FAQ: New Horizons a Pluto

Americká sonda New Horizons proletí kolem trpasličí planety Pluto už za pár dní – 14. července. Mise je právem hojně sledovaná a to s sebou nese hodně otázek od diváků, čtenářů, zkrátka všech, které tato jedinečná mise zaujala. Ostatně stačí se podívat na náhledový obrázek dnešního článku a každému fanouškovi kosmonautiky musí zaplesat srdce. Jde o fotku Pluta a jeho měsíce Charonu pořízenou kamerou LORRI. Proto jsme se rozhodli vydat druhý díl našeho nepravidelného seriálu FAQ, který se snaží odpovídat alespoň na ty nejčastěji kladené otázky. Pokud Vás zajímá, jakou rychlostí sonda posílá data, kdy uvidíme fotky z přiblížení, nebo kam má v dalších letech sonda namířeno, čtěte dál.

Někteří lidé se s vyřazením Pluta ze seznamu planet nehodlají smířit.

Někteří lidé se s vyřazením Pluta ze seznamu planet nehodlají smířit.
Zdroj: http://www.lookhuman.com/

1) Proč už Pluto není planeta?
Tohle je asi nejčastější otázka, která se okolo Pluta skloňuje. Ve vědě jsou rozhodující fakta a velmi často i přesné definice. Vezměte si třeba mezinárodně uznávanou výšku považovanou za hranici vesmíru – 100 kilometrů. Není k tomu žádný důvod, prostě se to hezky pamatuje. Přesto proti tomu (snad) nikdo neprotestuje. Proč tedy leží tolika lidem v žaludku Pluto? Možná proto, že byli celý život zvyklí na to, že Pluto mezi planety patří – děti se to dlouhé roky učily ve školách, tak proč by se to teď mělo měnit? V roce 2006 se do Prahy sjeli astronomové z celého světa na kongres Mezinárodní astronomické unie. Řešilo se mnoho důležitých témat, ale z celého setkání si všichni pamatují stanovení podmínek, které musí těleso splňovat, aby mohlo být označováno jako planeta. Jsou to:

  • Těleso musí obíhat okolo Slunce
  • Objekt je dostatečně hmotný, aby jeho gravitace překonala vnitřní síly a dosáhl hydrostatické rovnováhy
  • Za dobu své existence objekt vyčistil své okolí, aby tu byl gravitačně dominantní
  • Těleso není satelitem jiného objektu – což ze hry diskvalifikuje měsíce

Trpasličí planety nesplňují třetí bod – nedokázaly pročistit okolí své oběžné dráhy a nejsou tu dominantní. Mezi trpasličí planety momentálně řadíme kromě Pluta dnes velmi známou Ceres, kolem které krouží sonda Dawn, dále pak tělesa Eris, Makemake a Haumea. Do budoucna by se mohla rodina trpasličích planet rozrůst. Občas bývá slyšet třeba o asteroidu Vesta, nebo transneptunických tělesech jako jsou Sedna, Quaoar, nebo Orcus. Pokud by astronomové nepřijali jasná pravidla toho, co planeta co je a co ne, čelili bychom zanedlouho závažné otázce, zda výše vypsaná transneptunická tělesa také považovat za planety, když jsou srovnatelné s Plutem. Výsledkem by nebylo nic jiného než zmatek. Takto máme přesně daná pravidla, která vše pevně definují.

2) Jak dlouho vlastně letí signál od sondy k Zemi?
Pluto je od Slunce více než 30x dále než Země. Zatímco světlo z naší hvězdy cestuje na naši planetu zhruba osm a půl minuty, signál (rychlostí světla – cca. 300 000 km/s) ze sondy doletí k Zemi až za 4,5 hodiny. Pokud by někdo chtěl být hodně přesný, tak v době psaní článku (odpoledne 8.7.) je sonda od Země vzdálena 31,84 astronomických jednotek, což je cca. 4 763 196 000 kilometrů. Světlu (a tedy i signálu) to trvá přesně 4 hodiny a 24 minut.

