Vydala jsem se do kina na Gravitaci

Deník astronautky Speciál

„Včera jsem využila nečekaného nedělního volna a vydala jsem se do kina podívat se na Gravitaci. Stálo to za to, a pokud jste to ještě neviděli, myslím, že byste opravdu měli. Na tomto místě však musím podotknout jeden fakt: má znalost kinematografie je zhruba stejná jako má znalost gramatiky sanskrtu. Dovolím si ale říct, že budete dozajista pohlceni estetickou krásou tohoto filmu, jeho fantastickou vizuální stránkou a jeho poutavou hudbou. Děj mě sice nějak nechytl, ale koho to zajímá? Je to výborná výmluva, abychom se vydali na výlet do vesmíru a pozorovali Zemi z perspektivy na oběžné dráze. A také abychom navštívili některé z lidských výtvorů, které ve vesmíru jsou, od Hubbla přes Mezinárodní vesmírnou stanici a Sojuz, které jsou okopírovány do neuvěřitelných detailů, až po přesné označení tlačítek na ovládacích panelech. Běžte do kina, nasaďte si 3D brýle a podívejte se sami. Poté vyjděte ven, pohleďte vzhůru na noční oblohu a pomyslete na to, že všechny tyto věci existují i ve skutečnosti na zemské oběžné dráze. Nechte se touto myšlenkou obklopit… Dobrá a teď k tomu, co opravdu chcete vědět. Ano, modely hardwaru jsou úžasně přesné. Ale co ten děj? Je reálný?

Pondělí 7. října 2013

Je mi líto, ale není. Podle mého názoru ani trochu. Tak například je zde celá řada fyzikálních nemožností. Letět od Hubbla k ISS s jetpackem? Ale no ták! Jsou na naprosto odlišných oběžných drahách: rozdílná výška, rozdílné oběžné rychlosti, rozdílný sklon k rovníku. Pokud to není vaše každodenní práce, orbitální transfer na oběžnou dráhu s jiným sklonem vám dokáže způsobit pěknou bolest hlavy. Není to nic intuitivního. A navíc vyžaduje velmi mnoho, opravdu velmi mnoho paliva. Nic pro malý jetpack.

Nebo si povězme o tom dramatickém momentu, kdy statečný velitel odepne karabinu, která jej drží na laně spojeného s jeho kolegyní: zajisté to mělo veliký emotivní dopad vidět ho odlétat pryč vlivem nějaké neviditelné síly, ale, ehm, v reálném světě by se mu nic nestalo. Zůstal by na stejném místě a jen tak by se vznášel.

Ale stačí už o fyzikálních nesmyslech. Pojďme si říci o věcech, které jsem postřehla, které, podle mého názoru, nedávají smysl z hlediska reálných vesmírných operací na ISS.

1) Trénink
Dr. Stone řekla, že na svou misi cvičila šest měsíců. Já mám za sebou už dva roky výcviku a ještě jeden rok mě čeká. A to ani nebudu umět řídit čínskou kosmickou loď.

2) Pojistná lana
Během scén při opravě Hubbleova teleskopu můžete vidět mnoho volně poletujícího nářadí. Během reálného výstupu do volného kosmu nemůže nic zůstat nepřivázané. Astronauti jsou pak navíc připoutáni lankem cívky, které by je přitáhlo zpět, kdyby odlétli.

Během reálného výstupu do volného kosmu nemůže nic zůstat nepřivázané.

Během reálného výstupu do volného kosmu nemůže nic zůstat nepřivázané.

3) Létání s jetpackem
Astronauti opravdu nepoletují kolem jen tak s použitím jetpacku. Jetpack (nazývaný SAFER) je bezpečnostní opatření navíc a má k dispozici jen tolik plynu, abyste se bezpečně vrátili zpět k lodi, kdybyste náhodou odlétli.

4) Ztráta spojení
Komunikační satelity TDRS jsou na geostacionární oběžné dráze ve výšce 36 000 km. Nemohou být zničeny vesmírným smetím, které si poletuje na nízké oběžné dráze.

