Příprava na druhé dějství New Horizons

Americká sonda New Horizons před měsícem prolétla jako první lidský výtvor kolem trpasličí planety Pluto. Dokázala přitom nasbírat ohromné množství údajů, které se budou k Zemi posílat ještě mnoho měsíců. Ale tím tahle fantastická mise neskončí. Už v blízké době bychom se mohli dočkat oznámení, které se bude týkat pokračování celého projektu. New Horizons se od Pluta vzdaluje rychlostí 13,8 km/s a už nikdy se k němu nevrátí ale na druhou stranu se blíží k jinému tělesu, kolem kterého za pár let proletí.

Mohlo by se zdát, že týmy starající se o sondu New Horizons mohou po úspěšném průletu sedět s nohama na stole a užívat si fenomenálního úspěchu, kterého dosáhli. jenže kdy se lidstvu naskytne opět podobná možnost? Výhled na další roky je v tomto směru značně pesimistický, jelikož se žádná podobná mise nechystá. Je proto potřeba z New Horizons vymačkat, co se dá a poslat ji na průlet kolem nějakého objektu, který obíhá ještě dále od Slunce, než Pluto.

Ani havajský teleskop Subaru s průměrem zrcadla 8,5 metru nedokázal najít vhodného kandidáta pro průlet.

Ani havajský teleskop Subaru s průměrem zrcadla 8,5 metru nedokázal najít vhodného kandidáta pro průlet.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Celých deset let proto pozemní observatoře hledaly vhodný objekt, ke kterému by bylo možné sondu poslat po splnění primárního úkolu. Jenže je potřeba si uvědomit, že se jedná o neskutečně vzdálené a malé objekty. Jejich hledání je proto i pro nejdokonalejší pozemské teleskopy na hraně jejich možností. A to se přitom do hledání zapojily skutečné „celebrity“ (v závorce za názvem uvádíme průměr teleskopu) – Magellan Telescopes v Chille (2x 6,5 m), Subaru Telescope na Havaji (8,5 m), nebo Canada–France–Hawaii Telescope také na Havaji (3,58 m). Nakonec se odborníkům podařilo objevit 143 nových objektů, což je zcela jistě ohromný úspěch, nicméně všechny byly mimo dosah sondy. I kdyby spálila veškeré palivo, které má v nádržích, nestačilo by to pro dostatečnou změnu dráhy.

New Horizons je pro pozorovatele ze Země v souhvězdí Střelce, kde jsou nejjasnější části Mléčné dráhy, což výrazně komplikuje pátrání po nových objektech. „Je to to nejhloupější místo, kde můžete hledat nové objekty Kuiperova pásu,“ popsal Simon Porter ze Southwest Research Institute. Podle odborníků jsou hledané objekty zhruba 100 000x méně jasné než Pluto.

Když si na hledání vhodných kandidátů vylámaly zuby pozemní teleskopy, musel ke slovu přijít Hubbleův teleskop. Jeho pozorovací čas je velmi vzácný a komise, která jej alokuje dostává desítky žádostí. Vybírá proto jen ty, které není možné splnit s pomocí běžných dalekohledů a které plně využijí jedinečnosti Hubblea – viz náš článek. Už když bylo pozorování schváleno, odhadovali vědci, že HST najde vhodný objekt s pravděpodobností 95%. Tento zasloužilý teleskop nakonec nezklamal a v požadované lokalitě vytipoval tři vhodné útvary. Všechny tři mají nízkou excentricitu (protáhlost) i sklon oběžné dráhy.

Dva objekty, které by se mohly stát druhým cílem  sondy New Horizons pohledem Hubbleova teleskopu.

Dva objekty, které by se mohly stát druhým cílem sondy New Horizons pohledem Hubbleova teleskopu.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Odborníci se stále ještě rozhodují, ke kterému cíli sondu pošlou. Aktuálně se jim podařilo seznam zredukovat na pouhé dva finalisty. Konečné rozhodnutí by mělo být oznámeno na konci tohoto měsíce a následovat bude změna dráhy sondy, která zajistí průlet kolem zatím neznámého objektu. Sonda má v nádržích zhruba 35 kilogramů paliva, což by jí mělo umožnit změnu rychlosti o 130 m/s. Zdá se to jako málo, ale v kosmickém měřítku stačí i drobná změna rychlosti. Momentálně se počítá se sérií zážehů, které proběhnou buďto na konci října, nebo na začátku listopadu.