Sedmdesátimetrová anténa systému Deep Space Network z  kalifornského Goldstone

Sedmdesátimetrová anténa systému Deep Space Network z kalifornského Goldstone
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

3) Jakou datovou rychlostí sonda komunikuje se Zemí?
New Horizons odesílá data na Zemi rychlostí 1 kilobit za sekundu – v oboru družicové komunikace se totiž povětšinou nepoužívají bajty, ale bity. Signál je navíc velmi slabý a tak jej mohou zachytit pouze sedmdesátimetrové antény systému Deep Space Network. Například kamera LORRI (nejlepší snímač na sondě) vytváří čtvercové fotky o hraně 1024 pixelů. Každý pixel je zakódován jako 12-bitová hodnota. To by ve výsledku dělalo 12 milionů bitů na jednu fotku. Ke slovu tedy přistupuje bezeztrátová komprese. Jelikož jsou fotky LORRI tvořené z velké části černou barvu, je možné jejich velikost stlačit na zhruba 2,5 megabitů beze ztráty detailů. Samozřejmě, pokud bychom použili nějaký ztrátový formát, třeba jpeg, byly by obrázky ještě menší. Jelikož se ale snímky používají i pro navigační účely, tak kvalita rozhoduje a je klíčové, aby fotky byly bezeztrátové.

Pokud vyjdeme z rychlosti 1 kilobit za sekundu, pak se výše zmíněný snímek přenáší 41,6 minuty. Komunikace se sondou většinou trvá osm hodin – během jednoho okna je tak možné přenést ideálně 11 fotek. V reálu je ale jejich počet mnohem menší, protože v přijatých datech jsou i informace o stavu palubních systémů a také výsledky dalších vědeckých přístrojů.

4) Můžeme se těšit na online zpravodajství z průletu?
Na našem blogu jsme vloni online zpravodajstvím pokrývali přistání pouzdra Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. U průletu kolem Pluta se ale takový formát očekávat nedá. Sonda totiž celých 24 hodin okolo průletu nebude VŮBEC komunikovat se Zemí. Její harmonogram je nastaven tak, aby v době maximálního přiblížení jen fotila, pořizovala všechna měření a nezdržovala se odesíláním. Je to logické – průlet je jen jeden a druhou šanci sonda nedostane. Je potřeba tuto jedinečnou možnost využít do posledního zbytku. Všechna data se budou ukládat do palubní paměti. Zřejmě uděláme nějaký článek, který bude fungovat jako „itinerář“ toho, co sonda právě dělá (nebo by alespoň podle plánu dělat měla), do článku asi doplníme fotky z dřívějších dnů, ale na snímky z maximálního přiblížení můžeme rovnou zapomenout. Alespoň malou útěchou nám může být možnost sledovat simulaci toho, co sonda provádí pomocí prohlížečové aplikace od NASA.

Nejnovější snímek ze sondy New Horizons. Složenina z kamery LORRI a barevného snímače Ralph s nižším rozlišením. Vyfoceno 7. července ze vzdálenosti 8 milionů kilometrů.

Nejnovější snímek ze sondy New Horizons. Složenina z kamery LORRI a barevného snímače Ralph s nižším rozlišením. Vyfoceno 7. července ze vzdálenosti 8 milionů kilometrů.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

5) Kdy se tedy dočkáme fotek z průletu?
S prvním odesíláním se začne jen pár dní po maximálním přiblížení. Předpokládá se, že během šesti dní po průletu bychom se mohli dočkat prvního procenta nasbíraných údajů. Po dobu dalších dvou měsíců bude sonda na Zemi posílat pouze aktuálně naměřená data. V polovině září až do poloviny listopadu by mělo začít odesílání zbývajících 99% dat nasbíraných během průletu. Půjde ale o data v komprimované podobě. Pokud jde o nekomprimovaná data, tak ta se začnou odesílat letos v listopadu a jejich přenos bude trvat až do listopadu příštího.

