Změny pilotované mise k asteroidu

Mise k asteroidu

Všem pravidelným čtenářům našeho portálu je dobře známo, že NASA se v posledních letech snaží transformovat z rutinního dopravce na nízkou oběžnou dráhu Země v agenturu, která by opět chtěla hrát první ligu v průzkumných pilotovaných výpravách za hranice zemského gravitačního pole. Tato lákavá budoucnost však doposud není jasně načrtnutá a všude se stále setkáváme s frází, že „američtí astronauti budou létat k asteroidům a jednou i k Marsu.“ Jenže jednou kdy? Bohužel pro tu druhou část fráze doposud neexistují žádné konkrétní plány ani finanční podpora. Zraky všech se tedy nadějně upírají alespoň k oné misi k asteroidu. Ovšem i ta za posledních pět let doznala několika změn k horšímu a její financování doposud také není jisté. Poslední změna nastala jen před několika dny. V dnešním článku se tedy podíváme na tento projekt známý pod názvem Asteroid Redirect Mission neboli ARM.

Proto, abychom získali kompletní obraz o celé misi, musíme se vrátit do roku 2010. Tehdy ještě probíhal ambiciózní program Constellation vyhlášený Georgem Bushem, který si kladl za cíl do roku 2020 vrátit lidi na Měsíc během krátkodobých misí, později je prodlužovat, postavit zde základnu a získat tak zkušenosti a technologie k budoucí cestě na Mars. Tento plán se jevil naprosto logický, smysluplný a uskutečnitelný. Ovšem měl také své nedostatky. I přes slibné vize neměla NASA dostatečnou politickou podporu a program byl ve skluzu zejména kvůli nedostatečnému financování. Každého jistě napadne logické řešení této situace – zvýšení rozpočtu NASA natolik, aby mohla dostát svým slibům.

Prezident Obama po svém proslovu v Kennedyho vesmírném středisku v roce 2010.

Prezident Obama po svém proslovu v Kennedyho vesmírném středisku v roce 2010.
Zdroj: http://blog.chron.com/

Nově úřadující prezident Barack Obama ovšem přišel s jiným nápadem. Rozběhnutý program Constellation zrušil. Veškeré rozpracované projekty se tak zavřely do šuplíků, prototypy zamkly do skladů a vynaložené peníze, dalo by se říci, vyletěly komínem. Je otázkou jaké skutečné důvody prezident Obama ke zrušení programu měl. Opoziční republikáni tvrdí, že to bylo jen proto, že Costellation byl Bushův program. Barack Obama zase doslova prohlásil, že na Měsíci už jsme byli. Toto tvrzení vyvolává snad jen nepochopitelné kroucení hlavou. Někdo by mohl panu Obamovi vysvětlit, že kdyby Kolumbus a jeho následovníci po objevu Severní Ameriky zase odpluli domů, neseděl by dnes v Bílém domě. Vzdání se Měsíce je smutné, avšak na prezidentovu obranu musíme říci, že vytyčil nový nadějný cíl – asteroidy. „Do roku 2025 budeme mít k dispozici novou kosmickou loď, která nám umožní vydat se daleko za Měsíc do hlubokého vesmíru“, zněla Obamova slova. „Začneme tedy tím – začneme tím, že poprvé v historii pošleme astronauty k asteroidu.“

Toto zadání znamenalo poslat lidi do meziplanetárního prostoru daleko od Země, kde by navštívili některý z větších blízkozemních asteroidů na jeho přirozené oběžné dráze kolem Slunce. Jednalo by se tedy o střednědobou až dlouhodobou misi vyžadující zejména novou kosmickou loď, superraketu a obytný modul pro dlouhodobý pobyt astronautů mimo ochrannou slupku zemského magnetického pole. Tato mise se tak vskutku jevila jako ten správný mezikrok na cestě k Marsu. Hned ze začátku se ale všechno začalo hroutit. Rozpočet NASA pro takovouto misi nebyl dostatečný a peníze požadované po Kongresu a Bílém domě na vývoj lodi Orion a rakety SLS nikdo neposkytl. O vývoji obytného modulu, který by zajistil bezpečí posádky miliony kilometrů od rodné planety ani nemluvě.

Takto měla vypadat původní mise ARM, která si kladla za cíl zachycení celého asteroidu.

