Kdo poletí na ISS v roce 2017?

O tom, že v roce 2017 vyrazí na ISS italský astronaut Paolo Nespoli, jsme na našem blogu již psali. NASA společně s dalšími partnery, kteří se podílejí na provozu mezinárodní vesmírné stanice před pár hodinami oznámili kompletní složení dlouhodobých expedic s pořadovými čísly 51 a 52, které budou probíhat v první polovině roku 2017. Kromě zkušených astronautů jako jsou třeba Peggy Whitson, nebo Fjodor Jurčichin poletí na ISS i dva američtí nováčci – Mark Vande Hei a Jack Fisher (na obrázku), ale kosmickou premiéru si odbudou i francouzský astronaut Thomas Pesquet a ruský kosmonaut Nikolaj Tichonov.

V březnu 2017 by měl odstartovat Sojuz MS-04, který na ISS doveze dva ruské kosmonauty – Alexandra Misurkina a Nikolaje Tichonova. Spolu s nimi poletí i americký astronaut Mark Vande Hei. Na stanici už bude čekat zárodek 51. dlouhodobé expedice, který přiletí o několik měsíců dříve v Sojuzu MS-03- americká ostřílená astronautka Peggy Whitson, Francouz Thomas Pesquet a Oleg Novickij z Ruska.

V květnu se ke stanici vydá Sojuz MS-05, který na orbitální komplex dopraví Fjodora Jurčichina z Ruska, Paola Nespoliho z Itálie a Jacka Fishera z USA. Ti se přidají k Misurkinovi, Tichonovovi a Vande Heiovi, kteří přejdou do 52. dlouhodobé expedice.

Vande Hei i Fisher jsou členy oddílu NASA vybraní v roce 2009. Jejich účast v dlouhodobé misi bude první cestou do vesmíru, kterou podniknou. Hned při své orbitální premiéře budou mít důležitý úkol. Pokud se podaří dodržet plán (technický i finanční), mohli by se podílet na řízení zkoušek soukromých lodí CST-100 a Crew Dragon, jejichž testovací lodě by mohly v roce 2017 dorazit ke stanici.

Expedice 51:

  • Peggy Whitson
  • Oleg Novickij
  • Thomas Pesquet
  • Mark Vande Hei
  • Alexander Misurkin
  • Nikolaj Tichonov

Expedice 52:

  • Mark Vande Hei
  • Alexander Misurkin
  • Nikolaj Tichonov
  • Jack Fischer
  • Paolo Nespoli
  • Fjodor Jurčichin

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/…station-partners-announce-crew-members-for-missions-in-2017

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/15-161b.jpg

Kdo poletí na ISS v roce 2017?, 2.5 out of 5 based on 10 ratings
Pin It
(Visited 1 109 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (10 votes cast)
(Visited 1 109 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


26 komentářů ke článku “Kdo poletí na ISS v roce 2017?”

  1. Jaroslav.Alois napsal:

    Nyní se ukazuje, jak bylo zrušení programu Saturn ve prospěch raketoplánu strategicky chybné.
    NASA měla supernosič, který nyní hlemýždím tempem vyvíjí, již před padesáti lety, pokud by investice do raketoplánu dala na modernizaci Saturnů, mohla být kosmonautika daleko vpředu.

    • Dušan Majer napsal:

      Inu jak se říká – po bitvě je každý generálem. 😉

    • maro napsal:

      Saturn 5 pro dopravu lidí na ISS? Dělo na komára. Možná tak Saturn 1B. A to byla fakt pěkňoučká raketka. Ale i ta „kapsle“ Apollo je pro dopravu lidí na nízkou oběžnou dráhu dost těžkopádný overkill. Bez pohonných hmot váží skoro dvakrát tolik než Sojuz. A tohle musíte dostat nahoru a pak ubrzdit dolů. Ten Saturn 1B jako nosič by ale fakt šel.

      • gg napsal:

        Asi by ho ale museli přestavět, ta konstrukce prvního stupně u Saturnu I/IB byla fakt nouzovka. Ale věřím, že kdyby ten stupeň zjednodušili a dospod dali jediný F-1, měli by na třicet let s nosnou kapacitou vystaráno.

  2. qwer napsal:

    Rusové mají vždy na ISS převahu. Je to dáno tím, že mají jako jediní dopravní prostředek a tudíž právo toho „zneužívat“?

    • Dušan Majer napsal:

      Částečně se to tak dá chápat. Jisté je, že minimálně dva Ruskové jsou v každé dlouhodobé expedici. Je to tím, že každá loď Sojuz musí mít ruského velitele. Jelikož je každá expedice tvořena posádkami dvou lodí, znamená to, že minimálně dva Rusové na palubě jsou.
      Pak je ještě druhá možnost a sice, že do Sojuzu usedne i druhý Rus a v lodi tak letí dva Rusové a jeden Američan. Pokud se odíváme na posledních 16 startů lodí Sojuz, zjistíme, že oba případy nastávají na střídačku – jednou letí jeden Rus a dva Američané, potom zase dva Rusové a jeden Američan a zase jeden Rus a dva Američané … takže poměr obou případů je za posledních 16 startů přesně 8:8.
      Mimochodem – v tomhle komentáři pro zestručnění používám označení „Američan pro všechny neruské astronauty“ – Američany, Evropany, Kanaďany a Japonce.

      • qwer napsal:

        To je jako v astronomii označení kov pro všechno mimo vodík 😉
        Jde o to, že největší náklady na vybudování ISS nesly USA, ale neodpovídá tomu dnes procentuální zastoupení jejich astronautů.