6) Proč sonda jen proletí kolem a nevstoupí na oběžnou dráhu? Nebylo by to pro vědce přínosnější?
Vědecky přínosnější by to jistě bylo. Sonda na oběžné dráze má čas důkladně zmapovat všechny povrchové útvary, naopak při průletu je potřeba stihnout všechna měření během velmi krátké doby. Jenže New Horizons nemá dostatečné množství paliva na to, aby upravila svou oběžnou dráhu natolik, aby vstoupila na oběžnou dráhu Pluta. Je potřeba si uvědomit, že sonda letí vůči Plutu rychlostí téměř 14 km/s. Pro zabrždění by bylo potřeba extrémní množství paliva, nebo (v budoucnu) výkonné iontové motory. Ani jedno ale New Horizons nemá.

Velikost Pluta a Charonu oproti Spojeným státům

Velikost Pluta a Charonu oproti Spojeným státům
Zdroj: https://pbs.twimg.com

I tak se ale máme na co těšit – maximální přiblížení bude na vzdálenost cca. 12 000 kilometrů. Pokud by v této vzdálenosti sonda prolétla kolem Země, daly by se na snímcích rozeznat jednotlivé domy. Na přiložené infografice můžete vidět, jak je Pluto mrňavé. Ve výsledku se tak i z běžného průletu dozvíme mnoho zajímavých informací.

7) Proč je pro nás Pluto tak zajímavé?
Poprvé v historii budeme zkoumat těleso, které obíhá za dráhou planety Neptun – proto se jim říká transneptunická tělesa. Zatímco všechny planety za Marsem (Jupiterem počínaje) jsou tvořeny plynem, transneptunická tělesa mají pevný povrch. Jejich studium nám může prozradit mnoho cenných informací o tom, jak se rodila Sluneční soustava a jaké procesy v ní probíhaly. Pluto je navíc velmi pravděpodobně největším transneptunickým tělesem, což zvyšuje jeho atraktivitu.

8) Co může New Horizons na Plutu objevit?
Tato otázka byla nejoblíbenější předtím, než začaly chodit první fotky povrchu, ale objevuje se i dnes. Povrch Pluta se již na snímcích začíná objasňovat, ale ještě před pár týdny jsme nevěděli, jestli nás tu čekají špičaté hory, hluboká údolí, nebo snad ledová pustina. Stejně tak se den ode dne snižuje pravděpodobnost i dříve oblíbené teorie o tom, že by Pluto mohlo mít prstenec. Pozornost se nyní pomalu obrací i k malým měsícům Pluta. Momentálně jich známe 5 a jmenují se Charon, Kerberos, Styx, Nix a Hydra. Jejich povrch je stále opředený závojem tajemna, který sonda začíná pomalu odhalovat. Vědce bude zajímat hlavně to, zda jsou dosavadní odhady správné – třeba zda se podařila analýza dat z Hubbleova teleskopu, která naznačuje, že Nix a Hydra mají chaotickou rotaci a protáhlý tvar – viz náš článek.

Schránka s popelem objevitele Pluta.

Schránka s popelem objevitele Pluta.
Zdroj: http://i2.wp.com/

9) Je pravda, že sonda má na palubě popel objevitele Pluta?
Ano, je to pravda. Na vnější části konstrukce sondy najdeme malé pouzdro, které ukrývá prach amerického astronoma jménem Clyde Tombaugh.Byl to právě on, kdo 8. února roku 1930 objevil nový objekt Sluneční soustavy, který dostal název Pluto. Kromě schránky s popelem tu najdeme třeba část z lodi SpaceShipOne, americkou vlajku ve dvou provedeních, CD-ROM se jmény 434 000 lidí, kteří se zaregistrovali do akce „Pošlete své jméno k Plutu“, poštovní známku, nebo CD-ROM s fotografiemi týmu, který se podílí na provozu sondy.