Takto měla vypadat původní mise ARM, která si kladla za cíl zachycení celého asteroidu.
Zdroj: http://fr.cdn.v5.futura-sciences.com/

NASA tedy byla donucena celou misi pozměnit. Před dvěma lety oznámila projekt ARM, tedy Asteroid Redirect Mission, který se poprvé objevil v návrhu na rozpočet pro rok 2014. Agentura chtěla vypravit robotickou misi k menšímu asteroidu o průměru až 10 metrů, který by byl zachycen a dopraven na oběžnou dráhu Měsíce, kde by jej navštívila loď Orion s astronauty, kteří by asteroid mohli zkoumat zblízka. Z dlouhodobé mise se tak stala krátkodobá a z meziplanetárního prostoru jsme se přesunuli zpátky k Měsíci. NASA přitom argumentovala, že tato mise by prověřila technologie nutné pro budoucí mise mimo zemské gravitační pole. Tento projekt ovšem zaznamenal vlnu nevole u skeptiků z průmyslu, vědecké obce i Kapitolu. Každý si lámal hlavu nad tím, jak může být taková mise logickým krokem k dlouhodobým cestám k Marsu. I tato vize však nevydržela dlouho a nedávno doznala další úpravy. Bohužel spíše k horšímu.

Varianta popsaná v předchozím odstavci byla později známá jako Option A (možnost A). Přibyla k ní totiž alternativa – Option B. Namísto zachycení celého asteroidu a jeho přesměrování k Měsíci tato varianta představuje návštěvu několikasetmetrového asteroidu, ze kterého by byl odebrán balvan o průměru až 4 metry a ten by byl dopraven k Měsíci. V minulém roce se NASA rozhodovala, zdali uskuteční možnost A nebo B a oficiálního oznámení jsme se měli dočkat v prosinci. Na prosincové konferenci ve velitelství NASA ovšem bylo oznámeno, že rozhodnutí se odkládá, protože agentura potřebuje více času k prostudování obou možností. Už tehdy však pronikly informace z řad pracovníků samotné agentury, že Option B se jeví jako lepší.

Rozhodnutí konečně padlo před dvěma týdny na tiskové konferenci pořádané 25. března. Hlavní vedoucí konceptu ARM Robert Lightfoot oznámil, že NASA dokončila předběžný návrh mise ARM a vítěznou variantou se stalo Béčko. Argumentů pro toto rozhodnutí bylo několik. Lightfoot uvedl, že technologie, které umožní přistání na asteroidu a odběr velkého balvanu, budou v budoucnu více využitelné pro jiné mise než by tomu bylo u možnosti A. Dalším důvodem také bylo, že Option B má větší šanci na úspěch. Option A totiž vyžaduje blízkozemní asteroid vhodného tvaru o velmi malých rozměrech na vhodné oběžné dráze. I když takových těles existuje více než dostatek, známe jich jen velmi omezené množství z důvodu limitujících detekčních schopností našich teleskopů. Výběr cíle by byl tudíž nejen náročnější, ale také by znamenal riziko, že by sonda po příletu k asteroidu zjistila, že těleso má nevhodné rozměry nebo tvar a nemohla by jej zachytit.

Vítěžná varianta B obnáší odběr balvanu z povrchu několikasetmetrové planetky.

Vítěžná varianta B obnáší odběr balvanu z povrchu několikasetmetrové planetky.
Zdroj: http://spacenews.com/

Option B naproti tomu nabízí širší a lepší výběr cílového balvanu. Díky předchozím misím u blízkozemních asteroidů, jako byla například japonská Hayabusa, vědci předpokládají, že několikasetmetrové asteroidy mají na svém povrchu dostatek vhodných balvanů, které by bylo možné odebrat. Operátoři tak budou mít po příletu sondy k cíli dostatek času vybrat si nejvhodnější objekt a i v případě, že s jeho odběrem neuspějí, mohou to zkusit s jiným. Dalším argumentem pro možnost B je historicky první otestování technologie planetární obrany známe jako gravitační traktor. Jakmile sonda odebere z povrchu balvan, vzdálí se a bude poblíž asteroidu udržovat pozici tak, aby její gravitace asteroid vychýlila. Tyto změny budou velice malé, ale měly by být detekovatelné. Z dlouhodobého hlediska pak stačí malý posun tělesa na kolizní dráze se Zemí, aby naší planetu minulo v dostatečné vzdálenosti.

