Tajemství levných raket od SpaceX

Crew Dragon zdroj: spacex

Poodhalme roušku tajemství, které umožňuje dělat SpaceX rakety tak levné a přitom stejně spolehlivé jako drahé konkurenční výrobky. Jak je možné, že největší konkurent, společnost ULA dodává rakety Atlas V za přibližně 380 miliónů dolarů, přitom používá levné ruské motory, zatímco SpaceX všechno vyrábí v USA a dokáže se dostat až na nějakých 90 miliónů dolarů, přičemž spolehlivost jejích raket je prakticky totožná.

Podstatné je, že všechny důležité komponenty si dokáží zajistit vlastními silami. To vypadá jako klišé, kterým se ohání kdejaké firma. Ale SpaceX jde na to trochu jinak.

Nádrže pro rakety Falcon 9 zdroj: SpaceX

Nádrže pro rakety Falcon 9
zdroj: SpaceX

Vezměme to obecně. Pro raketu potřebuje například nádrže nebo motory. Nechá si vypracovat nabídku od firmy, která tento hardware standardně dodává. Ta většinou nabídne (jak je v kosmickém průmyslu zvykem) řešení, jehož cena se rozhodně nedá nazvat lidovou. Elon, případně jiný vedoucí pracovník tipne, že by se dané řešení dalo určitě vlastními silami vytvořit levněji. Pověří tým, kterému stanoví na základě kvalifikovaného odhadu do jaké ceny se má vejít. Když se zadaří, je dané zařízení porovnáno se standardně dodávaným. Prochází testy během desítek tajných experimentů, při nichž má raketa na palubě obě zařízení. Pokud je vlastní řešení stejně dobré nebo dokonce lepší než externí dodané, pak ho samozřejmě SpaceX používá a zařazuje ho do svého portfolia.

Jako příklad poslouží rok 2004, kdy potřebovala SpaceX elektromechanický ovladač pro druhý stupeň rakety Falcon 1. Cenová nabídka zněla 120 000,- dolarů. Elon prohlásil, že to nemůže být složitější než otevírání vrat do garáže a stanovil strop na 5000,-. Tým nakonec za 9 měsíců sestrojil vlastní zařízení v ceně 3900,- dolarů, které fungovalo stejně jako to drahé. Podobně se SpaceX vyrovnala s cenou externě dodávaného radiokomunikačního zařízení v ceně 50 – 100 tisíc dolarů. Vlastní výrobek se vešel do ceny 5000,- dolarů. Husarským kouskem byl určitě systém avioniky, který se běžně dodává za cenu 10 mil dolarů. SpaceX ho umí za 10 tisíc.

Zaměstnanci SpaceX před Cleanroomem zdroj: SpaceX

Zaměstnanci SpaceX před Cleanroomem
zdroj: SpaceX

Takovýmto procesem postupně procházejí všechny součásti strojů SpaceX. A tím je možné se dostat na cenu 90 mil. dolarů za start a časem i méně při podobné úspěšnosti startů, jakou se chlubí konkurenční rakety.

Dlužno dodat, že SpaceX dosahuje výrazné úspory při návrhu i tím, že nepoužívá průmyslové součástky nebo dokonce součástky certifikované pro nasazení v kosmu, ale běžnou spotřební elektroniku. I přesto nejsou interní řešení méně spolehlivá než ta externě dodávaná.

Pár výčitek od odborníků ovšem přišlo na použití běžných počítačů, které nemají radiační odolnost. Stalo se tak v listopadu 2012, kdy byl jeden z počítačů nákladní lodi Dragon nucený provést restart po zásahu vysokoenergetickou částicí. Jak ovšem uvádí jeden z ředitelů SpaceX, John Muratore mající na starost certifikaci strojů:“Díky spolupráci tří hlavních počítačů byla závada rychle eliminována.“ John ví o čem mluví, neboť jako bývalý inženýr NASA má zkušenosti s podobným řešením u raketoplánů. I v oblasti počítačů se SpaceX snaží vystačit si s běžnými produkty, protože radiačně odolné procesory jsou řádově dražší a hlavně potenciál růstu a upgrade je u nich výrazně nižší než u běžných procesorů. Pro SpaceX je přínosnější přístup, kdy běžným se běžným procesorům zajistí radiační odolnost softwarovou cestou.

