Je jasno – Raketu Falcon zničila vadná podpěra

Jako na trní čekali fanoušci kosmonautiky na odtajnění výsledků vyšetřování nehody rakety Falcon. Ta 28. června vynášela k Mezinárodní vesmírné stanici zásobovací loď Dragon. 139 sekund po startu ale došlo k letové anomálii, po které se nosič rozpadl. Šlo o první havárii rakety Falcon 9 v celé historii. Okamžitě se rozjelo zevrubné vyšetřování, které mělo odhalit příčinu – šlo o jednorázovou chybu, nebo systémové selhání, které se může kdykoliv opakovat? Bylo jasné, že dokud firma nezjistí, kde byl problém, nebude možné vypustit další nosiče.

Havárii jsme rozebírali v tomto aktualizovaném článku a následně jsme se k ní vrátili i v seznamu nejčastěji kladených otázek. Nyní je ale spekulacím konec. 20. července ve 21:00 našeho času se konala telekonference, na které SpaceX seznámila novináře s výsledky vyšetřování. Ještě než se dostaneme k samotné chybě, je namístě poznamenat, že spekulace o tom, že loď Dragon přežila havárii byly správné. SpaceX s ní udržovala spojení až do chvíle, kdy „zapadla za obzor“. Software Dragonu ale neumožňoval otevření padáků a loď se tak zachránit nemohla.

Raketa Falcon exploduje, ale loď Dragon ve zdraví odlétává pryč (viz šipka)

Raketa Falcon exploduje, ale loď Dragon ve zdraví odlétává pryč (viz šipka)
Zdroj: http://www.parabolicarc.com/

SpaceX už ale slíbila, že do dalšího letu tuto možnost doprogramuje, aby bylo možné Dragona v případě podobných problémů zachránit. Pokud někoho nenapadlo, proč Dragon nemá motory SuperDraco, které se testují pro pilotovanou loď a které by mohly kabinu odnést pryč od rakety, tak to po konstrukční stránce není možné. Jediným řešením by bylo za pár let posílat v nových lodích i zásoby. Tím by se dala zajistit jejich záchrana pomocí motorů SuperDraco.

Ale zpátky k vyšetřování nedávné nehody. Pozemní týmy neměly vůbec snadnou práci. Od chvíle, kdy se objevily první problémy, do chvíle, kdy se ztratilo spojení s druhým stupněm uplynulo pouze 0,893 sekundy! Bylo tak potřeba analyzovat jen velmi krátký časový úsek. Některé údaje si navíc protiřečily a zřejmě šlo o chyby v měření. I přesto se podařilo odhalit velmi pravděpodobnou příčinu selhání.

Pohled do kyslíkové nádrže horního stupně rakety Falcon - u stěn vidíme černé lahve s heliem. Šipky míří ke vzpěrám, které drží nádoby na místě.

Pohled do kyslíkové nádrže horního stupně rakety Falcon – u stěn vidíme černé lahve s heliem. Šipky míří ke vzpěrám, které drží nádoby na místě.
Zdroj: http://i.ytimg.com/

O co tedy šlo? Ze všeho nejdřív je potřeba zaměřit svou pozornost na jazykovědu. Selhání totiž způsobila součástka, která se anglicky nazývá „strut“. Čeština má pro takovou součástku hned několik výrazů – držák, konzola, či vzpěra. Ať už „strut“ přeložíme jakkoliv, tak každý asi chápe, k čemu tato malá věc slouží. Jejím kolem je držet něco na místě. V tomto konkrétním případě šlo o konzolu, která uvnitř nádrže s kapalným kyslíkem na druhém stupni rakety kotvila jednu z nádrží s heliem, které se používá pro tlakování nádrže.

