Prožijte znovu dobu Apolla!

Insignie programu Apollo

Pokud jste se třeba během úterý na našem blogu začetli do článku o Jacku Schmittovi, možná jste na chvíli zalitovali, že jsou časy Apolla pryč. Vzrušující doba, kdy kosmonautika coby nové odvětví lidské činnosti konala převratné kroky jako na běžícím pásu a každý z nich s sebou nesl zhmotněnou budoucnost, je už bohužel minulostí. Od sedmdesátých let jsme se v oblasti pilotovaných letů nedostali dál, než na nízký orbit, přes všechny naděje a sliby nejrůznějších činitelů a politiků. Přednost dostává údajné řešení problémů zde, na Zemi. Abych byl upřímný, nezdá se mi, že by problémy ubývaly – spíše naopak. Přesto, nebo možná právě proto, kosmonautika ve srovnání třeba s vojenskými rozpočty živoří na kraji zájmu. Je pro mě těžko pochopitelné, že vojenský rozpočet USA z roku 2011 by zaplatil veškeré projekty za celou dobu existence NASA. Zkrátka, priority politiků (a bohužel i velké části voličů) jsou jinde, než ve vesmíru. Proto nám zejména v oblasti pilotovaného programu nezbývá, než se dívat zpět do minulosti a alespoň zprostředkovaně prožívat heroické chvíle, kdy jsme chodili po Měsíci a Mars byl zdánlivě na dosah.
Ovšem internet nám umožňuje toto snění dotáhnout do poměrně zajímavých detailů. V dnešním krátkém článku chci váženým čtenářům nabídnout dvě webové stránky, které se týkají projektu Apollo a díky kterým může mít člověk alespoň přibližný pocit, že je přímo v centru dění.

Emblém Apolla 11

Emblém Apolla 11
Zdroj: en.wikipedia.org

První stránkou je „firstmenonthemoon.com“. Jejím prostřednictvím si můžete připomenout napjaté chvíle během přistávacího manévru Apolla 11 v červenci 1969. Po krátkém načtení a potvrzení stiskem tlačítka se před divákem objeví obrazovka, rozdělená na několik polí. Levá horní část je věnována komunikaci mezi astronauty a Zemí. Zde můžeme vidět přepis komunikace. Pod touto částí je okénko, ve kterém vidíme, odkud se právě hovoří – zda z LM, CSM (velitelského a servisního modulu), nebo z Houstonu (znázorněného obrysem státu Texas). Uprostřed pak můžeme vidět videozáznam z kamery DAC, která byla namontována v okénku před Buzzem Aldrinem. Pod videem lze sledovat sklon lunárního modulu a malá ikonka ve tvaru srdce ukazuje tepovou frekvenci Neila Armstronga. Pravé horní okénko zobrazuje audiosmyčku letového ředitele Gene Kranze. Zajímavostí je pravé spodní okénko, které představuje z nadhledu konzoly v řídicím středisku a zbarvením jednotlivých konzolí naznačuje, který kontrolor právě hovoří. Předností je bublinková nápověda – pokud přidržíme kurzor nad zkratkou nebo jménem, objeví se plné pojmenování funkce právě hovořícího člověka. Zcela dole pak najdeme časovou osu s vyznačenými nejdůležitějšími milníky přistávacího manévru.
Simulace začíná pár okamžiků před započetím PDI (Power Descent Initiation – tedy spuštění motoru a začátku sestupového manévru Eagla). Velkou předností je možnost přeskoku na libovolné místo v čase prostřednictvím kliknutí na vybrané místo na časové ose nebo v přepisech radiokomunikace. Věřím, že v divákovi vyvolá sledování napjatých momentů podobnou záplavu adrenalinu, jako v těch, kteří tehdy skutečně byli v řídicím středisku nebo na palubě CSM, či LM.

 

firstmenonthemoon.com – simulace přistání Apolla 11

 