5) Nedostatek kyslíku ve skafandru
První věc, která by ve skafandru přestala fungovat,  by byl systém odstraňování CO2. Dr. Stone by zemřela na intoxikaci ještě předtím, než by jí kyslík došel.

6) Poklopy přechodové komory
Ve filmu se Dr. Stone lehce „vloupá“ do jakékoliv vesmírné stanice, které jsou navíc náhodou na stejné oběžné dráze, tím, že otočí běžnou externí klikou poklopu přechodové komory. Poklopy se otevírají ven a přechodové komory jsou k jejímu pohodlí izolovány od zbytku stanice. Ve skutečnosti ale neexistují žádné externí kliky poklopů a přechodové komory nejsou udržovány izolované – pokud byste otevřeli poklop, vzduch by unikl z celé stanice. Navíc poklopy vedoucí do vakua se otevírají dovnitř, ne ven, jinak by nejspíš nebyly moc bezpečné, že ano? Představte si všechen ten vnitřní tlak, který na poklop neustále tlačí. Samozřejmě, že pokud se poklop otevírá dovnitř, musíte nejdříve vypustit vzduch z přechodové komory, jinak byste jej velice těžko otevírali.

Poklopy vedoucí do vakua se otevírají dovnitř, ne ven, jinak by nejspíš nebyly moc bezpečné, že ano?

Poklopy vedoucí do vakua se otevírají dovnitř, ne ven, jinak by nejspíš nebyly moc bezpečné, že ano?

7) Lodě navíc
U obou vesmírných stanic, které jsou příhodně umístěné na stejné oběžné dráze jako Dr. Stone, je vždy nějaká ta loď, kterou tam za sebou posádka stanice zanechala. Ve skutečnosti máme pro šestičlennou posádku ISS dva Sojuzy. Pokud bychom museli stanici opustit, použili bychom oba dva. Na stanici, která by byla evakuována, by tudíž žádná loď navíc nezůstala.

Dobrá, zbytek necháme na příště. Mezitím si na ten film zajděte, vezměte s sebou své kamarády a řekněte jim, že všechny ty věci tam nahoře opravdu existují a že je to úžasný úspěch.

Čtvrtek 10. října 2013

Toto je pokračování pondělního zápisu v deníku týkajícího se filmu Gravitace. Abych pokračovala tam, kde jsem skončila, zde je několik dalších aspektů filmu, které tíhnou spíše k fikci.

8) Výstupy do volného prostoru
Výstupy do volného prostoru ve filmu jsou impozantní výkony hodné show v Cirque du Soleil. Bohužel už ale nejsou příliš reálné. Opravdové skafandry jsou velice tuhé a mají kovové klouby, které omezují pohyb. Rozsah pohybu a zručnost jsou omezeny stejně jako výhled zevnitř přilby. Promiňte, ale ani s velkým nakopnutím pomocí adrenalinu neexistuje možnost, jak byste vystřihli všechna ta čísla.

9) Operace v přechodové komoře
Přechodová komora ISS, do které se Dr. Stone vloupá, je ruská a používá se k výstupům ruských kosmonautů v ruských skafandrech Orlan. Přechodová komora je nádherně vymodelovaná do nejmenšího detailu, takže moc nevadí, že červený ventil, kterým Dr. Stone otáčí, by do komory vzduch nenapustil, a napuštění vzduchu by vlastně trvalo mnohem déle. Dostat se ze skafandru EMU také zabere nějaký čas dokonce i s pomocí druhého.

Červený ventil, kterým Dr. Stone otáčí, by do komory vzduch nenapustil.

Červený ventil, kterým Dr. Stone otáčí, by do komory vzduch nenapustil.

Chladící spodní prádlo je změtí sta metrů malých trubiček.

