdy se start oznamoval až po navedení na oběžnou dráhu a v případě sond k Měsíci nebo planetám se jejich pravý účel ohlásil až pokud k cílovému tělesu skutečně zamířily. Pokud uvázly na oběžné dráze Země, tak jsme měli další Sputnik nebo Kosmos s nejasným účelem. V případě zániku chvíli po startu dokonce jen kódové označení. Srovnejte si to s americkou transparentností.

    • maro napsal:

      Ale samozřejmě. Jenže, jak asi víte, tohle už dnes probíhá jinak. Tehdy to všechno spadalo pod vojenské utajení. Nakonec i ti kosmonauti byli (zrovna tak jako v Americe) vojáci. A v případě Sputniku a Gagarina šlo samozřejmě o obrovský moment překvapení v probíhající studené válce.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        To je pravda. Já tedy mám rád překvapení. Naštěstí se nenašel žádný zlomyslník, který by Eisenhowerovi a Kennedymu ta pěkná překvapení zkazil 🙂

      • roman hronza napsal:

        Pokud se týká momentu překvapení, rád bych zde připomenul jedinečný úspěch americké kosmonautiky v nejdůležitějším a nejtěžším závodě, tj. PŘISTÁNÍ ČLOVĚKA NA MĚSÍCI(tedy jestli sověti něco nezatajili). Howgh.

      • maro napsal:

        No počkat! Vyfotografování odvrácené strany Měsíce a první měkké přistání na jiném kosmickém tělese je určitě VĚTŠÍM ÚSPĚCHEM! Nebo ne? 😉

      • roman hronza napsal:

        Opravdu si myslíte, že to je technicky náročnější než vyslání 3členné posádky ve dvou modulech, která týden letí přes 380.000 km vesmírem k Měsíci, navede sestavu na oběžnou dráhu, přistane na Měsíci, udělá cosi smysluplného (mimo jiné také naloží měsíční kameny), pak opětovně vzlétne na oběžnou dráhu Měsíce, spojí se s velitelským modulem, opustí oběžnou dráhu a týden letí na zpět Zemi a přistane na ní z poměrně velké rychlosti. Opravdu si myslíte že toto vše je jednodušší než než oblet automatu (bez lidské osádky) a zaslání nic moc fota na Zemi elektronickou cestou? Studená válka skončila. Propaganda není už tak důležitá. Můžete se na celou záležitost podívat z lidského pohledu. A k tomu Vám držím palce.

      • maro napsal:

        to roman hronza:
        Samozřejmě šlo o závody a propaganda byla velmi důležitá. Spojené státy si mohly dovolit do toho dát daleko víc a tak to i vyšlo. Rusové by tam za vydání dalších nákladů a času doletěli taky. Zrovna tak jako ti Američani taky byli schopni poslat na Měsíc i nějaké sondy. Ale být v přistání lidské posádky tím druhým nemělo moc valný smysl. On ten valný smysl ani neměly ty následující lety po Apollu 11. Všechno, co dělaly posádky následujících misí dokázaly automatické sondy mnohem levněji. Takže na 17 tku ještě poslali přímo geologa, ať si užije a pak už to prostě utnuli.
        Proto právě z toho lidského pohledu mělo smysl jen to první přistání jako zisk hrdosti lidstva, že tam stáli lidi. A propagandistický pohled pak v ringu zvedal ruku vítězi, tedy zemi, odkud ti lidé pocházeli. Vše ostatní šlo už daleko efektivněji provést právě těmi sondami.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Tieto diskusie o tom, kto je lepší, nikam nevedú. Osobne aj tu používam starú dobrú metódu a to hodnotenie Visions a Ability to Execute. Patent na to má Gartner. Takže ak hodnotím Visions medzi rusmi a amíkmi, tak je to 1:1 a to trochu ubližujem rusom – objektívne povedané. Ak hodnotím Ability to Execute, tak tam je pomer 2:1 v prospech amíkov. Sila americkej ekonomiky a spoločenské usporiadanie urobili proste svoje. Dnes už aj rusi majú spoločenské usporiadanie tak ako amíci ale ekonomicky stále nestíhajú.
        Maro, je naozaj taký problém proste chlapsky uznať, že amíci sa na mesiac dokázali dostať a rusi nie? Rusi proste v danom čase nedokázali sprevádzkovať raketu N1. Je to škoda, tak ako je škoda, že amíci odstavili Saturn a raketoplány.
        Všetky neúspechy, či ruské alebo americké sú vždy zásahom do vesmírneho výskumu. Tu budem parafrázovať Stephena Hawkinga, ak chce ľudstvo prežiť ako druh, musí expandovať do vesmíru. Žabomyšie vojny tu či inde nám v tom určite nepomôžu.
        Tento web robí obrovský kus práce. Skúsme tomu pomôcť konštruktívnou diskusiou!

