Kosmotýdeník 130. díl (9.3. – 15.3.2015)

Jelena Serovová - po mnoha letech nová ruská kosmonautka zvládla svůj premiérový let do vesmíru, který trval 167 dní. I ona zamíří do Hvězdného městečka u Moskvy.

Právě uplynulý týden, jehož nejlepší čas tedy neděli, si právě užíváte, pomalu končí a je na čase zhodnotit to, co se událo za těch sedm dní na poli kosmonautiky. Vědecký tým Rosetta-Philae se v současnosti snaží zachytit signál z modulu nacházejícího se na kometě. Navštívíme i step v Kazachstánu, kde přistála loď Sojuz TMA-14M a dopravila tak trojici astronautů z Mezinárodní kosmické stanice zpět na Zemi. Poté se přesuneme zpět do Spojených států, kde raketa Atlas vynesla hned čtyři zajímavé družice. Podíváme se i na další zprávy, ale to již najdete v aktuálním vydání kosmotýdeníku. Přejeme hezkou neděli a příjemné čtení.

Rosetta poslouchá, zda neuslyší Philae

Rosetta vysazuje Philae

Rosetta vysazuje Philae
Zdroj: http://conlupa.com.mx/

Na počátku tohoto týdne začala evropská sonda Rosetta pokusy o navázání komunikace s modulem Philae, který se nachází na povrchu komety. Sonda nyní obíhá kolem komety 67P a to již od ledna minulého roku. V listopadu 2014 pak proběhlo dlouho očekávané vysazení modulu Philae na povrch komety. Modul se však napoprvé odrazil a po více jak hodinovém letu se od povrchu komety odrazil ještě jednou, aby následně zapadl mezi skalní výstupky, kde dostával příliš málo energie, než aby mohl dlouhodobě fungovat. I přesto, že fungoval na baterie, podařilo se nakonec uskutečnit takřka všechny naplánované vědecké experimenty. Poté se modul odmlčel. Avšak tím, jak se kometa přibližuje ke Slunci, dopadá i na místo přistání Philae stále více slunečního světla a technici mise doufají, že někdy v následujících dnech by opět mohli zaznamenat signály z modulu, který do této chvíle jen hibernoval.

Počítá se s tím, že i pokud se podaří navázat signál, budou moci fungovat jen některé vědecké přístroje. Záleží zkrátka na tom, kolik bude modul dostávat energie, dle toho se budou moci spouštět jednotlivé aparáty. V současné době dostává Philae dvakrát méně energie, než kolik jí dostávalo ze svých baterií v listopadu. Dnes pravděpodobně dostává Philae 1,2 hodiny slunečního svitu za jednu otočku komety kolem své osy, která činí 12,4 hodiny.

Místo, kde se nachází Philae stále není přesně známo

Místo, kde se nachází Philae stále není přesně známo
Zdroj: https://www.sciencenews.org/

Současné „okno“ na případné nazvání komunikace s modulem potrvá do 20. března. Pokud se to nepodaří, bude mít komunikační středisko další příležitost v dubnu. Dle vyjádření zástupců týmu, by navázání komunikace už nyní bylo velice příjemné, ale pravděpodobně se tak nestane. Mnohem větší naděje se vkládají na dubnové termíny, kdy sonda bude mít opět oběžnou dráhu v takové poloze, aby mohla komunikovat s modulem na povrchu.

Kometa se nyní pohybuje 300 milionů kilometrů od Slunce a 13. srpna by měla dosáhnout místa, kdy bude nejblíže Slunci. To je i vhodná doba pro fungování Philae, protože bude dostávat dostatek energie. Nesmíme však zapomínat, že kometa v těch chvílích bude velice aktivní.

Mimochodem, ESA vydala další pokračování oblíbeného kresleného příběhu, který provází tuto misi. Naleznete jej zde.

Sojuz TMA-14M přistál

11. března ve 23:44 SEČ se od ISS oddělila kosmická loď Sojuz TMA-14M. Skončila tak 42. dlouhodobá expedice a začala ta čtyřicátá třetí. Na palubě lodi byl Rus Alexander Samokuťajev a jeho kolegyně Jelena Serovová, trojici posádky uzavíral Američan Barry Wilmore. Všichni na stanici přiletěli již 23. listopadu 2014 a po necelém půlroce se vrací opět na Zemi. Přistání jejich lodě proběhlo 12. března v 03:07 SEČ.