Chladící spodní prádlo je změtí sta metrů malých trubiček.
Zdroj: https://plus.google.com/

Kam bych teď ale ráda zabrousila je oddělení spodního prádla. Tílko a šortky, které Dr. Stone nosí, jsou, jak bych to jen řekla, udivujícím módním výstřelkem pokud jde o výstupy do volného kosmu. Ve skutečnosti astronauti nosí velice nemódní, ale o to více chránící spodní prádlo (na obrázku vravo) s dlouhými rukávy i nohavicemi a chladicím systémem, který je změtí sta metrů malých trubiček. V těchto trubičkám cirkuluje voda a odvádí teplo z těla pryč a skrze sublimátor jej vypouští do vesmíru. Pokud při reálných vycházkách do volného kosmu není chlazení, není ani párty.

10) Odpojení Sojuzu
Ano, je to o dost složitější než jen stisknutí tlačítka ‚ON‘ a zadání příkazu k odpojení. Nejdříve se musí provést kontrola těsnosti a zapnout množství systému, než je loď vůbec schopná se odpojit. Pomyšlení na pouhé naskočení do Sojuzu a odlétnutí je pro mě zábavné až groteskní a je jedním z těch momentů, kdy vybuchuju smíchy. Je tady ale velké ALE. Když se nad tím zamyslím více, myslím, že by to šlo provést. Myslím, že v principu byste se mohli ukázat ve svém spodním prádle, zapnout ovládací panel, nabít dokovací systém a odeslat signál k otevření zámků. Pokud by byl poklop uzavřen, příkaz by byl přijat a jakmile by se zámky otevřely, pružiny by vám udělily malou rychlost pro odpojení. Pokud byste opravdu spěchali, tak proč ne? Ačkoli byste měli mít opravdu dobrý plán, co chcete dělat poté a museli byste rychle začít zapínat kritické systémy co nejdříve.

11) Padák
Nebudu to říkat moc nahlas, ale… ve skutečnosti můžete odpojit padák přistávacího modulu a přitom pohodlně sedět uvnitř. Je to standardní procedura po přistání, kdy odpojíte jeden nosný popruh, abyste předešli tažení větrem po zemi. V případě přistání do vody byste odpojily oba popruhy, aby vás hmotnost padáku nestáhla pod hladinu. Provedení improvizovaného výstupu do volného kosmu však bylo mnohem velkolepější. Mějte ale na paměti že ve skutečném Sojuzu není vůbec žádná možnost vystoupit mimo loď a hlavně ani náznak jakýchkoli madel, po kterých byste se přesouvali. Myslím, že tato scéna byla projevem úcty k dřívějším dobám sovětského pilotovaného programu.

Pro dnešek to stačí. Pokračování příště!

Pátek 11. října 2013

Právě jsem po dlouhém letu, během kterého jsem měla čas poznamenat si několik posledních slov ohledně Gravitace, dorazila do Houstonu.

12) Randevous
Sedíte ve svém malém Sojuzu a chcete letět k Mezinárodní vesmírné stanici. To se mimochodem děje čtyřikrát do roka – pokaždé, když nová posádka letí ke stanici. Říká se tomu randevous a technicky by se dalo říct, že je to to, o co se Dr. Stone pokouší, když míří ke stanici Tiangong a zkouší zažehnout hlavní motor Sojuzu. Až na to, že takhle to nefunguje. Řekněme, že letíte ve formaci za stanicí. Abyste ji dohnali, musíte být na nižší oběžné dráze. V tom je trik – každá oběžná dráha má svou specifickou oběžnou rychlost. Čím jste níže, tím letíte rychleji. Takže pokud jste níže, než váš cíl, který potřebujete dohnat, doháníte jej. Říkáme tomu fázování. Potom ale musíte v určitém bodě vystoupat na oběžnou dráhu vašeho cíle. Za tímto účelem provedete dva prográdní zážehy (ve směru letu) ve dvou přesně daných okamžicích. To zapříčiní, ať tomu budete věřit nebo ne, že zpomalíte. Zvýší to ale vaši oběžnou dráhu, takže dosáhnete svých cílů: setkat se se stanicí a sesouhlasit oběžné rychlosti. Teď už to určitě chápete. Dokonce i ten nejjednodušší scénář, který jsem právě popsala, zahrnuje dva správně dlouhé zážehy motoru při velice přesně dané orientaci lodi. Žádné „namiř a vystřel“!

