Kosmotýdeník 150. díl (27.7. – 2.8.2015)

Již sto padesátý týden vám Kosmotýdeník přináší pravidelný přehled kosmonautických událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Tentokrát se podíváme na několik zajímavých témat. Prvně si společně s NASA zauvažujeme nad problematikou likvidace vysloužilých cubesatů. Následně se vypravíme na Mars, kde se podíváme jak na Curiosity, tak na sondu MRO. Nevynecháme ani závěry z vyšetřování nehody raketoplánu společnosti Virgin Galactic. Okolo Země nedávno prolétl asteroid, který pro nás byl tentokrát zajímavý i z finančního hlediska. Nevynecháme ani zajímavé objevy Philae, které učinilo na povrchu komety 67P. Přeji vám příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

NASA řeší problematiku životnosti Cubesatů

Cubesaty jsou malé satelity o předem daných rozměrech, které se většinou skládají z krychlových základních bloků o rozměru hrany 10 cm. Tyto satelity jsou většinou technickými demonstrátory, které testují levné a efektivní technologie. Cubesaty umožňují i menším institucím, jako jsou například univerzity, umístit svůj satelit na orbitu a provádět svůj vlastní výzkum. NASA však v současnosti řeší zvyšujících se intenzitu vynášení těchto malých satelitů, které mají velmi malou životnost a do budoucna by mohly nepříjemně navyšovat složku kosmického odpadu.

Cubesat

Cubesat
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Problémem je, že tyto satelity nejsou vybaveny tryskami, které by jim ke konci jejich životnosti udělily impulz, který by jejich oběžnou dráhu dovedl do atmosféry. Podstatné však zatím je, že většina satelitů se pohybuje po nízkých drahách a jen jednotlivé satelity vydrží na orbitě déle, než 25 let. Například cubesaty vypouštěné z Mezinárodní kosmické stanice mají životnost v řádu měsíců, protože ve výškách kolem 350 km, kde obíhá stanice je atmosféra stále tak hustá, že vše bez korekcí motorů spadne zpět na zem v poměrně krátké době.

Avšak provozovatelé cubesatů jsou závislí na jiných provozovatelích velkých satelitů. Většina cubesatů totiž startuje jako sekundární náklad velkých družic, které směřují na vyšší oběžné dráhy. Satelity se tak mnohdy dostávají na poměrně vysoké oběžné dráhy proto, že tam směřuje primární náklad. Takové satelity pak uvíznou v dané výšce a klesají zpět do atmosféry velmi pomalu. Zatím je malých satelitů, které by svojí přítomností na oběžné dráze překročili čtvrtstoletí poměrně málo, ale do budoucna se očekává zvýšená frekvence startů a to až několikanásobně a je proto nejvyšší čas stanovit pravidla pro nakládání s vysloužilými cubesaty.

Vypouštění cubesatů z Mezinárodní kosmické stanice

Vypouštění cubesatů z Mezinárodní kosmické stanice
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Zatím jsou cubesaty jen malou částí z asi 23 000 kusů kosmického odpadu, které sleduje americké letectvo. Většinu odpadu tvoří použité stupně raketových nosičů, vysloužilé staré satelity a jejich trosky. Některé firmy v současnosti pracují na menších raketách, které by byly vhodné pro dopravu většího počtu menších cubesatů jako primárního nákladu. Dobrou cestou může být i využívání evropské rakety Vega, která například vynesla estonský cubesat do výšky kolem 600 km a tím jeho životnost omezila jen na několik let. Společnost Planet Labs ze San Francisca zase plánuje na orbitu vyslat 130 cubesatů a pomocí nich pořizovat snímky Země, které budou sloužit k dalšímu zpracování. Zatím má na orbitě flotilu celkem 30 malých satelitů. Zástupci firmy však říkají, že dávají pozor na to, aby satelity nevytvářely další složku kosmického odpadu. Proto byly zatím všechny její satelity vypuštěny z ISS. Životnost cubesatů je totiž většinou krátká a proto nevadí, že jejich orbitální výška umožňuje jen necelý rok práce.

Kosmický přehled týdne

Vozítko Curiosity, které pracuje na Marsu, tento týden vrtalo. Cílem byl vrt Buckskin. Curiosity totiž v posledních dnech objevila nový typ horniny, který je překvapivě bohatý na oxid křemičitý. V současnosti zkoumá vozítko středové části kráteru Gale. Na fotografie z vrtání se můžete podívat níže.

