Poprvé u trpasličí planety

15-034

Americká sonda Dawn se včera zapsala do historie – a to hned dvakrát. Jednak se stala historicky první sondou, která se usadila na oběžné dráze trpasličí planety. Můžeme sice argumentovat, že tato kategorie byla zavedena až v roce 2006, ale ani předtím se žádná sonda na oběžnou dráhu tohoto tělesa nedostala. A v čem spočívá druhé prvenství? Dawn je první sondou, která pracovala na oběžných drahách dvou mimozemských těles. Ještě před příletem k Ceres totiž pracovala na oběžné dráze asteroidu Vesta, který má oproti Ceres poloviční průměr. V dalších měsících se můžeme těšit na detailní průzkum největšího tělesa, které obíhá mezi Marsem a Jupiterem.

Od startu uplynulo sedm a půl roku, Dawn nacestovala vesmírem téměř 5 miliard kilometrů, než se dostala ke svému cíli. Sonda se nacházela zhruba 61 000 kilometrů od Cerery, když ji zachytila gravitace trpasličí planety. K historickému okamžiku došlo včera – 6. března ve 13:39 SEČ. Při příležitosti usazení na oběžné dráze JPL představila i nejnovější snímek trpasličí planety, který sonda pořídila 1. března. Fotka, kterou jsme použili jako hlavní obrázek dnešního článku byl pořízen ze vzdálenosti 48 000 km.

Umělecká představa sondy Dawn se zažehnutým iontovým motorem

Umělecká představa sondy Dawn se zažehnutým iontovým motorem
Zdroj: http://i1.sndcdn.com

První oběžná dráha bude cca. ve vzdálenosti 13 500 km a jeden oběh potrvá 15 dní. V této fázi, která se označuje jako první kompletní seznámení, bude sonda střídat období, kdy bude fotit a měřit údaje, které pak pošle k Zemi. Pak sonda klesne do výšky 4 430 km, tady stráví tři týdny při tzv. seznamovací fázi a měly by vzniknout snímky celého disku pro vytvoření kompletní mapy. Snímkovat bude i spektrometr ve viditelné a blízké infraoblasti VIR.

Následovat bude klesání do výšky 1480 km, kde v srpnu začne dvouměsíční fáze „snímkování z velké výšky“, jak ji technici v JPL nazývají. během této fáze bude nafocen téměř celý povrch Cerery, přičemž fotky budou detailnější, než u seznamovací fáze. V této fázi se také dočkáme 3D snímků. I zde bude probíhat snímkování spektrometrem VIR. Po skončení této fáze sonda zahájí klesání do výšky 375 kilometrů. Tady by na přelomu listopadu a prosince měla začít fáze detailního průzkumu. Sonda by zde měla pobývat tři měsíce, během kterých přijde ke slovu třeba GRaND – detektor gama záření a neutronů.

Datum Vzdálensot Průměr (px) Rozlišení km/pix % disku osvětleno
1. 12. 2014 1 200 000 9 12 94
13. 1. 2015 383 000 27 36 95
25. 1. 2015 237 000 43 22 96
3. 2. 2015 146 000 70 14 97
12. 2. 2015 830 000 122 7,8 98
19. 2. 2015 46 0000 222 4,3 87
25. 2. 2015 40 000 255 3,7 44
1. 3. 2015 48 000 207 4,6 23
10. 4. 2015 33 000 306 3,1 17
15. 4. 2015 22 000 453 2,1 49
Trpasličí planeta Ceres - foceno 12. února ze vzdálenosti 83 000 km.