13) Sojuz neobelstíte
… aby si myslel, že je 3 metry nad zemí.  Neexistuje zadávací protokol, kterým byste manuálně zadali výšku nad terénem. Přistávací raketové motory se automaticky zažehnou díky příkazu radarového výškoměru. Navíc, abyste odhalily motory, nejen že byste museli oddělit jednotlivé moduly Sojuzu (což se stalo, moc se mi to líbilo!), ale museli byste také odpojit tepelný štít, který chrání spodní část přistávacího modulu během vstupu do atmosféry. A jak jste jistě uhodli, to se také děje automaticky.

14) Osedlání hasicího přístroje
Pomineme fakt, že přistávací modul Sojuzu nemá postranní poklop (proč bychom ho potřebovali?). Jaké jsou sázky na to, že se na ISS dostanete pomocí hasicího přístroje? Pamatuji si staré rčení, které říká: „Sílá bez kontroly je k ničemu“. V tomto případě bych řekla: „Tah bez řízení je k ničemu“. Řekněme, že se chcete pohybovat přímo dozadu. Nejprve se tedy musíte ujistit, že jste v poloze kdy je váš cíl přímo za vámi (jak?). Dále musí být směr výstupu hasicího přístroje v perfektní linii s vaším těžištěm. Pokud je jen trochu vychýlen, nevyhnutelně to povede k vaší rotaci. Jakmile začnete rotovat, váš cíl, o kterém jste nějak předpokládali, že je přímo za vámi, už za vámi nebude… chápete ten problém?

Tah bez řízení je k ničemu.

Tah bez řízení je k ničemu.

15) Vstup do atmosféry
Když na simulátoru Sojuzu v Hvězdném městečku trénujeme vstup do atmosféry, je zde jedna věc, kterou musíme udělat, ať se děje, co se děje, a nezáleží na instruktorech, kteří nás zahlcují kombinacemi závad hodných, ehm, filmového zpracování. Rozhodně musíme provést brzdící zážeh ve správné orientaci a s požadovaným delta v. Zjednodušeně lze říci, že zpomalíme jen o tolik, o kolik je to potřeba, abychom do atmosféry vstoupili pod správným úhlem. Proč je to tak důležité? Ukazuje se, že je to klíč k tomu, abychom se domů dostali v jednom kuse. Nechám vás samotné posoudit, jestli by to pro Dr. Stone při apokalyptickém scénáři prezentovaném ve filmu dopadlo dobře.

16) A nakonec…
…vězte, že Rusové nejsou hlupáci a rozhodně nejsou ani nováčci ve vesmírném businessu. Myslím, že bychom dokonce mohli říci, že jej vynalezli. Tato katastrofická kaskádová reakce vesmírného smetí už je sama o sobě nerealistická. A že by ji způsobili Rusové, kteří mají na ISS neustále tři členy posádky, je nesmysl!

Ve filmu samozřejmě bylo mnohem více malých věcí, od poklesu parciálního tlaku kyslíku v přistávacím modulu bez celkového poklesu tlaku, po vysvlékání skafandru Sokol pod vodou během několika sekund (ve skutečnosti to není úplně jednoduché vysvléci se z něj (jak můžete vidět na fotce), ale co se týče mě, já už jsem skončila. Je potřeba se připravit na zítřejší výcvik!“

Není úplně jednoduché se vysvléci ze skafandru Sokol.

Není úplně jednoduché se vysvléci ze skafandru Sokol.
Zdroj: https://plus.google.com/

Zdroj informací:
https://plus.google.com/

Zdroje obrázků:
https://plus.google.com/
film Gravitace (Gravity, 2013)

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (25 votes cast)
VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0 (from 0 votes)
Vydala jsem se do kina na Gravitaci, 2.4 out of 5 based on 25 ratings
Pin It
(Visited 2 633 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (25 votes cast)
(Visited 2 633 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


22 komentářů ke článku “Vydala jsem se do kina na Gravitaci”

  1. Radoslav Packa napsal:

    Z toho som pochopil, že do denníka koncom 02/2015 nenapísala ani čiarku.
    Ale zaujímavý komentár k filmu priamo od fachu.