Zkušební vrt před samotným zahájením vrtání

Zkušební vrt před samotným zahájením vrtání
Zdroj: http://www.midnightplanets.com/

Průběh vrtání

Průběh vrtání
Zdroj: http://www.midnightplanets.com/

Výsledný vrt

Výsledný vrt
Zdroj: http://www.midnightplanets.com/

Ke startu se začíná připravovat nejsilnější verze rakety Atlas, kterou provozuje společnost ULA (United Launch Alliance). Atlas V v konfiguraci 551 používá pět pomocných urychlovacích bloků na tuhé pohonné látky. Zároveň je to verze s druhým nejsilnějším horním stupněm používaným na této raketě. Právě v sobotu byl na floridský startovací komplex společnosti ULA přivezen první stupeň Atlasu. Start by měl proběhnout 31. srpna a měl by být již druhým startem této konfigurace rakety Atlas V v tomto roce. Náklad bude další z řady armádních navigačních a přenosových satelitů MUOS, tento už s řadovým číslem 4. Předchozí tři startovaly v letech 2012, 2013 a 2014.

19. července proletěl okolo Země ve vzdálenosti 6x větší než obíhá Měsíc malý asteroid nesoucí název 2011 UW158. Asteroid měl velikost přibližně 300 x 600 m. Vědci jej sledovali pomocí radaru a díky tomu vzniklo toto video. Podle předchozích spektrálních měření obsahuje platinu v hodnotě 5,4 bilionu dolarů a mnoho dalších vzácných materiálů. Je to další zajímavý argument pro společnosti, které se zabývají vytvářením vesmírné těžby těchto těles. Shodou okolností byl 16. Července vypuštěn z ISS testovací cubesat Arkyd3R, který patří společnosti Planetary Resources, jež se snaží vytvořit prostředky, které umožní těžbu asteroidů. Tento její první satelit má pomoci ověřit prvotní technologie vyhledávání zajímavých blízkozemních těles.

Během týdne byla oznámena příčina havárie malého soukromého raketoplánu SpaceShipTwo společnosti Virgin Galactic. Za nehodu mohl pravděpodobně druhý pilot, který příliš brzy odjistil pojistku překlápění křídel. Následné aerodynamické síly roztrhaly raketoplán. Více jsme o tom psali zde.

Trosky raketoplánu SST

Trosky raketoplánu SST
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Během tiskové konference, která se konala v minulém týdnu kvůli novým datům z průletu sondy New Horizons kolem trpasličí planety Pluto, vyšlo najevo několik nových skutečností a velké množství velmi zajímavých teorií. Předně se zdá, že ledovcové pláně, které jsou tvořené zmrzlým oxidem uhličitým a vodním ledem na svých okrajích projevují stopy po tečení. Vytváří podobné útvary, jako jsou norské fjordy. Samotný povrch Pluta je velmi chudý na krátery, což značí jeho geologickou mladost. Další zajímavostí je pak atmosféra planety, která má mnohem větší mocnost, než se očekávalo. O závěrech z tiskové konference jsme se podrobně rozepsali v tomto článku.

Přehled z Kosmonautixu:

Tento týden jste si na našem portále mohli přečíst poslední díl čtenářsky oblíbeného seriálu vesmírné osudy, který se ve svém závěru zaměřil na život Elona Muska. Dále jste se dozvěděli, k čemu je vlastně evropský satelit Sentinel 2. Společně s námi jste hledali způsob, jak umožnit lodím, které se vrací zpět do atmosféry, komunikovat s řídicím střediskem po čas celého návratu. Podívali jsme se, jak se sonda MRO připravuje na přílet dalšího marsovského průzkumníka. Obdivovali jsme podivné pruhy na jednom ze Saturnových měsíců. Nakonec jsme zjistili, že Philae našlo na kometě základní stavební prvky života.

Snímek týdne:

Snímek tohoto týdne možná není až tak vizuálně krásný, ale je velmi zajímavý. Je to snímek, který pořídilo evropské přistávací pouzdro Philae, asi devět metrů nad povrchem komety 67P. Ukazuje nám tak povrch komety s velmi pěkným rozlišením rozlišení 0,95 cm/pixel. Zároveň ukazuje i místo, kde se Philae poprvé dotklo komety a odkud se odrazilo k jeho dalším skokům, které ho nakonec uvěznily mezi skálami zmrzlého ledu. Philae se nám už dva týdny neozvalo, ale data, které stačilo odeslat po svém probuzení, přeci jen nesla mnoho zajímavých skutečností. Krom těchto fotek, třeba i velmi zajímavé výsledky vědeckých měření.

Snímek z kamery ROLIS pořízený zhruba z výšky 9 metrů nad jádrem - rozlišení 0,95 cm / pixel.