Rozdílná je i Elonova práce s lidmi. Silně připomíná Jobsovu maniakální posedlost dostat ze svých pracovníků maximum na úkor jejich vlastních pocitů či volného času. Zkrátka Elon má rád okolo sebe lidi, kteří se ztotožnili s jeho vizemi a mají odvahu a chuť je naplňovat.

Zdroje informací:
http://motherboard.vice.com/
FB skupina Kosmo klub, Martin Kostera
http://aviationweek.com/blog/dragons-radiation-tolerant-design

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/spacexphotos/

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


36 komentářů ke článku “Tajemství levných raket od SpaceX”

  1. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Jak jednoduché. Ale nijak překvapující. Stačí jen chtít. Podobný postup by se dal aplikovat univerzálně i v jiných složkách lidské činnosti. Proč třeba nakupovat IT služby za nepochopitelné ceny, když stejnou práci odvede každý nadšený vysokoškolák (nebo třeba ani to ne) a přitom ve srovnání se zavedenou firmou si můžeme škrtnout jednu až dvě nuly. Člověk někdy žasne, s jakým klidem se objednávají v podstatě triviální záležitosti od firem za přemrštěně ceny a ty si pak ještě navíc nechají licenci, což pochopitelně nikoho „nenapadne“ smluvně ošetřit. Řešením je potom dravá společnost, která zcela rozvrátí ustálené a zavedené cenové úrovně a ostatní se chtě nechtě budou muset přizpůsobit. Samozřejmě ale musí být dobrá vůle ze strany zadavatele, kterému nesmí být jedno, jestli vydá milion nebo sto tisíc.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Budeme se bavit upřímně. Mnohé firmy, kterým jde skutečně o efektivitu a zisk, to dělají podobně jako SpaceX. Ty ostatní, mám na mysli různé nepružné molochy nebo firmy, kde je majitelům jedno, jak se o správu stará dosazený management, to většinou řeší těmi přemrštěnými externími dodávkami. Co si budeme povídat, mnohdy je to za různé všimné do kapsy. I tahle mince má dvě strany. Jsou firmy, které umí outsourcing tak, že se vyplatí oproti vlastnímu řešení. Ale i zde je to dáno kvalitním managementem.

      • Radim napsal:

        Článek srovnává hrušky a jabka a staví na zavádějícím klišé „zlé korporace v. hodné malé firmy“ (a propos je SpaceX ještě malá firma?)

        – představa, že každý komu se chce a má nadšení zvládne dodávku stejně kvalitně jako zavedená firma (a při tom levněji) není tak úplně reálná
        – tvrzení, že třeba ULA/ Boeing nemá kvalitní management a jejich akcionáři se nestarají o to co v nich najatý mgmt. provádí je pak mimo mísu úplně.

        Nejlépe to popsala Anna. Srovnáváte nesrovnatelné, řada argumentů je vytržena ze souvislostí.

        • Tomáš Kohout napsal:

          To není ani tak zlý a hodný, ale pružný a nepružný. A úplně mimo mísu to nebude, když se SpaceX skutečně podařilo srazit cenu nosiče při srovnatelné spolehlivosti. Nepodařilo se mi najít zdroj, který by uvedené cenové relace vyvracel, takže na hru s čísly o hospodaření to nevypadá.

        • Anna Nova napsal:

          😉 Ďakujem pán Radim 😉 že ste sa ma zastali. Predchádzajúce odstace ste vystihli veľmi výstižne ! 😉

        • Tomáš Kohout napsal:

          Mimochodem, až do příchodu SpaceX byli akcionáři ULA spokojeni. Dividendy chodily, NASA a Armáda bez problémů platily. Najednou je třeba vyvíjet novou raketu a akcionáře chlácholit znovupoužitelným motorem. To, jak se liší vedení firmy vizionářem a investory, bylo dobře vidět u Apple, který si vyzkoušel obojí.