Ačkoli má být Option B o 100 milionů dolarů dražší než Option A, předpokládá se, že by se stále měla vejít do plánované ceny 1,25 miliard dolarů. Tato částka ovšem nezahrnuje nosnou raketu ani následnou pilotovanou misi lodi Orion. Jedním z dalších důvodů pro výběr varianty B byla údajně větší možnost zapojení soukromého sektoru a zejména zahraničních partnerů, kteří o misi projevili velký zájem. O jaké země konkrétně jde, nebylo řečeno. Jisté je jen to, že jde o některé z partnerů Mezinárodní vesmírné stanice nebo vědeckých misí NASA. Od tohoto partnerství si Lightfoot slibuje snížení nákladů.

Jako předběžný cíl mise ARM, sloužící především pro účely plánování a návrhů, byl vybrán asteroid 2008 EV5, jehož průměr činí přibližně 400 m. Ten ještě sice žádná sonda nenavštívila, ale Lightfoot uvedl, že předpokládá, že jeho povrch bude plný balvanů vhodných pro odběr. Své tvrzení zakládá na pozorování jiných asteroidů podobných velikostí. Kromě mise ARM bylo toto těleso také kandidátem pro japonskou misi Hayabusa 2 nebo neodsouhlasenou evropskou misi MarcoPolo-R. Kromě planetky 2008 EV5 je také možnost letět k již navštívenému asteroidu Itokawa nebo Bennu, který na svého návštěvníka teprve čeká. Má-li se start uskutečnit podle plánu v prosinci roku 2020, NASA uvedla, že s výběrem cílového tělesa lze otálet až do konce roku 2019.

Pojďme se tedy podívat, jak by mise ARM mohla vypadat. V prosinci roku 2020 odstartuje bezpilotní sonda s iontovými motory k blízkozemnímu asteroidu 2008 EV5, ke kterému dorazí po dvou letech a stráví zde přibližně jeden rok (až 400 dní). Během této doby jej bude zkoumat, vybírat nejvhodnější balvan, který následně odebere a poté bude testovat metodu gravitačního traktoru.

Sonda předběžně nazývaná ARV (Asteroid Redirect Vehicle) by měla provést řadu průletů nad povrchem ve výšce 1 kilometr, během kterých by těleso nasnímala s rozlišením až 1 cm.

Sonda předběžně nazývaná ARV (Asteroid Redirect Vehicle) by měla provést řadu průletů nad povrchem ve výšce 1 kilometr, během kterých by těleso nasnímala s rozlišením až 1 cm.
Zdroj: http://spacenews.com/

Poté by se měla sonda i s odebraným balvanem vydat zpět k Zemi a zaparkovat na vysoké retrográdní oběžné dráze okolo Měsíce, kde bude čekat na astronauty. S jejím návratem se počítá nejpozději ke konci roku 2025.

Detail ARV se zažehnutými iontovými motory vracející se od asteroidu zpět k Zemi.

Detail ARV se zažehnutými iontovými motory vracející se od asteroidu zpět k Zemi.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Zde se později k sondě připojí loď Orion s dvoučlennou posádkou. Oba dva lidé budou z řad astronautů NASA. U asteroidu stráví několik dní a provedou několik výstupů, během kterých asteroid důkladně prozkoumají a odeberou z něj vzorky pro návrat na Zemi. Tato mise by přitom mohla být označena jako EM-3 (Exploration Mission). První let Orionu EM-1 bude nepilotovaný oblet Měsíce. Robert Lightfoot uvedl, že mise EM-2, v současnosti plánovaná na rok 2021, by mohla sloužit jako nácvik pro pozdější misi k asteroidu a Orion by mohl letět na stejnou vysokou retrográdní oběžnou dráhu okolo Měsíce, na které bude později usazen asteroid.

Orion se dvěma americkými astronauty se připojila k ARV se zachyceným balvanem.

Orion se dvěma americkými astronauty se připojila k ARV se zachyceným balvanem.
Zdroj: http://spacenews.com/

Asteroid Redirect Mission tedy pomalu nabírá konkrétnějších rozměrů avšak při objektivním pohledu je zřejmé, že takovouto misi nelze považovat za nějaký velký převrat v dobývání vesmíru, za ambiciózní výpravu či snad za tolikrát avizovaný důležitý krok na cestě k Marsu. Současná podoba konceptu se od původního zadání výrazně liší a má tak mnoho odpůrců. Například planetolog z MIT, profesor Richard Binzel na uvedené březnové konferenci uvedl: „Nechápu, jak nám může balvan pomoci na cestě k Marsu.“ Už dříve přitom původní návrh mise ARM označil za senzační kousek a vymyslel pro ni alternativní název Far Away Robotic sandCastle Experiment – FARCE (Fraška). Binzel však není odpůrcem nápadu letu astronautů k asteroidu. Pokládá jej za logický a výhodný krok během příprav na výpravu k Marsu. Ovšem návštěva asteroidu by měla probíhat na jejich přirozené oběžné dráze kolem Slunce, ne u nás na dvorku. Jak se v zásadě liší ARM od misí jako je například OSIRIS-REx, který nám za pár let dopraví až 60 g vzorků z asteroidu Bennu za nepatrný zlomek ceny?