V době, kdy přetížení dosáhlo hodnoty 3,2 G se jedna z těchto vzpěr zlomila, čímž došlo k uvolnění nádrže s heliem. Ačkoliv konzola měla podle certifikace odolat tlaku, který odpovídá 10 000 librám (cca. 4,5 tuny), zlomila se již při pětinové zátěži. Uvolněná nádoba s heliem následně (pro někoho možná nečekaně) vystřelila v kyslíkové nádrži vzhůru. V kapalném kyslíku totiž při vyšších hodnotách přetížení roste hydrostatický tlak. Horní stupeň v době havárie ještě nehořel, nádrže tedy byly plné. Uvolněná nádoba s heliem tak vystřelila ke stropu kyslíkové nádrže jako plovák. Její náraz způsobil uvolnění uloženého helia do prostoru nádrže, což výrazně zvýšilo vnitřní tlak, který stěny nemohly vydržet a došlo k prudkému rozpadu konstrukce.

Raketa Falcon 9 na startovní rampě

Raketa Falcon 9 na startovní rampě
Zdroj: http://www.wired.com/

SpaceX již minulý týden o závadě informovala jak kosmickou agenturu NASA, tak i všechny své další zákazníky (kteří nejsou nějak omezeni nařízením ITAR) – všichni předložené výsledky akceptovali. Už nyní firma provádí důkladné testy dalších vzpěr pro nádrže s heliem – chce otestovat všechny vyrobené exempláře. SpaceX už otestovala tisíc těchto konzol a výsledky jsou velmi zajímavé – několik z nich totiž nevyhovělo požadavkům a selhaly ještě před dosažením provozní zátěže!

Tyto vzpěry by přitom měly podle specifikací odolat až 1,4 násobku běžného zatížení. Výsledky vyšetřování jsou sice jen předběžné, ale provedené testy ukazují, že teorie míří správným směrem. Následná analýza poškozených konzol odhalila nedostatky v krystalické struktuře použité slitiny. Dalším teoreticky slabým místem může být kotvící šroub, který upevňuje vzpěru ke stěně nádrže. Jinak firma neví o žádným problémech, které by mohly způsobit havárii. Jedním z nejdůležitějších důkazů, které pomohly k odhalení závady byl postup, který Musk nazval „akustickou triangulací“. Zlomení držáku i náraz heliové nádoby o strop nádrže vydaly zvuk, který se šířil okolním materiálem ve formě vibrací. Ty se podařilo zachytit soustavou akcelerometrů, které kontrolují správný průběh letu. jejich úkolem není měřit zvuk, ale ukazuje se, že jsou velmi přesně nakalibrované, snímají s vysokou frekvencí, takže bylo možné zaznamenat i tyto vibrace. Pak už stačilo jen vzít data z různých akcelerometrů a následně dopočítat místo, odkud impulz vzešel.

Testování spočívá v ochlazení vzpěr na teplotu zhruba -200°C a jejich zatížení na běžnou hodnotu. Podle specifikací si držáky musí poradit i se zátěží vyšší o 40%, navíc pokud by měly být první stupně znovupoužitelné, je nutné, aby konzola těmto podmínkám dokázaly vzdorovat opakovaně.

Další snímek ukazující umístění držáků

Další snímek ukazující umístění držáků
Zdroj: http://i.szoter.com/

Tyto vzpěry jsou dlouhé zhruba 61 centimetrů a v nejsilnějším místě jsou zhruba 2,5 cm silné. Tyto držáky SpaceX nakupuje od externího dodavatele, jehož jméno ale z pochopitelných důvodů oznámit nechce. SpaceX ale ujišťuje, že dodavatel měl všechny potřebné certifikáty. Právě všechny certifikace slouží k tomu, aby se zákazník mohl spolehnout na kvalitu výrobku, který kupuje a nemusel všechno testovat. Elon Musk navíc oznámil, že se velmi vážně uvažuje o tom, že SpaceX změní dodavatele i konstrukci samotného držáku.

Raketa, která selhala byla po konstrukční stránce identická s těmi, které zvládly minulé starty. Na každé raketě se používá několik heliových nádrží (jsou i na prvním stupni, kde zajišťují vyklápění přistávacích nohou), celkem tedy bez problémů odstartovalo mnoho set těchto konzol. Pozitivní je, že vyšetřování neukázalo žádné chyby při sestavování rakety, nebo při následné běžné předletové kontrole. Analýza snímků pořízených před startem neukázala žádnou viditelnou vadu.

