Philae našlo základní stavební bloky života

Evropský modul Philae sice vloni v listopadu neskončil v plánované oblasti, ale během několika desítek hodin, kdy jej zásobovaly baterie, dokázal udělat valnou většinu vědeckých úkolů. Odborníci data důkladně analyzovali a před pár hodinami se svými objevy seznámili veřejnost. Bezesporu nejzajímavějším objevem je potvrzení přítomnosti komplexních organických látek, což je mimořádně důležité z hlediska teoretického hledání původu života na Zemi. Ale Philae udělalo i další objevy. Aktuální várka studií byla představena ve speciálním čísle časopisu Science, který dostal i stylovou obálku. Data, která odborníci analyzovali zatím pochází jen z přeletové fáze – tedy z období mezi oddělením od mateřské sondy Rosetta a dosednutím do přistávací oblasti Agilkia, kde měl modul skončit.

Kupříkladu přístroj Ptolemy měl svá čidla na horní straně landeru. Díky nim mohl měřit složení látek ve svém okolí a pomohl tak zpřesnit složení komy, která se pomalu tvořila okolo jádra. Přístroj zachytil hlavně vodní páru, oxid uhelnatý i uhličitý a také malé množství různých uhlíkatých sloučenin včetně formaldehydu.

Snímek z kamery ROLIS pořízený zhruba z výšky 9 metrů nad jádrem - rozlišení 0,95 cm / pixel.

Snímek z kamery ROLIS pořízený zhruba z výšky 9 metrů nad jádrem – rozlišení 0,95 cm / pixel.
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net

Mnohem zajímavější data poskytl přístroj COSAC. Jeho čidla bychom našli na spodní straně Philae a tak při kontaktu s povrchem bylo možné analyzovat vyvržený prach, ve kterém bylo překvapivě málo ledu. Philae se sice kvůli poruše přistávacího systému odrazilo pryč, ale COSAC už měl materiál, který mohl analyzovat. Odborníci v datech našli celkem 16 různých organických a na dusík bohatých sloučenin. Podařilo se objevit dokonce čtyři sloučeniny, které jsme nikdy na kometách nepozorovali. Jde o methylisokyanát, aceton, propionaldehyd a acetamid. Jelikož jde o premiérový objev na kometách, mohli bychom si o každé sloučenině říci pár slov.

Methylisokyanát – vzorec CH3NCO, někdy zvaný též methyl karbylamin je mimořádně jedovatou sloučeninou. Americké bezpečnostní směrnice udávají jako limitní hodnoty koncentrace 0,02 částice methylisokyanátu na milion ostatních! Tato sloučenina mimořádně silně dráždí oči a má slzotvorný účinek, což bývá jedna z prvních známek jeho přítomnosti. Při vyšších koncentracích (od 0,4 částic na milion) je dráždění sliznic intenzivní – dotyčný kašle, pálí ho hrudník, je dušný, kůže svědí a pálí. Koncentrace nad 21 částic na milion způsobuje většinou trvalou ztrátu zraku, plicní edém a nezřídka i bronchiální pneumonii končící smrtí. Ostatně právě tato látka stála za smrtí několika tisíc lidí v roce 1984 při tzv. Bhópálské katastrofě.

Methylisokyanát

Methylisokyanát
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

aceton – vzorec CH3COCH3, zvaný také propan-2-on, nebo dimethylketon je veřejnosti ze všech tří sloučenin asi nejznámější. Požívá se totiž jako rozpouštědlo, ale nachází uplatnění i v chemickém průmyslu, protože se z něj vyrábí mnoho látek. Na lidské zdraví má jen slabý negativní vliv. Velmi rychle těká a je hořlavý.

propionaldehyd – vzorec CH3CH2CHO, nazývaný také propanal je po chemické stránce strukturálním izomerem acetonu (obsahuje stejné množství atomů, jen jsou jinak uspořádané). Za běžných podmínek se jedná o bezbarvou kapalinu, jejíž lehce dráždivý zápach připomíná ovoce. V chemickém průmyslu se používá při výrobě syntetických pryskyřic.

acetamid – vzorec CH3CONH2 je amidem kyseliny octové, který má za běžných podmínek vzhled bílé krystalické látky. Pro živé organismy je toxický při požití, vdechnutí, i kontaktu se sliznicemi. Expozice způsobuje zrudnutí pokožky a bolest, páry vzniklé jeho spálením jsou také dráždivé. Laboratorní pokusy ukazují, že může způsobovat rakovinu. V chemickém průmyslu nachází využití při výrobě plastů a při syntéze složitějších organických látek.