Trpasličí planeta Ceres – foceno 12. února ze vzdálenosti 83 000 km.
Zdroj: http://dawn.jpl.nasa.gov/

Na závěr ještě malá perlička a zajímavost pro čtenáře, kteří mají hlubší zájem o lingvistické pozadí názvu aktuálně skloňované trpasličí planety. Na internetu se dají najít různé formy skloňování slova Ceres. První z nich používá při skloňování písmeno r – Ceres, Cerery, Cereře a tak dále. Druhá naopak používá písmeno „d“ – Ceres, Ceredy, Ceredě a tak bychom mohli zase pokračovat. Používá se i nesklonná verze Ceres. Poslední způsob počítá mužský rod – Ceres, Ceresu, Ceresu a tak dále. Kde je tedy pravda? Laicky zní nejpřirozeněji první možnost, ale vždy je dobré obrátit se na odborníky. Elektronickou cestou jsme tedy oslovili Filosofickou fakultu University Karlovy, kde nám odpověděly PhDr. Helena Dewetterová a Lenka Michálková. A zde je jejich zpráva:

Dobrý den,
podívali jsme se i do „božské“ příručky, konkrétně do knihy Bohové a hrdinové antických bájí Vojtěcha Zamarovského:

CERES, (2. pád Cerery, řec. Démétér) – staroitalská bohyně obilí a polní úrody, ztotožněná už v 5. stol. př. n. l. s řeckou Démétrou. V Římě měla starý chám na úpatí pahorku Aventina; slavnosti k její poctě (cereálie) měly rolnický a plebejský ráz. Konaly se v polovině dubna; lidé se při nich oblékali do bílého šatu a chudí dostávali pohoštění na státní útraty. Její kult nabyl v pozdějších dobách některých mystických rysů, i když ne tolik jako např. eleusínské mystérie.
Pramen: ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Mladá fronta, 1965. 336 str.

V době, kdy byla vydaná tato kniha, to je v roce 1965, podléhaly knihy přísným jazykovým korekturám, domníváme se proto, že uváděný způsob skloňování je správný. Abychom zjistili, zda druhý uváděný způsob skloňování není zastaralý, kontrolovali jsme tuto skutečnosti i v Ottově slovníku naučném z roku 1892. Také zde uvádějí skloňování Ceres, 2.p. bez Cerery, přídavné jméno uvádějí formou „kult Cereřin“. V případě, že budete používat tento způsob skloňování, nebude to špatně.
Slovo se může také používat jako NESKLONNÉ. Ověřit si to můžete i v Internetové jazykové příručce Akademie věd, viz: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ceres&Hledej=Hledej

Ceres

dělení: Ce-res1
rod: ž.

jednotné číslo množné číslo
1. pád Ceres2
2. pád Cerery
3. pád Cereře
4. pád Cerere
5. pád Cerero
6. pád Cereře
7. pád Cererou

poznámky k heslu: lze i neskl.
Heslové slovo bylo nalezeno také v následujícím slovníku: SSJČ

   Ceres, -rery ž. (v římské mytol.) bohyně orby a úrody;
→ příd. přivl. Cereřin: C-y dary, přen. kniž. úroda

Tolik tedy odborníci na slovo vzatí. Předpokládám, že po tomto výčtu už nikdo nezaváhá. A pokud ano, vždy z toho můžete vybruslit použitím opisu – např. k trpasličí planetě Ceres.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/15-034.png
http://i1.sndcdn.com/artworks-000024823838-52ul0g-crop.jpg?cc158ba
http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/PIA19056_MAIN_lg.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


20 komentářů ke článku “Poprvé u trpasličí planety”

  1. Adhara napsal:

    Vďaka za článok, aj za vsuvku o skloňovaní slova Ceres. Tiež som si lámala hlavu, ako to v názve článku správne vyskloňovať. Zamarovského knižku mám, ale verzia s „r“ mi predsa len pripadala trochu… smiešna. Preto som váhala. Uvažovala som dokonca aj nad zmenou formulácie, aby som sa tomu strašnému skloňovaniu vyhla. 🙂

  2. jozef pindas napsal:

    K tej gramatike. Po slovensky je to ZELER. niekedy sa pouziva ako prisudok, zelerova polievka, zelerovy privarok, salat so zelerom. Ale tato planetka zeler ma pekny tvar, vypada dokonalo,ale su aj okruhle zelery,ale aj kadejake.

  3. david napsal:

    Dobrý den, zajímalo by mě, jak je to s těmi slavnými skvrnami, které před asi dvěma týdni oběhly svět.. Jsou již nějaké detailnější fotky a bližší info?