Nádrže s tlakovacím heliem

Nádrže s tlakovacím heliem
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Není v plánu zvyšovat počet výztuh, hlavním cílem je změnit konstrukci a otestovat všechny exempláře. O možnosti, že by se SpaceX rozhodla pro interní výrobu těchto konzol, se neuvažuje. SpaceX plánuje o tom, že změní i materiál, ze kterého se tyto vzpěry vyrábí – velmi nadějně vypadají korozivzdorné chrom-niklové oceli jako třeba Inconel, či jiné slitiny niklu. Jelikož do budoucna SpaceX plánuje zvýšení nosnosti svých raket například tím, že použíje chladnější palivo, bude se odolnější materiál určitě hodit.

Vzpěry se na Falconu používají  na mnoha místech ve velkém počtu.

Vzpěry se na Falconu používají na mnoha místech ve velkém počtu.
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Na telekonferenci se samozřejmě mluvilo o tom, kdy se vrátí rakety Falcon do provozu. Jasné termíny zatím nejsou, ale opatrně se hovoří nejdříve o září. Zatím neznáme ani pořadí dalších letů. Je velmi pravděpodobné, že dojde ke změnám pořadí vynášených nákladů. Pozitivní je, že aktuální havárie nebude mít vliv na připravované starty s pilotovanými loděmi.

SpaceX si bude muset kvůli havárii a následným zpožděním plánovaných startů poradit se ztrátou příjmů v řádu stovek milionů dolarů. K tomu musíme připočítat i náklady na nutné úpravy rakety – v tomto případě dodatečné práce okolo nových držáků. Za tohoto stavuje velmi potěšující, že SpaceX veřejně oznámila, že se nechystá zvyšovat ceny svých služeb.

Nákres držáku, který zřejmě způsobil havárii

Nákres držáku, který zřejmě způsobil havárii
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Ve SpaceX teď budou mít plné ruce práce s návrhem nových vzpěr, výběrem dodavatele a následným testováním. Je proto jasné, že některé dříve plánované projekty budou muset být odsunuty. Týká se to i příprav na premiérový let prvního exempláře rakety Falcon Heavy. Ten se podle Muskových slov přesune nejdříve na duben roku 2016.

Jak tedy můžeme hodnotit výsledky předběžného vyšetřování? Je určitě dobře, že se podařilo najít pravděpodobnou příčinu selhání. Jak už bylo uvedeno na začátku článku – vyšetřovatelé to neměli jednoduché. Varováním do budoucna je fakt, že ačkoliv má součástka všechny potřebné certifikace, tak se v dodaných vzorcích nachází „zmetkovité“ díly. Na jednu stranu je dobře, že závadu nezpůsobila SpaceX, která jen věřila tomu, že dodavatelé dostojí certifikované kvalitě.

Na druhou stranu je to ukázka toho, že certifikace může být jen cárem papíru, který v některých případech nemusí být zárukou kvality. Proč ale k žádné závadě nedošlo dříve? Těžko soudit, můžeme jen spekulovat o tom, že dodavatel zjistil, že rakety létají bez problémů a proto další dodávku trochu ošidil. A další zase o trochu víc – vždyť tentokrát se nic nestalo. To by vysvětlovalo, proč SpaceX během testů odhalila nemalé procento vzorků, které nevydržely ani požadovanou zátěž. Pokud SpaceX změní dodavatele, tvar i složení vzpěr a všechno si dobře zkontroluje, je na nejlepší cestě, jak tuto havárii už víckrát neopakovat.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/ – především příspěvky uživatele Mirek Pospíšil
http://www.spacex.com/