Richard Binzel ale misi k asteroidu jen nekritizuje, ale podal návrh k uskutečnění oné ambicióznější misi k asteroidu v meziplanetárním prostoru. Současné finance věnované návrhu a plánování mise ARM by mohly být využity k vyslání vesmírného teleskopu, který by pomohl objevit více těles, která by byla vhodná k lidské návštěvě. Takovýto teleskop by měl samozřejmě více využití. Nejen, že by pomohl najít vhodný cíl pro pilotovanou výpravu, ale navíc by pomohl dokončit průzkum potencionálně nebezpečných těles větších než 140 m, který zadal americký Kongres. Kromě toho by mohl objevit mnoho objektů vhodných pro těžařské zájmy soukromého sektoru. Databáze stovek lehce dostupných blízkozemních asteroidů je zajisté vstupní bránou k využívání jejich zdrojů a dobrým odrazovým můstkem do meziplanetárního prostoru. Stinná stránka tohoto návrhu je, že by posunul misi s lidskou posádkou nejméně o pět let. To zase neradi slyší jiné lidé, kteří věří, že pokud NASA do poloviny dvacátých let, tedy do doby po ukončení životnosti ISS, nepřijde s kvalitním pilotovaným programem, celá pilotovaná kosmonautika obecně utrpí značnou ránu. Binzel na toto oponoval tím, že nikde není napsáno, že před cestou k asteroidu nemůže NASA prozatím uskutečňovat pilotované mise v soustavě Země – Měsíc a testovat tak například klíčové technologie pro budoucí cesty do hlubin Sluneční soustavy, jako je například elektrický pohon. Pomocí něj by mohla být na oběžnou dráhu Měsíce dopravena nákladní loď, kterou by později mohli astronauti v Orionu navštívit.

Představitelé NASA dále v posledních měsících naznačili, že by mise ARM mohla být považována za úspěšnou i v případě, že by se nepodařilo asteroid dopravit k Měsíci. Úspěch by spočíval v demonstraci technologií. To vedlo odpůrce mise a dokonce i členy poradního týmu NASA k návrhu, aby mise ARM nebyla raději uskutečněna vůbec. Předseda poradního týmu NASA Steven Squyres v lednu uvedl: „Pokud hodláte utratit 1,25 miliard dolarů plus cenu nosné rakety, abyste udělali něco, při čemž získáte nejdůležitější výsledky, aniž byste získali kámen, raději pro ten kámen vůbec neleťte.“ Charles Bolden, administrátor NASA, se bránil prohlášením, že se snaží udělat mnoho různých věcí, aby uspokojil mnoho lidí, kteří po NASA chtějí, aby udělali mnoho různých věcí. Zároveň považuje tento návrh za spojení několika dříve těchto spolu nesouvisejících věcí.

Mnoho lidí netuší, co má společného odběr kamene z asteroidu a přistání člověka na Marsu. ARM se tak jeví jako marná snaha NASA vymyslet nějaký úkol pro novou loď Orion za využití současných nedostatečných financí. Ke všemu je více než jasné, že mise v současné podobě nesplňuje zadání prezidenta Obamy. Balvan vytržený z asteroidu se už příliš nedá považovat za asteroid samotný ale kvůli svým rozměrům a dalším parametrům půjde spíše o meteoroid. Mohlo by se zdát, že jde o slovíčkaření, ale v roce 2010 Barack Obama oznámil vyslání člověka k asteroidu po roce 2025. Touto misí by tak NASA prezidentův závazek nesplnila. Vinu však samozřejmě nelze připisovat NASA ale jejímu nedostatečnému financování. Agentura chce jen z mála, které má k dispozici, vytěžit maximum.

John Culberson je odpůrcem mise ARM.