Místo, kam modul Philae pravděpodobně dosedl - žluté tečky symbolizují nepřesnost +/- 20 cm.

Místo, kam modul Philae pravděpodobně dosedl – žluté tečky symbolizují nepřesnost +/- 20 cm.
Zdroj: http://cdn.slashgear.com/

Modul Philae se po přistání odrazil a nakonec skončil v málo osvětlené skalní trhlině. Vědci ale mluví svým způsobem o štěstí, protože díky tomuto odskoku mají nečekanou možnost porovnat detailní měření ze dvou různých lokalit. Modul se sice minulý měsíc nečekaně ozval, ale od začátku července mlčí. Do maximálního přiblížení komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko už zbývají jen dva týdny. Pokud se Philae probere, vědci z něj budou chtít vyčíst výsledky dalších měření. Jistě by bylo zajímavé mít informace o tom, jak se mění složení látek na povrchu během přiblížení ke Slunci. Například, jak roste či klesá koncentrace výše zmíněných organických látek.

Možná si říkáte, v čem jsou tyto sloučeniny tak zajímavé. Některé z nich totiž hrají významnou roli při prebiotické syntéze látek jako jsou třeba aminokyseliny, cukry, nebo nukleové báze – všechny tyto tři látky jsou bezpodmínečně nutné ke vzniku života. Třeba takový formaldehyd není na první pohled příliš zajímavý, ale při bližším zkoumání zjistíme, že se nachází v ribóze. Tento cukr se podílí na vzniku látek, jako jsou ribonukleové kyseliny, nebo zásobní adenosintrifosfát.

Zjištění, že se na kometě nachází takové sloučeniny, nám dává najevo, že komety mohly hrát významnou roli v zasévání života na Zemi. Komety ale narážely do všech těles ve Sluneční soustavě. A když už se tohle „semínko“ ujalo u nás, tak proč by nemohlo „vyklíčit“ i někde jinde? Data z modulu Philae ještě nejsou kompletně analyzována, ale už teď se ukazuje, že tento stokilový modul výrazně rozšířil naše znalosti o kometách a kromě toho podpořil jasnými důkazy mnoho spekulací, které byly do této doby pouze v teoretické rovině.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
https://cs.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CLLk9YfWcAAtOCT.jpg
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…93eebe6ad5e86d6cedbb15cf2db15823&oe=5644D9B7
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a6/Methyl-isocyanate-3D-vdW.png
http://cdn.slashgear.com/wp-content/uploads/2015/07/rosetta-2.jpg

Philae našlo základní stavební bloky života, 2.5 out of 5 based on 17 ratings
Pin It
(Visited 2 402 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (17 votes cast)
(Visited 2 402 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


17 komentářů ke článku “Philae našlo základní stavební bloky života”

  1. edemski napsal:

    Ví se jistě, že ty harpuny nevystřelily? Jak tak koukám na ten šutr v místě přistání, co když harpuny i „motory“ zafungovaly, jen prostě ten šutr byl na ně moc 😉

    • Dušan Majer napsal:

      Ano, s těmi harpunami je to téměř jisté. Ukázalo se, že střelná bavlna,která se tu používá k zahájení reakce se po dlouhém vystavení vakuu nedá zapálit.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Myslel jsem, že prvotní problém vznikl hned po kontaktu první nohy s povrchem, kdy jehla nebo něco takového nedokázala prorazit voskový svár a tím se nedostal plyn do potrubí k přítlačné trysce na střeše, nedošlo k přitlačení všech tří nohou Philae k povrchu a PROTO nevystřelily harpuny, ani se poté nezavrtaly kotevní šrouby v nohách.

        • Dušan Majer napsal:

          Jenže k aktivaci celého systému se měla použít právě střelná bavlna.

        • Spytihněv Čumpelík napsal:

          Takže po prvním kontaktu právě střelná bavlna měla způsobit vysunutí té jehly? To pěkně zapadá do logického řetězce událostí. A vlastně se to dá i omluvit. Nikoho prostě nenapadlo, že dlouhým (a že bylo opravdu dlouhé) působením vakua dojde ke ztrátě účinnosti střelné bavlny.