Zdroje obrázků:
http://www.thejakartapost.com/files/images2/spacex-falcon9-rocket-explodes.jpg
http://www.parabolicarc.com/wp-content/uploads/2015/06/Falcon-failure_dragon_separates.jpg
http://i.ytimg.com/vi/PPnCKK1isMI/maxresdefault.jpg
http://www.wired.com/images_blogs/autopia/2012/04/Falcon-9-at-Launch-Pad-2-121.jpg
http://i.szoter.com/741dc2bcf5762a48.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/07/2015-07-03-223752-350×236.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/07/2015-07-20-152727-350×261.jpg

Je jasno - Raketu Falcon zničila vadná podpěra, 2.4 out of 5 based on 29 ratings
Pin It
(Visited 3 174 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (29 votes cast)
(Visited 3 174 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


49 komentářů ke článku “Je jasno – Raketu Falcon zničila vadná podpěra”

  1. kolemjdoucí napsal:

    Pokud vím, bývávaly tyto nádrže mimo prostory hlavních nádrží na kapalný kyslík a vodík (po obvodu nad tlakovými víky), právě z důvodu menšího tepelného zatížení… pravdou je ale dnešní dostupnost odolnějších materiálů.

    PS: Na přiloženém obrázku je stavitelná vzpěra, ale typuji, že ve skutečnosti je fixní – trubka (tady typuji, že by mohl být kámen úrazu, neboť pokud netestovali vstupní materiál u subdodavatele, mohlo jít o zmetek z prvovýroby, tedy od dalšího subdodavatele) ve střední části se zakončeními pro uchycení čepem.
    PSS: Pokud byl materiál dural, bývá občas problém s nehomogenitou (při daných teplotách možná i jen krystalickou), což nemusí být vidět ani běžnou defektoskopii. Dodavatele ale nic neomlouvá, neboť pro kritické aplikace se obvykle testuje až zcela hotový výrobek (tedy pokud je to jen trochu možné).

    • gg napsal:

      Chlazené hélium ale zase nevyžaduje takový tlak, resp. pro identickou hmotnost je zapotřebí menší nádrž. Okolní kapalný kyslík chlazení pěkně řeší. Kdyby nádrž „visela ve vzduchu“, asi by se dost možná rychle zahřívala, nebo by musela mít „pokojovou“ teplotu a tudíž větší tlak nebo velikost.

    • Josef napsal:

      Tipuji prosím…

  2. Radoslav Packa napsal:

    „Uvolněná nádoba s heliem následně (pro někoho možná nečekaně) vystřelila v kyslíkové nádrži vzhůru – proti směru letu.“

    Tomu nerozumiem, buď vystrelila hore(nahor=vzhůru) v smere letu, alebo dole (nadol=dolů)proti smeru letu?

    Škoda, že sa nepodarilo už pred tým zachrániť prvý stupeň, inšpekcia by možno odhalila slabinu a raketa nemala jednu čiernu bodku.
    Inak 1,4 násobné predimenzovanie nič moc, predstavte si výťah, ktorý pojme 3 osoby/ 250 kg a nastúpia doň tri 120 kg osoby, ja by som sa v takom výťahu neviezol. Samozrejme v letoch do vesmíru nieje priestor na veľké predimenzovanie.

    • Radoslav Packa napsal:

      asi si chcel napísať proti smeru pôsobenia sily.

    • fandakosmu napsal:

      už jsi letěl letadlem? :-D… tento koeficient je 1,5 pro letadla a problém v konstrukci není.. spíše v ostatních okolnostech (údržba, blázniví piloti…). Rozptyl materiálových vlastností to dovoluje, ale problém je pokud někdo nedodrží dané normy.

    • Josef napsal:

      Dnešní výtahy se prostě při přetížení nerozjedou, nahlásí, že jsou přetížené a pápá šáteček.

      • Radoslav Packa napsal:

        To bol len príklad, no pri koeficiente 1,4 by sa rozbehol tomu ver, ale zastavil by sa v suteréne. Sme už OT.

        • Asdf napsal:

          Jsem si téměř jistý, že i ten výtah, který má uvedeno max. 250 kg, ve skutečnosti zvládne třeba až 300 kg.