          Nevím, v jakém působíte oboru. Mým jsou právě aplikace pro kancelářský i průmyslový sektor, kde se setkávám s oběma přístupy jako v kosmonautice představují ULA a SpaceX. Uznávám, že nejsem nestranný soudce, což je dáno zkušenostmi. Ty Vaše mohou být jiné a proto se lišíme v pohledu. Navíc moje zkušenosti ohledně přístupu armády jsou prakticky nulové. Neodvažuji se tím pádem odhadnout, jak bude SpaceX úspěšná v armádních zakázkách.

        • Radim napsal:

          Označit Boeing/ Lockheed potažmo ULA za nepružné molochy (s ohledem na jejich historii i současnost) mi osobně přijde za, eufemisticky řečeno, přitažené za vlasy.

          Tvrzení, že Boeingu a Lockheedu je fuk co se děje v ULA, hlavně že chodí dividendy, je zcela mimo realitu.

          A že ULA řídí nekvalitní dosazený management, kterému nevadí přemrštěné dodávky a díky všimnému zajišťuje zakázky od armády a NASA je podle mě za hranou.

          Opravdu si myslíte, že tyto tři společnosti se do příchodu SpaceX nevěnovali (nebo jen okrajově) vývoji a teprve Muskův nástup je přiměl k náhlému vývoji nové rakety a chlácholení akcionářů novým motorem?
          SpaceX a ULA jsou dvě zcela rozdílné firmy, mají jinak nastavené procesy a fungují podle odlišných pravidel. To vůbec neznamená, že jedná je horší a druhé funguje nesrovnatelně lépe. Obojí má v prosperující ekonomice svou nezastupitelnou úlohu. Tolik mikroekonomika a firemní management. S jedním dodatkem, stejně tak mají ve firmách rozdílné úlohy investoři a vizionáři-vedení.

          Věřte, že v managementu velkých úspěšných firem pracují lidé vzdělaní a zkušení, kteří rozumí tomu, co dělají a dělají to dobře. Proto jsou úspěšní. A navíc jsou tihle lidé opravdu zapálení pro věc. Pouhá vidina velkých platů vás v téhle pozici v tempu dlouho neudrží.

          Ten článek je ve svém jádru dobrý. Rozdíl mezi SpaceX a ULA je a to srovnání je zajímavé. Ale úspěch SpaceX přece nemusíte popisovat pomoci laciných floskulí na adresu ULA. ULA prostě funguje jinak a na svou práci je právem hrdá.

        • Asdf napsal:

          „Opravdu si myslíte, že tyto tři společnosti se do příchodu SpaceX nevěnovali (nebo jen okrajově) vývoji a teprve Muskův nástup je přiměl k náhlému vývoji nové rakety a chlácholení akcionářů novým motorem?“

          Já si to tedy opravdu myslím, protože ještě loni na tiskovce, kdy ohlašovali dohodu s Blue Origin ohledně motoru BE-4 jako náhradu za RD-180, ředitel ULA ještě nevěděl, jestli vůbec nová raketa bude, nebo zda jen upraví Atlas 5. Říkal tehdy „je to vše ve fázi úvah a propočtů“. Z čehož vyplývá, že žádná nová rakety ve vývoji nebyla.

  2. roman hronza napsal:

    Být zaměstnancem SpaceX je jistě prestižní záležitost:
    „Elonova práce s lidmi. Silně připomíná Jobsovu maniakální posedlost dostat ze svých pracovníků maximum na úkor jejich vlastních pocitů či volného času“ – pak by i ale nezbyl čas na sledování kosmonautix.cz 😉

