Známe termín zániku MESSENGERu

messengerstill

Jak jsme Vás již před pár dny informovali v tomto článku, NASA dokázala husarským kouskem o několik týdnů prodloužit životnost sondy MESSENGER, která již více než 4 roky krouží kolem první planety Sluneční soustavy. Jenže nic netrvá věčně. Sonda má prázdné nejen nádrže, ale také zásoby tlakovacího plynu. Její konec je již neodvratný a podle nejnovějších výpočtů by mělo k dopadu na povrch Merkuru rychlostí téměř 4 km/s dojít 30. dubna. MESSENGER si zároveň připíše další prvenství. Stane se prvním lidským výtvorem, který se dotkne povrchu Merkuru. Ještě předtím ale svou jedinečnou misi doplní sběrem dat z mimořádné blízkosti – poslední plánovaná oběžná dráha bude mít nejnižší bod pouze 6 kilometrů nad povrchem.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/messengerstill.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


6 komentářů ke článku “Známe termín zániku MESSENGERu”

  1. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Budiž mu země (s malým „z“) lehká. Na nějakých 9 let teď Merkur osiří. O to víc mrzí ten zrušený přistávací modul 🙁

  2. Pavel Nedbal napsal:

    Myslím, že ještě existuje jeden nástroj na záchranu Messengeru: využití tlaku fotonů, například vhodným pozicováním fotovoltaických panelů vůči slunci tak, aby se zvyšovalo pericentrum. Ve vzdálenosti Merkuru docela silný nástroj.

    • Dušan Majer napsal:

      No nevím, suchá hmotnost sondy je zhruba 500 kg. Plocha solárních panelů není dostatečná na to, aby ovlivnila takto hmotné těleso.

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      Myslím, že pokud jde o použití tlaku slunečního záření na ovlivnění dráhy půltunové sondy, tak ve vzdálenosti Merkuru by to mělo být sice logicky nadějnější než u Země, ale jen relativně, asi ne tak, aby to pomohlo. Jedině solární plachetnice lze solidně ovlivnit, ale tam máme velkou plochu, malou hmotnost a navíc nemusíme bojovat s gravitací planety a rychlostí sondy.

  3. roman hronza napsal:

    Prázdné nádrže jsou jediným důvodem? Pak by Jupiter+Exoliner měly opravdu velký význam.

Zanechte komentář