        • Radoslav Packa napsal:

          Skutočný vydrží určite !!!, ale ten môj imaginárny počítaný na 1,4 nie.
          Ďalej to už nerozoberám, je to OT.

        • Asdf napsal:

          Je a není to OT. 250 × 1,4 = 350 kg. To si myslím je docela dobrá rezerva i pro výtah.

    • Martin Tiefenbach napsal:

      Dobrý den,

      co se týče předimenzování, srovnáváte dva naprosto rozdílné přístupy ke konstruování.

      Výtahy se již dlouhou dobu konstrukčně dimenzují s koeficienty bezpečnosti (předimenzování) v rozmezí 4-10. (Klíčové komponenty jsou tedy až 10x předimenzované). Je to dáno tím, že výtah musí fungovat s vysokou spolehlivostí, dlouhou dobu a s minimálními servisními kontrolami (to bych zdůraznil).

      Naopak v letectví a kosmonautice, kde potřebujete šetřit hmotnost je přístup opačný. Tam se koeficienty bezpečnosti tlačí dolů. U konstrukce letadel se počítá i s časovou životností. Koeficient bezpečnosti se použije např. 1,3 nebo 1,1 i 1,0 a po určitém množství letových hodin musí dojít k výměně. Jak je známo, letadla musí fungovat s vysokou spolehlivostí, dlouho dobu, ale se stovkami hodin strávených servisními kontrolami. Pak si tento konstrukční přístup můžete dovolit.

      Proto koeficient 1,4 považuji za řekněme „standardní“ pro dané použití, protože oni stráví čas testováním, certifikacemi, atd. a použití jednoho kusu je např. jen 10x (pokud budou létat opakovaně). A to naddimenzování o 40% bude dáno hlavně tím, že konstruktéři nemohou znát do detailu všechny dynamické procesy, které se v raketě při startu odehrávají. Jak vidíte letectví je v tomto přístupu výrazně dál 🙂

    • Vojta napsal:

      Já to pochopil tak, že 1,4 je koeficient bezpečnosti samotné vzpěry. V konstrukci rakety bude nejspíš počítáno s dalšími koeficienty, takže to nebude tak horké. Jednotlivá lana výtahu budou mít asi vyšší koeficient bezpečnosti, ale oproti celému výtahu bude pořád hodně malý

      Že některé vzpěry praskají pří zatížení jen 20% (je jedno jestli ze 100% nebo 140% nominálu) je ovšem pořádný průšvih výrobce. Docela by mě zajímalo, co to mají za botu v technologii, když vyrábí součástky s tak velkým rozptylem možného zatížení.

    • Thelvyn napsal:

      Radoslav Packa >>>> „Škoda, že sa nepodarilo už pred tým zachrániť prvý stupeň, inšpekcia by možno odhalila slabinu a raketa nemala jednu čiernu bodku.“

      Myslim ze problem bol na druhom stupni, nie ?

      • Dušan Majer napsal:

        To je pravda, ale pan Packa to nejspíše myslel tak, že se stejné výztuhy používají i na prvním stupni, tudíž by případná inspekce mohla odhalit nějaké změny.

      • Asdf napsal:

        Třeba by se ukázalo, že některé vzpěry jsou poškozené i na prvním stupni.

  3. maiden napsal:

    Dve veci: v seriove vyrobe jsou manazeri schopny se hadat o halirove polozky, ktery muzou ve vysledku hodit milionovy uspory (a hned je na novyho sluzebaka:-)
    A simulacni programy zatizeni pocitaji s idealnim materialem, na coz je ovsem v napovedach programu vyslovne upozorneno s tim, ze vysledky simulaci je treba jeste overit prakticky…

    Jestli jim to prdlo pri petinovym zatizeni, tak to ma koeficient bezpecnosti 0.0-nic. Musk sice muze desetkrat tvrdit, ze za to muze dodavatel, ale takhle tenky vzpery musely byt zapracovany v navrhu od samyho zacatku. A jelikoz se na rakete setri na vaze, tak se snazili usetrit na miste, kde si kazdej myslel, ze se nic nestane. A jelikoz se dodavatel snazil dostat zakazku, tak musel jit s vahou co nejniz.
    Ted ty trubky budou muset byt 5x silnejsi, aby se na to mohli spolehnout opravdu za vsech okolnosti. A nebo prepracovat cely navrh

    Pokud je tohle jedina kravina, co tam maji, tak to je jeste dobry. Horsi by to bylo v pripade chyby na pohonym systemu.