Oběžná dráha a další údaje týkající se objektu  2014 MU69

Oběžná dráha a další údaje týkající se objektu 2014 MU69
Zdroj: http://www.astrosurf.com/

Ať už odborníci vyberou kterýkoliv ze dvou útvarů, které se dostaly do finále, je už teď jisté, že tento nově objevený svět bude nejvzdálenějším objektem, jaký kdy nějaká sonda navštívila. Půjde o relativně malý svět, rozhodně nečekejme nic o velikosti Pluta či Charonu. Ve finále už zůstaly jen dva objekty, které se ukrývají za označeními 2014 MU69 a 2014 PN70. O těchto útvarech nevíme prakticky nic, kromě toho, že jsou od Země zhruba šest a půl miliardy kilometrů daleko. To znamená, že Sonda je momentálně ve třech čtvrtinách cesty k nim. Jejich velikost zatím můžeme jen odhadovat mezi 25 a 55 kilometry.

S průletem kolem vybraného tělesa se počítá na začátku roku 2019. Objekt 2014 MU69 je snadněji dosažitelný – spotřeba paliva k zatočení k němu by byla pouze poloviční ve srovnání s 2014 PN 70. Ten se naopak podle dosavadních výsledků jeví jasnější a tedy potenciálně větší. Navigace k takovému objektu by byla mnohem jednodušší.

Oběžná dráha a další údaje týkající se objektu  2014 PN70

Oběžná dráha a další údaje týkající se objektu 2014 PN70
Zdroj: http://www.astrosurf.com/

Odborníci předpokládají, že tyto malé objekty tzv. Kuiperova pásu ve vzdálených a zmrzlých částech Sluneční soustavy jsou tvořeny převážně ledem. Bude tedy zajímavé sledovat, zda tuto teorii New Horizons potvrdí, nebo vyvrátí. Průzkum tělesa z Kuiperova pásu bude mít stejný scénář jako v případě Pluta – Sonda kolem tělesa proletí jen jednou. Opět se tedy musí všechna měření podařit na první pokus. „Bude to nejvzdálenějšího svět, jaký kdy naše sonda navštívila a během našeho života už žádnou takovou šanci nedostaneme,“ dodává Simon Porter.

Kromě nutnosti úspěchu po technické stránce je potřeba uspět i na poli byrokratickém. NASA totiž zatím plánuje platit provoz sondy jen do konce roku 2016, kdy sonda dokončí posílání dat z průletu kolem Pluta. Odborníci musí agenturu přesvědčit o významu výzkumu těles v Kuiperově pásu. Bude potřeba vysvětlit, jak může tento výzkum rozšířit naše znalosti. NASA pak zváží přínos sondy New Horizons vůči ostatním projektům, které také bojují o omezené zdroje financí a následně rozhodne, zda misi schválí prodlouženou misi.

U New Horizons se schválení tak nějak očekává – jednak díky její výjimečnosti, ale také proto, že už se do hledání zapojil i Hubbleův teleskop, jehož pracovní čas by neměl přijít vniveč. Kromě samotného výzkumu tělesa z Kuiperova pásu může New Horizons odpovědět i na další otázky. Přístroj měřící intenzitu slunečního větru může zaznamenávat veličiny ve vzdálených částech Sluneční soustavy  a rozšířit data, která dostáváme ze sond Voyager. Kamera s vysokým rozlišením by mohla posloužit k měření pohybů blízkých hvězd – stačilo by porovnat data ze sondy a ze Země – vzdálenost mezi pozorovacími body by už byla dostatečná pro přesnou kalibraci.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.livecometdata.com/
http://pluto.jhuapl.edu/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/08/10-23-2014-KBO-Flyby-Alex.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/MaunaKea_Subaru.jpg/1280px-MaunaKea_Subaru.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/08/hs-2014-35-a-web_print.jpg
http://www.astrosurf.com/spheres/kepler/2014MU69.jpg
http://www.astrosurf.com/spheres/kepler/2014PN70.jpg

Příprava na druhé dějství New Horizons, 2.5 out of 5 based on 30 ratings
Pin It
(Visited 2 299 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (30 votes cast)
(Visited 2 299 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


17 komentářů ke článku “Příprava na druhé dějství New Horizons”

  1. Jaroslav.Alois napsal:

    NH na rozdíl od Voyagerů, resp. Pioneerů má možnost hibernace. Po průzkumu zvoleného KBO by bylo možno sondu hibernovat a v nějakém časovém úseku budit, to by nemuselo být tak náročné na financování.