10) Do kdy bude sonda fungovat?
Odhadovat životnost kosmické techniky je mimořádně ošidné. Na jedné straně tu jsou sondy, které mnohonásobně překračují svou základní misi a na straně druhé stačí na první pohled drobná chybička a sonda může být na odpis. Pokud ale všechno půjde podle plánu, měla by New Horizons fungovat do roku 2026.

Radioizotopový zdroj pro sondu New Horizons

Radioizotopový zdroj pro sondu New Horizons
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

11) Z čeho New Horizons vlastně čerpá energii?
Jelikož sonda míří mimo Sluneční soustavu, je jasné, že nemůže spoléhat na solární energii. Na palubě tedy najdeme radiozotopový zdroj. Shodou okolností jde o záložní exemplář pro sondu Cassini. V tomto zdroji je uloženo 10,9 kilogramu plutonia-238, jehož radioaktivní rozpad produkuje teplo a z něj se vyrábí elektrická energie. V době startu dával tento zdroj 250 W a 30 V stejnosměrného proudu, přičemž hodnoty by měly klesat každé 4 roky o zhruba 5%. V době průletu kolem Pluta by měl zdroj dodávat zhruba 200W.

12) Bude sonda po průletu kolem Pluta zkoumat ještě něco?
Odpověď je velmi pravděpodobně ano. Jen zatím nevíme, co přesně to bude. NASA by měla zhruba dva měsíce po průletu oznámit, kolem kterého dalšího objektu sonda v příštích letech proletí. Teoreticky by se mohlo jednat i o dva cíle. Hovoří se zhruba o roce 2019.

13) Kam přesně New Horizons míří?
Pokud bychom se okolo půlnoci podívali nad jižní obzor, spatříme tam souhvězdí Střelce. Právě tímto směrem sonda zatím míří. New Horizons má rychlost dostatečnou pro opuštění Sluneční soustavy. Po ukončení mise se tak stane jedním z velvyslanců lidstva v mezihvězdném prostoru. Jelikož má ale v nádržích stále určité množství paliva, může provádět korekce své dráhy. Nemůžeme tedy definitivně říci, ke které hvězdě poletí.

Graf rychlosti sondy New Horizons vůči Slunci  v průběhu let.

Graf rychlosti sondy New Horizons vůči Slunci v průběhu let.
Zdroj: http://blogs.scientificamerican.com/

14) Je New Horizons rychlejší než Voyager 1?
Nikoliv. Aktuální rychlost Voyageru-1 vůči Slunci je 17,01 km/s, New Horizons se od naší hvězdy vzdaluje rychlostí 14,527 km/s. V době startu sice měla New Horizons rychlost vůči Zemi 16,26 km/s, ale podle Keplerových zákonů rychlost klesá, když se těleso vzdaluje od nejnižšího bodu dráhy. Rychlost se ještě zvýšila při průletu kolem Jupitera. Ten sondu New Horizons urychlil o 4 km/s, ale od té doby její rychlost stále pomalu klesá.

15) Vydá se k Plutu ještě někdy nějaká sonda?
To zatím nikdo nedokáže říct. Jisté je, že momentálně není žádná mise  pro průzkum Pluta schválená. Minimálně dvacet let se tak s největší pravděpodobností nedočkáme žádné další sondy, která by zkoumala tento svět.

Náš druhý díl nepravidelného seriálu FAQ končí a děkujeme Vám, že jste dočetli až sem. Ačkoliv minulý díl věnovaný havárii rakety Falcon 9 vyšel také ve čtvrtek, nehledejte v tom nějakou pravidelnost. Prostě se to teď náhodou sešlo. Seriál bude opravdu vycházet nepravidelně.

