Vesmírné osudy 116. díl – Elon Musk

Elon Musk sedící pracující

Náš seriál o významných osobnostech dějin kosmonautiky se pomalu chýlí ke konci. Vystřídalo se v něm mnoho osobností, díky jejichž přičinění a úsilí jsme mohli podniknout první nesmělé výpady mimo naši odvěkou kolébku. Nemohli jsme však také vynechat několik teoretiků a snílků. Například bez fantastických vizí Julese Vernea by dnešním letům do vesmíru chyběl onen vtíravý pocit déja-vu, bez Konstantina Ciolkovského a jeho inspirace by možná mnoho pozdějších velikánů kosmonautiky zvolilo zcela jinou životní dráhu. Snílci samozřejmě nechybí ani v dnešní době. A právě jedním z těchto snílků náš seriál uzavíráme a vracíme se tak obloukem k fantaziím Julese Vernea. Avšak nejedná se o snílka ze stejného těsta, jako slavný spisovatel. Muž, o kterém budeme vyprávět, je v něčem jiný. Jeho fantazie jsou někdy také jako z jiné doby nebo z jiného světa. On je ale, na rozdíl od mnohých předchůdců, přetavuje ve skutečnost. Je to muž, který tvoří historii a současně nás přibližuje k donedávna nedosažitelné budoucnosti…

 

Elon Musk – Fantazie na dosah (1/2)

 

Červen je v jihoafrické Pretorii vrcholem místní zimy a je tak nejchladnějším měsícem roku. Nicméně ona zima má do ladovské poezie daleko – teploměr se často šplhá k příjemné dvacítce a minimum srážek činí z tohoto měsíce poměrně oblíbené období. Červen 1971 nebyl nijak odlišný od předchozích let, tentokrát ale na svět právě v Pretorii přišel muž, který změní mnohé zažité konvence v nejedné oblasti vědy a techniky.
28. června 1971 v jedné z pretorijských nemocnic přivedla Maye Musk, bývalá modelka kanadského původu, a manželka elektroinženýra Errola Muska, na svět chlapce, kterému dali jméno Elon Reeve. Klučina to byl od počátku velmi zvídavý, velmi záhy se naučil číst a stal se z něj příkladný knihomol. Četl cokoli, a když došla zásoba knih doma, pustil se i do encyklopedií. Maminka Maye si záhy všimla, že Elon nečte ani tak pro zábavu nebo ukrácení dlouhé chvíle, ale pro informace. Pro ukojení jeho zdánlivě nekonečného apetitu po poznání se jej rodiče rozhodli zapsat do školy dříve, než bylo běžné – stal se tak nejmladším žákem v Waterkloof House Preparatory School.

Mladičký Elon

Mladičký Elon
Zdroj: globalfinance.com

Nejmladší, nejmenší, knihomol. To nejsou zrovna atributy, které by člověku mezi spolužáky získaly popularitu. Elon musel od ostatních vyslechnout mnoho urážek a přečkat hodně fyzických útoků, zkoušel proto zůstat co nejvíce nenápadný a svá školní léta nějak přežít. Byl zcela ponořen ve světě knih, zpočátku četl téměř pět hodin denně, postupem času tuto dobu prodlužoval až na dvojnásobek. To ovšem nijak neusmířilo ostatní děti a lze říci, že Elon byl obětí poměrně brutální fyzické a psychické šikany.
Přežít neveselá školní léta mu paradoxně pomohl rozvod rodičů. Maye od Errola v roce 1980 víceméně utekla i s Elonem a dvěma mladšími sourozenci – bratrem Kimbalem a sestrou Toscou. Tatínek Errol se však s dětmi i nadále pravidelně vídal. Původem z rodiny dobrodruhů (Elonův děd vyhrál závod z Kapského města do Alžíru, oba prarodiče také jako první doletěli na jednomotorovém letounu z Jižní Afriky do Austrálie) byl neustále hnán touhou po vzrušení a pestrém životě. Zakládal jednu firmu za druhou (a stejně rychle je pak nechával zkrachovat) a po rozvodu s Maye hodně cestoval. Na své cesty brával i Elona a jeho sourozence. Tak se Elon Musk v útlém věku dostal do zajímavých končin, jako třeba do Zambie, kde měl Errol v plánu koupit smaragdový důl. Elon dodnes vzpomíná, jak měli s tatíkem kapsy i zavazadla nacpány čokoládovými tyčinkami, po nichž se zambijští celníci a úředníci mohli utlouct a které fungovaly jako měna tvrdší než americký dolar.