    • Dušan Majer napsal:

      Dobrý den,
      sonda se zatím jen usazuje na oběžné dráze. To znamená, že zatím nemůže poskytnout detailnější fotky, než jaké jsme měli k dispozici před několika dny. Jak se píše v článku – postupně bude klesat stále níže a níže. Počkejme si pár týdnů a měsíců, až bude dostatečně nízko na detailní snímkování. Zatím je na to moc brzy.

      • david napsal:

        Děkuji za odpověď

        jsou někde aktuální fotky k dispozici? ty které jsem viděl, tak jsou z 19. února (wiki), tak předpokládám, že aktuální rozlišení musí být větší.. ale asi ne o nic zásadnější hadám..? A ještě by mě zajímalo; když jsem viděl video, kde je natočena rotace Ceresu, teda.. Cerery, bylo na něm vidět řadu světlých bodů, které se během rotace „rozsvěcovaly“ a pohasínaly, podle toho jak na nich dopadalo sluneční záření.. viz.:http://www.exoplanety.cz/2015/03/04/jaky-je-puvod-zahadnych-sviticich-skvrn-na-trpaslici-planete-ceres/, je těch bodů tedy více, nebo je to jenom běžný jev a speciální je jen ta jedno známá dvouskvrna (tedy – http://cs.wikipedia.org/wiki/Ceres_%28trpasli%C4%8D%C3%AD_planeta%29#mediaviewer/File:Ceres_RC2_Bright_Spot.jpg)

        první článek článek vpodstatě přesně odpovídá na můj dotaz.. ale na videu přímo v něm, je jasně vidět že skvrn je více.. proto se ptám..

        za případnou odpověď děkuji .)

        • Dušan Majer napsal:

          Nejnovější fotky najdete zde: http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/Ceres_science_gallery.asp Nejnovější snímek byl pořízen 1. března ze vzdálenosti 48 000 km – http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/Ceres_Dawn_Take_One.asp

          Skvrn tam pravděpodobně bude více, jen ty dvě v kráteru jsou nejvýraznější. Může se jednat třeba o led. Mimochodem na fóru kosmo.cz se objevil velmi trefný příspěvek, který ukazuje další vývoj oběžné dráhy s informacemi, kdy se můžeme těšit na detailnější snímky. Cituji:

          – konec února 2015: průlet ve vzdálenosti cca 38000 km od planetky Ceres
          – 6.3.2015: zachycení sondy Dawn gravitačním polem Cerery (Dawn už by i bez manévrování neodletěla) ovšem vzdálenost byla cca 61000 km
          – 18.3.2015: Dawn bude cca 75000 km od Cerery (nejdál v této fázi letu)
          – začátek dubna 2015: Dawn se opět přiblíží k planetce Ceres na vzdálenost pod 38000 km
          – 23.4.2015: Dawn má oficiálně dosáhnout základní mapovací dráhu RC3 ve vzdálenosti 13500 km na povrchem planetky (oběžná doba bude cca 15 dní)
          – v dalších týdnech a měsících bude Dawn postupně přecházet na nižší oběžné dráhy (v srpnu 2015 by to mělo být 1500 km a koncem roku 2015 až cca 380 km nad povrchem)

          Je tedy zřejmé, že teprve cca za měsíc (kolem 10.4.2015) se můžeme těšit na snímky a měření s lepším rozlišením, než které jsme viděli koncem února 2015. Chce to trochu trpělivosti, ale určitě se dočkáme.

  4. david napsal:

    to Dušan Majer – děkuju za odkaz a přesné informace 🙂
    budu dál sledovat a těším se na „bližší“ zá(v/b)ěry

  5. Asdf napsal:

    Co se týče skloňování, tak pokud vím, tak ÚJČ se přiklání v případě pojmenování věcí podle mytologických postav, které ale přímo oněmi postavami nejsou, skloňování nepřechýlené.
    Tzn. není špatně planetku Ceres skloňovat v 2.p jako Ceresu. Podobně jako u lokomotivy Taurus je správně 2.p Taurusu, i když v případě postavy by bylo správně jen Taura.