  3. Anna Nová napsal:

    😉 No na niečom sa fakt dobre bavím ..a na niečom na prechádza mráz po chrbte!! „Jako příklad poslouží rok 2004, kdy potřebovala SpaceX elektromechanický ovladač pro druhý stupeň rakety Falcon 1. Cenová nabídka zněla 120 000,- dolarů. Elon prohlásil, že to nemůže být složitější než otevírání vrat do garáže a stanovil strop na 5000,-. Tým nakonec za 9 měsíců sestrojil vlastní zařízení v ceně 3900,- dolarů, které fungovalo stejně jako to drahé.“ … a skúste si to od SpaceX kúpiť za 3900,- 😀 ! Ináč aj ten team technikov (vedcov) čo mu to vyrábali 9 mesiacov istotne bral plat ako čínsky robotník. že? 😉 No a desím sa !..“Dlužno dodat, že SpaceX dosahuje výrazné úspory při návrhu i tím, že nepoužívá průmyslové součástky nebo dokonce součástky certifikované pro použití v kosmu, ale běžnou spotřební elektroniku (!!). I přesto nejsou interní řešení méně spolehlivá než ta externě dodávaná.“ ..Toto snáď nemyslíte vážne?! ..a čo robí Ame­ric­ký úrad pre le­tec­kú bez­peč­nosť FAA (Fe­de­ral Avia­tion Ad­mi­nis­tra­tion) a ostatné certifikačné autority?! ..ved to je ako keď sa vraví „jak si Pepík na zahrádce udelal….“ ! No schválne skúste si spraviť lietadlo svojpomcne a zoženiete do neho súčiastky kde kade po garážach a smetiskách. A skúste s ním vyletieť… alebo ešte jednoduchšie ..skúste si postaviť auto (stačí motor!), len raz Vás chytia a čo na Vás naváľajú paragrafov a súdov až sčernáte! Alebo ešte inakšie …však môžte si kúpiť auto aj z Indie, no nie? Ale tie prvky bezpečnosti ..nuž… alebo tenisky z číny za 100 Kč, však na prvý pohľad sú pekné a dobre sa nosia, áno prvý deň…a po suchu 😀 Používať bežný harware v tak náročných podmienkach je veru riadne zadelení si na problém! Len taká odbočka, procesor certifikovaný na office použitie stojí X peňazí, použitie v Industry prostredí stojí 2X až 5 X, a v military 10 X. ..Myslím že v čechách máte celkom výmluvný príklad ako ste chceli ušetriť a do vojenských aplikácií ste dávali office harware ..a že aké lacné! 🙂 Ale po chvíľke používania ste veľmi veľmi rýchlo prišli na to že to nie je až taká výhra keď to samozrejme veľmi rýchlo odchádzalo …A to je bohužiaľ iba jeden príkladík a použitie v ako tak v bežných podmienkach ..a nie v extrémnych.. Desím sa !!

    • Adam Trhoň napsal:

      Cenu bych bral naopak, zajímalo by mě jaká je výrobní cena konkurence. Nejedná se zrovna o sériové záležitosti, tam budou marže docela vysoké.

      Přirovnání s motorem mi nepřijde zcela přesné. Oni si postaví motor ze součástek z garáží, ale pak ho nechají certifikovat pro provoz. Ony určitě existují i standardy třeba na tu softwarovou ochranu, jen prostě nikdo jiný neměl potřebu šetřit a ten obyčejný počítač tam dát.

      A říká se v Česku 😛

      • Tomáš Kohout napsal:

        Ohledně procesorů a jejich použití na strojích SpaceX doporučuji zdroj, ze kterého jsem čerpal v předposledním odstavci: http://aviationweek.com/blog/dragons-radiation-tolerant-design , tam se hovoří i o tom, že raketoplány používaly běžné procesory (poslední upgrade na Intel 386, viz http://www.zdnet.com/article/why-todays-spacecraft-still-run-on-1990s-processors/), které nejsou radiačně odolné a technici řešili právě podobnou závadu po zásahu vysokoenergetickou částicí.
        Na 1.stupni rakety jsou radiačně odolné počítače zbytečný přepych a na nízké oběžné dráze zbytečné nadhodnocování rizika.
        Pokud se SpaceX podaří navrhnout řešení, k němuž budou stačit běžné procesory i v prostředí zvýšené radiace, pak to neskutečně otevře cestu k dalšímu dobývání vesmíru. Řešení pro Dragon testováním v prostředí zvýšené radiace prošlo.