John Culberson je odpůrcem mise ARM.
Zdroj: http://media.washingtonpost.com/

Avšak zdá se, že může být ještě hůř. Jak už bylo napsáno výše, mise bude stát v následujících pěti letech, tedy od odsouhlasení konceptu v minulých dnech do startu rakety v prosinci 2020, přibližně 1,25 miliardy dolarů. Tyto peníze však doposud nejsou jisté a Kongres je teprve musí schválit. Podle republikánského předsedy komise Kongresu Johna Culbersona se ale souhlas nejeví jako pravděpodobný. „V Kongresu v současnosti na tuto věc neexistuje jednotný názor. Všichni ale souhlasíme, že pošťuchování kamene ve vesmíru je plýtváním dolarů daňových poplatníků, které nemáme na rozdávání.“ Ať tak či onak, mise ARM úspěšně prošla přezkoumáním konceptu a přesunula se do plánovací fáze. Tato fáze kromě jiného obsahuje zejména konkrétnější a detailnější odhady výsledné ceny a časového rozvrhu.

Jak tedy misi ARM chápat? NASA se neustále ohání frázemi obsahujícími „kroky k Marsu“, avšak současný koncept nám přinese trochu toho inovátorství a nových technologií v oblasti nepilotované kosmonautiky. Ta pilotovaná si naopak vystačí se současnou technikou a žádný velký přínos tak nenastane. Nejedná se tedy o žádný posun k lidské výpravě k Marsu. Samozřejmě je zde nezpochybnitelný vědecký přínos, avšak ten mladou generaci ani daňové poplatníky nemotivuje tolik jako dobrodružné a inspirativní výpravy do dalekých končin. Dnešní doba však bohužel takovýmto dobrodružstvím nepřeje. Orion i raketa SLS jsou skvělými semínky pro růst průzkumu hlubokého vesmíru, které NASA po desetiletí postrádala. Tato semínka jsou však příliš drahá a američtí politici si vystačí s financováním jejich vývoje a na jejich adekvátní použití už nehledí. Uvidíme, zlepší-li se tato situace s příchodem nového prezidenta.

Zdroje informací:
http://thespacereview.com/
http://blog.chron.com/
http://spacenews.com/
http://www.space.com/
http://thespacereview.com/

Zdroje obrázků:
http://www.redorbit.com/
http://blog.chron.com/
http://fr.cdn.v5.futura-sciences.com/
http://spacenews.com/
http://spacenews.com/
https://upload.wikimedia.org/
http://spacenews.com/
http://media.washingtonpost.com/

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

21 komentářů ke článku “Změny pilotované mise k asteroidu”

  1. vedator napsal:

    pri citani clanku som prechadzal roznymi pocitovymi stavmi od nadsenia az po znechutenie. kvoli tomu,ze tak ako bolo uz napisane, projekt dotiahnutia sutru skonci s obamom, je to jednorazovy ciel, nie je na com stavat. lepsie by bolo stanovit dlhodoby ciel.

    chcel by som verit, ze USofAmerica sa zamera na Mesiac. SpX to chce dotiahnut na Mars, bolo by rozumne od Administrativy zamerat sa na nieco ine- Mesiac z toho vychadza ako dobry ciel.

  2. maros Redakce napsal:

    Som si čím ďalej istejší, že celý projekt ARM vydrží nanajvýš dovtedy, pokiaľ bude u kormidla Obama a Bolden. Potom bude úplne zrušený a prejde sa naozaj na niečo rozumnejšie.

    • Racek napsal:

      Je to fakt úplnej nesmysl. Nedovedu si představit, co by tam asi dva kosmonauti vyzkoumali. Snad jen narychlo uštípli kus kamene a pár set kilo dopravili na zem. A tam bychom zjistili, že odpovídá všem kamenům, co dopravili dříve na zem automatické sondy. Mnohokrát levněji. A jak je vidět z Philae, kamery fakt viděj líp jak lidské oko. A klidně se vydržej dívat i třeba rok, zatímco pilotovanej projekt jen pár dní.
      Ta raketa i Orion je fakt mrtvě narozený dítě. Na rozdíl od podobných raket nemá fakt žádné využití, tedy smysluplné.Saturn dostal lidi na měsíc, Eněrgia nosila raketoplán, N1 měla letět na měsíc a vynést kosmickou stanici. V případě ruska hodně drahý omyl.
      No, jak je vidět, z těchto zkušeností, velmi drahých se američané nepoučili.

