Rozkládáme Webbův teleskop se zrcadlem

Až v roce 2018 odstartuje toužebně očekávaný Webbův teleskop, bude muset provést složitou sekvenci pohybů, které jej rozloží do operačního stavu. Teleskop bude totiž tak velký, že by se v rozloženém stavu nevešel pod žádný aerodynamický kryt rakety. Aby všechno proběhlo na jedničku, musí se každý krok zvrubně otestovat v laboratoři. O tom, že se se zkouší rozkládání celé „trojnožkové“ konstrukce, jsme informovali již v tomto článku. Zkoušky ale pokročily a Technici v Goddardově středisku postoupili do další fáze – tentokrát se zkouší rozkládání konstrukce s rozměry dvoupatrového domu i s přiloženým sekundárním zrcadlem (na obrázku). Žlutá konstrukce v tomto případě simuluje podmínky stavu beztíže, ale požadavky jsou přísné – při rozložení musí být pozice přesná na jeden milimetr.

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/…/705719main_IMAGE3-Operation-SMALL_full.jpg?itok=iPqqz68h

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

18 komentářů ke článku “Rozkládáme Webbův teleskop se zrcadlem”

  1. miro macko napsal:

    nenašla by sa nejaka animacia celeho rozlozenia, tu je to len take zjednodusene

  2. zvejkal napsal:

    Nie je to trochu privelke riziko, takyto projekt? V pripade HST sme (vtedy) aspon mali moznost vyslat servisne misie, ak bolo treba.
    V pripade tohoto teleskopu to asi nebude mozne, alebo sa mylim?

    Kedze tu ide o milimetre a vsetko musi klapnut, tak spoliehanie na to, ze to vyjde mi pride ako odvazne. Kazdopadne drzim palec.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Právě proto se všechno tak důkladně a opakovaně testuje. Proto se testovací hardware vyrábí téměř navlas stejně jako ten letový, což misi tak enormně prodražuje.

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      Bohužel to možné nebude. I kdybychom pořád ještě disponovali flotilou raketoplánů. Dalekohled totiž umístíme čtyřikrát dále než jsme kdysi umístili Měsíc.

      • Aurelius napsal:

        a nezvládne to napr. Orion? či to je priveľké sci-fi?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Teoreticky ano, ale JWST má startovat v roce 2018, Orion poprvé poletí s posádkou až o tři roky později.
        Navíc je ohromný rozdíl, pokud od začátku konstruujete nějaký přístroj tak, aby jej bylo možné opravovat, nebo pokud děláte přístroj u kterého se opravovat nedá. Stačí když uvedu jednoduchý příklad: Opravovatelný přístroj bude mít díly spojené pomocí šroubů, neopravovatelný je bude mít svařené / slepené / zatavené. A to byl jen nástřel jednoho jediného konstrukčního prvku.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Osobně tomu moc nevěřím. Bude úspěch, pokud se do roku 2020 uskuteční let Orionu alespoň k asteroidu (nebo k velkému balvanu), který bude přivlečen k Měsíci. Natož aby se konala výprava do L2. V budoucnu určitě ano, ale to už bude mít JWST doslouženo. HST sice maká už 25 let, ale bez průběžných oprav by už dávno dosloužil.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Tak to jsem přehnal. Rok 2020 opravdu nehrozí. To by mohl být max. tak teprve start automatické mise ARM, která má ten balvan ulovit.

      • gg napsal:

        SpaceX kromě rychlíku na Mars jistě na požádání zavede i regionální linku Zem옗L2/Země/Slunce. 😀

      • zvejkal napsal:

        „nez jsme kdysi umistnili Mesic“ … tak to bolo pekne 🙂

  3. Racek napsal:

    Úplně mi zamrazilo pře sledování animace rozvinutí dalekohledu. Když si vzpomenu, kolikrát se to v historii kosmonautiky nepodařilo, a tohle je mnohonásobně složitější operace, nezbývá než držet palce.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      To je pravda, NASA si je toho velmi dobře vědoma, ale dnešní technika už je mnohem vyspělejší a proto si může klást větší cíle. Navíc všechny technologie JWST prochází mimořádně důkladným testováním. Testovací hardware se vyrábí téměř stejně jako ten letový, aby bylo možné všechno co nejlépe otestovat.

      • Kenny007 napsal:

        Mám trochu obavy z namáhání konstrukce dalekohledu při startu. Jaký nosič vlastně hodlají použít?

      • Kenny007 napsal:

        Aha, bude to Ariane5.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ano vybrali Ariane 5. I vibrace při startu jsou důvodem, proč bude dalekohled složený – pak může lépe odolávat působení sil.

  4. roman hronza napsal:

    Děkuji za video. V porovnání s lidskou postavou vynikne o jak rozměrnou konstrukci se jedná. Až tam bude (v L2) bude to „bomba“. Těžko předvídat jak hluboké budou dopady dat, která přinese, do lidského poznávání vesmíru…

Napište komentář k Spytihněv Čumpelík

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.