  5. roman hronza napsal:

    pro maro 25.8.2015 (15:46): jesli by sovětský svaz chtěl použít k přistávaní na Měsíci PADÁK, tak o tom nic nevím. Vzpomínám si, že byl té době společensky pokrokový, takže… Ale asi taky měli rozum a k přistání počítali s lunárním modulem:
    https://en.wikipedia.org/wiki/Soviet_manned_lunar_programs#/media/File:Landef%C3%A4hren-neu.jpg

  6. roman hronza napsal:

    Pro maro 25.8.2015 (16:12) no a hlavně jsi na jednu věc zapoměl. Pokud to vyjde tak vypadáte hezky. Pokud to nevyjde tak se nikdo nic nedoví. Prostě navazujete na takovou pěknou tradici POTĚMIKOVÝCH VESNIC :-).

    • roman hronza napsal:

      co jste myslel tím: „O pohybech a technice raketoplánu x 37 se toho taky moc nepíše, že?“

      • maro napsal:

        Vojenský program.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Pánové maro, roman hronza i Jaroslav Alois – Nic proti věcné debatě, ale nemáte pocit, že se diskuse u tohoto článku začíná strhávat trochu … živelným směrem? Byl bych velmi nerad, pokud by se diskuse na našem portálu začaly podobat výměně názorů na některých zpravodajských serverech, kde se spolu hádají dvě názorově nesmiřitelné skupiny.
        Zatím nechci nijak zasahovat, jen to berte jako takovou drobnou výzvu k tlumení emocí. Díky za pochopení. 😉

      • maro napsal:

        Dušan Majer: vypadá to, že už si toho stejně asi víc neřekneme 🙂

  7. roman hronza napsal:

    Pro maro: 25.8.2015 (15:53) S politováním musím oznámit, že jste si to VYMYSLEL. Pan Alois nic takového neuvádí.

    • maro napsal:

      Pan Alois to samozřejmě uvádí. Jen je to v napínavé diskusi o pár článků nazpět. Taky se týkala Sojuzu, jako velmi vděčného tématu 🙂

      • roman hronza napsal:

        V diskusi k tomu článku to není 😉 Pokud něco tvrdíte, měl byste to dokázat.

      • maro napsal:

        Chvíli to trvá, ale našel jsem to. Bylo to v jiné diskuzi. Píše o tom, jak bylo špatné vrážet čas a energii do Space Schuttle. Prý by bylo lepší dál rozvíjet program Saturn. Já z toho odvodil, že s tím Saturnem by asi nechtěl zahodit loď Apollo, ale používat i tuhle loď dál. A tedy samozřejmě na oběžné dráze kolem Země, protože jaksi v té době byl jasný cíl realizovat kosmické stanice na zemském orbitu:
        https://kosmonautix.cz/2015/08/kdo-poleti-na-iss-v-roce-2017/#comments
        Myslíte, že jsem dedukoval špatně?

  8. roman hronza napsal:

    Pro maro napsal: 25.8.2015 (15:09).
    Aha takže N1 byla určena pro „plebs“. A která raketa tedy měla dopravit sestavu pro let na Měsíc? To se tajilo?