        • gg napsal:

          „tam se hovoří i o tom, že raketoplány používaly běžné procesory“

          Jestli vám IBM AP-101 přijdou jako „běžné procesory“, tak nemám slov… :p

      • Anna Nová napsal:

        …len mi je divné prečo to v Číne zatiaľ nedokázali urobiť tak podobne (ako SpaceX – teda lacno…) a ich rakety sú v podstate v rovnakej cenovej úrovni s celosvetovým priemerom … Majú pritom viac výrobných kapacít, viac tých „garáží“ :-), viac lacnejšie harweru a aj lacnejšiu výrobnú silu a dokonca aj „kreatívny prístup“ k patentovej a inej ochrane … 😉

        • Tomáš Kohout napsal:

          Jenže Elon „věděl jak“, protože měl přístup ke znalostem NASA a k lidem, kteří dřív pro NASA dělali. To je podstatné. Číňané měli například donedávna problém postavit pořádný keroloxový motor. Pokud musíte něco vyvinout, tak to stojí mnohonásobně více, než to někde okopírovat. Ostatně drzé kopírování stojí za vzestupem čínské ekonomiky v posledních desetiletích. Tam, kde se jejich kopírování brání, musí pak Číňané investovat do vlastního vývoje a jsou pak na stejných cenách jako mají všichni ostatní.

        • Asdf napsal:

          Nenechte se mýlit Anno, Číňané jednak už přestávají být levní (myšleno z hlediska pracovní síly) a ani jejich produkce už není kolikrát žádná láce. Nakonec stačí se podívat na automobilový průmysl. Pakliže má Číňan vyrobit auto, které bude splňovat evropské bezpečnostní a kvalitativní standardy a bude mít i odpovídající výbavu, tak cena bude stejná jako od jakékoliv evropské automobilky (viz Qoros).

        • Racek napsal:

          Ćínští špičkoví odborníci i vysoce kvalifikovaný personál má dnes mzdy jen o málo nižší než západní odborníci. K cenám startů, Číňané i Rusové sice vyráběji levněji než západ, ale ceny nabízejí jen trochu nižší. To je obecný princip tvorby cen, porovnání s konkurencí, takže se nedivte. Jinak jistě, vývoj u nich dnes stojí skoro stejně, pokud to nefinancuje armáda. Ruské i čínanské rakety takové byly a dosud jsou. Uvidíme kolik budou stát jejich nové moderní řady, konstrukční filosofie jsou dost podobné jako používá i Elon. Takže lze předpokládat, že konkurenceschopné budou.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Jak vidíte na výsledné ceně rakety, zřejmě platit devítiměsíční vývoj se vyplatí oproti drahému nákupu. Ohledně těch průmyslových součástek jsem se zrovna včera setkal s člověkem, který působí v této oblasti. Konzultoval jsem s ním právě to, zda je podobný postup reálný a on mě ubezpečil, že ano. Povídal mi to na příkladu jaderné elektrárny, kde je určitá komponenta cca 10x dražší než pro nejaderný sektor. V reálu je totožná, akorát je certifikovaná na daný provoz, což v praxi znamená, že ji daný výrobce musel na všechna rizika otestovat, což právě dělá rozdíl ceny. To ovšem udělal jednou, ale tu danou komponentu prodává za desetinásobek ceny každému zájemci. A přesně na tomto SpaceX také snižuje své náklady. Oni vyrobí zařízení za desetinu ceny oproti dodávanému, otestují ho, takže ví, že vydrží totéž, co ten externí kousek, ale každý další kus je stále stojí jen tu desetinu ceny + rozložené náklady na testování, které s množstvím klesají.

      • TP napsal:

        Svatá pravda. Znám případ, kdy česká firma vyráběla běžná elektronické relé – zhruba euro za kus. Nakoupili je Němci, otestovali, orazítkovali – a relé putovala do prodeje jako „space certified“ (volně „certifikováno pro kosmonautiku“). Cca tisíc euro za kus.

      • Adam Trhoň napsal:

        Jim se devítiměsíční vývoj vyplatí hlavně proto, že budou ty rakety vyrábět skoro sériově, tak se jim náklady rozloží.

        • Racek napsal:

          No, pokud se ten výrobek použije řekněme do 100 raket, tak jen na mzdách vydá vývoj skupina cca 10 odborníků za 9 měsíců při platech cca 10 tis. USD měsíčně cca 900 tis. tolárků, s režií cca 500% tedy kolem 5 milonků. Na 100 raketkách tedy vyjde vývoj cca 50 tisíc za kus a to jsem při zemi, že. Ve skutečnosti by to bylo asi několikanásobně víc, vývoj je drahý, násobně než výroba. Žádných 3 900. Tyhle příklady jsem slyšel od různých managorů určitě 40 let svýho života (svýho času třeba od Slušovic) a pochopitelně to byla vždy účelově zkreslená hloupost. Použivat drahé odborníky právě na takovéto řešení je cesta do pekla.
          Ovšem používat běžné a vyzkoušené technologie, na trhu je jich dnes spousta, přicházet s vtipnými řešeními, to ano, to je cesta Space X. Ovšem, někdo to musel mnohem dříve vyvinout, metodou pokus – omyl, vymyslet principy, provést základní výzkum, to je to drahé a hlavní. Toho jsou firmy typu Space X schopny ovšem jen velmi omezeně. Nicméně, klobouk před nimi dolů, i když zrovna ten příklad součástky za 3 900,- asi není to pravé, že.