    • Asdf napsal:

      K tomu dodávám ještě odkaz přímo na Internetovou jazykovou příručku:
      http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=320#nadpis4

      Cituji:
      Tzv. antický způsob skloňování se neuplatňuje vždy, když jméno končí na -us, -as, -es, -os. Patří-li jména tohoto typu novodobým nositelům (a pisatel nechce záměrně zdůraznit jejich antický původ) nebo jde-li o jména jiného než latinského či řeckého původu, která však mají zakončení obdobné jako jména antická, neodtrháváme v nepřímých pádech zakončení -us, -as, -es, -os, ale přidáváme pádové koncovky k celému jménu (Angus – 2. p. Anguse – 5. p. Angusi).

      I z tohohle důvodu bych si dokonce dovolil tvrdit, že skloňování planetky by mělo být neantické, tedy bez odtrhávání koncového -es, protože opravdu nijak nechceme zdůrazňovat antický původ pojmenování planetky 😉

      • Vojta napsal:

        U Ceres mu to přijde trochu složitější. Ostatní planety (až na Venuši, která je počeštěná a Zemi, která nemá původ jména v antice) mají jména po bozích mužského pohlaví a tedy není problém pro ně použít opět mužský rod, ale na rozdíl od jména boha neživotný. Ceres (bohyně) je ženského rodu a přechýlení do mužského mi přijde jako větší zásah do významu, protože se tím zastře původ. Osobně bych byl pro nesklonné jméno ženského rodu: (ta) Ceres, bez Ceres, k Ceres… Taurus je mužského rodu ať už jako lokomotiva nebo jako býk, takže to není dobrý příklad.

        • Asdf napsal:

          No je fakt, že Ceres by měla zůstat nesklonná.
          Ona ta moje úvaha vycházela totiž z toho, že jsem celou dobu vlastně nevěděl, že Ceres je rodu ženského a vždy jsem ji skloňoval dle mužského vzoru.

  6. zvejkal napsal:

    hm… je Ceres konecnou stanicou? Respektive aky je dalsi plan missie a dokedy je planovana?

    Dakujem.

    • Dušan Majer napsal:

      Dawn by měla na její oběžné dráze skončit. Mise bdue trvat minimálně do konce letošního roku, ale dá se očekávat, že i déle.
      Dříve se uvažovalo i o přeletu ke třetímu cíli – asteroidu Pallas (u něj by se ale nevstupovalo na oběžnou dráhu, šlo by jen o průlet), ale momentálně se o této variantě neuvažuje – bylo by k tomu zřejmě potřeba příliš velké delta-v.
      Vypadá to, že Dawn zůstane po ukončení mise na stabilní oběžné dráze kolem Ceres.

      • zvejkal napsal:

        Dakujem za info.

        Niekedy mam pocit (dojem), ze vedcov viac nadchne to, ze sonda vobec dosiahne ciel, nez nasledne samotne skumanie ciela (merania a pod…).

        Aspon pri poslednych medializovanych misiach (Rosetta, New Horizon, Dawn, respektive aktualne marsovske misie) som tento dojem nadobudol …
        Na druhej strane, ak to tak je, tak je to asi prirodzene – staci si pozriet nejaky dobry film o Kolumbusovom objave novej zemi – tam sa tiez najviac tesili, ked zbadali pevninu po strastiplnej plavbe oceanom…

        To bola len taka mala uvaha z mojej hlavy.

        • Dušan Majer napsal:

          Ono je to logické. Vědci zasvětili téhle misi velkou část života a proto mají největší radost ve chvíli, kdy se jim podaří dostat k cíli. Následný vědecký program je už z jejich pohledu rutinou. Abych to přirovnal k pozemské práci – firma také slaví, pokud získá nějaký výhodný kontrakt, ale jeho realizaci bere už docela běžně. Je to tím, že během přeletu se může pokazit velké množství věcí a vědci by tím pádem přišli o možnost zkoumat. Dosažením oběžné dráhy ale všem spadne kámen ze srdce.

Zanechte komentář