    • Michael Voplatka napsal:

      Přesně tak, ani čárku. My však nechceme narušovat pravidelnost našeho seriálu a tak máme pro tyto případy v zásobě několik takovýchto speciálů. Snad jsou i ty pro čtenáře poutavé.

  2. Mojmir Byrtus napsal:

    Musíme to brát tak, že to je „jen film“. Co se mi na filmu líbilo, byly scény z oběžné dráhy. Co se mi naopak nelíbilo, věčné hekání Dr.Stone. Zavřít oči a je to jak z podřadnýho péčka. Jinak je film pěkný, to ano…

  3. David Dobeš napsal:

    Ano, příšerné nesmysly (počínaje stejnou výškou stanic a jejich velkou blízkostí; dále velmi rychlá likvidace všeho smetím atd. atd.) ve filmu mě natolik rušily, že jsem si to vůbec neužil. Asi stárnu 😀

  4. fretka323 napsal:

    Ve všem souhlasím, ale i tak to je úžasný film. Ovšem k trojce. Pokud vím tak Kowalski měl MMU. Takže mohl poletovat pouze něho.

  5. marduk napsal:

    Určite mali tvorcovia odborných poradcov, prečo sa teda nevyvarovali aspoň tých nepresností, ktoré neboli dôležité pre dej to nechápem. Rozumiem, keď sa takto funkčnosť upravuje, pretože je to potrebné kvôli scenáru, ale ostatných nepresností sa mohli vyvarovať.

  6. Michal napsal:

    Tuhle „nerdovštinu“, kdy se odborně rozebírají nesmysly ve filmech mám rád 🙂

  7. Adhara napsal:

    Vďaka za tento článok. Ja som si po zhliadnutí toho filmu šklbala vlasy nad jeho absurdnosťou a to som zďaleka neprišla na všetky nezmysly. Z hľadiska fyzikálnej a technologickej realizovateľnosti je Gravitácia taký Armageddon, len bez asteroidu.

    • Mojmir Byrtus napsal:

      Ano, tahle analogie s Armageddonem mě taky napadla. I když musím uznat, že Armageddon je horší. Prvních 15 minut docela obstojná komedie – ostřelování lodě Greenpeace gofovými míčky a průpovídky Bruce opravdu nebyly špatné, pak něco málo tragikomedie a pak už jen něco, co se nedá slovy popsat…
      Za tenhle film mimochodem Bruce Willis vyfasoval „Malinu“

  8. Racek napsal:

    No, taková zdánlivá exhibice, má pochopitelně pravdu a našlo by se určitě i spousta dalších věcí. Ale. Jedno Ale. Zkuste to naopak. Natočte film podle realií. Z děje nezůstane po úvodních 5 minutách nic. Děj se stane neuvěřitelně pomalým a nudným. Film se natáhna do cca 17 hodin, aby s všechno stihlo udělat tak, jak kosmonautka navrhuje a na nic se nezapomnělo. A konec konců, dokumentárních filmů máme dost, i když mě třeba pořád fascinují, hraný film a příběh tam není.
    No a ten příběh. Fascinující na něm je to, jak hrdinové umí improvizovat při záchraně života ze zcela bezvýchodných situací. Jistě, blbě, naivně, nesmyslně ale zajímavě. Já tedy netrpěl, já to prožíval. jako vždy v dobrých filmech.
    No a na závěr jednu opravu. Film dle kosmonautky by trval ne 17 hodin, ale asi 5 minut. Od zničení raketoplánu nějakými troskami, meteority, nanosatelity … vyberme si …bychom pak jen čekali, než se udusí. Pro některá zvláštní jedince je proces dušení jistě zajímavý, ale těch není mnoho :-)).
    Takže, je to pohádka, jak už to ve filmech bývá. A pohádky já strašně rád. Vy ne?A nakonec, i tahle převelice lidská a sympatická kosmonautka Samantha Cristoforreti se na to ráda podívala. A ten její komentář, trochu upozornit nadšené diváky, že přírodní zákony bohužel existují a zlobí. Uff.

