Stinná stránka života astronauta

Vzpomínky na výcvik

„Je tady den odletu. Zcela jistě se nejedná o mou oblíbenou součást výcviku a života astronauta. Nemám ráda neustále balení zavazadel a přesun na jiné místo. Ve Hvězdném městečku mám přiděleno ubytování, což znamená, že pokaždé když jsem tady kvůli výcviku, přebývám v pokoji číslo 32. Avšak pokud jsem pryč, mohou tohoto pokoje využít další pracovníci ESA, kteří zde přijedou na služební cestu. To znamená, že při každém odjezdu odsud si musím sbalit a uložit do skladu všechny věci, které si nechci vzít s sebou. Připadá mi to trochu jako vkládání jednoho života do mrazáku zatímco na chvíli letím někam jinam žít jiný život.

Pátek 26. července 2013

Kvůli nevlídným dopravním podmínkám v Moskvě a jejím okolí obvykle vyrážíme z Hvězdného městečka 4 až 5 hodin před odletem letadla. Pokud je venku sníh, může to být i dříve. Naopak trochu později můžeme vyrazit mimo dopravní špičku, jako tomu bylo například dnes. Náš zkušený řidič Nikolaj dnes ráno zaklepal na mé dveře v pět hodin.

Nyní už jsem ve Frankfurtu a čekám na vlak do Kolína nad Rýnem. Musím se dnes odpoledne postarat o nějakou tu kancelářskou práci v Evropském středisku astronautů. Jak tady tak sedím v rušném terminálu, je podivné když si vzpomenu, že jsem ještě včera večer jezdila v poklidném Hvězdném městečku na svém kole. Nebo že jsem včera touto dobou seděla v křesle mé „jiné“ kanceláře. Pro lepší představu vám ukážu fotografii.

Má "kancelář" ve Výcvikovém středisku kosmonautů ve Hvězdném městečku.

Má „kancelář“ ve Výcvikovém středisku kosmonautů ve Hvězdném městečku.
Zdroj: https://plus.google.com/

Při včerejší simulaci požáru jsem se toho hodně naučila, zejména pokud jde o rozložení úkolů mezi mě a Antona. Když jde do tuhého, distribuce práce je nesmírně důležitá!

Neděle 28. července 2013

Právě teď na čtyři týdny mířím do Johnsonova vesmírného střediska kvůli americkému výcviku. Po krátké cestě vlakem z Kolína na frankfurtské letiště dnešního brzkého rána mě teď čeká jedenáctihodinový let do Houstonu. U mé brány čeká Airbus A380 a nástup co nejdříve začne. Jak můžete vidět na fotografii, do téhle obří bestie se nastupuje skrze tři terminály na různých podlažích!

A380 který mě dopraví do Houstonu.

A380 který mě dopraví do Houstonu.
Zdroj: https://plus.google.com/

Netěším se na sedmihodinový časový rozdíl. Vlastně devítihodinový, pokud to porovnáme s Hvězdným městečkem, kde jsem byla teprve před dvěma dny. Únava a jakási opožděnost způsobená časovým posunem je pro mě tou největší překážkou v životě astronauta. Po mezikontinentálním letu mi vždy trvá týden až deset dní než se dostanu do normálního spánkového rytmu. Možná právě proto, že jsem velký spáč a jsem zvyklá usnout během několika sekund po tom, co se má hlava dotkne polštáře, není vyrovnání se s narušením spánkového cyklu šálkem mého čaje.

Každopádně to vnímám jako součást výcviku. Na Mezinárodní kosmické stanici dochází k posunům spánkového cyklu poměrně často. Zejména se tak stává, když posádka musí dohlížet na přílet zásobovací lodi jako je Progress, ATV, HTV, Dragon nebo v blízké budoucnosti Cygnus. Jak si jistě dokážete dobře představit, časy dokování nejsou určeny harmonogramem posádky ale orbitální mechanikou, startovními okny a požadavky týkající se orbitálního dne a noci.

Experimentuji se záměrným a opatrným přístupem k posunu spánku. Dnes dopoledne nosím sluneční brýle, abych redukovala vystavení dennímu světlu, zatímco je v Houstonu noc. Dnes v noci jsem pak schválně spala pouze několik hodin v naději, že mi to pomůže spát po většinu letu do Spojených států. Za pár týdnů se v Johnsonově vesmírném středisku zúčastním briefingu ohledně technik vypořádávání se se spánkovým posunem. Těším se, až se naučím nějaké užitečné triky!“

Zdroj informací:
https://plus.google.com/

Zdroj obrázků:
https://plus.google.com/

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.