Blastar - první Muskův úspěch

Blastar – první Muskův úspěch
Zdroj: wikipedia.org

V deseti letech pak přišel pro Elona obrat, o němž zatím ani on sám netušil. Koupil si svůj první počítač Commodore Vic-20. V té době začínal rozmach osobních počítačů a Elona tato technologie fascinovala. Ovšem, na rozdíl od mnoha jiných vrstevníků, kteří zůstali u pasivního hraní Pongu nebo Invaders se mladý Musk rozhodl počítač ovládnout a přimět jej, aby plnil jeho příkazy. Začal se učit programovat a o dva roky později už měl na kontě jednu relativně úspěšnou hru s názvem Blastar, kterou prodal jednomu počítačovému magazínu za 500 dolarů.
Po ukončení základního vzdělávání nastoupil na Pretoria Boys High School, ani tam však nenechal své vědomí zahálet. K jeho počítačovým schopnostem a neukojitelné zvídavosti se přidal ještě obchodnický duch, možná zděděný po otci. V šestnácti letech se rozhodl se svým bratrem Kimbalem otevřít počítačovou hernu nedaleko místa, kam chodil do školy. Dokázal sehnat peníze i dodavatele, ale jeho nápad nakonec neposvětilo město. Když se o celé záležitosti dozvěděli rodiče, byli rozzuřeni doběla – Elon předem nikomu neřekl ani slovo…
V sedmnácti měl za sebou střední školu a před sebou velké rozhodování – kam dál? Elonovi bylo jasné, že pokud zůstane v Jižní Africe, nemine jej povinná vojenská služba. A tu rozhodně podstoupit nechtěl. Ne že by měl něco proti vojákům jako takovým, vadilo mu však nasazení armády proti civilistům a demonstracím. Elon tedy zvolil trnitou a křivolakou cestu, o které, stejně jako v případě počítačové herny, nikomu neřekl ani slovo. Mamince namluvil, že pojede za příbuznými z její strany, tedy do Kanady, na krátkou návštěvu. Nikdy se už do Jižní Afriky nastálo nevrátil…
Jeho emigrace do Kanady byla logickým vyústěním jeho pocitů a náhledu na sebe sama. Jižní Afrika mu nikdy nepřirostla k srdci, ještě jako teenager se cítil být více Američanem a Spojené státy byly jeho vysněnou destinací. Pro to, aby získal americké občanství, byl rozhodnut udělat cokoli. Domyslel si, že imigranti z Jihoafrické republiky nebudou ve Spojených státech vítáni s otevřenou náručí a rozumnější cesta povede právě přes Kanadu.
Když vystoupil z letadla na kanadské půdě, neměl Elon skoro žádné peníze, skoro žádné osobní věci a neměl kde bydlet. Situaci vyřešil tak, že bez ohlášení obcházel příbuzné z matčiny strany a snažil se vydělat peníze na studia. Pracoval jako sezónní dělník na pile, na farmě, čistil kotle, protloukal se, jak se dalo. Postupně se mu podařilo do Kanady přilákat i maminku a oba sourozence a všichni bydleli v miniaturní garsonce v Torontu.
V roce 1990 se mohl zapsat na univerzitu – jeho působištěm se stala Queen’s University v ontarijském Kingstonu, kam byl přijat na obor ekonomie. Elon byl rozhodnut pro kariéru v byznysu, jedno léto dokonce pracoval jako stážista v jedné z torontských bank. Po dvou letech, v roce 1992, se mu konečně otevřela cesta do vysněných Spojených států. Musk přestoupil na University of Pennsylvania (známou také jako “Penn“), kde mohl dostudovat ekonomii a také fyziku. Spolu s ním do USA přesídlili také sourozenci a maminka.