Zdroje informací:
http://www.planetary.org/
http://www.universetoday.com/
http://www.heavens-above.com/
https://twitter.com/
http://www.seeplutonow.com/
http://www.nasa.gov/
http://www.theplanetstoday.com/

Zdroje obrázků:
https://lh3.googleusercontent.com/…/lor_0298614834_0x630_sci_1-1.jpg
https://c2.staticflickr.com/4/3799/13683358895_e1f2b156cb_h.jpg
http://www.lookhuman.com/…69632-pluto-will-always-be-a-planet-in-my-heart.jpg
http://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/7-8-15_pluto_color_new_nasa-jhuapl-swri.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CJajicgUsAAzVvx.png:large
http://i2.wp.com/www.universetoday.com/wp-content/uploads/2008/10/nh-stowaways.jpg
https://upload.wikimedia.org/…New_Horizons_in_background.jpg
http://blogs.scientificamerican.com/…/files/2013/02/ssr-mission-design-300×196.jpg

 

FAQ: New Horizons a Pluto, 2.5 out of 5 based on 28 ratings
Pin It
(Visited 2 747 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (28 votes cast)
(Visited 2 747 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


54 komentářů ke článku “FAQ: New Horizons a Pluto”

  1. astrodi napsal:

    tento clanok je fantasticky 😀
    hoci sledujem vsetko dianie okolo New Horizons, predsa je tu kopec drobnych zaujimavosti, ktore si clovek akosi neuvsimne a neuvedomi…

  2. Evžen napsal:

    Jednoznačně palec nahoru, pánové! pěkné počteníčko!
    E111

  3. Petr M. napsal:

    Jedním slovem, tyhle FAQ články jsou výborné!

  4. Spytihněv Čumpelík napsal:

    U bodu 14 je potřeba doplnit, kdo vlastně sondu urychlil o 4 km/s. Že to byl Jupiter. Jinak ta věta nedává smysl 😉

  5. Ričrd napsal:

    Díky za hodnotný článek. Malé upřesnění k bodu 11: Radioaktivní rozpad nevyrábí elektřinu, ale teplo, které je pak přeměněno v termočláncích na elektřinu.

    P.S. Neuškodilo by protlačit článek přes nějaký editor s kontrolou gramatiky.

    • Vojta napsal:

      Asi by bylo lepší to zmínit. Existují totiž i generátory, které produkují elektřinu přímo z radioaktivního rozpadu typu beta minus. Takzvané betavoltaické články neboli atomové baterie.

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za pochvalu i upřesnění – ke zdroji. Myslel jsem, že až tolik to není potřeba rozvádět, ale ok, aby to bylo kompletní, tak to opravím. K P.S. Máte pravdu – článek vznikal trochu narychlo a tak nezbyl čas na kontrolu. Opravím to tedy až nyní.

  6. ventYl napsal:

    zaujimave, myslel som si, ze NH leti rychlejsie, ako voyagery.

    kazdopadne v clanku je uvedena jedna nepravdiva informacia. rovnako voyager 1 ani voyager 2 zasoby hydrazinu nevycerpali, posledna dohladatelna informacia z januara tohto roka hovori, ze voyager 1 ma este 17,3 kg paliva a voyager 2 25,2 kg. pri sucasnom tempe minania by malo vydrzat aspon do roku 2020. potom to uz asi bude jedno, pretoze z dovodu nedostatku el. energie bude odpojene gyro a hydrazin v podstate prestane byt potrebny.

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      NH měla sice historicky nejvyšší odletovou rychlost od Země, ale jediný gravitační manévr u obří planety a navíc ve velké vzdálenosti (2,3 mil. km) takže ten bonus nebyl bůhvíjaký.

      V1 absolvovala tyto manévry dva ve velké blízkosti (278 000 a 124 000 km), tudíž to urychlení bylo mnohem větší.

      • Vojta napsal:

        Jen dva? Myslel jsem, že u Uranu a Neptunu také nabraly sondy Voyager trochu rychlosti.

        • Spytihněv Čumpelík napsal:

          Reagoval jsem na reakci k bodu 14 a tam se mluví jen o Voyageru 1. A ten po průletu kolem Saturna ukončil exkurzi po planetách.