        • Tomáš Kohout napsal:

          Střelná bavlna narozdíl od střelného prachu potřebuje externí okysličovadlo. Nevíte někdo jestli stačil vzduch v prostoru zapečetěném tou voskovou zátkou nebo byla třeba externí nádržka se zásobou kyslíku? Nemohl být příčinou nespuštění trysek únik okysličovadla například kvůli ztrátě izolačních vlastností voskové zátky?

        • gg napsal:

          Domnívám se, že se mýlíte. Střelná bavlna/nitrocelulóza by měla deflagrovat i za absence kyslíku. Dokonce při deflagraci kyslík uvolňuje. Problém nejspíše bude v tom, že k jejímu (pozvolnému) rozkladu došlo, a kyslík sice unikl, ale ne jako reaktant, nýbrž jako produkt reakce, která po sobě zanechala jen inertní pozůstatky.

    • termix napsal:

      Ten systém při přistání mi přijde hrozně překombinovaný. Proč třeba při kontaktu první nohy neměly nějaké protisměrné trysky, které by ho na povrchu udržely? S harpunami se mohlo začít až by byl bezpečně na místě. Teď je ale každej chytrej…

  2. Pája napsal:

    Philae asi probraný je v tomto období stále, jen mu nějak nefunguje telefon na Rosettu.
    Jinak už vidím opět tu mediální hysterii o původu života zasetého kometami. Ovšem je dobré si uvědomit, že tyto látky budou nebo byly asi v celé sluneční soustavě (komety na sebe nejspíš jen nachytaly co tam naválo slunce) a byly pravděpodobně i na Zemi v době jejího vzniku a na Zemi i vznikaly. A to pravděpodobně i v řádově větším množství, než kolik jich přicestovalo na kometách. Pár blesků v protoatmosféře, trochu UV záření, nějaké šokové stavy po dopadu tělesa, chemie kolem oceánských komínů aj. produkovalo všemožnou chemii v takovém množstí, že jistě nebyla Země závislá na importu látek z komet. K tomu chemikálie které zůstaly v prvotní atmosféře protoplanety při jejím formování z ateroidů, prachu, ledu atd. Že je něco na komětě jen potvrzuje, že ty látky vznikají ve vesmíru relativně snadno. Nejsem chemik, tak to berte jen jako laický názor.

    • Dušan Majer napsal:

      Máte pravdu, aktuální objev je důležitý z toho hlediska, že ukazuje, jaké látky se ve Sluneční soustavě vyskytovaly před mnoho a mnoha miliony let. Komety jsou jakési konzervy nepřetvořeného materiálu a tak díky nim můžeme pochopit, jaké látky v SS byly.

  3. Steve napsal:

    Kardinální otázka ovšem je, kde k těm „životadárným“ látkám přišly sami komety ? Respektive kde a z čeho vznikly komety ?

  4. Tomáš Kohout napsal:

    Když koukám na obsah jedovatých látek v komě, tak ta hysterie při předposledním průletu Halleyovy komety na začátku 20. století nebyla úplně lichá, pokud i ostatní komety mají podobné složení. Že by už tehdejší spektroskopie byla na takové úrovni, aby zjistila složení komy?

    • Racek napsal:

      Ve starých astronomických knihách se psalo, že základní součástí ohonu komet je kyan a prach (jsem opravdu stařík a v mládí jsem četl knihy sira Jamese, známého astronoma :-))) a novináři to pak tvořivě rozvedli. No, koncentrace je v ohonu ovšem převelice nepatrná, pokud by ohon zasáhl zemi a atmosféru, asi by zvýšení koncentrace bylo daleko za hranicí měřitelnosti.

  5. Petr Scheirich napsal:

    To s tím objevováním „základních stavebních bloků života“ na kometách bych přirovnal asi k tomu, jako bychom tvrdili, že na Ceresu byly objeveny základní stavební prvky domů. Na povrchu Ceresu jsou totiž jílové minerály, a základním materiálem pro výrobu cihel je jíl, a cihla je zase základním stavebním prvkem většiny domů :-).

  6. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Před pokusem o přistání se spekulovalo o problémech s přítlačnou tryskou. To ale nikdo nemohl vědět, ze střelná bavlna nezafunguje a jehla se neaktivuje. Podle mě se to nedalo vyzkoušet a tyto dva problémy nemají souvislost. Pokud je to tak, tak je to zajímavá shoda okolností a tedy kdo ví, jestli by tryska fungovala, i kdyby se ten vosk podařilo prorazit.

Zanechte komentář