    • Asdf napsal:

      5× silnější určitě být nebudou muset. Zde neplatí přímá úměrnost. Navíc nevíme přesný důvod, proč praskly. Mohl to být jak nekvalitní materiál, z kterých byly vyrobeny, tak ošizení v síle materiálu, jak je předesláno v článku.

    • gg napsal:

      Gratuluji k ukázkovému zmotání podstaty věci. 🙂 To se hned tak nevidí.

      • Nikita Lieselotte Bretschneider napsal:

        Souhlasím, to se opravdu hned tak nevidí. Pokud ten díl má tak šílený rozptyl parametrů, patří výrobci sebrat všechny papíry včetně rodnýho listu :-). Bylo by záhodno, kdyby ukázali na dodavatele z prvovýroby, protože tohle je imho dost jasná nehomogenita materiálu.

        Podle mého rozumu to bylo takhle: Prvovýroba dodala zmetek, protože dodavatel dílu nakupoval přes prostředníka. Spousta zákazníků chce různé certifikace pro letectví (berou to jako záruku kvality), za které si zaplatí, ale nikdy ten materiál v letectví nepoužijou. A ono se pak jeví jako dobrej obchod prodat „zmetek s certifikací“, neb co se může stát, že. To jsou peníze, které se dají vyrobit razítkem a ono se většinou nic nestane. Výrobce dílu pak má udělat testy. Udělá je párkrát, jo, dobrý, máme certifikovanej materiál, děláme to pořád stejně, co by se tak asi mohlo podělat, prdíme na testy, no ale vyúčtujeme je. Zase peníze, které vyrobíte razítkem. A pak něco rupne…

        Myslím si, že na konstrukci není potřeba nic měnit, nicméně pokud se mění dodavatel, je to vhodný moment k přemýšlení o konstrukčních změnách dílů. Dělat je jindy prostě znamená další náklady.

        • Pavel napsal:

          No pokud tam byly změny v krystalické struktuře, tak nemuselo jít o nehomogenitu materiálu, ten mohl být zcela ok, ale třeba pak o chybu v nějakém následném tepelném zpracování-kalení, popouštění, cementace, nitridace apod, netuším z čeho to dělají, ale právě tehdy vznikají změny mikrostruktur s související změnou mechanických vlastností. Pokud jim to prdlo při 20 procentech, tak to je zásadní lapsus…

  4. maiden napsal:

    Kdyz se vyvijela SR-71, tak jim tam praskaly titanovy vzpery. Jenze jenom pres leto. Nakonec se zjistilo, ze pres leto se vic chlorovala pitna voda a dily, ktery se cistili ve vodni lazni do sebe ten chlor nasakly a mohly se vyhodit.

    Pokud se povede zprovoznit ten navratovy stupen, tak tam stejne pridaji jeste tak pul tuny materialu navic, aby to neco vydrzelo. Ted se musi setrit kazdy kilo, protoze kazdy start je vlastne jedinecny, ale bude rozdil, jestli raketa vydrzi tech startu 10, nebo 50.

    Taky je otazka, jestli ta firma na vzpery nedostala zaplaceno od ULA, aby nektery byly vadny… Jakmile tam je externi dodavatel, tak se muze stat vselicos.

    • Asdf napsal:

      A jé, konspirace… To by jim musela ULA zaplatit opravdu hodně, když tímhle failem v podstatě přišli o reputaci. Ale třeba vyrábí ještě košťata a potenciální odběratelům to bude jedno 😉

      • gg napsal:

        Tak to klidně mohl být jednotlivec, tomu by jistě stačil důchod na tropickém ostrově nebo tak nějak. 😉 Ale i tak to nezní moc pravděpodobně.