Musk v dobách studií - etalon “nerda"

Musk v dobách studií – etalon “nerda“
Zdroj: buro247.ua

Získat finance na studium nebylo ani tady snadné, Elon svoji napnutou finanční situaci řešil mimo jiné pokusy, při kterých zjišťoval, jak je možné žít z méně než dolaru na den. Projevil se ovšem i jako obchodní talent: jeho spolubydlící, Adeo Ressi, jej umluvil, aby si pronajali dům stranou kampusu a přeměnili jej na taneční klub. Adeo vytvářel umělecké instalace, díky kterým jejich klub vypadal poměrně extravagantně. Elon se staral o propagaci a výběr vstupného. Stal se vlastně profesionálním pořadatelem večírků. Postupně si pronajali větší dům a večírkový byznys se docela hezky rozjel. Neobešlo se to ale bez rozepří – jednou Ressi vytvořil z Elonova stolu uměleckou instalaci – přibil jej na zeď a nabarvil řvavými barvami. Elonova reakce byla strohá: stůl ze zdi svěsil a přebarvil na černo. Dodnes se nedokáží shodnout, zda to bylo umělecké dílo, nebo jen kus nábytku.
Už na univerzitě se u Elona Muska projevily také vizionářské sklony. Samozřejmou oblastí jeho zájmu byl internet coby rychle se rozvíjející komunikační a informační prostředek, ovšem jen u něj Elon nezůstal. Začal se také zajímat o udržitelný rozvoj, ekologické zdroje energie a v neposlední řadě také o výzkum vesmíru. Podle svých slov chtěl „vytvořit viditelný a pozitivní efekt pro budoucnost lidstva.“ Na vize a dlouhodobé plány však byl ještě čas. Mezitím se kolem úspěšně rozvíjela zcela nová oblast podnikání, která z Elona udělá velmi bohatého člověka.
Internetový byznys byl v té době pravděpodobně nejbouřlivěji se rozvíjející oblastí a ekonomickým fenoménem. Byla to doba “internetových milionářů“, kdy člověk mohl díky dobrému nápadu vydělat závratné sumy v relativně krátké době. Elon však prožíval dilema – má se zapojit do probíhajícího internetového boomu, nebo se dále vzdělávat? V roce 1995 se přihlásil na Stanford University do doktorandského programu v oboru aplikovaná fyzika a byl přijat. Nakonec na Stanford nastoupil a vydržel tam přesně… 48hodin! Možná to bylo jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v jeho životě, historie však ukáže, že se rozhodnul správně.
Místo studia se Elon vrhnul na podnikání a spolu se s bratrem Kimbalem rozjel firmu Zip2. Firma se zabývala vytvářením lokálních internetových “průvodců“, které shrnovaly nejdůležitější lokální webové stránky a informace, a následným prodejem těchto webových řešení médiím a telekomunikačním firmám. Koncept Zip2 se nakonec ukázal být úspěšným projektem, jehož služeb využívaly mimo jiné i The New York Times a Chicago Tribune. Když v únoru 1999 koupil firmu Zip2 konglomerát firem Compaq, Alta Vista a CMGi, Elon z obchodu vyšel s velmi příjemnou sumou 22 milionů dolarů v hotovosti a s opcí na dalších 34 milionů dolarů v cenných papírech.
Podnikavému duchu, jakým Elon Musk je, ovšem nedalo náhlé bohatství spát. Mohl by si žít jako v pohádce, zaopatřen na několik životů dopředu, to jej ovšem neuspokojovalo. Vydělané peníze se proto rozhodl znovu investovat. Tentokrát bylo zvolenou oblastí finančnictví, konkrétně online platební služby. Už v březnu 1999 proto založil společnost X.com, internetovou banku, specializující se na online platby prostřednictvím mailu. O rok později X.com koupila firmu Confinity, která zrovna uvedla do provozu internetový převod peněz, který pojmenovala PayPal.

Sídlo vedení firmy PayPal v San José. Úctyhodný skok od hry za 500 dolarů...