Snímek z kamery ROLIS pořízený zhruba z výšky 9 metrů nad jádrem – rozlišení 0,95 cm / pixel.
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net

 

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/2015/07/31/atlas-5-team-begins-stacking-most-powerful-variant-for-navy-launch/
http://spaceflightnow.com/2015/07/30/nasa-tracking-cubesats-is-easy-but-many-stay-in-orbit-too-long/
http://www.universetoday.com/121597/curiosity-discovers-mars-rock-like-none-before-sets-drill-campaign/

zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/images/content/727084main_pia16085b-43_full.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/Integration-CU3_013.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/14998255802_3cc1bdde36_k.jpg
http://www.midnightplanets.com/data/MSLRawJPG/01060/1060MH0003970010400402C00_DXXX.JPG
http://www.midnightplanets.com/data/MSLRawJPG/01060/FLB_491595671EDR_F0482542FHAZ00400M_.JPG
http://www.midnightplanets.com/data/MSLRawJPG/01060/1060MH0003970010400402C00_DXXX.JPG
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/15705681362_a169c30167_z.jpg
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xta1/v/t1.0-9/11813279_1638958762986538_5543146130721097697_n.jpg?oh=93eebe6ad5e86d6cedbb15cf2db15823&oe=5644D9B7

Kosmotýdeník 150. díl (27.7. – 2.8.2015), 2.4 out of 5 based on 7 ratings
Pin It
(Visited 1 273 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (7 votes cast)
(Visited 1 273 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


12 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 150. díl (27.7. – 2.8.2015)”

  1. Radovan Kubrt (Raven) napsal:

    „Zároveň je to verze s nejsilnějším druhým stupněm používaným na této raketě“
    K této větě bych jen podotknul, že při letu Atlas V 551 – MUOS-4 jde o standartní jednomotorový Centaur. Silnější verzí je pak dual-engine Centaur (DEC). Ten má být použit např. při letech s CST-100.

  2. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Planetka s obsahem platiny za 5 bilionů dolarů? Otázka je, jestli by se něco takového vůbec vyplatilo dopravit na Zemi. Když odhlédnu od nákladů na samotnou těžbu, tak jak by takové nadělení zamávalo s trhem? Vysoká cena drahých kovů je o jejich vzácnosti. Takže cena 5 bilionů je v dnešním kurzu, po dopravení na Zem bychom se asi hned bavili o výrazně nižších číslech, předpokládám.

    • Dušan Majer napsal:

      Jenže vzácné kovy mohou být užitečné v mnoha oborech – jen se nepoužívají, protože je jich tak málo, že by nestačily zdroje. Jakmile by nebyly tak vzácné, mohli by vědci začít studovat možnosti jejich využití, což by následně zvýšilo poptávku.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Zní to logicky. Každopádně technicky vzato by pro další vývoj lidstva dostatek zlata, platiny atd. přínosem byl. Ale jsou to komodity, na kterých závisí světová ekonomika. Třeba zlaté rezervy států. Ale to už přesahuje rámec tohoto webu. Určitě vítám jakoukoliv aktivitu směrem k těžbě ve vesmíru. Arkyd je první krůček, tak snad se dočkáme.

        • Dušan Majer napsal:

          O zlato ani tak nejde. Tady se bavíme spíše o skupině, které se říká vzácné kovy. Jde o ruthenium, rhodium, palladium, osmium, iridium, nebo platinu. Detailněji jsem se tomuto tématu věnoval v tomto článku.

        • Spytihněv Čumpelík napsal:

          „Jsou i asteroidy, jejichž návštěva by
          byla méně náročná než umístění satelitu na
          geostacionární dráhu“, pravila Planetary Resources. No tak šup šup, ať už to lítá. Pokud nepočítám misi Dawn, tak fyzické kontakty zatím byly jen Eros a Itokawa a na vzdálenost 3,2 km Toutatis, což byl čínský majstrštyk. Zato geostacionárních družic máme…. tak kde to vázne? 🙂

        • Dušan Majer napsal:

          Možná ve vývoji technologií 🙂 Rozhodně to ale bude zajímavé. 😉

        • Spytihněv Čumpelík napsal:

          Měl jsem na mysli kde váznou hromadné blízké průlety kolem planetek, nikoliv těžba (takto jsem si ten výrok vyložil). Na to už jsou technologie dávno k dispozici. A příliš se to neliší od obyčejného meziplanetárního letu.

      • gg napsal:

        V palivových článcích na vodík je platina prakticky nenahraditelná, a jeden osobní automobil by jí potřeboval asi tak sto až tři sta gramů, pokud se nepletu. Třeba při současné roční těžbě je brzká náhrada všech benzínových automobilů na světě vodíkovými prakticky nemyslitelná, i kdyby všechny ostatní technické překážky (jako například potřeba postavit síť vodíkových čerpacích stanic a zajistit přebytek elektřiny na výrobu vodíku) již byly odstraněny.

  3. slappy napsal:

    Taky by me zajimalo, podle ceho tu cenu asteroidu odhadli. Mozna se pomoci spektroskopie da zjistit, ze tam NEJAKA platina je a i tomu se divim – ocekaval bych ji spis pod povrchem, kde se da spolehliveji kvantifikovat az pri blizsim pruzkumu asteroidu.. Nebo mi neco unika?

Zanechte komentář