    • maro napsal:

      Kdepak. N1 by tu byla pro kosmonauty až po vyřešení všech problémů s řízením motorů, zrovna tak jako třeba americká Redstone byla určena pro svezení kosmonauta až po vyřešení všech problémů. Něco se vyvíjí až je to nakonec nějak hotovo. Tohle nechápete?

      • roman hronza napsal:

        RedStone se nakonec do vesmíru dostal. Což se o N1 říci nedá. Těch problémů tam bylo více – nejen s řízením motorů, že ? Dokonce se velmi dlouho tajila i existence této rakety. Pročpak jste to tajili?

      • maro napsal:

        Jó, to je strategie. Netajila se jen tahle raketa. Tajily se i ty před ní. Takový Sputnik byl taky rána z čistého nebo. To je prostě vojenská technika. O pohybech a technice raketoplánu x 37 se toho taky moc nepíše, že?

  9. roman hronza napsal:

    Pro Maro napsal 25.8.2015 (14:32):
    Tak jestli kvalitu kosmické lodě posuzujete podle hygienického zařízení, tak to Vám musím přiznat – všechna čest. Na Appolo museli čůrat sáčků. Na Sojuzu měli „záchod“ – http://revue.idnes.cz/zachod-z-kosmicke-rakety-lze-koupit-v-drazbe-fm4-/lidicky.aspx?c=A070513_221748_kuriozity_adl.

    Pokud se na ISS pokazí, můžou Rusové na Sojuzu vybírat poplatek.

    • maro napsal:

      Nějak vám nedochází, že na tom Sojuzu se na tom záchodě v orbitálním modulu můžete dokonce zavřít. Neuvěřitelný komfort, o kterém se měsíčňanům fakt nemohlo zdát. Taky jeden z důvodů, proč by kosmonautky opravdu nerady cestovaly ve smíšené posádce v Apollu.
      Mimochodem. Ta plně kyslíková atmosféra jen proto, aby tam mohli mít třetinový tlak ja taky „super“ vynález. Jen kvůli téhle kravině museli nést při společném letu Sojuz – Apollo ještě speciální přechodový modul. Možná z fotek z něj pak někdo divně usuzuje, že je to Apollo uvnitř velké. Ovšem pro lety k ISS by to znamenalo další divnou komplikaci.

      • roman hronza napsal:

        1) Vy jste nějaký domýšlivý pane. 🙂 Tak jo. Sojuz je skvělý kosmický záchod. Na to se shodneme.

        2) 100% kyslík jako atmosféra na lodi není zrovna „super“ vynález. V případě požáru se rychle vyhoří a kosmonautům hrozí udušení (viz. Appolo 1 a jedna dlouho tajená sovětská havárie).

        3)Přemýšlet o letech Appola k ISS je OBSKURNÍ. Zřejmě víte, že poslední Appolo letělo v roce 1975. NASA začala používat od roku 1981 Space Shuttle. Ale to je opravdu JINÁ LIGA. Nebýt dobrovolného ukončení programu (SpShutt), tak dnes není ani ISS.

      • maro napsal:

        A letech Apolla k ISS ty sní nějaký Alois, pro kterého je to Apollo nějak tachnicky na vyšší úrovni než Sojuz. Čert ví, z čeho tak soudí.

      • maro napsal:

        ještě jednou s méně překlepy:
        O letech Apolla k ISS tady sní nějaký Alois, pro kterého je to Apollo nějak technicky na vyšší úrovni než Sojuz. Čert ví, z čeho tak soudí.

      • Jaro Pudelka napsal:

        V čase keď američania vyvíjali Apollo o nejakom spoločnom projekte s rusmi nikto ani nesníval. Vyčítať preto architektúru Apolla v spojitosti so spoločným letom Apollo-Sojuz je neprofesionálne!
        Maro, váš spôsob diskusie je vysoko arogantný. Už ste na to boli upozornený. Ja robím moderátora na jednom hudobnom webe, príspevky vášho typu by som už vymazal.
        Apollo sa dostalo na Mesiac aj bez hajzlíkov. Sojuz s tým hajzlíkom sa na Mesiac nedostal a nikdy nedostane.