Sídlo vedení firmy PayPal v San José. Úctyhodný skok od hry za 500 dolarů…
Zdroj: commons.wikimedia.org (kredit: Sagar Savla)

Musk dokázal rozpoznat potenciál, jaký v sobě PayPal skrýval a proto firmu X.com/Confinity rychle přejmenoval na PayPal, vzdal se internetového bankovnictví a firmu nasměroval jednoznačně do světa online transakcí. Jeho instinkty byly naprosto přesné, dnes je PayPal zřejmě největším hráčem v sektoru online plateb. Elonovi se mezitím dařilo i v soukromí. V lednu 2000 se oženil s Justine Wilson, kterou poznal ještě za dob studií v Kanadě.
Pak se ale stalo něco, co Elona přimělo změnit svůj dosavadní pohled na svět. Toho roku se rozhodl strávit dovolenou v jednom z přírodních parků ve své rodné Jižní Africe. Bohužel, dovolená nedopadla zcela podle plánů, když Musk onemocněl malárií. A co hůř – nemoc se rozvinula do jedné ze svých nejzávažnějších forem, cerebrální malárie. Toto onemocnění je velmi nebezpečné a v mnoha případech smrtelné. Dnes se Musk nechce příliš bavit o tom, jak celá věc probíhala, nicméně faktem je, že se po jistou dobu nacházel na hranici mezi životem a smrtí. Podle vlastních slov mu ona zkušenost dodala novou energii a schopnost soustředit se na skutečně důležité věci. Možná právě toto období bylo určujícím pro jeho další kroky.
A důsledky těchto kroků budou mít historický význam…

 

(článek má pokračování)

 

 

Zdroje obrázků:

 
https://www.flickr.com/photos/oninnovation/4334998524/
http://l3.yimg.com/bt/api/res/1.2/d6QesIb9ZDulkd6Va5S57w–/YXBwaWQ9eW5ld3M7cT04NTt3PTEyMDA-/http://globalfinance.zenfs.com/en_us/Finance/US_AFTP_SILICONALLEY_H_LIVE/A_Young_Elon_Musk_Discovered-67cc5e98c4cd03c964aa4104b3861942
https://en.wikipedia.org/wiki/File:Elon_Musk_Blastar.jpg
http://www.buro247.ua/images/Young_Elon_5.jpg
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:PayPal_San_Jose_Headquarters.jpg
(kredit: Sagar Savla)

Vesmírné osudy 116. díl – Elon Musk, 2.5 out of 5 based on 30 ratings
Pin It
(Visited 2 827 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (30 votes cast)
(Visited 2 827 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


38 komentářů ke článku “Vesmírné osudy 116. díl – Elon Musk”

  1. K napsal:

    Hezký článek, až mi bylo skoro líto, že jsem se nemohl prokousat na konec a v půlce jste ho „utli“

    Pro mě je Elon Musk a SpaceX jednoznačně to nejlepší co se mohlo kosmonautice přihodit, řekl bych že se vznikem jeho firmy dostala celkově nový dech.

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Díky za pochvalu! 😉
      Článek jsem utnul proto, aby nebyl zbytečně dlouhý, přes 4,5 tisíce slov je na jeden zátah opravdu trochu moc…
      A s tím názorem na Muska souhlasím – je to taková štika v dosud malinko zatuchlém rybníčku.

      • Petr M. napsal:

        Super článek, tedy jeho půlka 😀
        Škoda, že na druhou polovinu cesty budu muset zvolit jiné čtení 😉

        • Ondřej Šamárek napsal:

          Ouha, tak to se omlouvám… Nicméně tady na blogu je hodně zajímavých článků i pro druhou polovinu cesty! 😉

    • Solmyr napsal:

      Naprosto souhlasim jen s tim detailem, ze se bavime o soucasne generaci. Kosmonautika ma v historii obrovske velikany a vizionare. Braun, Koroljev, Webb/Mueller to byli vizionari, kteri posunuly kosmonautiku tam, kde pred nimi jeste nikdo nebyl. Jen to delali za statni penize, coz v jejich dobach bylo nutne. Musk je vizionar ve smeru „za kolik se tam dostaneme“, cimz dnes neuveritelne efektivne nakopava jinak zkostnatelej soukromej sektor. Jinak napriklad jeho plany pro let na Mars jsou ve stejny fazi jako byli plany pro let na Mars na konci projektu Apollo. Jen na papire.