  5. Asdf napsal:

    Poněkud mi není jasné, jak se vlastně mohl Dragon přežít havárii, když žádný záchranný systém nemá?

    • Radoslav Packa napsal:

      Záchranný systém nemá, ale ak by SW chcel, tak mohol elegantne pristáť na hladine, ako keby sa vracal z ISS, výšku na do-brzdenie padákom mal.

      • Asdf napsal:

        Měl jsem na mysli, jak mohl přežít tu explozi, ne jak by mohl přežít přistání.

        • gg napsal:

          Možná proto, že Falcon explodoval rychlostí vývoje rakety SLS? 😀

    • Dušan Majer napsal:

      Ukazuje se, že má opravdu odolnou konstrukci. Přetlak v nádrži pod ním jej odhodil pryč od rakety. Laicky řečeno se „odlomil“ a odpadl. To, že explozi rakety přežil ukazuje na velmi slušnou vnitřní konstrukci, která si poradí i s velmi nestandardními podmínkami.

      • Vojta napsal:

        Možná ani být nemusel, o když odolný určitě je, když musí vzdorovat náporu vzduchu z jedné strany při startu, z druhé strany během sestupu a pak nepřílíš měkce žuchne do oceánu.

        Spíš bych se klonil k tomu, co psal pan gg výše. Exploze nebyla nijak dramatická a odehrála se v poměrně vysoké rychlosti, takže tlaková vlna a trosky směřující k Dragonu byly ze značné části zabržděny proudem vzduchu. Kdyby se to stalo přímo na rampě, pak by s tím i motory Superdraco měly spoustu práce.

  6. Asdf napsal:

    „K tomu musíme připočítat i náklady na nutné úpravy rakety – v tomto případě dodatečné práce okolo nových držáků.“

    Nevím sice, kolik to bude ve finále dělat, ale dovolím si tvrdit, že to bude částka relativně zanedbatelná. Přeci jen se jedná o docela obyčejné vzpěry, které nejsou žádným high-tech výrobkem.

  7. Samo napsal:

    Škoda že dragon nemal software na otvorenie padakov pri podobnej havárii 🙁

  8. Lyco napsal:

    Dovolím si opravit terminologii v článku: správně má být konzola, ne konzole. Správně tedy je „V tomto konkrétním případě šlo o konzolu, která uvnitř nádrže s kapalným kyslíkem na druhém stupni rakety kotvila jednu z nádrží s heliem […]“

    Konzola je konstrukční díl na který se něco upevňuje; např. nosník upevněný na jednom konci.
    Konzole je počítačové zařízení, které slouží jednomu uživateli k jedné specifické činnosti a je pro tuto činnost optimalizované (herní konzole, multimediální konzole, textová konzole).

    Rozdíl zaznamenal ÚJČ už v r. 2004, a poznamenává, že
    „Z dokladů v úzu se zdá, že tento rozdíl se stále upevňuje, a pravděpodobně se stane tvarové rozlišení pro uživatele automatickým signálem k rozlišení významovému.“

    http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7766

  9. Matouš Klugar napsal:

    Jelikož nemám mnoho času si tyto věci pracně dohledávat sám, moc vám všem děkuji za perfektní zpravodajství včetně tohoto článku 🙂

  10. maiden napsal:

    Podle toho, co ty vzpery vydrzi to vyrabi nekde v nejaky garazi na soustruhu rizenym jeste dernym stitkem a nad vratama maji napsano STARTUP.

    Kdyz se vyrobi jedna takovahle sada, tak by se mel delat jeste kontrolni vzorek, strcit do helia a pak na testy. A poridit zapis.

    Ale kdo by se s tim asi delal, kdyz to v mori spadne max. nejakymu delfinovi na hlavu.

    Docela by me zajimalo, jestli to odnese konstrukter, nebo dodavatel materialu.

Zanechte komentář