Na stanici nyní pobývá trojčlenná posádka tvořená Američanem velitelem Terry Virtsem, Rusem Antonem Škaplerovem a Italkou Samanthou Cristoforetti. Tu za pár dní doplní trojice dalších, mezi nimiž bude i dvojice určená k ročnímu pobytu na stanici. O tom si však řekneme jindy. Nyní se ještě podívejte na parádní fotografie, které vznikly při přistávání.

Mimořádně působivá fotka - Klesající Sojuz na padáku, mraky a Slunce.

Mimořádně působivá fotka – Klesající Sojuz na padáku, mraky a Slunce.
Zdroj: https://farm9.staticflickr.com

Povedený snímek zachycující klesající Sojuz a ubývající Měsíc.

Povedený snímek zachycující klesající Sojuz a ubývající Měsíc.
Zdroj: https://farm8.staticflickr.com

Posádka Sojuzu TMA-14M po přistání

Posádka Sojuzu TMA-14M po přistání
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Kosmické mini-zprávy

Do už tak bublajících vod soukromých kosmických dopravců vstoupila nová firma. V rámci výběrového kola na druhý kontrakt dopravy materiálu na ISS, který je vázán roky 2018 – 2024 se krom očekávaných firem přihlásila i firma Lockheed Martin, která při té příležitosti představila i svůj projekt Jupiter. Více o něm jsme psali zde.

13. března v 03:44 SEČ se zažehly motory rakety Atlas V. Pod aerodynamickým štítem se nacházel náklad pojmenovaný MMS. Pod touto opravdu krátkou zkratkou se ve skutečnosti skrývají hned čtyři družice, které budou studovat magnetosféru naší planety. Více jsme o nich psali zde. Záznam ze startu naleznete zase zde.

Jedenáctého března proběhl test QM-1, což je test největšího motoru na tuhá paliva, který byl zatím postaven. Jedná se o motor SRB známý z doby raketoplánů. Tento motor má však oproti svému předchůdci o jeden palivový blok navíc. Psali jsme o něm zde. Záznam z testu, který byl úspěšný a po dobu dvou minut motor bez problémů hořel, naleznete zde.

Hubbleův kosmický dalekohled zřejmě našel důkazy o existenci podpovrchového slaného oceánu na měsíci Ganymedes. Tento měsíc je jediný ve sluneční soustavě, který má vlastní magnetické pole. Jeho dálkový průzkum prováděl právě HST. Jeho studium nad severním a jižním pólem měsíce odhalilo existenci oceánu. Velký objem vody pod ledovým povrchem měsíce má totiž vliv na polární záře nad póly. Vědci zatím odhadují, že zásoby vody na měsíci jsou dokonce větší, než na Zemi. Pro úplnost se sluší dodat, že měsíc je největším měsícem v naší soustavě, je dokonce větší, než planeta Merkur. Podrobnosti vám ještě přineseme.

Interakce magnetického pole Jupiteru a Ganyméda odhalily oceán pod povrchem měsíce

Interakce magnetického pole Jupiteru a Ganyméda odhalily oceán pod povrchem měsíce
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Po problémech s robotickou rukou, který zaznamenalo vozítko Curiosity a o kterém jsem psal v minulém kosmotýdeníku, se již nyní vozítko začalo opět pohybovat a je připraveno k další vědecké práci. Na fotografii níže pak naleznete zajímavé útvary, ke kterým nyní vozítko míří.

Zajímavé útvary na povrchu Marsu, které bude zkoumat Curiosity

Zajímavé útvary na povrchu Marsu, které bude zkoumat Curiosity
Zdroj: https://lh5.googleusercontent.com/

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje fotografií:
http://conlupa.com.mx/wp-content/uploads/2015/03/Rosetta_Philae_Artist_Impression_Close_4k.jpg
https://www.sciencenews.org/sites/default/files/main/blogposts/ticker_Lander_search_area_freejpg.jpg
 http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/03/16604583049_0b649b6057_z.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/03/16602978078_875260f257_z.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/03/16789523232_1fa290d58d_z-2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/03/ganymedeauroramagnetic_illus5.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-yJQx-yzRQII/VQRryOSolMI/AAAAAAAAB1U/BIW1TliSw30/s0/0924ML-A01.jpg

Kosmotýdeník 130. díl (9.3. – 15.3.2015), 2.5 out of 5 based on 7 ratings
Pin It
(Visited 1 086 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (7 votes cast)
(Visited 1 086 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


Zanechte komentář