      • Ondřej Šamárek napsal:

        Podle mého názoru je to prostě přirozené pokračování cesty, kterou nastoupili zmínění velikáni. A podle tempa, s jakým SpaceX do kosmického průmyslu „vlétlo“, bych tipoval, že možná ještě během Muskova života se jeho pilotovaná loď k Marsu dostane…

        • Solmyr napsal:

          Ano, taky bych to nazval prirozenym vyvojem. Narodni penize vyslapayi cestu, ted je cas na srazeni nakladu. Vsem tehle firmam fandim. Snizovani nakladu treba zachranou 1. stupne je uzasne a az se to povede tak mam doma pripravenou lahev sampanskeho (tak ne sampanskeho ale Morgana :D). Nebo napriklad projekt Electron mi prijde velice peknej.
          Nicmene o tom letu na Mars za svyho zivota pochybuju. Nevidim duvod proc by neco takovyho vlady USA/RF/statu evropy meli chtit, natoz soukrome firmy. Orbita a mesic byli dany situaci studene valky, ale to doufam uz nenastane.
          Mnohem realnejsi mi prijde, ze soukroma firma si vyhledne pekny asteroid z vzacnych kovy a na sve naklady si ho pritahne, vytezi a rozproda.

        • Ondřej Šamárek napsal:

          No, co se týče studené války, obávám se, že už vlastně potichu znovu probíhá. Ale jinak se rád nechám překvapit vývojem. Ať to bude Mars nebo asteroid, obojí bude úžasné (i když ten Mars trochu úžasnější :-D)…

        • Vojta napsal:

          Mars by byl prima, ale je na to potřeba moc velký výsadkový modul kvůli nemalé gravitaci. Uvidíme, jestli se něco takového povede v dohledné době sestavit. Zatím jsem neviděl ani žádný realistický plán. Možná na to dojde až v době, kdy budeme schopni na Marsu udržovat trvalou základnu.
          U asteroidu je zase otázka, jestli na průzkum nebude stačit automat nebo nějaký menší kus přitáhnout blíž Zemi a tam by ho prozkoumala lidská posádka, což v plánu je, ale není to až tak velký milník jako Mars (technicky by to lidská posádka měla mít snazší než kdyby přistávala na Měsíci). Na případnou těžbu by opět stačily automaty.

        • Ondřej Šamárek napsal:

          Já bych se o Mars nebál. Když to srovnám, od letu bratří Wrightů do přistání na Měsíci uplynulo 66 let. Pokud budeme chtít, určitě se tam dostaneme za relativně rozumnou dobu. A to je asi největší problém – když budeme chtít…

        • Spytihněv Čumpelík napsal:

          Když budeme chtít….

          Studená válka. Ta je ve vesmíru už dobojována a vítěz jednoznačný. Ale řekněme si na rovinu, že nebýt jí, kdo ví, kde bychom dnes ve vesmíru byli. Ať už Sputnik, Gagarin, Luny, Surveyory nebo Apollo. To vše byly plody soutěže mezi mocnostmi. Konkurenční soutěže. Tehdy obě mocnosti CHTĚLY.

        • Asdf napsal:

          A dneska zase chce soukromý sektor. Musk to nedělá pro prachy. Jeho prachy v podstatě moc nezajímají, jeho zajímají právě ty vize a cíle, pro jejichž splnění si ty prachy musí vydělat.

  2. Lukáš Houška napsal:

    Kdybyste si někdo chtěl zahrát první hru z ruky Elona Muska, stačí se podívat sem: https://blastar-1984.appspot.com/ 🙂

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Jé, díky, o tomhle jsem nevěděl!

    • Tomáš Kohout napsal:

      Trochu to mi připomíná naše výtvory pro Atárka z konce 80. a začátku 90. let. Holt měl před námi pár let náskok. 🙂

      • Vojta napsal:

        Asi tak nějak. Jsem o dost mladší a ve dvanácti jsem psal jen nějaké textové hříčky v Basicu. Malý Elon tam měl sice grafiku, ale moc zábavné mi to nepřišlo. I když pokud to někomu dokázal vnutit za 500 tehdejších dolarů, byl skvělým obchodníkem už jako kluk a to se cení.

  3. ventYl napsal:

    Je mi celkom luto, ze tento serial konci, osobne okrem clankov, ktore ma prekvapili obsahom, som sa na tento serial tesil najviac zo vsetkych.

    V pripade Muska je drobna odlisnost od ostatnych nielen v tom, ze je zijucim vizionarom, ale hlavne v tom, ze jeho hlavna uloha v kozmonautike este zdaleka nie je dohrana.