  2. Evžen111 napsal:

    Každopádně nás čeká naprosto unikátní možnost vidět naprosto nové světy, tedy vlastně kousky vesmíru. Tak jak u Pluta jsme se dočkali a věřím že ještě dočkáme obrovských překvapení, tak i tato tělesa mohou být něčím co překoná naše představy, které jsou o těchto tělesech nyní naprosto minimální. Jen aby opravdu nevyschl penězovod. Ovšem závěr článku je optimistický, naštěstí prodloužení mise je všeobecně ve vědeckých kruzích očekáváno.
    Děkuji za novou várku zajímavých informací.
    E

  3. Spytihněv Čumpelík napsal:

    143 KBO nalezeno a žádný vhodný. Tomu říkám zoufalá situace. Ještě že HST nebyl předčasně odejit a povolena poslední servisní mise v roce 2009.

    Jsem zvědav na finální výběr. Osobně bych preferoval PN70 jako asi větší kus, na druhou stranu bychom si možná zkrátili misi vyčerpáním více paliva důležitého na orientaci sondy.

  4. Evžen111 napsal:

    Ještě jeden dotaz. Do kdy může, nebo spíš musí být provedený motorický manévr, aby se sonda dostala k jednomu nebo druhému zvolenému cíli?
    Děkuji
    E

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      Obecně řečeno-čím později, tím vyšší spotřeba pohonných látek. Takže logicky tam nějaká kritická hranice je. Ale nevím jaká.

  5. Jaroslav.Alois napsal:

    Kolik paliva po korekcích bude v nádrži pro případnou Interstellar misi ?
    Zajímalo by mne kolik paliva po průletech měly Pioneery a Voyagery ? / Pro srovnání/.

  6. JP napsal:

    spotřeba paliva u voyageru se dá sledovat tady

    http://voyager.jpl.nasa.gov/mission/weekly-reports/

    stačí tád potřebný datum a je to tam. Korekce zatím pořád dělají

  7. Anna Nova napsal:

    Veľmi pekné páni.. 😉 Ach jo, aká škoda že Webovov space teleskop ešte stále nie je funkčný (aj keď pôvodne už mal byť…). On by isto dokázal nájsť najlepšie zo všetkých kandidátov. A možno aj kandidátov tak aby niečo zostalo aj na misiu 3! 😀
    Koniec koncov, ak niečo z paliva nechajú v nádrží a splnia misiu v roku 2019 ešte by stihol WST nájsť niečo zaujímavé, keďže nukleárna energia pre sondu NH by mohla vydržať tak do roku 2028 .. 😉 Držme palce!

  8. Steve napsal:

    Určitě pokračovat ještě k dalším cílům, pokud to technika dovolí ! Už jen z toho důvodu, když už je sonda tak daleko a žádná alternativní mise není teď plánovaná, ani není na cestě do těchto končin podobná sonda. Kdyby to teď přerušili, byl by to hrozný hřích a ztráta možná 15 let, než by podobnou sondu takto daleko zase někdy vyslali.

    Ovšem co to je za objekty kam New Horizons míří ? (podle přesné astronomické terminologie) Planetky ? Asteroidy ? nebo něco jiného ?

    A jakou mají charakteristiku ? Mám namysli hlavně jaké jsou rotace a dráhy těchto tělěs ? Kam se pohybují nebo stojí na místě v rámci Sluneční soustavy ?

    • Dušan Majer napsal:

      Objekty pochopitelně nestojí. Nic nikdy nemůže na žádné oběžné dráze stát – obíhají jako všechno ostatní kolem Slunce. A co se zařazení týče, tak nejblíže budou tyto objekty mít k asteroidům.

  9. Jarda napsal:

    No, když si vezmu v úvahu fakt, že se stejným zdrojem vydržel Ullyses pracovat téměř 20 let, než byla jeho mise ukončena pro technické problémy se zamrzáním hydrazinu, má NH velkou šanci vydržet funkční minimálně do roku 2030, ne-li déle. Celý osmiletý přelet od Jupiteru byla krom pravidelných annual checkoutů v hibernaci, což izotopový generátor hodně šetřilo. Určitě se dozvíme ještě mnoho zajímavých informací a to nejen o Plutu.Doufejme, že NASA vybere další cíle pro sekundární část mise.

  10. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Tak mi tip nevyšel. Vybrali MU69. Já hádal PN70.

Zanechte komentář