Žádný astronaut nebude trpět hlady!

úvodní obrázek

„Na ISS uběhl další týden. Jeden z mých posledních tady na palubě. Když se člověk dobře baví, čas opravdu letí! Jedna z největších zpráv uplynulého týdne je, že ruská zásobovací loď Progress 59P nezvládla svou cestu k ISS. Jsem si jistá, že jste o tom slyšeli. V úterý ráno jsme obdrželi hovor z Houstonu, ve kterém nám bylo řečeno, že řídící středisko v Moskvě změnilo letový profil nákladní lodi na dvoudenní přiblížení ke stanici. Kdyby bylo použito standardního šestihodinového letového profilu, Progress by se k ISS připojil ještě téhož dne odpoledne.

Neděle 3. května 2015

Samozřejmě, že existuje mnoho malých zádrhelů, které mohou donutit Progress přejít na dvoudenní letový profil. Proto jsme tehdy předpokládali, že o nic nejde a Progress uvidíme přilétat ke svému parkovacímu místu ve čtvrtek. Teď už ale víme, že 59P už k ISS nikdy nedorazí. Operátoři v řídícím středisku v Moskvě se s pomocí dostupné telemetrie a různých příkazů usilovně snažili, jak jen mohli, ale naneštěstí byly všechny pokusy o záchranu zásobovací mise neúspěšné.

Pozornost všech se nyní přesunula od pokusů o záchranu k analýze nehody a hledání její příčiny. Více budeme vědět, až když naši ruští kolegové uzavřou vyšetřování, které bude určitě nějakou dobu trvat.

Mezitím jiné týmy lidí odhadují dopady ztráty nákladní lodi na program ISS. Jaká je situace se spotřebními položkami na palubě? Jak nás ovlivní ztráta kapacity při zbavování se odpadků? Jaký bude mít situace dopad na start dalšího Sojuzu a jaké to bude mít dopady na aktivity na ISS? Jak si jistě dokážete představit, je to komplikovaný problém a jak je v těchto případech zvykem, jsem ráda, že jsem jen astronautka a jsem zodpovědná jen za své úkoly tady nahoře. Lidé na Zemi mají zejména v takovýchto dnech mnohem těžší práci!

Dobrá zpráva je, že nám v následujících měsících nedojde jídlo, voda, kyslík ani jiná důležitá položka – zásob máme více než dost. Žádný astronaut na základně lidstva ve vesmíru nebude trpět hlady!

Bez Progressu zůstává dokovací port neobsazený. Vesmírná stanice i posádka jsou ale dobře vybaveny, aby se přizpůsobily.

Bez Progressu zůstává dokovací port neobsazený. Vesmírná stanice i posádka jsou ale dobře vybaveny, aby se přizpůsobily.
Zdroj: https://plus.google.com/

Jako vždy máme plné ruce práce s udržováním vesmírné stanice v dobrém stavu, s přemisťováním nákladu a samozřejmě také s prováděním vědeckých experimentů. V úterý jsem například strávila většinu dne prací na posledním kole experimentu Italské kosmické agentury (ASI) Drain Brain – ranní ultrazvuk a k tomu ještě ranní i odpolední dechová cvičení s pletysmografem. Pokud nevíte, o co jde, možná jste nečetli můj zápis v deníku z 23. ledna, kde jsem o experimentu Drain Brain podrobně psala! Gratuluji vědeckému týmu k ukončení experimentu!

Pondělí 4. května 2015

Další víkend je za námi a na vesmírné stanici mi už zbývá jen jeden. Velkou událostí tohoto víkendu bylo samozřejmě uvaření prvního espressa, které si teď navíc můžeme vychutnat v šálku pro nulovou gravitaci vytisknutém na 3D tiskárně… Více vám o tom napíšu jindy, slibuji. Teď ale musím dohnat některé věci z minulého týdne!

Káva: nejlepší organická suspenze, jaká kdy byla vymyšlena. Čerstvé espresso z šálku Zero-G!

Káva: nejlepší organická suspenze, jaká kdy byla vymyšlena. Čerstvé espresso z šálku Zero-G!
Zdroj: https://twitter.com/AstroSamantha

Středa byla dnem, kdy jsme vyhlásili vítězství při vybalování Dragonu… a plynule jsme se přesunuli do další bitvy: balení a nakládání!

Jak si možná vzpomínáte, některé věci jsme zabalili předem ještě předtím, než se vůbec Dragon ukázal. Hezky zeleně jsme všechen náklad označili štítkem „SpX-6 návrat“ a také unikátním evidenčním číslem a připravili jej do předního koncového kužele modulu Harmony. Nyní nastává čas naplnit tyto vaky dalšími předměty a samozřejmě ještě více dalších vaků připravit.

Je fajn, když můžeme začít s nakládáním věcí do Dragona. S tím jak máme na ISS v jeden okamžik všechen náklad, který k nám dorazil a také náklad, který má letět zpátky na Zemi, je logistická situace docela výzvou. V našem hlavním skladovacím modulu Leonardo je většina prostoru zaplněna vaky zabezpečenými gumičkami, takže dostat věci dovnitř nebo ven si při současné situaci žádá trochu práce a trpělivosti!