Emblém Apolla 17

Emblém Apolla 17
Zdroj: en.wikipedia.org

Druhou stránkou, kterou bych rád čtenářům představil, je „apollo17.org“. Jedná se o amatérský projekt Bena Feista, který si dal za cíl zrekonstruovat poslední lunární misi Apollo 17 a vytvořit jednoduchou stránku, kde bude mít divák možnost sledovat transkripty, video z mise a další informace v reálném čase a přehledně uspořádané. Přestože se jedná, jak už bylo řečeno, o amatérský projekt, výsledek je úctyhodný.
Na stránce vlevo nahoře můžeme sledovat transkript komunikace na smyčce Apollo-Capcom (označený zkratkou CC) a také transkript komentátora (PAO – Public Affairs Officer). Vlevo dole je okénko, ve kterém se zobrazují důležité fáze letu a pokud překlikneme na volbu „Mission Commentary“, můžeme si přečíst, jak daný okamžik vnímali astronauti samotní během debriefingů po misi, či během rozhovorů v následujících letech. Uprostřed stránky najdeme malé okénko, ve kterém běží historický čas, odpovídající danému okamžiku simulace. Vpravo nahoře máme možnost sledovat odpovídající video z Youtube. Pod videem se nalézá okénko s instrukcemi, v případě překliknutí na volbu „Mission Photography“ se můžeme pokochat fotografií, která odpovídá času, ve kterém se zrovna během simulace nacházíme.
Protože jsou videozáznamy načítány prostřednictvím Youtube, je třeba mít trpělivost v okamžiku, kdy stránka načítá další video. I zde je výbornou pomůckou možnost přeskoku v čase prostřednictvím kliknutí na posuvník v okénku Youtube, eventuálně kamkoli v transkriptu mise nebo komentáři astronautů. Tato verze stránky je pouze zkušební a sám autor upozorňuje, že je doporučeno použít prohlížeč Google Chrome, na jiném prohlížeči aplikace nebyla testována. Jestli má některý čtenář k dispozici přibližně 305 volných hodin, určitě je doporučuji strávit sledováním prozatím posledního letu člověka na jiné nebeské těleso…

 

apollo17.org – simulace mise Apollo 17

 

Přestože jsem neměl možnost sledovat přistání lunárních misí v přímém přenosu a doba fantastických pokroků byla v okamžiku mého narození už několik let v nenávratnu, jsem svým způsobem rád, že žiji právě dnes. Až dnešní technologie a zejména internet umožňují ‚být téměř u toho‘, navíc s informačním servisem, o jakém se minulým generacím ani nezdálo. Prožitek z přímého sledování historických misí tak lze alespoň zčásti nahradit. Přeji příjemnou zábavu!

 

 

Zdroje obrázků:

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apollo_program_insignia.png
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apollo_11_insignia.png
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apollo_17-insignia.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

23 komentářů ke článku “Prožijte znovu dobu Apolla!”

  1. Nick napsal:

    Diky za pekne pripomenuti zasle slavy.
    Pri sledovani „Go-Not go“ mne napadlo, stalo se nekdy, ze nekdo kolecko zastavil NotGo? Asi krome Apollo 13.
    Diky.

    • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

      Jistě se tak stalo, z hlavy mě napadá třeba Apollo 16, když po oddělení lunárního modulu začal zlobit závěs motoru na velitelském a servisním modulu a Young s Dukem dostali “No Go“ pro zahájení motorického sestupu na měsíční povrch.
      A jsem rád, že jsou ty odkazy potěšily! 😉

  2. Kenny007 napsal:

    Tak až dnes se mi v klidu povedlo si pustit záznam přistání se sluchátky na uších a sklenicí piva v ruce. Úžasný zážitek. Jsem ročník 1972 a krátce po mém narození přistála poslední expedice Apollo 17, shodou náhod s astronautem s předky českého původu.
    Je mi upřímně smutno z toho, že jsme se jako lidstvo již nedokázali na Měsíc a dál v následujících skoro pěti desetiletích vrátit.
    A to i přez nesporný pokrok v technologiích a technice. Doufám že se mi v průběhu zbytku života povede zažít něco podobného online a je mi úplně jedno, jestli to bude NASA, Roskosmos, ESA, čínská CNSA, nebo třeba nigerijci. Zatím to vypadá že v důsledku podfinancování pilotovaných letů
    národními agenturami se dočkáme spíše překvapení od soukromého sektoru jako SpaceX. Elon je dost velký „blázen“ na to aby se mu to povedlo. Nedávno zde zmíněný Jeff Bezos a jeho Blue Origin také asi nezůstanou u suborbitálních letů dlouho.
    Prostě i kdyby tam měl někdo vyskočit na trampolíně, chci být u toho a držím palce všem kdo se pokouší přenést budoucnost lidstva mimo matičku Zemi.

  3. FDv napsal:

    Zdravím,
    opravdu tomu mám rozumět tak, že rozpočet armády USA v roce 2011 by pokryl celou historii NASA ? Veškerý průzkum, vývoj, vzlety, pády, kotrmelce … od Mercury až po současnost ?
    Díky

  4. edemski napsal:

    „apollo17.org – simulace mise Apollo 17“ Já bych to jako simulaci nenazval, spíše „offline přenos“ z mise Apollo 17

  5. Honza napsal:

    Většinou nemůžu než vaše články chválit, ale tenhle mě dostal svým závěrem do kolen. Ano současná západní civilizace dokáže nabídnou masám skvělou virtuální zábavu, třeba i po čtyřiceti letech recyklované přistání na Měsíci. Ale dostat člověka na oběžnou dráhu už ne. A kdyby (nedej přírodo) přejel Elona Muska autobus, nedokáže to nikdo ani v blízké budoucnosti. A možná už nikdy. A vám to vlastně nevadí.