  3. Anna Nová napsal:

    Ach jo :-/ Aby nám nezostali nakoniec len oči pre plač!… Takýto stále prepisovaný a škrtaný projekt je akurát zrelý na zrušenie „novou administatívou“ tak ako to stavila táto súčasná s programom Constellation. A ďalší iba plač..myslel vôbec niekto na to, že tie motory čo sú k dispozícií sú tak úboho slabunké, že skoro nikde nedoletia, nieto že dobehnú nejaký astreroid a potom z neho odštartujú tak aby sa v nejakej rozumnej dobe vrátili? Veď američania ani len nerozmýšľajú nad konceptom vesmírneho ťahača a tie súčasné iontové motory by museli byť o 3 rády!! výkonovo silnejšie aby pohli so 4 metrovým šutrom, nieto aby z asteroidu odštartovali! To je snáď vtip nie? A použiť koľko? 2, 3 či dokonca 5 tonovú družicu na otrestovanie „gravitačního traktora“ pre 400 !! metrový astreroid si snáď robíte srandu? To sa prejaví efekt aby netrafil asteroid Zem za koľko? 5, 10 alebo 25 rokov? Aby to malo aký taký efekt musela by umelá družica lietať buď extremne nízko nad povrchom astroidu, alebo naopak zas veľmi rýchlo. A sme v oboch prípadoch opäť pri motoroch ..tadaa! A ešte ďalšia slza … EM-3 (Exploration Mission) plánovaná až na rok 2025?? Keď ako tak udržateľná ekonomika štartov SLS bola nastavená na 1 štart za 2 roky. Pri predĺžení tohto času na dvojnásobok (na 4 roky) o koľko stúpne cena jedného štartu SLS? 😉 ..lineárne? nuž..

    • Michael Voplatka napsal:

      Dovolím si trochu vás poopravit. Z asteroidu se nebude startovat za pomocí iontových motorů. Ty budou v době odběru směřovat opačným směrem. K únikové rychlosti z tak malého tělesa docela postačí odraz přistávacích nohou. Pomoci jim pak můžou korekční hydrazinové trysky. Iontový motor přijde na řadu až při odletu od asteroidu. A protože je tak slabý, samozřejmě jich tam bude víc.

      A gravitační traktor přijde ke slovu právě až po odebrání balvanu, aby sonda měla mnohem větší hmotnost, než bez něj. Ano, půjde o velice malé změny. Ale ty by měly být z dlouhodobého hlediska a na tak obrovskou vzdálenost od Země dostatečné.

  4. Evžen napsal:

    Nebyla tisková konference 1. dubna??? To by mi tak sedělo poté, co jsem si dnešní článek přečetl. Když už nějakej šutrák chtějí dotáhnout k Měsíci, můžou ho přece stejně tak dotáhnout i na oběžnou dráhu kolem země. Mechanizmus můžou vybavit adaptérem pro zachycení „kanadskou rukou“ a zkoumat ho na ISS během „vycházek“. Nebo samozřejmě na stanici, která ISS bude v nějaké době následovat. Toto je takový nesmysl že to snad nemá smysl dál rozvíjet. Jak se dají vyhodit peníze…

    • Vojta napsal:

      Ne tak úplně. Na zpomalení pro zaparkování na zemské orbitě je potřeba mnohem více energie než na zpomalení u Měsíce, když se provede šikovný průlet kolem Země. Sonda nejspíš nebude mít moc silné motory a čtyřmetrový šutr pár tun vážit bude. Parkovat něco tak těžkého a nesnadno ovladatelného poblíž ISS by byl hazard nejvyššího stupně.

      • Evžen napsal:

        Ano, to je pravda, to mne v první chvíli zklamání z rozhodnutí amíků nenapadalo. Jasně, bylo by to zřejmě o několik řádů rizikovější než parkovat u ISS Dragon, to bez debaty. Palivo a motory také nejsou zadarmo. Bez debat. Do té doby je samozřejmě času dost a byl bych velmi překvapen, kdyby zrovna v tomto případě byl časový harmonogram přesně dodržen tak, jak je naznačen x let před realizací. Vsadil bych si na tři až pět let zpoždění a mohutné navýšení částky v dolarech pro nepředvídatelné okolnosti a překážky.
        Jestli tak náhodou nečekají na to, až hrdý nositel Nobelovy ceny míru opustí Bílý dům a nová vládní administrativa okamžitě program návratu na Měsíc neobnoví??? To co se děje mi připadne jako přešlapování na místě stylem dva kroky vpřed a krok a půl vzad, k tomu tři kroky do strany.
        Já bych se vůbec nedivil, kdyby byly asteroidy po prezidentských volbách rychle opuštěné – i když nepopírám vědecké obohacení a nové objevy takové cesty – a všechny síly nasměrované na Cíl Měsíc!! Dávalo by mi to smysl.