      • maro napsal:

        Můj způsob diskuze je přesně odpovídající diskuzi dalších dvou diskutujících zde.
        A vy opravdu špatně čtete, protože mým závěrem je jen odmítnutí projektu Apollo jako něčeho rozumně použitelného k dopravě na ISS třeba i z důvodu dost šílené hygieny, ale hlavně z důvodu nekompatiblní atmosféry.
        A že se Sojuz nedostal na Měsíc není problém Sojuzu samotného, ale rakety. A výsledek toho vývoje je více než skvělý. Stovky úspěšných misí na oběžné dráze kolem Země. Právě tohle je ten stokrát zaplacený vývoj vražený do letů na Měsíc. Tím dalším je zvládnutá konstrukce motoru s uzavřeným cyklem. Rusům se tedy prachy vražené do závodů o Měsíc velice vyplatily. A že jim tu horninu z Měsíce nedonesli kosmonauti na stříbrném podnose, ale automaticé sondy, zase nebude takový rozdíl, že? Akorát teda propagandistické fanfáry chyběly, no.
        A Orion rozhodně ten záchod mít bude. To si pište.

    • maro napsal:

      http://files.leva-net.webnode.cz/200001283-2529c2623c/sssr3-2.jpg
      Ta část uprostřed, kde si ti kosmonuti podávají ruce, opravdu letěla jen jednou a jen kvůli tomu spojení lodí se dvěma totálně nekompatibilním atmosférami.

      • roman hronza napsal:

        To máte pravdu. Při letech na Měsíc byl místo ní LUNÁRNÍ MODUL, že ?

      • maro napsal:

        A Rusové by podle vás přistávali na Měsíci padákem? Lunární modul je jen pro přistání na Měsíci. Pro operace na oběžné dráze kolem Země totálně k ničemu.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Dnes ešte stále aj každá nosná raketa letí len raz. A jednorázovosť použitia v kozmonautike je dosť častá záležitosť. Mimochodom, to je jeden z dôvodov vysokých nákladov. Preto SpaceX pracuje na tom, čo sa pri raketopláne celkom nepodarilo.
        Ale hajzlíky sú opakovane použiteľné, len ich treba čistiť!
        Mimochodom, má Crew Dragon samostatný hajzlík? A čo Orion? Dostanú bez hajzlíka vôbec certifikát?

  10. Jaroslav.Alois napsal:

    Přistávací modul je vskutku maličký, maximálně pro DVA kosmonauty, tři jsou tam jako olejovky v plechovce.
    Dávat Sojuz a Apollo do stejné kategorie se nezdá vhodné. Ostatně Sojuz k Měsíci neletěl právě proto, že jeho konstrukce tomuto zadání nevyhověla, k Měsíci měl letět prostě proto, že Sověti loď třídy Apollo neměli a neměli dokonce ani raketu, která by takové těleso unesla a tak použili to co měli a proto to dopadlo jak dopadlo.

    • maro napsal:

      Pořád vám jaksi nedochází, že přistávací modul nerovná se prostor pro práci na oběžné dráze. K tomu mají orbitální modul, který dodává dost prostoru navíc.

      • roman hronza napsal:

        Vy jste hned nastartovaný Pane. Nic z toho co vyčítáte panu Jaroslav.Alois v jeho příspěvku není uvedeno a ani to z něho nevyplývá. Myslím, že je schopen rozlišit i lunární modul (to je navíc). Zřejmě měl na mysli, že Appolo bylo od počítku konstrováno pro 3 astronauty zatímco sovětský Sojuz pro 2 kosmonauty. Nejmarkantnější to bylo při jejich společném letu v roce 1975, kterého se účastnili 3 astronauti a 2 kosmonauti.

      • maro napsal:

        Tak pokud tu někdo říká, že to Apollo, kde ti kosmonauti nemají ani záchod a cpou se v jednom kuželovém prostůrku se vším okolo, kde sedačky mají navíc na konstrukcích uprostřed, aby dosáhli na ovládací panely a pod nimi skladiště různých věcí a popisuje to jako jakýsi vrchol techniky, který prý nikdo jiný a rozhodně ne Sojuz nedosahuje, tak to je názor, který si rozhodně zaslouží komentář.