        • Dušan Majer napsal:

          S těmi náklady máte pravdu. Teoreticky to můžeme brát tak, že Američané se postarali o vybudování, zatímco Rusové zajišťují zásobování posádkou. 🙂 Jsem docela zvědavý, jak se situace změní po zavedení soukromých lodí.

        • qwer napsal:

          To by mě taky zajímalo, ale jsem si téměř jistý, že bude podíl Američanů větší. Mimochodem, jestlipak tohle měli zákonodárci na vědomí, když se rozhodly NASA seškrtat rozpočet?

        • Dušan Majer napsal:

          Já bych vůbec rád věděl, co měli zákonodárci v hlavách, když to seškrtání schvalovali ,ale to už je jiná písnička. 😀

        • josr napsal:

          Nasa nemá peníze ale proč teda financuje součastnĕ 2 nákladní lode Dragon, Cygnus a 3 pilotované lode Dragon V2,Orion a CST-100?

        • Dušan Majer napsal:

          U nákladních lodí je to z důvodu eliminace rizika, že obě potká havárie a nebudou moci létat. K tomu sice de facto došlo před pár týdny, ale je vždycky bezpečnější mít dvě varianty, než jedinou.
          K pilotovaným lodím – u nich platí to samé, ale pozor – nepleťte Orion mezi Crew Dragon a CST-100, které mají vozit astronauty na ISS. Orion je od začátku koncipován jako loď pro cesty ke vzdálenějším cílům – Měsíc, asteroidy, jednou třeba i Mars.

        • qwer napsal:

          Nákladní Dragon a Cygnus dnes už nijak nefinancuje. Ty lodě jsou vyvinuté, NASA si jen kupuje vynesení nákladů na ISS. A finančně je teď už jedno, jestli si za to jednou zaplatí Orbitalu a podruhé SpaceX, nebo jestli jí to všechno odlétá jen jedena firma. A jak se ukázalo, tak rozhodnutí se nespoléhat jen na jednu loď bylo zcela správné.

    • josr napsal:

      A čeho rusové na ISS zneužívají?

      • qwer napsal:

        USA nesly větší náklady na vybudování ISS než Rusko.

        • maro napsal:

          Tak to pak ale nejvíc ISS „zneužívají“ Italové. Pidizemě s pidi příspěvkem a nějakého kosmonauta tam měli skoro furt.

        • Dušan Majer napsal:

          Italská kosmická agentura ASI má smlouvu přímo s NASA, tudíž její kosmonauti jdou mimo klasické kvóty pro ESA. Je to oplátka za významnou italskou pomoc při konstrukci mnoha modulů na ISS.

        • qwer napsal:

          Jen pro úplnost tato „pidizemě“ má v nominální hodnotě stejné HDP jako Rusko…

        • gg napsal:

          „S pidipříspěvkem“? Nevyrábí Itálie náhodou všechny SRB pro Ariane a Vegy? Myslel bych, že pro ESA je Itálie hned po Francii a Německu snad třetí nejdůležitější zemí.

        • qwer napsal:

          Ona se v Itálii vyrábí i loď Cygnus.

        • maro napsal:

          To že se to v Itálii vyrábí, asi neznamená, že to i Itálie platí, ne? Píšeme o tom kdo nese náklady, ne o tom, kdo z toho má zakázky.

        • maro napsal:

          S těma Rusama „navíc“ to ale můžete brát i opačně. Prostě kapitán, a hlavní „řidič“ je Rus, který toho o ovládádní Sojuzu a řešení různých problémů a situací musí vědět a mít daleko víc nacvičeno než ostatní „pasažéři“. O to míň kapacity pak má pro studium a trénink úkolů pro samotnou ISS. Takže pro vlastní práci „nohoře“ může mít třeba jen poloviční využití. Je to podobné jako u posádky amerického raketoplánu. Ti dva piloti co to opravdu ovládali, byli specialisty na řízení toho stroje pro start a přistání, ovšem nahoře na oběžné dráze už dostávali práci míň náročnou na předchozí trénink na zemi, narozdíl od ostatních členů posádky.

    • Luděk napsal:

      Rusové mají střídavý počet členů dlouhodobé posádky (2 ze 3, příště 1 ze 3, pak 2, pak 1 atd.). Američané si kupují zbylých 6 míst roční kapacity a z ní „přeprodávají“ místa v Sojuzu kosmonautům z ESA, JAXA, případně CSA (tj. z Evropy, Japonska a Kanady) podle, zjednodušeně řečeno, předem určeného klíče.

  3. Aleš Borovička napsal:

    V mnoha článcích se ISS rozděluje na Ruskou část a zbytek. Mají kosmonauti na ISS přístup do všech částí bez omezení, nebo jsou na to nějaké protokoly? Takhle to totiž vypadá že se jedná o 2 různé stanice spojené v jeden kus.

    • Dušan Majer napsal:

      Povětšinou platí, že se kosmonauti zdržují každý ve své části, ale neplatí to vždy. Rozhodně jejich přechod z jedné části do druhé není nějak výrazně ošetřen – stanice je volně průchozí. Astronauti zůstávají ve své části jednoduše proto, že mají docela nabitý program a musí hodně obhospodařovat experimenty, takže na nějaké courání není moc času. Posádky se ale ve volném čase setkávají – třeba na této fotce je to moc hezky vidět – http://blogs.esa.int/luca-parmitano/files/2013/10/Dinner.jpg

    • qwer napsal:

      Mno upřímně představa, že by mezi ruskou a americkou částí bylo něco jako hraniční přechod mi přijde opravdu komická 😉

Zanechte komentář