      • Vojta napsal:

        Také se mi ty taneční kreace nelíbí, ale snažil jsem se udržet svůj komentář v čístě technické rovině 🙂
        Ostatně podobné přešlapování, nedostatek financí na vědu a strach se pustit jasně určitým směrem je vidět ve většině světa. Rusko nevyjímaje, tam kvůli tomu ani nemusí měnit vládní garnituru. NASA má alespoň velmi robustní program bezpilotních sond. Jinde (ESA) mají velké problémy i s něčím takovým.

      • Milan Školuda napsal:

        Úplne zle. Na navedenie na orbitu mesiaca bude treba približne rovnako energie ako na navedenie na orbitu zeme. Nie je v tom skoro žiadny rozdiel. Tá sonda bude ten šutrák odoberať z nejakého asteroidu za dráhou Marsu a či s ním priletí k zemi alebo mesiacu, je úplne jedno. Z hľadiska pilotovanej misie k tomu šutru je oveľa výhodnejšie ho mať na orbite zeme. Aj keď taká misia je v skutočnosti úplne zbytočná z vedeckého hľadiska. Všetky rozbory vedia urobiť sondy, ten človek je tam proste navyše a zbytočný.

      • Vojta napsal:

        To není pravda. Předně nepůjde o asteroid z hlavního pásu, ale o blízkozemní (s podobnou oběžnou dráhou jako má Země). Dostat něco takového do gravitačního pole Země není energeticky nic extra náročného. Náročné je zabrždění z druhé kosmické rychlosti na rychlost oběžnou. Když však Zemi použijeme jako obrácený gravitační prak (aby sondu zbrzdila místo urychlila), na navedení k Měsíci bude potřeba mnohem méně energie (v reálu půjde nejspíš o složitější pingpong).

      • Milan Školuda napsal:

        No a práve tu je tá chyba. Zabrzdiť len jedným obletom okolo zeme a následne ten satelit naviesť na orbitu mesiaca je nereálne. Tých obletov zeme aj mesiaca bude musieť byť niekoľko, preto v konečnom dôsledku bude jedno, na ktorej orbite zaparkuje. Dokonca by som to videl opačne, že umiestnenie na obežnú dráhu okolo zeme bude jednoduchšie ako navigačne, tak aj energeticky.
        Ale celé toto je len také laické odhadovanie, to by musel sa k tomu vyjadriť nejaký odborník.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        On má Měsíc ještě jeden důvod – bezpečnostní. NASA tím dává najevo, jak moc jí záleží na bezpečnosti obyvatel. Američané by jistě panikařili, pokud by se dozvěděli, že na oběžné dráze Země bude nějaký asteroid. Jasně, že takhle malý kousek by nebyl nebezpečný, ale pro mnoho běžných lidí je asteroid synonymem apokalypsy. NASA několikrát ve svých prohlášeních zdůraznila, že pokusy se budou konat u Měsíce, aby byla zajištěna maximální bezpečnost ve všech fázích mise. 😉

      • Vojta napsal:

        Ad Milan Školuda: Spočítat to neumím, ale víc oběhů mezi Zemí a Měsícem by nemělo znamenat žádné další zpomalení. Leda by se pokusili o brždění o zemskou atmosféru nebo o pomalé beždění pomocí iontových motorů (to druhé je pravděpodobné). Jinak je vždy energeticky výhodnější kotvit u méně hmotného tělesa, pokud nechcete použít extrémně vysokou oběžnou dráhu kolem toho hmotnějšího (srovnatelnou s oběžnou dráhou toho lehčího tělesa). Jde o rozdíl mezi druhou kosmickou a oběžnou rychlostí na plánované dráze a ten roste s hmotností poměrně výrazně.