          K Uranu a Neptunu se zatím podíval jen Voyager 2.

      • ventYl napsal:

        Ja si pravidelne mylim NH s Dawn. A ked clovek v mysli na NH primontuje iontove motory, moze potom ocakavat kde-co 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Aha, to jsem nevěděl. Díky!

  7. edemski napsal:

    Dugi,
    možná bych do článku doplnil odkaz na ten simulátor. Kdo bude chtít vědět, co dělá NH „online“ v den průletu 🙂 Já to teda sledovat budu 🙂

    http://eyes.jpl.nasa.gov/launch2.html?document=$SERVERURL/content/documents/newhorizons/newhorizons.xml

  8. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Nejsem si jist, jestli můžeme Pluto považovat za největší transneptunické těleso (bod 7). S velkou pravděpodobností je už i známá Eris větší a navíc tato kategorie těles zahrnuje i Kuiperův pás, rozptýlený disk a vlastně i Oortův oblak, což jsou oblasti, o kterých nevíme ještě v podstatě nic.

    • Dušan Majer napsal:

      Proto píšu „Pluto je navíc velmi pravděpodobně největším transneptunickým tělesem“ – velmi pravděpodobně nechává prostor pro změny. U takto vzdálených těles se velikosti odhadují jen stěží.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Osobně (a bezdůvodně 🙂 očekávám nějaká další masivnější TNO. No uvidíme.

        Pokud jde o Pluto a Eris, tak tam je to podle posledních měření úplně na hraně (2306 +/- 20 resp. 2326 +/- 12). Pokud se tedy v souvislosti s NH nepodařilo ten průměr nějak zpřesnit. Jsem velmi zvědav, kdo nakonec vyjde jako vítěz.

        • Dušan Majer napsal:

          Samozřejmě, pokud budeme mít nějaká přesná data, tak bude jasno, ale zatím je situace velmi nejasná.

        • gg napsal:

          Co ovšem díky panu Keplerovi víme snad s jistotou je to, že i kdyby Eris nebyla větší, zcela určitě je alespoň výrazně těžší. 😉

  9. bill napsal:

    Jsem na dovolene, ale skrz kosmonautix jsem tu stale s vami. Je mi tu s vami moc hezky. 🙂 Kazdy den zasnu z toho, co vsichni ti zapaleni redaktori delaji. Vzdy premyslim o tom, jake jsme meli stesti, ze se tito lide dali dohromady. Diky! 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Moc děkujeme za pochvalu. Vždy rád říkám a řeknu to i dnes, že jsem skutečně hrdý na to, jaké lidi mám v redakci. Doufám, že ani do budoucna nezklameme Vaše očekávání. 😉

  10. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Výše je zmínka o zbytku paliva v nádržích Voyagerů. Pravděpodobně se používá pouze na orientaci sondy anténou směrem k Zemi a až dojde, budeme odkázáni jen na občasnou náhodu? Pokud mi něco neuniklo, tak bychom měli občas být s oběma Voyagery ještě stále ve spojení. Pioneery už se odmlčely

    • Dušan Majer napsal:

      Ano, Voyagery stále fungují. Tipnul bych si, že před vyčerpáním paliva bude sonda uvedena do takové rotace, která bude zajišťovat alespoň občasné namíření antény k Zemi.

      • ventYl napsal:

        Nemyslim si. Myslim si, ze v momente, ked sa vypnu gyroskopy (co je momentalne naplanovane na koniec tohto roka, ale moze sa odlozit ak bude vykon zdrojov vyssi ako sa cakalo) uz sondy nejako divoko manevrovat nebudu, teda palivo sa bude minat menej a menej.

        Aj doteraz sa gro paliva minalo len kvoli kalibracii niektoreho z experimentov, kvoli ktoremu musel voyager kazde 2 mesiace urobit 10 po sebe iducich 360 stupnovych otociek. Mimo to sonda divoke manevre nerobi (u V1 bol rozostup medzi dvoma manevrami 21 rokov).