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      Ono to možná mate. Zondy, co oblétávaly Měsíc, obsahovaly jen návratový modul, zatímco lodě, které měla vynést nešťastná raketa N-1 (7K-LOK), již měly návratový i orbitální (obytný) modul. Apollo si vystačilo s velitelským, který plnil obě funkce. Jak orbitální (obytnou), tak návratovou.

    • Radim Fedič Redakce napsal:

      Vy asi vidite ve vsem ruskem neco spatneho. Jinak nechapu co tim neustale sledujete. Sojuz je urcite lod tridy Apollo. Ma toho i dost navic – moznost pristani na pevninu, slozeni a tlak atmosfery, prostor, automatizace… Zkuste se podivat na fotky astronautu Apolla pripravenych ve svych kreslech. Taky nic pohodlneho.

      • roman hronza napsal:

        To se nesmíte divit mladíku. Jestli je Vám skutečně teprve 15 let, tak se sovětskou (ruskou) technikou máte velmi malé zkušenosti. Na rozdíl od většiny české polulace, která tu zkušenost měla…

        Pane Majere, doufám, že jsem svůj postoj vyjádřil přijatelnou formou 🙂

      • maro napsal:

        Ruskou techniku nemůžete posuzovat jen podle toho, že má někde oprýskaný lak. A ta kosmická je opravdu jiná než ta určená pro „plebs“, tedy civilisty. Především musí být opravdu hodně spolehlivá. Jde tam o životy.

      • vedator napsal:

        Staci pouzit sedliacky/selsky rozum, netreba mat priame skusenosti s ruskou/sovietskou technikou. Pozrime sa na ruske Sojuzy; ktory iny dopravny prostriedok lieta do kozmu tak dlho, a ktory vyniesol na obeznu drahu tolko kozmonautov? Narodnosti celeho sveta sadaju do tohto dopravneho prostriedku a veria mu a to hovori za vsetko.

      • Michal napsal:

        Opravdu fundovaná odpověď. Autor se vyjádřil k neustálému trollení Aloise, který si musí v každé diskuzi rýpnout jak všechno ruské stojí za prd a každý úspěch byl jen dílem náhody a vy mu ještě děláte užitečného …ehm, advokáta a snažíte se autora shodit argumentem o nízkém věku.
        Níže jste něco psal o lidském pohledu na problematiku, tak se toho prosím držte a netahejte sem svůj špatně skrývaný ideologický mindrák.

      • Michal napsal:

        Aby nedošlo k nedorozumění, příspěvek výše je určen pro Romana Hronzu.

  11. Karl napsal:

    Pěkný článek, díky za něj.
    Hned jsem se pokoušel dohledat něco víc o počítači Argon-16, ale našel jsem toho velice málo. Nebyl by prosím odkaz na nějaké detailnější informace (architektura, použité čipy, atp.)?

  12. kopapaka napsal:

    Hezké…
    Škoda, že není víc informací o armádních Sojuzech.

    • Radim Fedič Redakce napsal:

      Informaci je sice malo, ale myslis, ze kdybych poradne pohledal vydalo by to na samostatny clanek. Tady jsem to chtel jenom zminit.

      • Luděk napsal:

        V textu máte drobnou chybu – posádku Sojuzu T-13 tvořili V. Džanibekov a V. Savinych – (na fotce níže je to v pořádku, jenže tam jsou zase trochu zpřeházená písmena u Džanibekova a názvu stanice).

      • Radim Fedič Redakce napsal:

        Dekuji za upozorneni, hned opravim.

      • kopapaka napsal:

        Díky, článek by byl super – o armádních projektech je toho obecně známo málo.

      • Radim Fedič Redakce napsal:

        Neni zac dekovat. Jsem rad ze se clanek libil.

Napište komentář k roman hronza

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.