  5. Milan Školuda napsal:

    Z celého tohoto „tanečku“ okolo podoby misie, ktorá sa dokonca nakoniec javí ako úplne zbytočná a nič neriešiaca sa dá vydedukovať niekoľko vecí ohľadne dnešného fungovania NASA a v širšom pohľade aj USA vôbec. Celá tragédia začala zvolením si Obamu ako prezidenta. Doteraz boli väčšinou prezidentmi USA silné osobnosti, ktoré vedeli, čo chcú. Obama je však len karikatúra – bábka bez vlastnej vôle a vlastného úsudku ovládaná generálmi z Pentagonu a riaditeľmi tajných služieb. Celkovo je to vidno na celom vystupovaní (niečo najkôr prehlási, potom to zmení, potom sa stiahne lebo nemá názor, alebo kvôli ťarche argumentov, ktorými ho bombardujú novinári, …).
    Pre nás, takpovediac „kozmonautickú verejnosť“ 🙂 to má hlavný dôsledok – prelievanie financií od výskumu vesmíru do zbrojenia. A tento trend je presne od zvolenia Obamu, pretože predtým Bush vedel so svojimi vojenskými poradcami zatočiť, a odkázať ich mocenské ambície do správnych koľají. Ďalším dôsledkom je viditeľný tlak na NASA, aby svoje plány tiež viacej prispôsobovali potrebám armády (aj keď je to dosť nepochopiteľné, nakoľko armáda má svoju vlastnú vesmírnu agentúru). Potom vznikajú takéto prány na misie, ktoré sú úplne nepochopiteľné zdravým rozumom.
    Dotiahnuť kameň z asteroidu na obežnú dráhu mesiaca a tam poslať astronautov ho preskúmať? Veď to nemá žiadny zmysel ani logiku… Iba, že by tam boli určité plány v plánoch a tá misia mala skôr vojenskú povahu…

    • Tomáš Kohout Redakce napsal:

      Ta vojenská povaha mise je docela zajímavý aspekt, nad kterým jsem doposud nepřemýšlel. Natahat asteroidy k Měsíci (nebo třeba do libračních bodů) a pak je nasměrovat na Zemi má vojensky něco do sebe. Akorát se případný úder bude dost těžko ukrývat. Ovšem použít něco, co má stejnou účinnost jako vodíková bomba, ale přitom po tom nezůstává radiačně zamořené území, je z hlediska následného dobývání území velmi výhodné. A to, že se je možné trefit s přesností na kilometry, což u velkoměst stačí, to už nám stroje vracející se od Měsíce dokázaly.

      Že bych měl ovšem z toho nějakou velkou radost, to nemám. Myslím, že asteroidy by se daly využít líp, než na ničení a zabíjení.

      • Vojta napsal:

        No nevím. Aby asteroid prorazil atmosféru a způsobil značné škody, by musel mít průměr nad řekněme 15 metrů v případě chondritu, o trochu méně v případě nikloželezného asteroidu. Něco takového je hodně těžké (kolem 5000 tun), bude se s tím špatně manipulovat a bude dobře vidět na radaru. Navíc pokud by cílový stát disponoval kosmickými technologiemi, nebude pro něj velký problém se na takovou eventualitu připravit a útočící asteroid rozstřílet na neškodné kousky. V podstatě stačí postavit mu do cesty několikatunový kus železa a obrovský rozdíl rychlostí udělá své.

      • Tomáš Kohout Redakce napsal:

        To, že bude poměrně snadno odhalitelný jsem uváděl jako nevýhodu dané zbraně. S obranou proti tomuto asteroidu jsme opět u antiraket, které dodnes mají problém zničit i daleko lehčí cíle.

      • Vojta napsal:

        Klasická antiraketa má od přímého (radarového/vizuálního) kontaktu jen pár sekund k tomu, aby se navedla na cíl a trefila jej. V atmosféře je navíc dráha cíle i vlastní antirakety hůře předvídatelná. Antiasteroidní raketa bude mít k navedení a korekcím několik hodin. Velikost cíle hraje pro antiraketu a hmotnost je v tomto případě celkem ireleventní (pokud nepůjde o stometrový balvan), stačí se trefit. Jednoduché to ale nebude, to je fakt a úlomky tak úplně neškodné taky nebudou, pro družice by to byl hodně nepříjemný šrapnel.

      • Milan Školuda napsal:

        Zrovna takto som tú misiu s vojenským zameraním nemyslel. Myslel som na nácvik určitých manévrov v skafandroch okolo hmotného objektu predstavovaného tým kameňom. Alebo len proste nácvik zachytenia telesa a orbitálnych manévrov s ním… Možností je veľa. A na orbite mesiaca je oveľa menej zvedavých „očí“ ako na orbite zeme. Takže takto by to celé dávalo aj nejaký zmysel, inak nie.
        Vedecká hodnota navrhovaného projektu v tejto podobe je vlastne skoro nulová, takže by bolo zbytočné ju robiť. A z hľadiska kozmonautiky a technológií to totiž tiež nie je žiadny pokrok. Na orbite mesiaca už ľudia boli, sonda už na asteroide pristála, odber vzoriek sa robil… Takže prečo by sa takáto misia mala vôbec robiť… Aby si niekto rukou pohladkal šuter z asteroidu priamo vo vesmíre? WTF? 😀

Napište komentář k Milan Školuda

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.