        Je dost otazne, ci by meracie pristroje Voyagera na interstellar mission poskytli nejake pouzitelne vystupy, ak by sonda rotovala. Povodne k tomu vobec navrhovana nebola a nikto necakal, ze o 33+ rokov neskor este bude fungovat.

  11. Adhara napsal:

    „Vezměte si třeba mezinárodně uznávanou výšku považovanou za hranici vesmíru – 100 kilometrů. Není k tomu žádný důvod, prostě se to hezky pamatuje.“ – pokiaľ viem, nejaký dôvod je, a to ten, že pre aerodynamicky tvarované teleso je to najmenšia výška pre jeden oblet Zeme zotrvačnosťou.

    O príčinách vyradení Pluta spomedzi planét panuje medzi verejnosťou, najmä deťmi, toľko mýtov, že človeku až vlasy dupkom vstávajú. Tu o tom píšem viac: http://www.adhara.sk/?page_id=510

    Podobný článoček pre laikov o New Horizons, aj keď v oveľa menšom rozsahu (no so zodpovedanými niektorými základnými otázkami) som zverejnila včera aj ja: http://astrin.planetarium.sk/new-horizons-pohladnice-znajvzdialenejsich-koncin-c07384

    • Dušan Majer napsal:

      Jasně, s tím oběhem souhlasím, ale bylo to myšlené tak – proč je to zrovna 100 km, proč ne 101, nebo 99 :-). Podmínky by tam byly jistě stejné, ale 100 se prostě líp pamatuje.

      Díky moc za odkazy. Je vidět, že Pluto a New Horizons jsou v těchto dnech (právem) taháky číslo 1. 🙂

  12. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Užitečná je i informace o poněkud zdlouhavém přicházení informací po průletu. Umím si představit, jak si někteří nadšenci vezmou ve středu dovolenou, aby to mohli sledovat podobně jako přistání Curiosity nebo start Orionu 🙂

  13. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Oprava: v úterý.

  14. Asdf napsal:

    „Po dobu dalších dvou měsíců bude sonda na Zemi posílat pouze aktuálně naměřená data.“

    No nevím, nebylo by lepší, kdyby odesílala data z průletu hned, protože riziko, že přestane náhle fungovat, neustále hrozí?

    „Do budoucna by se mohla rodina trpasličích planet rozrůst. Občas bývá slyšet třeba o asteroidu Vesta, nebo transneptunických tělesech jako jsou Sedna, Quaoar, nebo Orcus.“

    Proč se vlastně daná tělesa už dávno mezi trpasličí planety nezařadila? O tom, že se jednou mezi ně zařadí, čtu už od r. 2006, kdy se kategorie zavedla…

    • Dušan Majer napsal:

      K první otázce – NASA si evidentně věří 🙂 Jiný důvod v tom nevidím.
      K druhé otázce – o vzdálených tělesech máme stále velmi málo informací abychom mohli udělat definitivní rozhodnutí. O Vestě máme informací mnoho, ale myslím si, že by mohla být mezi trpasličí planety přijata až by se přijímalo i nějaká vzdálenější.

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      Např. Vesta asi nesplňuje všechna kritéria. Není to sféroid ani elipsoid. Nemá k tomu daleko, ale dokud se více nezaoblí, zůstane planetkou.

    • Adhara napsal:

      To zaujíma aj mňa, prečo sa nám rodina trpasličích planét nerozrastá. O spomínaných telesách síce nevieme veľa, ale nezdá sa mi, že by sme nejako veľa vedeli o Makemake a Haumee (ktorá navyše nie je ani guľatá). A predsa sú už tam…

    • Hombre napsal:

      „nebylo by lepší, kdyby odesílala data z průletu hned, protože riziko, že přestane náhle fungovat, neustále hrozí?“

      Sonda se musí během průletu natáčet různými vědeckými přístroji k měřeným objektům. Aby vysílala naměřená data, musela by se natočit anténou k Zemi. Obojí současně nelze. Myslím, že preferují naměřit toho co nejvíc během průletu, i s tím rizikem, že se data následně nepodaří odvysílat.