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Moc děkujeme za pochvalu. Nám je svým způsobem také líto, že Vesmírné osudy spějí ke konci, na druhou stranu už si ale oba, já i Lukáš Houška, potřebujeme po více než dvou letech trochu „odfrknout“…

  4. jregent napsal:

    Krásné téma. Krásný článek. Díky 🙂

  5. Radim napsal:

    Abych nenosil dříví do lesa (o kvalitách seriálu nejlépe vypovídá jeho oblíbenost), za sebe vysoko hodnotím nápad zakončit (?, opravdu) sérii Elonem Muskem. Tedy ne astronautem, ale přesto trefnou volbou.
    Hoši, děkujem!

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Díky moc za chválu, ačkoliv na ni nemám rozhodně nárok – zakončit sérii Muskem nebylo z mé hlavy, vyplynulo to tuším z jednoho komentáře tady (nebo na fóru..?). 😉

  6. Racek napsal:

    No, Elonem Muskem jako vizionářem a uskutečňovatelem snů jsem fakt nadšen, po dlouhé době zase jeden opravdový americký průmyslový vynálezce (jeho původ je taky vlastně taková „emerická“ tradice :-))) typu Edisona, Tesly, Forda .. Ale víte, mám tak troch obavy. Jistě, peníze. On nedělá jen rakety ale jiné jeho aktivity jsou silně prodělečné.. i když ceny akcií říkají něco jiného, ale znáte to, v americe je moc věcí založeno na přehnané důvěře. Takže, znovu, fandím … ale … vydrží to? Rozhodnutí tu bude do max. třech let. Ekonom ve mě říká, že se rozmáchl příliš. Jako technik jsem nadšen…

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Ono to už v jednu chvíli vypadalo skoro na 100%, že SpaceX půjde k ledu (viz. druhá část článku příští úterý ;-D), ale já jsem opatrný optimista.
      Musk rozhodně není z obchodnického hlediska žádné ořezávátko, uvidíme, jak bude pokračovat…

      • Pospíšil napsal:

        Jj, konec roku 2008 byl pro něj dost krutý – rozvod s první ženou, dvě firmy na totální hraně krachu, do toho světová finanční krize, padjí banky, nikdo nepůjčuje, neinvestuje … Je zázrak, že to dokázal psychicky ustát. Většina lidí by to asi nedala. 🙂

        • Ondřej Šamárek napsal:

          Myslím, že právě proto je tam, kde je. Nehledě k tomu, že mi celkově přijde jako „šmrncnutý“ Aspergerem…

        • Pospíšil napsal:

          Jj, AS je u něj trochu poznat … ale každý jsme nějaký. Osobně jeho chování občas chápu – někdy řeším podobné komunikační problémy. 😀

        • Asdf napsal:

          Apergera mám možná ijá, na tom není zase nic tak zvláštního 😉

        • Ondřej Šamárek napsal:

          Nečetl, ale rád tak učiním. Díky za odkaz! 😉

  7. Pospíšil napsal:

    Článek dobrý, chválím. 😉 Jen bych na závěr jeho první půlky asi ještě dodal „ponaučení z krizového vývoje“ = smrtelně nebezpečného klonu malárie, které si EM z této životní zkušenosti odnesl: „Holiday will kill you!“ (Dovolená tě zabije!)

    A proto od té doby už na žádnou dovolenou raději nejezdí. 🙂

    • Ondřej Šamárek napsal:

      No jo, to jsem tam fakt zakomponovat mohl… Každopádně díky za pochvalu! 😉

    • Radoslav Packa napsal:

      No ale chystá sa na jednu, ktorá ho môže aj… Mars.

      • Asdf napsal:

        Mám takový dojem, že i kdyby letěl na Mars s vidinou, že se možná i nevrátí, tak mu mu to zase tak nevadilo.

        • Ondřej Šamárek napsal:

          Zhruba v tomto smyslu se také vyjádřil.. 😉

        • Radoslav Packa napsal:

          v klipe o SpaceX sa mihol Elonov náhrobný kameň z Marsu a z toho dátumu vychádza, že sa chystá atakovať vek korytnačiek :-).

  8. Adam Trhoň napsal:

    Trochu bulvární název, ve zkutečnosti se vyjadřuje o Ariane V, ale video stojí za podívání. Hlavně konec: https://www.youtube.com/watch?v=aK6gZ55VT50

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Díky za odkaz, zajímavé video. Uvidíme, jestli bude mít Musk pravdu a jeho odhad je realistický…

Zanechte komentář