Chce to trochu práce a trpělivosti :)

Chce to trochu práce a trpělivosti 🙂
Zdroj: https://plus.google.com/

Co se týče vědy, ve středu a ve čtvrtek jsem převážně pracovala na pokračujícím experimentu TripleLux-A a na mém posledním měření Cardio-Ox, což je mimochodem zkrácená verze názvu experimentu. Pokud by vás zajímal celý název, tady ho máte: Defining the Relationship Between Biomarkers of Oxidative and Inflammatory Stress and the Risk for Atherosclerosis in Astronauts During and After Long-duration Spaceflight (Definice a vztah mezi biologickými markery oxidační a zánětlivé zátěže a rizika aterosklerózy astronautů během a po dlouhodobých misích ve vesmíru, pozn. redakce).

Pokud jste měli tolik trpělivosti dočíst to až do konce, víte, že ten název vlastně vše vysvětluje. Je pochopitelné předpokládat, že lety do vesmíru, kvůli expozici záření, změněnému příjmu potravy, snížené fyzické aktivitě a celkově stresujícímu prostředí, mohou způsobovat zvýšenou úroveň oxidační zátěže a zánětů. Oba tyto nežádoucí stavy mohou být nepřímo měřeny určováním koncentrace určitých molekul v krvi a moči. Tyto molekuly jsou právě těmi biologickými markery v názvu experimentu. Cílem experimentu tedy je v prvé řadě určit množství oxidační zátěže a zánětů a za tímto účelem jsem poskytla několik vzorků krve a moči během celé mise.

Druhou otázkou ale je: jak oxidační zátěž a záněty souvisí s rizikem aterosklerózy (kornatění tepen, pozn. redakce)? Abychom to zjistili, uskutečnila jsem několik dálkově řízených ultrazvukových měření mé krkavice a aorty, při kterých bylo pátráno po strukturálních a funkčních změnách, které se považují za jednoznačné indikátory rizika aterosklerózy. Toto je mimochodem dlouhodobá studie: poslední měření po misi bude uskutečněno až 5 let po mém návratu na Zemi. Nejsem si jistá, jestli tou dobou budu pořád psát svůj deník, ale pro případ, že ano, pokud vás to bude zajímat, hledejte výsledky pod titulkem R+1825! (Return – návrat + 1825 dní, pozn. redakce)

Středa 6. května 2015

Pátek byl jedním z těch dní, kdy je pravidelná návštěva koupelny trochu komplikovanější než obvykle… byl čas pro další 24-hodinový sběr moči následovaný odběrem krve v sobotu ráno tentokrát provedený „upírem Scottem“, který mi pomohl naplnit sedm zkumavek krví. Tento sběr byl pro experiment Cardio-Ox, o kterém jsem psala minule, a také pro projekty Johnsonova vesmírného střediska Biochemical Profile a Repository. Nejedná se přímo o experimenty. Jejich záměrem je spíše poskytnout data, které by mohli pomoci různým současným i budoucím výzkumům lidské adaptace při vesmírných letech.

Projekt Biochemical Profile testuje vzorky moči a krve a hledá v nich mnoho proteinů a chemikálií, o kterých je známo, že představují významné indikátory metabolického stavu těla (biologické markery): ze získaných dat se vytváří databáze a data mohou být k dispozici výzkumníkům, kteří si o ně zažádají, aby podpořili své zkoumání.

Repository je podobný koncept, ale dívá se více do budoucna. Vzorky moči a krve jsou sbírány a dlouhodobě skladovány v kontrolovaných podmínkách a v budoucnu budou k dispozici vědcům, kteří budou pracovat na studii natolik solidní, že je budou potřebovat. V budoucnosti totiž budou moci vědci otestovat tyto vzorky mnohem pokročilejšími analytickými metodami a mohou se také zajímat o biologické markery, o jejichž existenci my dnes ani nevíme!

Svůj 24-hodinový sběr moči jsem ukončila s první ranní návštěvou toalety sobotního rána. Tři hodiny po snídani jsem ale naplnila ještě jednu nádobku a odebrala jsem si také vzorek slin. Tentokrát to bylo pro experiment Italské kosmické agentury Bone Muscle Check, který se zaměřuje na hodnocení analýzy vzorků slin, aby stanovil množství úbytku kostní a svalové hmoty. Pokud by mohly být ve slinách nalezeny spolehlivé biologické markery, nebyli bychom závislí na mnohem více invazivní a časově náročné metodě odběrů krve.

Na následující fotografii můžete vidět některé z našeho laboratorního vybavení pro výzkum lidského těla včetně sběrných sáčků na moč. Jak si jistě dokážete představit, močení do skleničky by tady nahoře nefungovalo úplně dobře. Pamatuji si testování nového ženského adaptéru při mém prvním parabolickém letu téměř přesně před pěti lety – bylo to uvnitř letounu ZeroG, ale navíc ještě uvnitř speciálního stanu!

Naše laboratorní vybavení pro výzkum lidského těla včetně sběrných sáčků na moč.

Naše laboratorní vybavení pro výzkum lidského těla včetně sběrných sáčků na moč.
Zdroj: https://plus.google.com/

Přiznávám také, že jsem některá zařízení pro odběr moči měla s sebou v Bajkonuru a hodně jsem s nimi před startem trénovala. Koneckonců, jsou jen dvě věci, které chcete znát opravdu velmi dobře předtím, než odstartujete do vesmíru – vaši kosmickou loď a vše co má jakékoli dočinění s používáním záchodu!“

Zdroj informací:
https://plus.google.com/

Zdroje obrázků:
https://plus.google.com/
https://twitter.com/AstroSamantha

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


Zanechte komentář