      • Asdf napsal:

        Jistě, ale tady nebyla řeč o době během průletu, ale: „Po dobu dalších dvou měsíců bude sonda na Zemi posílat pouze aktuálně naměřená data.“…

  15. Michael Trembacz napsal:

    Sonda bude komunikovat i během průletu – ale pouze několik desítek minut potvrzení, že přežila a měří dále. Poslední vědecká data před průletem příjdou 13.7. večer právě z důvodu, kdyby průlet nepřežila.
    A první snímky po průletu přijdou 15.7. kolem poledne, zveřejnění ve 21h našeho času. Další až do 20.7.
    Povinné čtení na víkend :
    http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/06240556-what-to-expect-new-horizons-pluto.html

  16. Michael Trembacz napsal:

    Přenosová rychlost ze sondy „dolů“ může být i větší, pokud se sdruží více antén. Včera jsem sledoval na DNS Now downlink 1600bps s dvěma anténami.
    Jen mi není jasné, proč pouze 8 hodin denně. DSN vidí NH v součtu delší dobu, ale bohužel není jenom NH. Překvapením pro mne je opakovaná dlouhá komunikace s oběma Voyagery, a také s velmi blízkými sondami (SOHO, Chandra). DSN je zřejmě zcela vytížena.

  17. slappy napsal:

    Z těch kandidátů na trpaslíky mám nejraději Quaoar – nízká excentricita dráhy a malý sklon oběžné roviny, k tomu měsíček Weywot.. Těmito parametry se nejvíc blíží klasickým planetám (spolu s Ceres)

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      Na druhém pólu stojí „kometa“ Sedna. Afel má tak daleko, že Voyagera 1 čeká ještě osmkrát tatáž vzdálenost, kterou zatím zdolal, než se tam dohrabe.

  18. Karel napsal:

    Pěkný článek, děkuji za něj.
    Jen mě tak napadlo, kdyby ta sonda s sebou nenesla takové zbytečnosti jako cd romy a vlajky, mohla by mít palivo na ustavení se na dráze. Ale zároveń si i sám odpovídám, ten poměr je nesrovnatelný 😀

    Překvapila mě ta přenosová rychlost. NEmělo by se to spíš jmenovat přenosová „pomalost“ ? 😀 To fakt budeme čekat na fotky jak na boží smilování … Ale hlavně ať dorazí a v krásné kvalitě. Píšete max 1024, že? …

    • Dušan Majer napsal:

      Rádo se stalo, děkujeme za pochvalu.
      Samozřejmě, tyto položky jsou v celkové hmotnosti pouze zlomkové. 🙂
      Ano, vzdálené končiny Sluneční soustavy nejsou komunikaci příliš nakloněny. 🙂

    • jenda napsal:

      Jo, to jsou ti mladoši… Za nás když začínal internet, tak modem měl řádově stejnou rychlost (2400bps). A taky to fungovalo. Nezapomeňte take, že na NH je min. 10 let stara technologie 🙂

  19. Kika napsal:

    Vďaka za kvalitný článok a skvelú diskusiu – aj z nej sa dá doučiť 🙂 len malá otázočka: v tých 434 000 mien, máme aj z vás zástupcu? zaslúžite si to.

    • Dušan Majer napsal:

      Nikoliv. 🙂
      V době, kdy sonda New Horizons startovala jsem se o kosmonautiku zajímal jen okrajově – věděl jsem, že existuje ISS, Američané mají raketoplány atd. Můj intenzivní zájem o téma začal až někdy v roce 2008, kdy už byla sonda na cestě. 🙂

Zanechte komentář