      • Tomáš Kohout napsal:

        Každopádně jsem zvědav, jak s cenami zahýbá znovupoužitelnost prvního stupně. Tam se projeví dlouhodobá odolnost součástek, případně náklady na přípravu k dalšímu startu. Vzhledem k tomu, že SpaceX se znovupoužitelností počítá celou dobu, předpokládám, že testování komponent proběhlo s ohledem na tuto skutečnost.

  4. vedator napsal:

    je to parada, ako to vymysleli. kym sa im nestane nejaka nehoda, nemaju dovod menit technologie (istemu vyvoju vsak budu technologie a suciastky podliehat vzdy). iste maju spocitane plusy a minusy. v multimilionovom obchode to ani inak nejde.

    aj trojnasobna zaloha na palubnom „nechranenom“ pocitaci je mizerne malo, ked pojdu na mars, budu mimo radiacnych pasov.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Pravda, pravda. Trojnásobná záloha bez ochrany magnetického pole Země je málo. Ale díky měření přístroje RAD na vozítku Curiosity víme, že hodnoty radiace na povrchu Marsu jsou srovnatelné s hodnotami, které obdrží kosmonauti na ISS. Během přeletu je to ale 3x více, viz článek Dušana Majera http://www.kosmonautix.cz/2013/06/co-maji-spolecneho-cesta-na-mars-a-ct-vysetreni/ . Takže SpaceX bude muset pro přelet k Marsu buď použít odolnější procesory nebo najít řešení s běžnými procesory, aby cestu vydržely. Na povrchu se pak zase dají běžné procesory použít podobně jako se používají na ISS.

      • Anna Nová napsal:

        .. tak tak súhlasím. A sme pri koreni veci… Posielať zatiaľ jednorázovo náklaďák na nízku orbitu (ISS) je jedna vec ..a vedieť obsluhovať vyššie orbity a iné dráhy + doprava ľudí + znovupoužiteľnosť, je jedno kam je druhá vec ..tam sa už asi takto šetriť nebude môcť…
        Ináč k tej znovupoužiteľnosti … zaujímavé aj z technologického hľadiska to bude až pri druhom stupni. Jednak vyššia výška, a oveľa vyššie rýchlosti, s tým súvisiace namáhanie, opotrebovanie atď. Možno nakoniec sa dospeje k tomu, že prvé stupne sa bude môcť použiť povedzme aj 10 X ako som niekde čítala, a druhé stupne len raz, ale pár krát..

        • Tomáš Kohout napsal:

          Na druhý stupeň si zatím netroufli. Snad se v brzké době podaří alespoň ten první.

          Uvidíme jak se jim bude dařit dál od Země. Zřejmě je čeká Váš scénář, ale třeba něco vymyslí a příjemně překvapí.

  5. Tev napsal:

    To srovnání Atlasu V a Falconu 9 je samo o sobě nesmyslné.

    Cena 380M za Atlas V je nesmysl, odkud to máte? Podle wiki Atlas 401 stojí nějakých 160M, 541 pak 220M. Diskuze na NSF.com operují s velmi podobnými čísly.

    Uváděná cena zní spíš jako cena Delty V, která ale není vyráběná v takovém rozsahu jako AV/F9 a tudíž cena za jednotku je výrazně vyšší (taky byla přímo navržena pro masovější výrobu stejně jako F9).

    Navíc vytahování ceny součástek pro F1, která měla příšernou spolehlivost, mi přijde trochu mimo mísu.

    O rozdílech v platových podmínkách zaměstnanců přitom není v článku ani slovo . . .