    • PG napsal:

      Věc je v tom, že u fantasy přijmete jízdu na Kentaurech, u sci-fi zase warpový pohon atd. U pohádek zase čarování kouzelným prstenem. Všude ale budete protestovat, když se změní pravidla hry. Jestliže je někdo nesmrtelný, budete si tukat na čelo, kdy ho někdo ostřeluje šípy. Jestliže se prstenem nedá přičarovat člověk, tak to nesmí dělat nikdo, ani hlavní hrdina.

      No a teď zpět ke Gravitaci. Bylo to sci-fi nebo pohádka? Pokud ano, tak trochu mimo žánr a na zapřenou.
      Jestliže ne, mělo se to dít v souladu s fyzikou. Film může pracovat jen s časovým střihem a pohledem. Když by Major Zeman honěný zlým imperialistou zmáčkl tlačítko na své služební Volze a uletěl do oblak, asi by vás takový film nebavil. Proč tedy hájit naprosto debilní manýry Gravitace?
      Navíc je tu pro mne nejdůležitější hledisko – kinematika a dynamika na oběžné dráze je natolik zajímavá, že by si zasloužila realistické ztvárnění, a přesto by z toho byl laický divák paf. Přidat abych zpomalil a ubrat abych dohnal? Nad tím by kroutili hlavami a dohadovali se. Odpojený kolega odlétá – hybnost se nám nezachovává? Ten film se právě zcela hňupským ignorantsvím na naprosté základy středoškolské fyziky stal umolousaným pseudoeposem typu béčkového fantasy.
      Ovšem – 3D zpracování tomu dalo nový rozměr a atraktivita ISS vehnala do kina víc lidí, než kolik by šlo na další příšerky z galaxie X. Ale bohužel se jim dostalo jen další dávky instantní filmovačky, kde efekt je prvoplánovým cílem a nikdo z tvůrců patrně neprošel ani středoškolským fyzikálním vzděláním.

      • Racek napsal:

        Obávám se, že se prostě neshodnem. Víte, kinematika a dynamika na oběžné dráze, jako hlavní téma filmu, to by nedopadlo dobře. Obávám se, že by došlo k drastickým scénám ve frontách na lístky s tisíci mrtvých, pádem vlády a komunistickým pučem …
        Tak dobře, beze srandy. Udělat film pro diváky je trochu jiná věc. A že každý film, každá kniha kromě odborných věcí je více či méně pohádka, co jiného? Samozřejmě, i tady jsou hranice žánrů všelijak hodnoceny. No a trpět ve filmu, to se mi občas stává taky. To je normální. Zejména, když mám špatný den nebo nějaký předsudek k tématu. Nebo film je prostě špatný. Nebo ho nepochopím. V těchto případech ovšem často mívám podezření, že to nepochopil ani režisér.

    • Adhara napsal:

      Nesúhlasím. Podľa mňa by bolo možné natočiť zaujímavý sci-fi film podľa reality. Možno by nebol natoľko efektný, aby uspokojil rozmaznaných divákov milujúcich ohňostroje v každej minúte, ale pozerateľný aj pre nie úplných odborníkov určite. Čo sa týka dĺžky reálnych fyzikálnych dejov, na to je jednoduchý liek – strih. Ale taký strih, aby bolo divákovi jasné, že je to strihnuté. Nie že vidí desať minút plynulého letu a klábosenia dvoch astronautov a čáry máry fuk, zrazu sú pri ISS (teda, niežeby pridanie času ten ich prelet od Hubbla k ISS nejako zreálnil :-)).