    Před čtyřiceti lety aspoň plnili mladí nadšenci dřevěným klacíkem sorbitolové TPH do papírové trubky a pak je potajmu za městem odpalovali. Dneska nadšenci do kosmonautiky dělají webové stránky. Je to jistě záslužná popularizační práce, ale poněkud virtuální. A bez těch co opravdu staví rakety celkem k ničemu.

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      Ono je to tak nějak rozdělené. Západní civilizace (NASA, ESA) aktuálně nedokáže dostat člověka na oběžnou dráhu, ale východní civilizace (Rusko) pomocí Sojuzů vzor šedesátá léta ano. Na druhou stranu Rusko se nedokáže posledních asi 30 let ani odlepit z oběžné dráhy Země, aby to přineslo nějaké vědecké poznatky. NASA a ESA to zvládají samy a výsledky jsou výborné. A je otázkou pár let, kdy budou vysílat i toho člověka. Ať už Orionem nebo pomocí soukromých firem.

      • Asdf napsal:

        Nemluvě o tom, že i přes fakt, že samo Rusko se vůči západu vymezuje, tak civilizačně i kulturně do západní civilizace prostě patří. Rusko má mnohem blíž evropskému než čínskému nebo indickému myšlení a kultuře.

    • Asdf napsal:

      „A kdyby (nedej přírodo) přejel Elona Muska autobus, nedokáže to nikdo ani v blízké budoucnosti. A možná už nikdy. A vám to vlastně nevadí.“

      Jako vtip dobrý, ale jestli to myslíte vážně, tak doporučuji se radši místo kosmonautiky věnovat třeba kaktusaření 😉

  6. Filip napsal:

    Dobře, já pro změnu okomentuji obsah článku:
    firstmenonthemoon.com jsem si pustil a je to perfektní – naprosto autentická atmosféra, kdo ještě nezkusil, tak sluchátka na hlavu a jedem…vlastně letíme.

    Až mě překvapilo v jakým klidu všechno proběhlo – žádnej jásot, výkřiky, nic. Checklist a jedeme go-no-go, stay-no-stay 🙂

    • Honza napsal:

      Všichni ti lidé to mnohokrát cvičili. Někde (možná tady 🙂 jsem četl přímo od astronauta, že měl problémy místy odlišit opravdový let od měsíců nácviku v simulátorech. Jsme zblblí filmy a dokumenty vytvorenymi „umělci“. Pokud chcete něco opravdu dokázat, emoce musí stranou.

  7. Oldřich Drtil napsal:

    Měl jsem to štěstí, že jsem mohl sledovat celou tu éru soutěžení v pilotovaných i automatických letech. Gagarin letěl, když mi bylo osm. Gemini jsem sledoval ve výborných článcích v časopise Letectví a kosmonautika. Apollo, to byl Karel Pacner a Oheň na Měsíci od Hermana Mailera. Ale už tehdy se objevovaly náznaky budoucího boje mezi robotickým výzkumem a pilotovanými misemi. Tehdy to bylo spíš „nerozhodně“, teď jsou technologie a znalosti už někde jinde.
    Prvotní éra létání posádek asi skončila s raketoplány. Ale je fakt, že projekt Apollo byl obrovským krokem a krásnou nadějí do budoucnosti.
    Takže, nehledě na finanční stránku, budou „pěšáci“ ve vzdálených výpravách, o nichž se snilo, spíš výjimkou.
    Ale zase tu máme ISS. V tomhle určitě neni pilotovaná kosmonautika pozadu. Tam už proběhlo víc experimentů, než jsme si dovedli vůbec představit.

    • Honza napsal:

      Ano ISS tu máme, proběhlo tam opravdu víc experimentů, než si dovedeme představit.

      A spojil tam už někdo dvě poloviny kosmické lodi (vynesené po částech na oběžnou dráhu) natankoval ji a poslal na Měsíc nebo na Mars?

      A zachytil tam někdo tahač s nákladem od asteroidu (komety, měsíce, planety), přebral náklad, tahač natankoval a poslal ho zpátký?

      Taky ne? Pořád zkoumaj, jak rostou kvasinky ve stavu beztíže. A tisknou na 3d tiskárně výrobky, které vymodeluje v lepší kvalitě z moduritu každé druhé desetileté dítě? A ve volném, čase čistěj toalety?

  8. zdenek napsal:

    USA mají vojenské základny v 150 ti zemích . Porovnejte si kolik bylo základen po svete v sedumdesátých letech . Pár lidí ovládající každou vládu v USA na vzdálený vesmír kašlou . Dokud budou mít co rabovat na Zemi v jiných zemich na vesmir se nedostane .

Napište komentář k Spytihněv Čumpelík

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.