    • gg napsal:

      GAO přilepila na ULA cenovku $400M na start. Zmátlo to více lidí. Jinak těch $160M zcela určitě neobsahuje ELC, což spousta lidí do ceny startu u ULA zbaběle nezapočítává. 😀

      Ohledně platových podmínek, ty téměř nehrají roli. Určitě ne z pohledu rozdílu mezi cenovkami SpaceX a ULA. To by SpaceX musela každému zaměstnanci připlatit $25000 za start, aby dorovnala Atlas V. Tudíž je zřejmé, ze zmiňovat to v článku nemá smysl, je to mimo téma. Nebo snad v ULA dostávají inženýři $300K za rok?

      • Tev napsal:

        „Ohledně platových podmínek, ty téměř nehrají roli.“

        Tohle je právě jádro toho co v článku chybí. O SpaceX je víceméně všeobecně známo že u zaměstnanců očekává delší pracovní týden, často na úkor osobního života. A že nemají na rozdíl od ULA odbory.

        A hlavně u raket je velká část ceny právě (vysoce kvalifikovaná) lidská práce, takže tohle brát jako „nepodstatné“ mi přijde jako hrubá neinformovanost.

  6. Karel napsal:

    No, vypadá to, že ELon je Bůh. Ono je taková doba. V hokeji je pro nás Bohem Jágr, v kosmonautice Elon.
    TRochu se děsím toho téměř ‚bezvýznamného‘ komentáře nakonec, že zaměstnanci jsou správně vytížení a každý musí podávat maximum. Vysvětlím to polopatě ostatním, aby správně pochopili – Znamená to, že zaměstnanci tam pracují od nevidím do nevidím, za mzdy řekněme zákaldní, protože ELon se svým geniálním mozkem přece nebude plýtvat financema na mzdy, když za to může nakoupit relé do další rakety a celkový efekt je takový, že všichni zaměstnanci pracují ve stresovém prostředí, budou se piotýkat s únavou, depresemi a velice brzy, možná i v řádu HODIN, je kosmonautika jako taková přestane bavit, a stane se jim z toho jen další otravné zaměstnání.

    Viva la kapitalismus a neustálé snižování nákladů. My jako lidstvo, nemáme vůbec právo létat někam dál do vesmíru, dokud si ‚kur*va‘ nevyřešíme sociálně ekonomický systém na této planetě.

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Ad vytížení zaměstnanců – v jistém smyslu s Vámi souhlasím, nicméně ti lidé jsou ve SpaceX na základě svobodné volby. Určitě dochází k “opotřebení materiálu“, ve vysoce stresujícím prostředí to ani jinak nejde, nicméně práce pro SpaceX se jistě dobře vyjímá na profesním životopisu. Třeba jako práce pro NASA – s platem podle tabulek státní správy to taky nebude žádná hitparáda, ale je věcí prestiže získat v NASA místo.
      A ohledně posledního odstavce – sociálně ekonomický systém nelze z principu vyřešit nikdy. Už jen proto, že lidé jsou, jací jsou. Stejné myšlení stálo mimo jiné za osekáním projektu Apollo, kde politici také naslibovali, že ušetřené finance půjdou do sociální sféry. Nevšiml jsem si, že by se sociální situace v USA nějak razantně díky tomuto kroku změnila. O návratnosti investic v kosmickém průmyslu raději ani nemluvím…
      Kolem a kolem – jedinou nadějí pro lidstvo (i co se týče sociální oblasti) je podle mého co nejrychlejší expanze do vesmíru. Jinak za relativně krátkou dobu nebude realitou nejen sociálně ekonomický systém, ale jakýkoli lidský společenský systém…

    • Tev napsal:

      Jak řekl p.Šamárek, zájem o práci ve SpaceX je vysoký i přes stres, vytížení a nedostatek volného času.

      Ale práce pro SpaceX je (kromě zmíněné prestiže) i velmi naplňující, lidi si tam plní sny o létání do vesmíru a přímo se podílejí na (velmi pravděpodobném) blížícím se přelomu v letech do vesmíru.

      A SpaceX to svým PR neustále připomíná. Proto je obrovský zájem o práci u nich, proto drží mzdy nízko a můžou mít výrazně levnější rakety.

Zanechte komentář