      Mimochodom, keď astronautka letela preč od zničeného raketoplánu, pre mňa to bol top moment celého filmu. Nie preto, že by som sa chcela dívať na dusenie, ale preto, že napätie vrcholilo a súčasne dovtedajšie podivnosti a rozpory s realitou zatiaľ u mňa neprekročili mieru akceptovateľnosti pre film – opakujem pre film, nie realitu. Lebo beriem, že fikcia si v mene zaujímavého príbehu môže dovoliť trochu popriťahovať fakty za vlasy. Ale je rozdiel popriťahovať ich, a vyšklbať ich aj s kožou na hlave, ako sa to stalo tu.

      • Racek napsal:

        Zkuste se zamyslet, proč nejsou tyto filmy natáčeny podle Vašich představ … čest buď výjimkám. Ona odpověď je celkem jednoduchá … diváci. Ti se jdou bavit a relaxovat a ne se učit fyziku. Lumpové primitivní, že.
        Takže přeji moc příjemnou dobrou noc. Já jí zahájím četbou zase dalšího podobného škváru (v mém věku už moc jsou už některé možnosti téměř vyloučeny..).

        • Adhara napsal:

          A ja som čo, ak nie divák? Tu vôbec nejde o to, čo diváci (čitatelia a spol.) chcú. Tu ide o to, čo si skupinka tvorcov myslí, že ľudia chcú. A to je dosť podstatný rozdiel. Ako inak vysvetliť tie šomrajúce davy? Dôvody, prečo je v umení dobré sa aspoň trochu držať reality, vysvetľujem tu: http://www.adhara.sk/?page_id=982

          Mimochodom, ani z ospevovanej vizuálnej stránky filmu som veľa nemala. Cez slzy smiechu totiž človek skoro nič nevidí.

        • PG napsal:

          Já myslím, že hlavní důvod je druh primitivity tvůrců. Vzpomeňte na Apollo 13. Nebyl dokonalý, ale dost se drželi fakt a obešlo se to bez účasti mimozemšťanů i výstupu do prostoru se zatajeným dechem a spektakulárních výbuchů.
          Člověka děj pohltil a bál se o astronauty ne proto, že by kolem nich fičely meteority jako hlava velké, ale proto, že pochopil jejich situaci a měl představu o reálných možnostech.
          A byl to velmi úspěšný film.

        • Vojta napsal:

          Myslím si, že film aby působil realisticky, musí tak být stavěn už od základu, tedy od námětu. Pokud si autor vymyslí, že diváky provede po všech zajímavých tělesech na oběžné dráze za dramatické spršky kosmického smetí, tak musí jít realita a fyzikální zákony stranou. Akorát je dobré aby děj zůstal vnitřně konzistentní, což bohužel také není pravidlem.

        • Racek napsal:

          Musíte chápat, milá Adharo, že ten film byl natočen pro nás, primitivnější avšak převažující část lidstva, kteří sice nechápou nuance, ale zato velice rádi platí celý vesmírný výzkum ze svých daní. A občas se jdou pobavit do kina. Pro Vás jsou určeny jiné filmy. Ne. Stmívání tím nemyslím :-))

  9. Tomi napsal:

    A já jsem si myslel, kolik že nesmyslů jsem odhalil 😀

  10. zvejkal napsal:

    Mne sa to pacilo… Vlasy som si netrhal. Uzival som si skvely vizual a to, co bolo vo filme dolezite.

  11. Gep napsal:

    Presne kvuli zminenym vecem se mi jinak krasny film moc nelibil a prisel mi jako naprosta hovadina. Nejvetsi dojem ve mne asi zaujalo tvrzeni, ze se Dr. Stone nepodarilo v pulrocnim vycviku ani jednou pristat se Sojuzem, ale pak ji stacilo stisknout dve tlacitka. 😀

  12. Jirka napsal:

    vysvětlení filmu:
    Při prvním příletu kosmického smetí je hlavní postava též zasažena a veškerý další děj se odehrává pouze v jejích představách.

Zanechte komentář